ERYTERMA NODOSUM A REVMATISMUS

Doporučení

Se sarkoidózou může být spojen syndrom příznaků zahrnujících horečku, artritické příznaky kotníků a otoky lymfatických uzlin, tzv. Lofgrenův syndrom. Také je v syndromu zahrnuta erythema nodosum – zánět tukových buněk pod kůží, který způsobuje červenou vyrážku nebo červenofialovou tvárnou kůži, především na kotníku nebo holeni. Erythema nodosum může způsobit svědění, pocit tepla a může být bolestivá na dotek.

Zdroj: článek Sarkoidóza

Obrázky

Zde můžete vidět, jak vypadá erythema nodosum.

Zdroj: článek Erythema nodosum

Co to je erythema

Erythema nodosum neboli zánět podkoží je akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně (leprosum, sarcodiosis). Příčinou je zřejmě zánět krevních cév v podkoží v důsledku ukládání imunitních komplexů (takzvané imunokomplexy) při streptokokových infekcích, po užívání léků, při sarkoidóze, při chronických zánětlivých onemocněních střev (například Crohnově nemoci), při tuberkulóze, zřídka v první třetině těhotenství u sarkoidózy a lepry.

Zdroj: článek Erythema nodosum

Příznaky erythema nodosum

Zánět je nejdříve nespecifický, později s přítomností lymfocytů a ohraničený na lobulární septa podkožního tuku. Vzniku zánětlivých ložisek může předcházet únava, bolesti hlavy, malátnost, či dokonce horečka. Časem může dojít až k fibrotizaci. Není přítomna vaskulitida na rozdíl od polyarteritis nodosa. Rychle se vytvoří zarudlé, bolestivé, několik centimetrů velké léze. Nejčastější lokalizace je na bércích, méně na extenzorových stranách stehna a předloktí. Léze mohou při ústupu měnit barvu podobně jako hematom (nafialovělá - nažloutlá - nazelenalá), odtud starší název erythema contusiforme. Onemocnění spontánně ustupuje během několika týdnů a nezanechává následky.

Zdroj: článek Erythema nodosum

Erythema nodosum u dětí

U dětí je nejčastější příčinou vzniku tohoto onemocnění streptokoková infekce nebo infekce zažívacího traktu. Většinou se ani neléčí, spontánně odezní do několika týdnů. Jen ve výjimečných případech může být vyvolána nějakým závažnějším onemocněním, zde je vhodné doplnit hematologické vyšetření.

Zdroj: článek Erythema nodosum

Červený jetel – produkty

Kapsle

Červený jetel Isoflavon 90 kapslí je přírodní produkt zmírňující projevy menopauzy. Má jedinečné a silné složení. Obsahuje 40 mg izoflavonů v jedné kapsli. Balení vystačí na 3 měsíce užívání. Pro ještě větší efekt je vhodné červený jetel zkombinovat s vitamínem D, vápníkem a hořčíkem, kdy dochází navíc k ochraně proti osteoporóze a ochraně žilního systému. Kapsle jsou vhodné pro ty, kteří si nechtějí připravovat čaje.

Tinktura

Červený jetel tinktura se používá kvůli významnému obsahu fytoestrogenů nahrazujících substituční hormonální terapii u žen při potížích v klimakteriu. Další oblastí jsou průjmové nemoci, revmatismus, bronchitida, lymfatické otoky a cukrovka.

Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje. Výrobek není vhodný pro děti, těhotné a kojící matky.

Omezení užívání: U nádorů, kdy u nádorových buněk byly prokázány estrogenové receptory (především u některých nádorů prsu), zásadně tento produkt neužívejte.

Kapky

Kapky z červeného jetele znamenají totéž co tinktura. Jde pouze o slovní interpretaci. Kapky z extraktu květu červeného (lučního) jetele nahrazují hormonální terapii u žen při potížích v klimakteriu. Další oblastí jsou průjmové nemoci, revmatismus, bronchitida, lymfatické otoky a cukrovka. Obsah alkoholu činí 40 %.

Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje. Výrobek není vhodný pro děti, těhotné a kojící matky.

Zdroj: článek Červený jetel

Na jaké nemoci je dobrá infrasauna

V Japonsku oznámili velkou úspěšnost infračervené léčby pomocí infrasauny u těchto nemocí:

• schiatika
• menopauza
• artritida
• zatuhlé rameno
• revmatismus
• akné
• gastroenterologické problémy
• insomnie
• onemocnění uší

Japonští výzkumníci všeobecně deklarují zlepšení u těchto problémů:

• menopauza a hypertenze
• revmatoidní artritida a různé typy bolestí
• nemoc z ozáření a cévní mozkové příhody
• hemoroidy a cystitida
• cirhóza jater a keloidy
• hepatitida, gastritida a astma
• různá chronická onemocnění
• vředy dolních končetin, studené končetiny
• benigní prostatická hypertrofie
• bolesti způsobené rakovinou, ulehčení v posledních stadiích nemoci

Infračervené záření v infrasauně pozitivně ovlivňuje i choroby nosu, uší a krku:

• krvácení z nosu
• bolesti v krku
• tinitus
• chronické záněty středního ucha

Infračervená terapie je velmi vhodná též při onemocnění kůže:

• ucpané póry a tvrdá kůže
• jizvy a bolest z popálenin a ran
• napětí kůže a kopřivka
• akné, ekzémy a psoriáza
• spálení od slunce a keloidy
• tělní zápach (zlepšením funkce kůže se snižuje nepříjemný tělní zápach)

Všechny následující diagnózy jsou do jisté míry způsobeny špatným krevním oběhem. Infrasauna zvyšuje periferní prokrvení, čímž může ovlivňovat i zlepšení zdravotního stavu při těchto onemocněních:

• artritida, svalová poškození a schiatika
• diabetes, hemoroidy a záněty žil
• bolesti zad, svalová únava u dětí a revmatismus
• nervová tenze, neuritida a únava
• bolesti žaludku, menstruační křeče
• dekubity a choroby spojené se snížením periferního prokrvení
• pooperační edémy (je potvrzeno snížení až o 25 %)

Zdroj: článek Infrasauna

Diklofenak

Diklofenak je nesteroidní protizánětlivý lék (antirevmatikum), který se používá u akutních i chronických zánětlivých nebo degenerativních onemocnění kloubů a páteře (například u revmatoidní artritidy nebo osteoartrózy). Zmírňuje projevy mimokloubního revmatismu, pooperačních a poúrazových zánětů. Dále se využívá jeho analgetických a antipyretických účinků. Obsahuje enterosolventní tablety diclofenacum natricum. Lék patří do skupiny léčiv, která se nazývají nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID).

Účinky

Používá se obvykle na bolestivé poúrazové stavy s projevy otoku nebo zánětu.

Na doporučení lékaře se přípravek dále užívá u těchto onemocnění:

• akutní artritida (zánětlivé postižení kloubů) včetně záchvatů dny;
• chronická artritida (zvláště revmatoidní artritida);
• ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) a další spondylartritidy (zánětlivá kloubní onemocnění postihující především páteř);
• bolestivé stavy na podkladě degenerativních onemocnění kloubů a páteře (osteoartróza a spondylartróza);
• mimokloubní revmatismus (revmatismus měkkých tkání).

Použití a dávkování

Používá se u bolestí různého původu a lokalizace (bolesti zubů, hlavy, svalů, bolesti v zádech, bolesti při menstruaci (dysmenorea), bolesti doprovázející zánětlivá onemocnění, bolesti vzniklé v souvislosti s úrazem). Lze jej použít i u bolestí doprovázejících chřipku a nachlazení, protože vedle analgetického účinku současně snižuje zvýšenou tělesnou teplotu.

Obvyklá dávka pro dospělé je 25–50 mg (tj. 1–2 tablety nebo dražé) 1–3krát denně. Obvyklá dávka pro děti ve věku 1–6 let je 0,5–3 mg/kg/den, podaná ve 2–3 dílčích dávkách. Obvyklá dávka pro děti starší 6 let je 2 mg/kg/den, podaná ve 2 dílčích dávkách.

Čípky se podávají dospělým a mladistvým starším 15 let v dávce 50 mg (= jeden čípek) 1krát denně (v případě potřeby 2krát denně) maximálně po dobu 2 dnů. Jakmile je to možné, přechází se na podávání formou tablet. Ve formě čípků má rychlejší nástup účinku (obvykle do 30 minut) a je vhodný především na noc.

Cena

Zde můžete vidět cenu tablet Diclofenak a gelu Diclofenak.

Mast Diclofenak není na našem trhu dostupná. Zde můžete vidět příbalový leták produktu Diclofenak duo.

Zdroj: článek Lék na bolest zad bez předpisu

Milurit příbalový leták

Název přípravku

MILURIT (R) 100,MILURIT (R) 300 

Složení kvalitativní a kvantitativní

1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.

Léková forma

Tablety k vnitřnímu užití.

Klinické údaje

1. Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
2. Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
3. Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
4. Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Milurit

Osnova

• Poděkování
• Oslovení
• Jak dotyčný/á zemřel/a (po dlouhé nemoci, náhle, stáří a podobně).
• Pochopení bolesti pozůstalých a myšlenka, že když někdo zemře, tak vzpomínky nemizí.
• Z kolika dětí byl/a zesnulý/á, z jakých poměrů (v případě, že byl/a chudý/á – pocházel/a z prostých poměrů, bohatý/á – měl/a hojný život obohacený nejen cennostmi, ale hlavně láskou...).
• Kolik měl/a dětí a koho tady zanechal/a.
• Dobré vlastnosti a skutky, jestli byl/a v nějakém sdružení, spolku, sportovním týmu, v čem vynikal/a a čím se kupříkladu živil/a.
• Nakonec přidat verš nebo krátkou píseň

Podklady pro profesionální smuteční projev:

• Jméno a příjmení zesnulého/zesnulé, věk
• Datum a místo narození
• Jména rodičů zesnulého/zesnulé
• S kolika sourozenci zesnulý/zesnulá vyrůstal/a, popřípadě jména
• Poslední zaměstnání
• Jméno manžela/manželky, kolik let trvalo manželství
• Pokud je vdovec/vdova, úmrtí manžela/manželky
• Počet a jména dětí
• Počet a jména vnoučat
• Počet a jména pravnoučat
• Povahové rysy
• Zájmy, záliby
• Zvláštní poděkování rodiny někomu (například za péči)
• Se zesnulým/zesnulou se loučí ......
• Báseň ano/ne

Zdroj: článek Smuteční řeč a její ukázky

Yersinie příznaky

Nakaženému člověku Yersinií se náhle prudce zvýší teplota, má silné bolesti ve spodní části břicha v podbřišku a záhy se dostaví silný průjem, který může být i s příměsí krve. Při onemocnění bakterií Yersinia enterocolitica může dojít rovněž ke zduření břišních uzlin, k zánětu kloubů v reakci na onemocnění (reaktivní artritida) nebo zánět podkoží (erythema nodosum) – akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně. Onemocnění je častější u žen než u mužů. Silné bolesti postiženého většinou zavedou k lékaři, anebo si lékařskou pomoc přivolá (či mu je jeho okolím přivolána). Po rozboru vzorku stolice je v případě yersiniózy objevena bakterie způsobující onemocnění.

Zdroj: článek Yersinie

Podkožní zánět

Zánět podkoží (latinsky erythema nodosum) je akutní onemocnění podkožní tkáně. Podkožní tkáň není pouze jednoho druhu, infekce proto může postihnout jak vazivo, tak i tuk. Příznaky onemocnění se objevují velmi rychle: postižená končetina je teplá a oteklá a při sebemenším doteku velmi bolestivá, kůže nad otokem je hrubá a tvoří se na ní šupinky. Nemocný má také horečku a nevolnost. A zánět se může šířit dále. Když zasáhne sval, začne se rozvíjet velmi nebezpečná gangréna (sněť), což může vést až k amputaci postižené končetiny. Základem léčby je pravidelné užívání antiflogistik, jež potlačují rozvoj zánětu. Dále může lékař předepsat antibiotika. Velmi důležité je rovněž dodržování klidu na lůžku, neboť i to významně přispívá k vyléčení nemocného.

Zdroj: článek Léčba podkožní akné

Lokální otoky

Lymfostatický otok: Při poruše lymfatické drenáže intersticia se hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.

Může být buď primární:

• nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách);
• zánět;
• parazit (vlasovci – Filaria);
• trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).

Nebo sekundární:

• po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin (například pro nádor).

Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.

Zánětlivý otok: Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).

Příčiny: Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu. Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.

Žilní otok: Jde o otok při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.

Klinický obraz: Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi a varixy, poruchami pigmentace, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.

Příčiny: U akutních zejména flebotrombóza, u chronických zejména žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.

Zdroj: článek Otok a jeho léčba

Terapie

Léčba se zaměřuje na vyvolávající příčinu, pokud je známá. Jinak se podávají NSA lokálně nebo celkově, pokud přetrvává problém delší dobu, nasazují se kortikosteroidy. Nemoc vyžaduje klidový režim.

Při správné a včasné léčbě je diagnóza onemocnění příznivá, přesto je bohužel možné opakování v budoucnu.

Zdroj: článek Erythema nodosum

Příčiny

Přibližně v polovině případů není zjištěna žádná vyvolávající příčina. Ze známých příčin jsou nejčastější:

• následek streptokokové infekce (může doprovázet poststreptokokovou artritidu);
• některé virové infekce (EBV virové infekce);
• yersinióza;
• sarkoidóza;
• léky jako hormonální antikoncepce a sulfonamidy;
• tuberkulóza, salmonelóza, idiopatické střevní záněty (často recidivující forma), ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc - při těchto zánětlivých onemocněních střev může dojít k jejímu vzniku, jako jednomu z jejich mimostřevních projevů;
• vzácně může být tato nemoc, respektive tento příznak ukazatelem nádorového onemocnění.

Duhy:

• erythema induratum - panikulitida a vaskulitida nacházející se nejčastěji na lýtkách, způsobená TBC ložisky, může ulcerovat;
• polyarteritis nodosa - vaskulitida;
• jiné panikulitidy a vaskulitidy.

Zdroj: článek Erythema nodosum

Lokální otoky

Lymfostatický edém

Při poruše lymfatické drenáže intersticia se v něm hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.

Může být primární:

• nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách),
• zánět,
• parazit (vlasovci – Filaria),
• trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).

Nebo sekundární:

• po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin.

Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.

Zánětlivý edém

Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).

Příčiny

Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu (tumor). Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.

Zdroj: článek Z oteklých nohou teče voda