Ledviny patří mezi nejdůležitější orgány lidského těla, přesto na jejich kondici často myslíme až ve chvíli, kdy se objeví potíže. Správná strava, dostatek tepla a vhodné potraviny dokážou funkci ledvin dlouhodobě podpořit a přispět k celkové vitalitě organismu. V tomto článku se podrobně podíváme na potraviny posilující ledviny, vycházející jak z moderních poznatků o výživě, tak z tradiční čínské medicíny, která klade na zdraví ledvin mimořádný důraz.
Botanický název: Cornus officinalis
Čínský název: shanzhuyu
Užívaná část: plody
Chuť: kyselá
Povaha: teplá
Dřín lékařský je tradičně využíván k posílení ledvin a vitality. Je oblíbený zejména při dlouhodobém oslabení organismu.
Zdroj: článek Potraviny posilující ledviny
Tradiční čínská medicína pracuje s pojmem energie ledvin velmi komplexně. Nejde pouze o anatomický orgán, ale o zdroj vitality, životní síly a odolnosti. Níže uvedené potraviny jsou tradičně považovány za posilující ledviny:
Tyto potraviny se v jídelníčku uplatňují v malém množství, pravidelně a ideálně v teplé úpravě.
Zdroj: článek Potraviny posilující ledviny
Habr je známý svým tvrdým dřevem. Už na jeho větvičce, která je tenká a jemná, lze vidět, že při ohýbání klade nečekaný odpor a na lomu má dřevo nápadně „husté“. Kmen mladých stromů často vypadá jako ulitý z černého železa. Pupeny habru jsou drobné, štíhlé a rostou střídavě. Mají červenavě hnědou barvu, zatímco větvičky jsou tmavší, skoro černé. Nápadné je na pupenech také to, že působí ojíněným a jakoby vysušeným dojmem, jako kdyby měly na povrchu tenké suché šupinky.
Hloh na sebe upozorní neprostupností svého větvoví. Některé krátké výhonky jsou špičaté jako trny a rostou na větvičkách kolmo. Pupeny jsou hodně odkloněné od větviček a jsou velmi drobné. Vypadá to, že z tak malých pupenů vyrostou drobné listy a že i květy budou spíše malé, ale nakonec obojí roste na větvičkách nápadně a hustě. Výhonky jsou většinou krátké, rostou střídavě jeden vedle druhého, nerozkládají se však do plochy a míří na všechny strany. Plodů zůstává na hlohu i v zimě poměrně dost a větvičky bývají doslova obalené zbylými stopkami.
U dřínu jsou mladé větvičky zelené a hranaté. Po stranách mívají světle fialovou barvu. Vstřícné pupeny jsou nápadné tím, že ty listové (drobné, špičaté, chlupaté) se hodně odlišují od květních, které jsou větší, stopkaté a mají kulovitý tvar. Někdy najdeme zbytky plodů, což jsou podlouhlé červené peckovičky. Podobají se bobulím dřišťálu, ale jsou větší. Dřín je většinou keř, ale může to být i strom s nízko nasazenou korunou.
Zdroj: článek Hloh obecný