MUDr. Jan Šula je zakladatel psychoimunoneurologie a jeho revoluční léčebné postupy v oblasti biomedicíny budí světovou pozornost. Tento rodák z Prahy si svojí pílí zcela zaslouženě vydobyl mezinárodní uznání. Terapie pro něj znamená, že pacienta nikdy neléčí sám, ale spolu se specialistou na oblast vykazující orgánové poškození, s psychologem a s odborníkem na výživu.
Molekuly emocí
Hlavní složkou autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané molekuly emocí. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a mozku a jsou hlavním spouštěčem mnoha nemocí.
Je známo, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností se učit. Tudíž inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je tedy řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy.
Typ zahrnuje klasické neurotransmitery (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná). To jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
Kategorie je sestavená ze steroidů. Patří sem pohlavní hormony testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
Nejpočetnější skupina se skládá z peptidů. Patří sem 95 % ligandů a řídí prakticky všechny životní činnosti organismu. Bývají také nazývány jako „informační molekuly“.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že emoce se omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první bránou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří prožitá zkušenost v minulosti a během dětství nebo i ta každodenní.
Maniodepresivní psychóza patří mezi psychické poruchy, u kterých je obecně známo, že jejich výskyt v rodině může být dědičný, to znamená, že je vázaný na geny. Avšak je nutné si uvědomit, že člověk dědí pouze vlohy k určitému onemocnění, nedědí onemocnění samotné. Riziko se zvyšuje s bližším příbuzenským vztahem. Riziko také roste s vyšším počtem příbuzných, kteří trpí maniodepresivní poruchou nebo depresemi.
Na internetu si sami můžete vyzkoušet on-line test – DEPRETEST. Tento psychologický test vede ke zhodnocení závažnosti příznaků deprese. Pozorně si přečtěte každou položku a rozhodněte, do jaké míry pro vás platí. Odklikejte všechny položky testu. Za psychotest je nutno zaplatit a prozradit tak svou identitu, teprve po té vám budou sděleny výsledky.
Deset tváří úzkosti – Hans Morschitzky a Sigrid Sator
V současné době onemocní nějakou formou úzkostné poruchy v průběhu svého života každý čtvrtý člověk z populace. U žen je toto onemocnění nejčastějším psychickým problémem, u mužů druhým nejčastějším po problémech s alkoholem. Zkušení autoři řady úspěšných knih popisují ve své knize „deset tváří“ úzkosti, tedy forem úzkostných poruch. U jednotlivých poruch vysvětlují názorně jejich vznik, dynamiku, specifické projevy a nabízejí osvědčené přístupy k jejich překonání. Ty vycházejí jak z mnohaletých odborných zkušeností autorů, tak z nejnovějších poznatků kognitivně-behaviorální terapie a mentálního tréninku. Autoři nabízejí přístup zahrnující konfrontační terapii, mentální trénink, kognitivní terapii, tělesný trénink, trénink emocí, posilování sebevědomí a trénink zvládání stresu.
Jak se chovat při kontaktu s maniodepresivní psychózou
Lidé s maniodepresivní psychózou velmi často trpí pocity bezvýchodnosti a jsou přesvědčeni o tom, že nic v jejich životě nemá smysl. Únik z těchto trýznivých pocitů a psychické bolesti hledají pak, jak se dá. Právě tyto pocity jsou nejčastější motivací k sebevraždě a východiskem ze zdánlivě neřešitelné aktuální životní situace. Maniodepresivní psychóza s sebou nese různá rizika. Mezi ně patří rizika sociální a společenská. Nepříjemnosti si postižený maniodepresivní psychózou může způsobit nevhodným chováním na veřejnosti, arogantním a sebevědomým vystupováním, nevhodným vtipkováním, žoviálností. Obvykle veřejnost není o nemoci člověka informována, a tak toto chování připisuje jeho charakterovým vlastnostem, což silně stěžuje jeho další společenský i osobní život. Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci alkoholu nebo léků. Ty mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu, a navíc k dalším zdravotním komplikacím. Lehkovážné chování, které je typické pro manickou fázi, často způsobuje následné potíže a konflikty v partnerství nebo manželském vztahu, vede k finančním ztrátám, neuváženým investicím. U tohoto onemocnění výrazně pomáhá sportovní aktivita jedince, který však o ni musí projevovat zájem.
Příčinu vzniku bipolární afektivní poruchy nelze, jako ostatně u řady dalších psychických poruch, jednoznačně určit. Vzniká pravděpodobně kombinací biologických a psychologických faktorů. Svou roli zde sehrávají jak dědičné dispozice, tak faktory vnější. Ačkoliv v poměrně nedávné době se pozornost některých vědců zaměřila na možnou souvislost rozvoje některých případů tohoto onemocnění a též schizofrenie.
Maniodepresivní pacient patří vždy do rukou lékaře specialisty – psychiatra. Alternativně a preventivně lze zmírnit projevy onemocnění, a to pomocí zdravého životního stylu, dostatkem fyzické aktivity, pravidelným a dostatečným spánkovým režimem, vyhýbáním se dlouhodobému stresu, stresovým a psychicky náročným situacím, vyhýbáním se konzumaci alkoholu, zamezením užívání psychoaktivních látek (marihuana, LSD, kokain, pervitin a tak dále).
Tato sekce je důležitá, protože odděluje ověřená fakta od běžných mýtů o bílkovinách. V oblasti výživy koluje mnoho zjednodušení („čím víc proteinu, tím lépe“), ale odborné studie ukazují, že realita je mnohem komplexnější. Níže najdete konkrétní výzkumy a doporučení, která vám pomohou lépe pochopit, kolik bílkovin skutečně potřebujete, jaké zdroje volit a kde jsou rizika.
Vliv příjmu bílkovin na zdraví u zdravých dospělých (systematický přehled, NIH)
Proč tu je tento odkaz: Jde o rozsáhlý přehled studií, který hodnotí vliv bílkovin na zdraví. Co je důležité: Studie ukazuje, že optimální příjem bílkovin závisí na kontextu (věk, aktivita, zdravotní stav) a že extrémy nejsou ideální. Lidsky řečeno: Neexistuje jedno univerzální číslo – důležité je přizpůsobit příjem konkrétnímu člověku.
Harvard T.H. Chan – Proteiny a riziko nemocí
Proč tu je tento odkaz: Jeden z nejcitovanějších zdrojů ve výživě. Co je důležité: zdroj bílkovin je důležitější než jejich množství – zejména u cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Ukázka z obsahu:„Zdroj bílkovin je důležitější než jejich množství“. Lidsky řečeno: Není jedno, jestli jíte čočku nebo uzeniny – rozdíl pro zdraví je zásadní.
Rostlinné bílkoviny ve stravě člověka
Proč tu je tento odkaz: Vysvětluje rozdíl mezi rostlinnými a živočišnými proteiny. Co je důležité: rostlinné bílkoviny často nejsou kompletní a je nutné je kombinovat. Ukázka:„většina bílkovin rostlinného původu jsou neplnohodnotné“. Lidsky řečeno: Luštěniny jsou skvělé, ale ideálně je kombinujte (např. s obilovinami).
Dávkování bílkovin a potřeby při aktivitě
Proč tu je tento odkaz: Ukazuje rozdíly mezi běžným člověkem a aktivními lidmi. Co je důležité: sportovci potřebují více bílkovin (cca 1,6–2,2 g/kg) než běžná populace. Ukázka z obsahu:„1,6–2,2 gramu na kilogram pro aktivní lidi“. Lidsky řečeno: Pokud necvičíte, nepotřebujete jíst tolik proteinu jako fitness nadšenec.
Analýza „proteinových“ potravin (Univerzita Karlova)
Proč tu je tento odkaz: Odhaluje marketing kolem „protein“ výrobků. Co je důležité: potraviny označené jako protein nejsou nutně zdravější – často mají podobné množství cukru a tuků. Ukázka z obsahu: „nelze označit za zdraví přínosnější“. Lidsky řečeno: Protein tyčinka ≠ automaticky zdravá volba.
Proteinová toxicita a zatížení organismu
Proč tu je tento odkaz: Shrnuje rizika nadměrného příjmu bílkovin. Co je důležité: nadbytek bílkovin může zatěžovat ledviny, zejména u nemocných. Ukázka z obsahu:„Vysoký příjem bílkovin může podpořit další poškození ledvin“. Lidsky řečeno: Pokud jsou ledviny oslabené, vysokoproteinová dieta může problém zhoršit.
Na cestě životem občas každý potřebuje poradit jak dál. S nedostatkem sebevědomí se nikdo nerodí. Nedostatek sebevědomí, což je vlastně špatné mínění o sobě samém, se získává a upevňuje životními zkušenostmi.
Největší vliv na sebe máte vy sami. Zde je návod, jak si vypěstovat sebevědomí. V podstatě jde o to, abyste svoji mysl naprogramovali tak, aby začala myslet správně a vaše myšlení vás podporovalo a ne shazovalo. Výzkumy ukazují, že nemá smysl šťourat se v minulost a dokola vyvolávat negativní zážitky, protože problémy se tím jen upevňují. Je spíše zapotřebí změnit své myšlení správným směrem. Člověka napadne za den asi 75 tisíc myšlenek, samozřejmě je nemůžete všechny kontrolovat, ale můžete určovat jejich směr tím, co si sobě říkáte, co čtete, posloucháte, na co se díváte.
Zamyslete se nad tím, jak sami k sobě promlouváte. Uděláte například nějakou drobnou chybu před někým jiným. Okamžitě si ji začnete vyčítat. Vyčítáte si ji ten den, pak ještě večer a možná i druhý a třetí den. Zamyslete se teď ale nad jednou věcí. Kdyby tu samou chybu udělal váš kamarád, mluvili byste s ním takto? Opakovali byste mu tyto věci celý den, pak ještě večer a i druhý a třetí den?
Nestěžujte si. Teď jste tedy zjistili, že za vaše nízké sebevědomí můžou vaši rodiče, kamarádi, učitelé a jiní lidé. Máte možnost buď si stěžovat, jaký jste chudáček a těmto lidem to vyčítat, pak se ale situace pravděpodobně nezmění, nebo se rozhodnout s tím něco udělat a začít na sobě pracovat a postupně se dopracovat k vytouženému sebevědomí. Popravdě zase tolik se litovat nemusíte, samozřejmě se vám nemusí líbit životní styl a máte plné právo toužit po lepším životě a pracovat na tom, abyste ho získali, ale na druhou stranu si uvědomte i pozitivní stránky svého života.
Stanovte si cíl. Určete si a sepište si své cíle a každý den se na ně dívejte. Údajně jen 5 % lidí uspěje, a jsou to ti, kteří mají stanovené a sepsané své cíle. Na jedné univerzitě dělali průzkum, ptali se žáků na jejich cíle. Jen 3 % z nich znala své cíle a měla je napsané. Za 30 let všechny studenty vyhledali a zjistili, že právě těmto 3 % žákům se dařilo nejlépe. Dokázali nahromadit větší bohatství a celkově měli v životě viditelnější úspěchy než ti, jež své cíle napsané neměli.
Zaznamenejte si své úspěchy, vaše kladné stránky a za co jste vděčný. Mohou to být i malé úspěchy provázející vás celý život. Například udělali jste řidičák, přijímací zkoušky na střední školu, odmaturovali jste, upekli koláč, ve třetí třídě zbili rivala. Co vás napadne.
Interpretace OGTT není jen o tabulkách. Rozhodující je pochopit, co konkrétní kombinace hodnot znamenají v praxi a nejenom znát nové tabulky.
Scénář: 5.2 / 8.9 / 7.6
Tento výsledek odpovídá normě. Organismus zvládá zátěž glukózou bez problémů a vrací se zpět k normálním hodnotám.
Co dělat: Není nutná žádná léčba ani sledování, stačí běžný životní styl.
Scénář: 5.6 / 10.2 / 8.5
Zde jsou hodnoty na hranici nebo nad normou. Metabolismus již nefunguje optimálně.
Co dělat:
upravit stravu
zvýšit fyzickou aktivitu
kontrola za několik měsíců
Scénář: jedna hodnota zvýšená
Například: 5.3 / 9.5 / 8.2
V běžné populaci jde o varovný signál. V těhotenství však stačí k diagnóze gestačního diabetu.
Hodnota
Význam
Co dělat
Mírně zvýšená
Riziko
Sledování a režim
Středně zvýšená
Prediabetes
Aktivní změna režimu
Výrazně zvýšená
Diabetes
Lékařská léčba
Co si z toho odnést: Každá odchylka má význam a vyžaduje konkrétní reakci.
Rozhodovací věta: Pokud si nejste jistí výsledkem, nečekejte – konzultujte lékaře.
Praktický dopad: Správná interpretace umožňuje včasné řešení.
Hlavní rozhodovací tabulka (rychlá orientace v praxi)
Tato tabulka slouží jako rychlá pomůcka pro rozhodnutí, co konkrétní výsledek znamená a jak postupovat dál. V praxi jde o nejdůležitější část interpretace.
Výsledek OGTT
Co to znamená
Co dělat hned
Vše v normě
Metabolismus funguje správně
Pokračovat v běžném režimu, kontrola dle potřeby
Lehce zvýšená 1 hodnota
Začínající porucha metabolismu
Upravit stravu, zvýšit pohyb, kontrola za 3–6 měsíců
Hraniční hodnoty
Prediabetes
Okamžitě změnit režim, sledování, kontrolní test
Výrazně zvýšené hodnoty
Pravděpodobný diabetes
Kontaktovat lékaře, zahájit léčbu
Nejasný výsledek
Možné zkreslení testu
Zkontrolovat přípravu a test zopakovat
Co si z toho odnést: Každý výsledek má jasný další krok – nejhorší varianta je neřešit ho vůbec.
Rozhodovací pravidlo: Pokud nevíte, kam výsledek zařadit, berte ho jako rizikový a řešte ho.
Normální hodnoty OGTT jsou nalačno pod 5.6 mmol/l a po 2 hodinách pod 7.8 mmol/l, což znamená správnou reakci organismu na glukózovou zátěž.
Tyto hodnoty ukazují, že metabolismus funguje správně a tělo zvládá cukr bez problémů. Důležité je hodnotit všechny fáze testu, nejen jednu hodnotu. I mírně zvýšené výsledky mohou signalizovat riziko. Pokud se hodnoty pohybují na horní hranici normy, je vhodné zaměřit se na prevenci a životní styl.
Co znamená OGTT hodnota 8.5?
Hodnota OGTT 8.5 mmol/l po 2 hodinách znamená poruchu glukózové tolerance a spadá do pásma prediabetu, které vyžaduje další sledování.
Tato hodnota ukazuje, že tělo nezpracovává glukózu optimálně a existuje zvýšené riziko rozvoje diabetu. Nejde ještě o plně rozvinuté onemocnění, ale o varování. Je vhodné upravit stravu a zvýšit pohyb. Pravidelné kontroly pomáhají sledovat vývoj a včas zasáhnout.
OGTT jedna hodnota zvýšená – co to znamená?
Jedna zvýšená hodnota OGTT znamená, že metabolismus není zcela v rovnováze a může jít o počínající poruchu metabolismu glukózy.
Význam závisí na kontextu. V těhotenství stačí jedna hodnota k diagnóze, zatímco u ostatních pacientů jde o varovný signál. Je důležité sledovat další vývoj a případně upravit režim. Ignorování tohoto nálezu může vést k postupnému zhoršení.
Jaké jsou hodnoty OGTT v těhotenství?
V těhotenství jsou normy přísnější, přičemž nalačno má být pod 5.1 mmol/l a po 2 hodinách pod 8.5 mmol/l.
Tyto limity chrání vývoj plodu a zdraví matky. I malé zvýšení má význam. Diagnóza se stanovuje již při jedné zvýšené hodnotě. Proto je důležité test správně provést a výsledky nepodceňovat.
Můžu pít kávu před OGTT?
Kávu před OGTT pít nedoporučujeme, protože může ovlivnit metabolismus glukózy a zkreslit výsledek testu.
I černá káva bez cukru může stimulovat hormonální reakci organismu. To může vést k falešně vyšším hodnotám. Pro správný výsledek je nutné být nalačno. Nejbezpečnější je pít pouze vodu a vyhnout se všem nápojům kromě ní.
Co jíst před OGTT?
Před OGTT je nutné být nalačno 8–12 hodin a předchozí den jíst běžnou vyváženou stravu bez extrémů.
Nejčastější chybou je změna jídelníčku. Hladovění i přejídání mohou zkreslit výsledek. Večer před testem volte lehkou večeři a ráno již nejezte. Správná příprava zajišťuje spolehlivý výsledek.
Může být OGTT špatně?
Ano, OGTT může být zkreslený, pokud nebyly dodrženy podmínky testu nebo byl organismus ovlivněn vnějšími faktory.
Mezi nejčastější příčiny patří stres, nemoc nebo porušení přípravy. To může vést k falešně pozitivnímu výsledku.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení.
Kůže se odlupuje pouze u suché pokožky, která je vystavována častému mytí rukou. Velmi účinná je pravidelná hydratace, která může hodně pomoci.
Co dělat, když si dítě kouše nehty?
Pokuste se udělat něco pro to, aby si dítě nekousalo nehty, postačí namáčení nehtů do pepřové šťávy.
Co dělat, když se mi kůže odlupuje z prstů?
Nejspíše se jedná o ekzém. Je vhodné navštívit dermatologa, který vám poradí co a jak, a předepíše vám účinné krémy nebo léky.
Co dělat, když se mi třepí nehty?
Snížení poškození nehtů můžete dosáhnout dostatečným přísunem biotinu. Velmi účinný je krém Eucerin. Také se doporučuje namáčení nehtů před spaním do vody po dobu 10 minut.
Co dělat, když se mi na nehtech objevují bílé čáry?
Nejspíše se jedná o lupénku, proto je důležité navštívit dermatologa.
Co dělat, když se mi odlupují nehty od nehtového lůžka?
Může se jednat o nedostatek železa, lupénku, slintavku nebo základní metabolické vady.
Při bolesti ucha si uvědomte, že příčin bolesti může být víc a co v jednom případě může pomoci, tak ve druhém může situaci naopak zhoršit. To, co pomáhá na zánět středního ucha, může uškodit při zánětu vnějšího zvukovodu (mimochodem dost intenzivní bolest, která vás na týden vyřadí z činnosti). A například to, co zabere při zánětu zvukovodu, může zhoršit bolest, kterou způsobuje mazová zátka. Takže to nejhorší, co můžete udělat, když nevíte, co vám je, je zkombinovat z naprostého zoufalství všechny způsoby léčby. Jediné, čím nic nezkazíte, tedy pokud nemáte žaludeční vředy, je dát si ibuprofen.
Zkušenosti pacientů z praxe: co říkají s odstupem času
Zkušenosti pacientů jsou velmi cenné, pokud jsou správně čteny. Nejde o to, co komu „zabralo“, ale co se ukázalo jako rozumné řešení s odstupem měsíců nebo let.
Co pacienti podceňují na začátku
psychickou zátěž viditelné změny
tlak okolí na rychlé řešení
riziko domácích pokusů
V domácí péči se s tímto setkávám velmi často. Pacienti později říkají, že by si přáli vědět, že vyčkávání je legitimní možnost.
Co by dnes udělali jinak
nesnažili by se xantelasma odstranit sami
dali by si více času na rozhodnutí
řešili by širší zdravotní souvislosti
Tyto zkušenosti se opakují napříč věkem i pohlavím. Nejde o výjimky, ale o vzorec chování, který stojí za pozornost.
Zkušenosti těch, kteří vyčkali
Pacienti, kteří zvolili sledování, často popisují úlevu z toho, že nejsou tlačeni do rychlého zásahu. U části z nich zůstává stav dlouhodobě stabilní bez potřeby zákroku.
Tichá zkušenost vyčkávání se často nezdílí, přesto je v praxi velmi důležitá.
