ERYSIPELAS

Co je a co není růže

Tak jak vy uvádíte, že se jedná o mokvavé projevy na dolních končetinách, tak to není projev růže. Růže (Erysipelas) je bakteriální onemocnění, které vlastně způsobuje bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes, která může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Tento streptokok je schopen proniknout narušenou kožní bariérou a v podstatě dochází k tomu, že tato bakterie vyvolává zánět podkoží.

Zdroj: Indulona na růži

Příznaky růže

Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.

Zdroj: Erisypel alias růže

Bolestivé červené fleky na nohou

Červené skvrny na kůži nohou mohou signalizovat, že se jedná o erysipel. Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době v převážné většině případů (v asi osmdesáti procentech) kůži na dolních končetinách. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Pokožka je výrazně teplejší a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí (tzv. erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.

Příčiny

Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie (normálně způsobující zápal plic), Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie.

Co s tím dělat

Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdříve, a to nasazením antibiotik, a pokud pacient není alergik, tak nejlépe penicilinového typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně, v těžších případech, kdy je pacientovi extrémně špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, to znamená injekcí přímo do žíly. V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika erytromycinu, případně cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky, může být nasazeno i antipyretikum, tedy látka snižující teplotu. Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají delší dobu (až několik týdnů) k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i mastí s ichtamolem. Erysipel se nehojí zajizvením, v průběhů léčení je obvyklé a normální olupování kůže, po vyléčení má kůže zcela normální charakter. Asi u jedné třetiny všech pacientů dochází k opakovaným recidivám erysipelu, a to proto, že stále přetrvávají rizikové faktory, jako je onemocnění žil dolních končetin. Jiným důvodem je to, že samotná nemoc může způsobit poškození lymfatických cév v oblasti poškozené kůže, a to je základním předpokladem dalších ataků. U takovýchto rizikových pacientů se musí zvážit dlouhodobé preventivní podávání penicilinu. Mnohdy dochází k extrémnímu otoku nohou. Může se přistoupit i k aplikaci hyaluronidázy v podobě obstřiků, čímž se umožňuje lepší odtok lymfy, léčí se poškozená tkáň a ztěžuje se přežívání jistých forem streptokoků v nemocné tkáni. Většinou tyto obstřiky coby prevence vzplanutí atak fungují, nicméně někdy ani ty nestačí a pacient může trpět až dvaceti opakujícími se atakami.

Zdroj: Červené nohy