DYSGRAFIE

Diagnostika dysgrafie

V praxi se setkáváme většinou s mírnější formou této poruchy. Nesmíme zaměňovat s dětmi, které mají nekvalitní grafický projev v důsledku špatného úchopu nebo nevypsaností ruky.

Diagnostika dysgrafie vychází ze šesti základních částí:

1. anamnéza,
2. test inteligence,
3. zkouška psaní – dítě dostane za úkol něco opsat, přepsat, případně diktát plus vždy něco kreslí, sleduje se: způsob sezení, držení psacího náčiní, uvolnění ruky, způsob psaní (plynulost tahů, přítlak, velikost a sklon písma), rychlost psaní (velmi důležité – někdy je to jediná nápadnost – neúměrně dlouho se s tím lopotí, aby to přijatelně napsalo), u starších dětí jsou známkou dysgrafie krátké trhavé pohyby, jimiž se posouvá dopředu po řádku, často se zvýšené úsilí v grafomotorice projevuje i zvýšenou chybovostí co do obsahu (nezbývá prostor se na to soustředit),
4. zkouška laterality – nerovnoměrné využívání párových hybných (ruka, noha) a senzorických (oko, ucho) orgánů,
5. zkouška zrakového vnímání a paměti – obkreslování,
6. Pravolevá a prostorová orientace – ukazuje místa ve čtverci před sebou, na druhé osobě a pak na sobě.

Zdroj: článek Dysgrafie

Dysgrafie u dětí

Má-li vaše dítě potíže s písemným projevem, může se jednat o dysgrafii – specifickou vývojovou poruchu psaní. U dysgrafie dětí se můžeme setkat s různými dysgrafickými chybami. Její projevy se různí od dítěte k dítěti. Dysgrafie se odráží ve zrakovém vnímání, prostorové orientaci, paměti, představivosti, pozornosti nebo smyslu pro rytmus. Pro dysgrafiky je obtížné převádět sluchové a zrakové vjemy do grafické podoby. Narušuje například koncentraci dítěte na obsahovou a gramatickou stránku písemného projevu, protože už samotný proces psaní stojí dítě velké úsilí.

U dětí s dysgrafií se objevují následující chyby v psaní: obecně nečitelné písmo, a to i přes dostatečný čas a pozornost věnovaný danému úkolu, tendence směšovat psací a tiskací písmo, nepravidelná velikost písmen, nerovnost linií, nerovnoměrný sklon, mnohdy neschopnost držet se při psaní řádků, nedopsaná slova nebo písmena, vynechávání slov v souvislém textu, nepravidelná hustota mezi slovy a písmeny, atypický úchop psacího náčiní nebo křečovitý úchop prstů ve špetce s prolomeným ukazovákem, ačkoliv ruka se nám jeví celkově uvolněně, výrazně pomalé tempo práce, neskonalé úsilí pře veškerém písemném projevu, diktování si polohlasem sledu písmen, bedlivé pozorování vlastní píšící ruky, zvláštní držení těla při psaní.

Zdroj: článek Dysgrafie

Dědičnost dysgrafie

Příčinu vzniku dysgrafie nebývá většinou možné přesně zjistit. Přesto je několik faktorů, které s poruchou souvisí: poškození mozku plodu v těle matky, porodní komplikace, genetická predispozice (dědičnost). Dysgrafie může existovat samostatně, ale častěji se vyskytuje spolu s jinými poruchami učení, jako je dyslexie, dyskalkulie, poruchy pozornosti s hyperaktivitou nebo bez ní atd.

Zdroj: článek Dysgrafie

Dyslexie versus dysgrafie

Dysgrafie bývá často zahrnuta pod pojmem dyslexie. Dyslexie bývá vrozená, nebo získaná změnami v centrální nervové soustavě v průběhu těhotenství a porodu. Problém pravděpodobně spočívá v nedostatečné souhře a spolupráci obou mozkových hemisfér. Projevuje se potížemi při zvládnutí čteného textu – dyslektik vypouští či zaměňuje slova a písmena. Počet dyslektiků v populaci vyspělých zemí nepřesahuje 5 %. V České republice se závažné formy dyslexie objevují zhruba u 2 % dětí. Odklad školní docházky ji nevyřeší – porucha přetrvává. Bohužel je dědičná. Rodiče dyslektici by měli počítat s 50% pravděpodobností, že jejich dítě bude trpět stejnými obtížemi. U některých jedinců lze poruchu odstranit, u jiných přetrvává v určité podobě až do dospělosti. V žádném případě však tato vada nesouvisí s inteligencí a není překážkou dalšího vzdělávání. Výjimkou nejsou případy, kdy dyslektici dosáhli v profesní kariéře vrcholu svého oboru.

Dysgrafie se řadí mezi specifické poruchy učení, které postihují celkovou úpravu písma (nesouměrnost, nečitelnost) a tím i celkovou rychlost grafického projevu. Dotyčný většinou píše pomalu, potřebuje časté přestávky. Pokud ho budeme tlačit k rychlejšímu písemnému projevu, bude písmo ještě více nečitelné. Tato porucha není způsobena intelektovým úbytkem. Dochází k ní v rámci deficitu jemné a hrubé motoriky, potíží s pozorností a oslabenou pohybovou a zrakovou pamětí.

Zdroj: článek Dysgrafie

Test dysgrafie

Při testování dysgrafie se používá test vizuomotorické koordinace, který se skládá z:

• vizuomotorická funkce (koordinace oko – ruka),
• vnímání figury a pozadí,
• konstantní vnímání tvaru (nezávisle na velikosti, barvě a poloze),
• vnímání polohy předmětu v prostoru,
• vnímání polohy dvou či více předmětů v prostoru vůči sobě, vnímání prostorových vztahů.

Zdroj: článek Dysgrafie

Léčba a náprava dysgrafie

Lékař posoudí, zda se u dítěte nevyskytuje motorická (pohybová) nebo vizuální porucha. Zjistí, jestli nemá příznaky slabosti a jestli v psaní nebrání třes nebo jiné nedobrovolné pohyby ruky. Psycholog může provést i jiné zkoušky – například test kreslení a test zrakové vnímavosti. Pozorování a léčba musí být zaměřeno na celou osobnost dítěte, na jeho vztahy s okolím i na vztah ke školní práci. Významný je i způsob adaptace na školu.

Zdroj: článek Dysgrafie

Pomůcky

Pomůcky či publikace nejsou většinou monotematicky zaměřeny (na jeden problém či reedukaci pouze jedna oblast obtíží), zejména ve cvičeních se prolíná procvičování více oblastí (zrakové vnímání + koncentrace pozornosti + prostorová orientace + vizuomotorika) – pro reedukaci je tedy vhodné vždy dle řešeného problému pečlivě vybírat jednotlivá cvičení, texty, obrázky apod.

Diagnostické pomůcky jsou většinou tvořeny přímo pedagogickými pracovníky na školách, některé jsou k sehnání na trhu (prodejny knih, papírnictví, menší firmy – s. r. o). Na trhu jsou také pomůcky, které byly vydány již v dřívějších letech (na školách se nadále používají) a mohou se tedy obtížněji shánět. Seznam pomůcek je pouze orientační, patří mezi ně: v případě potřeby různé druhy násadek na psací náčiní, využití sešitů na těsnopis nebo sešitů s pomocnými linkami, tabule, průhledné fólie na psaní, stírací tabulky, reliéfní destičky (písmena/číslice), uvolňovací cviky a pomůcky pro rozvoj grafomotoriky jako tabule psacích písmen, sešity na těsnopis, vhodné psací potřeby – grafomotorika Metodika Svobodové.

Jemná motorika: veškeré pomůcky vhodné ke skládání, modelování, vystřihování, vytrhávání a vlepování do předkreslených tvarů, dále například k namotávání cívek, klubíček, šroubování, navlékání.

Grafomotorika: velké archy balicího papíru, různé druhy tabulí, psací pomůcky zanechávající lehkou stopu, houbičky (měkké tužky, fix, štětce), v případě potřeby různé druhy násadek / trojhranných nástavců, fólie.

Nebojte se psaní = pomůckový program na odstranění grafomotorických obtíží u dětí předškolního i školního věku, odzkoušeno a schváleno PaedDr. Y. Heyrovskou, například pera, tužky, nádstavce, pastelky, mikrotužky, linery, prstové barvy, měkká modelína (Firma Pastelka, V Tůních 13, Praha 2, tel. 24 942 229).

Trojhranný program = kompletní sortiment psacích a kreslicích potřeb a pomůcek pro leváky a praváky, vhodných k rozvoji správného držení, odstraňování atypického úchopu a při grafomotorických poruchách u zdravé i handicapované ruky. (KABINET DIDAKTICKÉ TECHNIKY – Petr Prokop, Palackého 32, P. O. BOX 10, 271 01 Nové Strašecí)

Výrobky firmy Bruynzeel (TRIPLE) – trojhranná pera pro praváky i leváky, pastelky, fixy, ořezávátka aj. (Dagmar Kalabusová, Střední 391, 747 69 Pustá Polom, nebo FAIR PLAY TRADE, s.r.o., Jeronýmova 24/62, 460 07 Liberec 7, nebo PMP – centrum s.r.o, Mendlovo nám. 9, 603 00 Brno).

Zdravé psaní = sada psacích potřeb s trojúhelníkovou úchopovou částí.

Násadka pro zamezení vyjíždění psacího pera/tužky nebo štětce z prstů – trojhranný nástavec (SLUŽBA ŠKOLE, Královéhradecká 630, 560 02 Ústí nad Orlicí).

Prstové barvy (GAMA a.s., České Budějovice, DIDAKTA – Miroslav Novotný, Pernštýnská 40, 530 02 Pardubice).

Zdroj: článek Dysgrafie

Kdo je to dysgrafik?

Dysgrafik se nenaučil psát, ačkoliv netrpí žádnou smyslovou vadou ani žádnou závažnou pohybovou poruchou a ačkoliv nemá žádné závažné nedostatky v oblasti inteligence ani v oblasti citových vztahů. Takové dítě nedovede napodobit tvary písmen, nepamatuje si je, zaměňuje je, zrcadlově obrací. Zpravidla píše toporně a křečovitě, takže písmo má někdy zcela zvláštní ráz, a to nikoliv proto, že by trpělo nějakou vadou hybnosti, ale že si s tvary písmen prostě neví rady. U takových dětí pak zpravidla nacházíme i jiné nápadnosti, které svědčí nejspíše o LMD (lehká mozková dysfunkce) na podkladě určitého poškození mozku.

Zdroj: článek Dysgrafie

Diagnózy pro získání invalidního důchodu

Uvádíme zde nejčastější diagnózy se kterými lidé pobírají invalidní důchod.

Novotvary

• C50 karcinom prsu;
• C34 karcinom plic;
• C18-20 kolorektální karcinom;
• C56 karcinom ovaria;
• C64 karcinom ledviny;
• C62 nádory testis;
• C32 karcinom hrtanu;
• C61 karcinom prostaty;
• C81 Hodgkinský lymfom;
• C82-85, C91 Non-hodgkinský lymfom;
• C00-14 nádory hlavy a krku;
• D32-33 nádory centrální nervové soustavy;
• C73 nádory štítné žlázy.

Poruchy duševní a poruchy chování

• F10 – F 19 duševní poruchy vyvolané psychoakivními látkami:
• F10.x poruchy vyvolané účinkem alkoholu;
• F11.x poruchy vyvolané účinkem opioidů;
• F12.x poruchy vyvolané účinkem kanabinoidů;
• F13.x poruchy vyvolané účinkem sedativ nebo hypnotik;
• F14.x poruchy vyvolané účinkem kokainu;
• F15.x poruchy vyvolané účinkem jiných stimulancií;
• F16.x poruchy vyvolané účinkem halucinogenů;
• F17.x poruchy vyvolané účinkem tabáku;
• F18.x poruchy vyvolané účinkem organických rozpouštědel;
• F19.x poruchy vyvolané účinkem několika látek nebo jiných psychoaktivních látek.
  
• F20 – F29 schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy:
  
• F21 schizotypální porucha;
• F22 trvalá porucha s bludy;
• F23 akutní polymorfní přechodná psychotická porucha;
• F25 schizoafektivní porucha.
• F30 – F39 afektivní poruchy – poruchy nálady:
  
• F30 manická epizoda;
• F31 bipolární afektivní (maniodepresivní) porucha (BAP);
  
• F32 depresivní epizoda;
• F33 periodická depresivní porucha;
  
• F34 cyklotymie;
  
• F34.1 dystymie.
• F40 – F49 poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy;
  
• F50 – F59 poruchy behaviorální, spojené s fyziologickými a somatickými faktory:
• F50.0 mentální anorexie;
• F50.2 mentální bulimie;
• F60 – F69 poruchy osobnosti;
• F70 – F79 mentální retardace:
• F70 lehká mentální retardace;
  
• F71 středně těžká mentální retardace;
• F72 těžká mentální retardace;
  
• F73 hluboká mentální retardace;
• F78 jiná mentální retardace;
• F79 nespecifikovaná mentální retardace.
  
• F80 – F89 poruchy psychického vývoje;
  
• F80 – F84 specifické vývojové poruchy:
• F80.0 specifická porucha artikulace řeči;

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Invalidní důchod