Výsledky krevních nebo močových testů často obsahují pojmy, které na první pohled nemusí dávat smysl, přesto mohou skrývat důležité informace o zdravotním stavu. Jedním z nich jsou erytrocyty – červené krvinky, jejichž zvýšené nebo snížené hodnoty dokážou upozornit na nenápadné, ale i vážnější problémy. Mnoho lidí znejistí zejména tehdy, když se objeví erytrocyty v moči nebo když lékař upozorní na jejich nadbytek v krvi. V tomto článku se dozvíš, co přesně erytrocyty znamenají, jaké jsou jejich normální hodnoty, kdy už jde o varovný signál a jaké příčiny za tím mohou stát. Pokud chceš rozumět svým výsledkům a vědět, kdy je vhodné zpozornět a kdy naopak zachovat klid, najdeš zde srozumitelné a praktické vysvětlení.
Erytrocyty v moči a rozbor moči
Erytrocyty v moči se zjišťují při laboratorním vyšetření. Rozbor moči hodnoty ukazuje, zda se v moči nacházejí krvinky, které by tam za normálních okolností neměly být.
Vyšetření
Normální hodnota
Erytrocyty v moči (sediment)
0–2 na zorné pole
Erytrocyty v moči (automat)
do 10 ery/µl
Zvýšené erytrocyty v moči nebo nález erytrocyty v moci může znamenat mechanické podráždění, infekci nebo zánět. Pokud se současně objeví erytrocyty a leukocyty v moči, je podezření na infekci močových cest.
Co znamenají erytrocyty v moči
Otázka co znamenají erytrocyty v moči je velmi častá. U žen může výsledek ovlivnit i hlen v moči u žen nebo menstruační krev, proto je důležitý správný odběr.
Erytrocyty v krvi se sledují při krevním obrazu. Erytrocyty v krvi hodnoty se liší podle pohlaví, věku i fyziologického stavu.
Skupina
Referenční hodnoty erytrocytů
Dospělé ženy
3,8–5,2 × 10¹²/l
Dospělí muži
4,3–5,7 × 10¹²/l
Děti
4,0–5,5 × 10¹²/l (dle věku)
Zvýšené erytrocyty v krvi nebo obecně zvýšené erytrocyty mohou znamenat dehydrataci, pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo onemocnění krvetvorby. Pacienti se často ptají, proč jsou zvýšené červené krvinky a co znamená nadbytek červených krvinek.
Nadbytek erytrocytů a „řídká krev“
Při nadbytku červených krvinek může být krev hustší. Laické pojmy řídká krev nebo řídká krev jsou zavádějící – ve skutečnosti vyšší počet erytrocytů zvyšuje viskozitu krve a může zatěžovat oběhový systém.
U dětí se erytrocyty vyvíjejí s věkem. Zvýšené erytrocyty u dětí mohou souviset s dehydratací, horečnatým onemocněním nebo pobytem ve vyšší nadmořské výšce.
Erytrocyty v moči u dětí jsou vždy důvodem k pečlivějšímu sledování, protože mohou ukazovat na infekci močových cest nebo vrozené vady močového systému.
Erytrocyty, často označované jako červené krvinky (někdy nespisovně také erytrocity), jsou základní součástí krve. Pokud se ptáš, co jsou erytrocyty nebo co to jsou erytrocyty, jde o buňky zajišťující přenos kyslíku z plic do všech tkání a zároveň odvádění oxidu uhličitého.
Klíčovou roli hraje barvivo erytrocytů – hemoglobin, které váže kyslík. Správný počet erytrocytů je zásadní pro okysličení organismu a celkovou výkonnost.
V těhotenství dochází k přirozeným změnám krevního obrazu. Erytrocyty v krvi mohou být relativně nižší vlivem zvýšeného objemu plazmy, což je fyziologický jev.
Erytrocyty v moči v těhotenství však vyžadují zvýšenou pozornost, protože mohou signalizovat zánět močových cest, který je v těhotenství častější.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Test krevní sedimentace poskytuje podstatné informace o přítomnosti zánětu, ale přesnost výsledku může být ovlivněna určitými stavy, které také zvyšují sedimentaci, jako je těhotenství, stáří, onemocnění štítné žlázy, onemocnění ledvin a některé druhy rakoviny. Váš lékař proto může před žádostí o krevní test sedimentace přidat i další specifické krevní testy. Kromě toho mohou i některé léky také přispět ke zvýšené hodnotě sedimentace krve.
Sedimentační rychlost závisí hlavně na velikosti sedimentujících částic. Erytrocyty mají tendenci vytvářet válcovité shluky, tak zvané penízkovatění erytrocytů, které sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. Tvorbu shluků podporují některé bílkoviny, hlavně fibrinogen a gama-globuliny. Díky tomu se sedimentace krve zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, těhotenství apod. Rychlost sedimentace červených krvinek se také zvyšuje s věkem.
Zvýšená sedimentace je jakákoli hodnota nad 32 mm/h. To znamená rychlejší než normální rychlost sestupu červených krvinek, což naznačuje, že je v těle zánět. Příčina zánětu se může pohybovat od infekce, poranění, onemocnění ledvin a srdečního onemocnění až po autoimunitní poruchy, jako je revmatoidní artritida a vaskulitida.
Zkušenosti pacientů ukazují, že mírně zvýšené erytrocyty se často upraví po zlepšení pitného režimu. Lékaři doporučují výsledky vždy hodnotit v kontextu dalších parametrů a případně test zopakovat.
Podle lékařů je klíčové nesoustředit se pouze na jednu hodnotu, ale na celkový stav pacienta, jeho potíže a dlouhodobý vývoj výsledků.
Způsoby a využití laserových terapií se obvykle provádí přímo na vlasových folikulech pomocí elektrického zařízení. Toto zařízení revitalizuje erytrocyty. Lasery pracují tak, že změní adenosintrifosfát (ATP) na adenosin difosfát (ADP). Laser pak vyšle paprsek, který aktivuje rozdíly v metabolismu buněk. Při laserové terapii se zvýší krevní oběh, díky kterému se dostane na pokožku hlavy více kyslíku a vitamínů. Tyto látky podporují normální činnost buněk. Lasery podporují ve vlasech kvalitu, podporují opětovný růst vlasů a posilují průměr vlasů. Laser má podobný design jako fén na vlasy. Některé lasery proti vypadávání vlasů se podobají krytce na fén vlasů. Červený paprsek a jednoduchý účinek laserového přístroje funguje tak, že je laserové světlo propuštěno na jednotlivé vlasové folikuly. Přenosné lasery dnes vypadají, jako kartáč na vlasy.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži
ASLO jsou protilátky proti streptolysinu O (SLO), který se nachází na povrchu streptokoků. Jedná se o látku tvořenou organismem při boji s těmito bakteriemi. Antistreptolysin (O) je protilátka proti streptolysinu O, produkovanému beta-hemolytickými streptokoky skupiny A, C a G. Streptolysin O je letální exocelulární protein, reverzibilně aktivovaný vzdušným kyslíkem; toxin rozpouští erytrocyty a mnoho dalších živočišných buněk porušením. Cytoplazmatickými membránami s následnou vazbou aktivovaného SLO na povrch buňky – hostitelem jsou produkovány protilátky Anti-Streptolyzin-O, aby neutralizovaly SLO. Stanovení ASLO slouží k diagnostice streptokokových infekcí, jako jsou revmatická horečka a glomerulonefritis, dále revmatická horečka, která vzniká při působení SLO na srdce – hlavní příznaky zahrnují horečku, zánět kloubů a srdce, srdeční arytmii, tachykardii a zvětšení srdce. Glomerulonefritis je onemocnění ledvin a předpokládá se, že je výsledkem alergické odpovědi na streptokokovou infekci horních cest dýchacích.
Hladiny ASLO v séru jsou závislé na věku pacienta, geografických okolnostech a místním výskytu streptokokové infekce. Může být sledována jako měřítko rozsahu a stupně infekce, streptokoková infekce je považována za jedinou, poklesne-li hladina ASLO oproti akutnímu stadiu na polovinu ve stádiu rekonvalescence, proto by se měl test zopakovat po 1–2 týdnech.
Hodnoty ASLO
Normální hodnota ASLO by měla být mezi 0–200.
Zvýšené hodnoty ASLO se vyskytují u těchto onemocnění:
revmatická horečka
spála
tonzilitis (streptokoková angína)
glomerulonefritis (zánět ledvin)
bakteriální endokarditis (zánět vnitřní blány vystýlající srdce)
Pokud dojde ke krvácivým komplikacím u pacienta léčeného rivaroxabanem, musí se podání další dávky rivaroxabanu odložit nebo se léčba musí ukončit, dle potřeby. Rivaroxaban má biologický poločas asi 5 až 13 hodin. Léčba by měla být individuální podle závažnosti a lokalizace krvácení. Podle potřeby je třeba použít vhodnou symptomatickou léčbu, jako je mechanická komprese (například u závažné epistaxe), chirurgická hemostáza se zajištěním kontroly krvácení, náhradou tekutin a zajištěním hemodynamické podpory, krevní deriváty (erytrocyty nebo čerstvá zmrazená plazma, v závislosti na související anémii nebo koagulopatii) nebo trombocyty.
Pokud krvácení nelze kontrolovat výše uvedenými opatřeními, lze zvážit podávání specifické prokoagulační reverzní látky, jako je koncentrát protrombinového komplexu (PCC), aktivovaný koncentrát protrombinového komplexu (APCC) nebo rekombinantní faktor VIIa (r-FVIIa). V současnosti jsou však k dispozici velmi omezené klinické zkušenosti s použitím těchto přípravků u osob užívajících rivaroxaban. Doporučení je též podloženo omezenými neklinickými údaji. Opakované podání rekombinantního faktoru VIIa je třeba zvážit a titrovat v závislosti na zlepšování krvácení. V případě závažného krvácení je třeba konzultovat odborníka na koagulaci, pokud je odborník v místě dostupný.
Protamin sulfát a vitamín K podle všeho nebudou ovlivňovat antikoagulační aktivitu rivaroxabanu. U osob užívajících rivaroxaban jsou omezené zkušenosti s použitím kyseliny tranexamové a neexistují zkušenosti s použitím kyseliny aminokaproové a aprotininu. Neexistují ani vědecké důvody přínosu ani zkušenosti s použitím systémového hemostatika desmopressinu u osob užívajících rivaroxaban. Vzhledem k vysoké vazbě na plazmatické proteiny se u rivaroxabanu neočekává možnost odstranění dialýzou.
Za zvýšené CRP se obvykle považují hodnoty přibližně:
5–40 mg/l – mírné až střední zvýšení (např. CRP 8, CRP 30, CRP 35)
Co značí zvýšené CRP
Co znamená zvýšené CRP? Nejčastěji poukazuje na virovou infekci, počínající bakteriální zánět, úraz nebo pooperační stav. Zvýšená hodnota CRP se hodnotí vždy spolu s dalšími parametry, jako jsou leukocyty – hodnoty, erytrocyty – hodnoty a celkově správné hodnoty krevního obrazu.
Slezina (latinsky: lien, splén) je orgán nacházející se téměř u všech savců. Má podobnou strukturu jako velká mízní uzlina a funguje zejména jako krevní filtr. Není k životu bezpodmínečně nutná a její odstranění (například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně – Malpighiho tělíska, která jsou tvořena z malých B-lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévami. Její hmotnost kolísá v rozmezí 50–250 g.
Slezina má několik funkcí. Je článkem imunitní obrany organismu. Dochází v ní k syntéze protilátek. Slouží také jako krevní filtr s velkým množstvím makrofágů. Ty pohlcují a destruují poškozené nebo zanikající erytrocyty, leukocyty, bakterie a další materiál. Podílí se na recyklaci železa. Funguje jako rezervoár krve. Ve slezině se normálně objevuje krvetvorba ve fetálním období. Po vytvoření funkční kostní dřeně tvorba krvetvorných elementů ve slezině zaniká a objevuje se teprve, když je v organismu krvetvorných elementů málo.
