Téma: 

erytrocyty


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ERYTROCYTY

Co znamená „erytrocyty bez buffy coatu“

Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované – EBR – je v běžné praxi nejčastěji používaný erytrocytární transfuzní přípravek. Přípravek se získává odstraněním plazmy a buffy coatu z plné krve s následnou resuspenzí erytrocytů ve vhodném výživném roztoku. Většina roztoků obsahuje chlorid sodný, adenin, glukózu a manitol, rozpuštěné ve vodě (SAGM). Jiné obsahují citronan, manitol, fosforečnan a guanosin. Odstraněním buffy coatu se snižuje obsah leukocytů v přípravku a s tím spojených nežádoucích reakcí, snižuje se také tvorba mikroagregátů. Exspirace tohoto transfuzního přípravku je 42 dní. Používá se při náhradách krevních ztrát a u léčby anémie. Obsahuje Hb minimálně 43 g/1 T.U., obsah leukocytů je nižší než 1,2 x 109/1 T.U., objem je cca 260 ml.

Detail odstavce: Co znamená „erytrocyty bez buffy coatu“
Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno: 6.1.2017

ERYTROCYTY

Zvýšené erytrocyty v krvi

Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.

Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.

Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.

Detail odstavce: Zvýšené erytrocyty v krvi
Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno: 6.1.2017

ERYTROCYTY

Co jsou to erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.

Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.

Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.

Detail odstavce: Co jsou to erytrocyty
Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno: 6.1.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči

K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.

Rozlišení:

  • Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
  • Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.

Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.

Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.

Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.

Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.

Více se můžete dočíst zde.

Detail odstavce: Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017

ODSTRANĚNÍ SLEZINY U PSA

Rekonvalescence a rizika

Funkce sleziny v obraně organismu proti infekci je komplexní. Jednou z jejích hlavních funkcí je působit jako mechanický filtr. Slezina pročistí přibližně 4 % krevního objemu za minutu. Většina této krve perfunduje přes sinusoidy červené pulpy. Nedeformovatelné erytrocyty a další částice v cirkulaci nejsou schopny projít ze slezinných kapilár přes fenestrované endotelie slezinných sinusů v červené pulpě. Tato filtrace zabraňuje v krvi přítomným bakteriím a imunokomplexům, aby se vrátily zpět do systémové cirkulace. Slezinný filtr je také důležitý v čištění intraerytrocytárních patogenů (například druhy plazmodií, babesií). Napadené erytrocyty jsou zachyceny nebo je nedeformovatelný parazit vypuzen v průběhu pasáže přes fenestrace. Architektura sleziny vytváří možnost pro vysokoobjemový, pomalý krevní proud. Ten pak přispívá k této hlavní úloze sleziny – působit jako filtr pro slabě opsonizované mikroorganismy, jako jsou opouzdřené baktérie. Úloha sleziny jako filtru stoupá za situace, kdy je hladina cirkulujících specifických protilátek nízká. Důležitost normální slezinné cirkulace pro kontakt s intravenózními antigeny vyplývá ze zjištění, že slezinné funkce byly lépe zachovány po parciální splenektomii a rekonstrukci sleziny než po autotransplantaci sleziny.

Splenektomie vede i ke změnám v lymfocytárních subpopulacích v periferní krvi.

Detail odstavce: Rekonvalescence a rizika
Zdroj: Odstranění sleziny u psa
Zveřejněno: 19.5.2016

JAK ZASTAVIT PLEŠATĚNÍ

Funkce Laseru

Způsoby a využití laserových terapií se obvykle provádí přímo na vlasových folikulech pomocí elektrického zařízení. Toto zařízení revitalizuje erytrocyty. Lasery pracují tak, že změní adenosintrifosfát (ATP) na adenosin difosfát (ADP). Laser pak vyšle paprsek, který aktivuje rozdíly v metabolismu buněk.
Při laserové terapii se zvýší krevní oběh, díky kterému se dostane na pokožku hlavy více kyslíku a vitamínů. Tyto látky podporují normální činnost buněk. Lasery podporují ve vlasech kvalitu, podporují opětovný růst vlasů a posilují průměr vlasů.
Laser má podobný design jako fén na vlasy. Některé lasery proti vypadávání vlasů se podobají krytce na fén vlasů. Červený paprsek a jednoduchý účinek laserového přístroje funguje tak, že je laserové světlo propuštěno na jednotlivé vlasové folikuly. Přenosné lasery dnes vypadají, jako kartáč na vlasy.

Detail odstavce: Funkce Laseru
Zdroj: Jak zastavit plešatění
Zveřejněno: 7.11.2012

VNITŘNÍ ORGÁNY LIDSKÉHO TĚLA

Slezina

Slezina (latinsky: lien, splén) je orgán nacházející se téměř u všech savců. Má podobnou strukturu jako velká mízní uzlina a funguje zejména jako krevní filtr. Není k životu bezpodmínečně nutná a její odstranění (například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně – Malpighiho tělíska, která jsou tvořena z malých B-lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévami. Její hmotnost kolísá v rozmezí 50–250 g.

Slezina má několik funkcí. Je článkem imunitní obrany organismu. Dochází v ní k syntéze protilátek. Slouží také jako krevní filtr s velkým množstvím makrofágů. Ty pohlcují a destruují poškozené nebo zanikající erytrocyty, leukocyty, bakterie a další materiál. Podílí se na recyklaci železa. Funguje jako rezervoár krve. Ve slezině se normálně objevuje krvetvorba ve fetálním období. Po vytvoření funkční kostní dřeně tvorba krvetvorných elementů ve slezině zaniká a objevuje se teprve, když je v organismu krvetvorných elementů málo.

Detail odstavce: Slezina
Zdroj: Vnitřní orgány lidského těla
Zveřejněno: 24.10.2017

PŘÍZNAKY PŘI NADBYTKU ŽELEZA V KRVI

Příčiny zvýšení koncentrace železa

Buď je železa nadbytečný přísun (potravou), nebo je naopak organismem nedostatečně zpracováváno (špatná vazba na plazmatické bílkoviny), nebo může být ve zvýšené míře vstřebáváno ze zažívacího traktu. Jak již bylo uvedeno výše, železo je součástí červeného krevního barviva, tudíž logicky, když dochází v organismu ve zvýšené míře k rozpadu červených krvinek, vyskytne se v krvi podstatně větší hodnota železa. Pokud nastane takový stav, užívají se léky jménem cheláty, které mají schopnost nadměrné volné železo v krvi na sebe navázat a vyloučit ho mimo organismus. Dalším důvodem je dědičné onemocnění, známé jako hereditární (dědičná) hemochromatóza, které má za vinu právě zvýšené vstřebávání železa ze střeva.

Železo se v těle nachází až v překvapivě velkém množství – každý člověk by měl mít správně 4–7 g. Pro fungování organismu je jeho přítomnost nezbytně nutná – je součástí krevního barviva hemoglobinu, který vyplňuje červené krvinky (erytrocyty). Na hemoglobin se vážou dýchací plyny – v plicích je to kyslík, ve tkáních se pak kyslík uvolní a místo něj se naváže oxid uhličitý. Ten je pak v plicích zase vydýchán a vyměněn za kyslík. Bez účasti železa by ale tento proces nebyl možný. Železo se vyskytuje hlavně ve vnitřnostech, vejcích, rybách, ořeších a listové zelenině.

Detail odstavce: Příčiny zvýšení koncentrace železa
Zdroj: Příznaky při nadbytku železa v krvi
Zveřejněno: 20.8.2013

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Změny v krvi a krvetvorných orgánech

Hematopoetická tkáň patří vedle zárodečné tkáně mezi nejcitlivější na ionizující záření. Při léčbě gynekologických nádorů, především při ozařování větších objemů a při kombinaci radioterapie a chemoterapie (například při konkomitantní radiochemoterapii pro pokročilý karcinom děložního hrdla) je třeba během léčby pečlivě sledovat krevní obraz. Poklesem počtu reagují citlivé lymfocyty, jejich stav klesá v ozářených uzlinách i v krvi. Z krevních elementů se sleduje zvláště počet neutrofilů. Ty jsou sice rezistentnější na záření než lymfocyty, ale jejich pokles často provází chemoterapii používanou v kombinaci se zářením. Obávanou komplikací neutropenie je febrilní neutropenie, jejíž léčba patří do rukou odborníka – onkologa či onkogynekologa. Trombocyty jsou radiorezistentní, jejich pokles je většinou důsledkem probíhající chemoterapeutické léčby. Erytrocyty (zralé) jsou radiorezistentní, v průběhu léčby zářením ale dochází často k jejich postupnému úbytku a vzniká různý stupeň anémie. Záleží na objemu ozářené krvetvorné tkáně, přičemž předchůdci erytrocytů jsou na záření citlivé. Příčiny anémie jsou často kombinované a vznikají také důsledkem samotného nádorového onemocnění či krevními ztrátami z nádoru. V léčbě se užívá erytropoetin, substituce železem, krevní převody. Je nutno provést laboratorní vyšetření na zjištění typu anémie. Pokud je akutní reakce na záření závažná, je třeba záření na nezbytně nutnou dobu přerušit. Každé přerušení může snižovat efekt léčby.

Detail odstavce: Změny v krvi a krvetvorných orgánech
Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno: 18.11.2017

VYSOKÉ HODNOTY ASLO

Co je to ASLO?

ASLO jsou protilátky proti streptolysinu O (SLO), který se nachází na povrchu streptokoků. Jedná se o látku tvořenou organismem při boji s těmito bakteriemi. Antistreptolysin (O) je protilátka proti streptolysinu O, produkovanému beta-hemolytickými streptokoky skupiny A, C a G. Streptolysin O je letální exocelulární protein, reverzibilně aktivovaný vzdušným kyslíkem; toxin rozpouští erytrocyty a mnoho dalších živočišných buněk porušením. Cytoplazmatickými membránami s následnou vazbou aktivovaného SLO na povrch buňky – hostitelem jsou produkovány protilátky Anti-Streptolyzin-O, aby neutralizovaly SLO. Stanovení ASLO slouží k diagnostice streptokokových infekcí, jako jsou revmatická horečka a glomerulonefritis, dále revmatická horečka, která vzniká při působení SLO na srdce – hlavní příznaky zahrnují horečku, zánět kloubů a srdce, srdeční arytmii, tachykardii a zvětšení srdce. Glomerulonefritis je onemocnění ledvin a předpokládá se, že je výsledkem alergické odpovědi na streptokokovou infekci horních cest dýchacích.

Hladiny ASLO v séru jsou závislé na věku pacienta, geografických okolnostech a místním výskytu streptokokové infekce. Může být sledována jako měřítko rozsahu a stupně infekce, streptokoková infekce je považována za jedinou, poklesne-li hladina ASLO oproti akutnímu stadiu na polovinu ve stádiu rekonvalescence, proto by se měl test zopakovat po 1–2 týdnech.

Hodnoty ASLO

Normální hodnota ASLO by měla být mezi 0–200.

Zvýšené hodnoty ASLO se vyskytují u těchto onemocnění:

  • revmatická horečka
  • spála
  • tonzilitis (streptokoková angína)
  • glomerulonefritis (zánět ledvin)
  • bakteriální endokarditis (zánět vnitřní blány vystýlající srdce)

Detail odstavce: Co je to ASLO?
Zdroj: Vysoké hodnoty ASLO
Zveřejněno: 20.4.2014

ERYTROCYTY

Erytrocyty v moči

Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.

Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.

Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.

Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).

Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).

Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.

U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i prvotním příznakem zhoubných nádorů ledvin a močových cest.

Hematurie se může vyskytnout i po intenzivní fyzické zátěži nebo po úrazu močových cest.

Hematurie se může objevit jako důsledek antikoagulační či antiagregační (protisrážlivé) léčby.

Příčinou krvácení z močové trubice je nejčastěji poranění, zaklíněný kámen, karunkula (slizniční výrůstek u zevního ústí močové trubice) u žen nebo vzácně nádor močové trubice.

Hematurie z ledviny nebo horních močových cest může být vyvolána nádorem ledviny, ledvinné pánvičky, kameny, zánětem ledviny. Zdrojem krvácení může být také úraz ledviny, vrozená hydronefróza (městnání moče v pánvičce) nebo vezikorenální reflux (návrat moči z močového měchýře do ledviny).

Zdrojem hematurie z dolních močových cest bývá i nádor, zvětšená prostata, záněty dolních močových cest, kámen v měchýři, úraz nebo cizí těleso.

Účinek léků – některé medikamenty, které člověk užívá proti srážlivosti krve (léky na ředění krve), mohou při užívání způsobit přítomnost krve v moči. Někdy se tento jev vyskytuje i při užívání aspirinu, který působí na srážlivost krve. Tyto léky narušují působení krevních destiček (trombocytů). Příznaky zpravidla odezní s vysazením léků. Umožňuje-li to stav pacienta, lékař může dávku léků snížit.

Močové kameny – jestliže vzniklé močové kameny procházejí močovým ústrojím, mohou je mechanicky poranit. Následkem je krvácení, které se projeví jako krev v moči. Pacient většinou prožívá velmi krutou bolest, což je závislé na velikosti kamene. Tomuto stavu se obecně říká kolika.

Infekční onemocnění močových cest – výskyt krve v moči obvykle provází i nepříjemné až bolestivé příznaky, jako je pálení, řezání a bolest. Při tomto onemocnění má pacient obvykle vyšší nebo i vysoké horečky.

Diabetes a vysoký krevní tlak (hypertenze) patří k nejčastějším příčinám poškození ledvin a mohou někdy vést k hematurii.

Léčba erytrocytů v moči je vždy závislá na příčině výskytu a je vždy specifická.

Detail odstavce: Erytrocyty v moči
Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno: 6.1.2017

XARELTO

Léčba krvácení

Pokud dojde ke krvácivým komplikacím u pacienta léčeného rivaroxabanem, musí se podání další dávky rivaroxabanu odložit nebo se léčba musí ukončit, dle potřeby. Rivaroxaban má biologický poločas asi 5 až 13 hodin. Léčba by měla být individuální podle závažnosti a lokalizace krvácení. Podle potřeby je třeba použít vhodnou symptomatickou léčbu, jako je mechanická komprese (například u závažné epistaxe), chirurgická hemostáza se zajištěním kontroly krvácení, náhradou tekutin a zajištěním hemodynamické podpory, krevní deriváty (erytrocyty nebo čerstvá zmrazená plazma, v závislosti na související anémii nebo koagulopatii) nebo trombocyty.

Pokud krvácení nelze kontrolovat výše uvedenými opatřeními, lze zvážit podávání specifické prokoagulační reverzní látky, jako je koncentrát protrombinového komplexu (PCC), aktivovaný koncentrát protrombinového komplexu (APCC) nebo rekombinantní faktor VIIa (r-FVIIa). V současnosti jsou však k dispozici velmi omezené klinické zkušenosti s použitím těchto přípravků u osob užívajících rivaroxaban. Doporučení je též podloženo omezenými neklinickými údaji. Opakované podání rekombinantního faktoru VIIa je třeba zvážit a titrovat v závislosti na zlepšování krvácení. V případě závažného krvácení je třeba konzultovat odborníka na koagulaci, pokud je odborník v místě dostupný.

Protamin sulfát a vitamín K podle všeho nebudou ovlivňovat antikoagulační aktivitu rivaroxabanu. U osob užívajících rivaroxaban jsou omezené zkušenosti s použitím kyseliny tranexamové a neexistují zkušenosti s použitím kyseliny aminokaproové a aprotininu. Neexistují ani vědecké důvody přínosu ani zkušenosti s použitím systémového hemostatika desmopressinu u osob užívajících rivaroxaban. Vzhledem k vysoké vazbě na plazmatické proteiny se u rivaroxabanu neočekává možnost odstranění dialýzou.

Detail odstavce: Léčba krvácení
Zdroj: Xarelto
Zveřejněno: 8.10.2017

ERYTROCYTY

Příznaky

Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).

Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.

Hodnoty erytrocytů – norma:

  • počet erytrocytů muži: 4,3–5,7 x 1 012/l
  • počet erytrocytů ženy: 3,8–4,9 x 1 012/l
  • hematokrit muži: 0,39–0,51
  • hematokrit ženy: 0,33–0,47
  • hematokrit novorozenec: 0,45–0,60

Detail odstavce: Příznaky
Zdroj: Erytrocyty
Zveřejněno: 6.1.2017

BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY

Bílé krvinky v moči

U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.

Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.

Správné hodnoty

Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.

Detail odstavce: Bílé krvinky v moči
Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno: 27.2.2017

DIVNÉ DÝCHÁNÍ U PSA

Co dělat, když pes špatně dýchá

Počítání dechů za minutu a posouzení způsobu dýchání může být velmi důležité při akutních stavech. Proto zjistěte, jakou dechovou frekvenci má váš pes za normálních okolností. Nejlepší je dech posuzovat, když pes spí. Nikdy nepočítejte dechy v době, kdy je mu teplo nebo hodně běhá. Normální dechová frekvence je 10 až 30 dechů za minutu. Pokud se pes dýcháním právě chladí, může mít klidně i 200 dechů za minutu. Posouzení způsobu dýchání je také důležité. Při normálním dýchání se při nádechu hrudník roztáhne a při výdechu se zase vrátí do původní polohy. Vydechování by nemělo vyžadovat žádnou námahu. Pokud si všimnete, že váš pes při výdechu používá břišní svaly, vydává hlasité zvuky, lapá po dechu, dýchá povrchově nebo ho dýchání bolí, navštivte veterinárního lékaře. Nejste-li si jisti, jestli váš pes vůbec dýchá, dejte mu před nos kousek vaty. Pokud se vata hýbe, pes dýchá. Můžete také použít zrcátko, dejte jej psovi před čenich, a když se na něm sráží pára, pes dýchá.

Zrychlené dýchání u psa může být způsobeno přehřátím. Jestliže pes zrychleně dýchá kvůli přehřátí, odveďte ho do (pokud možno) chladné, větrané místnosti a ochlaďte ho. Ideálně mu můžete dát tlapky do chladné vody nebo ho zabalit do namočeného ručníku. K ochlazování nepoužívejte ledovou vodu, protože velká změna teploty by psovi mohla způsobit šok. V horkých dnech psa nikdy fyzicky nepřetěžujte.

Někteří psi dýchají zrychleně také v případě, když cítí strach, úzkost nebo napětí. To jsou všechno emoce, které mohou způsobit zvýšení tělesné teploty.

Pokud zrychlené dýchání doprovází zvracení, průjem či nafouknuté břicho, na nic nečekejte a vyhledejte pomoc veterinárního lékaře. Když se pes rychle zadýchává nebo nemůže popadnout dech i po menší fyzické aktivitě, může to signalizovat onemocnění srdce nebo plic. Obecně platí, že brachycefalická plemena, tedy plemena s krátkými nebo zploštělými čenichy, mají větší problémy s dýcháním než psi s dlouhým čenichem. Vzhledem ke stavbě své lebky jsou totiž vystaveni většímu riziku respiračních problémů – je pro ně těžší se ochladit. Proto na to myslete, jestli máte doma buldoka, boxera, buldočka nebo třeba mopse, a tato plemena během parných dnů maximálně šetřete.

Jestliže máte jen podezření, že na abnormální změnu dýchacího rytmu vašeho psa opravdu nemá vliv okolní prostředí či jeho předešlá aktivita, anebo má pes problém s normálním pohybem či vstát – rozhodně je na místě vyhledat veterinárního lékaře. Rychlé dýchání u psů může způsobovat mnoho typů nemocí. Může jít o problém s erytrocyty, plícemi a jinými vnitřními a mimo jiné životně důležitými orgány psa.

Pokud pes dýchá výrazně jiným způsobem, to znamená, že se zvyšuje frekvence dechů, které jsou chrčivé nebo šelestící, a přidruží se i suchý kašel, jedná se pravděpodobně o příznak onemocnění průdušnice, průdušek nebo plic. Často je to provázeno teplotou, poruchami příjmu potravy nebo bolestivostí při nádechu. I počínající zánět v oblasti dýchacích cest se může rozvinout v život ohrožující stav, a proto by měl být včas vyšetřen veterinářem. Kromě toho je třeba i vyloučit sice vzácnou, ale přesto dosud se vyskytující nemoc – virovou psinku, kterou doprovázejí obdobné příznaky. Zánětlivé onemocnění průdušek je často způsobované podchlazením, promoknutím. Může se rozšířit i do plicní tkáně a vyvolat zápal plic. Pokud je doprovázeno bolestivostí mezižeberní tkáně, naznačuje to zánět pohrudnice. Dýchací obtíže, dušnost nebo chroptění jsou příznaky shromažďování sekretu na plicích. Ten ovšem může signalizovat i další možné problémy, jako je krvácení do hrudního prostoru po úrazu (provázené navíc bledými nebo namodralými spojivkami a dásněmi) nebo po otravě (příznakem otravy je i malátnost), těžká vada srdce a krevního oběhu, vdechnuté cizí těleso nebo nádor v hrudní dutině.

Detail odstavce: Co dělat, když pes špatně dýchá
Zdroj: Divné dýchání u psa
Zveřejněno: 11.2.2017

DRUHY ANÉMIE

Druhy anémie

Sideropenická anémie

Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.

Anémie při chronických onemocněních

Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.

Anémie z nedostatku vitaminu B12

Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z živočichů), dále může být způsobena poruchou vstřebávání, nedostatkem vnitřního faktoru ze žaludeční sliznice, perniciózní anémie, následkem odnětí žaludku, poruchou vstřebávání v tenkém střevě, v důsledku onemocnění slinivky břišní nebo chronického zánětu slinivky břišní.

Perniciózní anémie

Jedná se o autoimunitní poruchu, kdy dochází k ochabnutí žaludeční sliznice a tím k selhání vnitřního faktoru a zvýšení tvorby žaludeční kyseliny, která snižuje vstřebávání vitaminu B12. Častěji se toto onemocnění projevuje v dospělém věku a u lidí se světlými vlasy a modrýma očima. Příznaky této anémie mají pomalý nástup, a proto k stanovení správné diagnózy často dochází v pokročilém stadiu. Patří sem otupění, únava, snížení hmotnosti a bledost. Dále se vyskytují neurologické příznaky – může se objevovat brnění v končetinách, které může přejít až do ochrnutí a postižení mozkové činnosti až v demenci. K vyšetření poslouží krevní obraz, ze kterého se určí hladina vitaminu B12. Dle těchto výsledků se potom podává vitamin B12 injekčně do svalu, jelikož při podávání ústy se nevstřebává. Nejprve se podává do doplnění správné hladiny, která se potom udržuje po zbytek života. Léčba může oddálit neurologické příznaky a zastavit procesy pozdějších změn.

Nedostatek kyseliny listové

Kyselina listová je vitaminem skupiny B a její účinky úzce souvisejí s vitaminem B12. Nachází se v játrech, kvasnicích a zelené zelenině. V těhotenství je potřeba její vyšší hladiny, proto je nutné ji dodávat i v tabletách, aby se zabránilo defektům nervové trubice plodu (například rozštěpu páteře). Příčinou nedostatku může být snížený příjem přicházející se stářím, alkoholismus, špatné vstřebávání, například u Crohnovy choroby, výskyt u nedonošených dětí. Nedostatek kyseliny listové se projevuje stejně jako anémie. Řešením je také podávání nedostatkového vitaminu, tudíž kyseliny listové, v tabletách, s důrazem na léčbu původní příčiny.

Aplastická anémie

Aplastická anémie je onemocnění, které se vyskytuje ojediněle. Je způsobeno útlumem kostní dřeně. V kostní dřeni dochází k tvorbě všech složek krve – červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Při utlumení její funkce se hladina všech složek sníží. Toto onemocnění je především získané (projeví se během života), ale jsou i jedinci, kteří tuto nemoc zdědí. Se vznikem aplastické anémie lze spojit i ostatní druhy anémie. Mohou ji také způsobit léky proti rakovině a podobně. V krevním obraze nalezneme nízký počet všech druhů krevních částic (pancytopenii). Léčba se soustředí na odstranění příčiny. Následuje spíše podpůrná péče, kdy se podávají transfúze (krevní složky) a antibiotika. U mladých a starých lidí s těžkou formou onemocnění lze transplantovat kostní dřeň či nasadit imunosupresivní léčbu.

Hemolytická anémie

Při hemolytické anémii dochází k předčasnému rozpadu červených krvinek, který se děje ve slezině. Toto onemocnění vykazuje jak zvýšenou tvorbu červených krvinek, tak zároveň jejich zvýšené odbourávání. Příčiny můžeme rozdělit na dědičné a získané. Mezi dědičné patří porucha membrány červených krvinek, narušený tvar hemoglobinu (například srpkovitá anémie). Mezi získané příčiny řadíme imunitní, neimunitní a smíšené (infekce, léky či zvětšení sleziny). Hemolytická anémie se projevuje bledostí, žloutenkou a zvětšením sleziny (splenomegalie).

Diluční anémie

Pokud dojde ke zvýšení množství vody v krvi, změní se v krvi poměr voda/červené krvinky. Jinými slovy dojde k relativnímu nedostatku červených krvinek v krvi. Takový stav mohou způsobit antidiabetika glitazony.

Megaloblastická anémie

Při tomto onemocnění krevní dřeň produkuje nezvykle velké množství abnormálně velkých, ale nezralých červených krvinek (megaloblastů). Tento typ anémie má několik různých příčin. Mezi ty nejčastější patří nedostatek vitaminu B12 a nedostatek vitaminu B9, tedy kyseliny listové.

Srpkovitá anémie

Srpkovitá anémie mění normální kulaté červené krvinky do buněk, které mají tvar srpku měsíce. Normální červené krvinky snadno procházejí krevními cévami a roznášejí kyslík do celého těla, ale srpkovité červené krvinky uvíznou a blokují krevní řečiště, což způsobuje bolesti, ale může také poškodit orgány, svaly a kosti. Srpkovitá anémie je dědičná a přenáší se z rodičů na děti. Dítě musí zdědit dva srpkovité geny, jeden od matky a druhý od otce. Pokud zdědí gen jen od jednoho rodiče, stává se pouze jeho přenašečem.

Anémie u dětí

Pokud pediatr diagnostikuje u dětského pacienta anémii z nedostatku železa, měla by následovat rychlá suplementace železem jako prevence psychiatrických důsledků. A naopak psychiatři by měli zkontrolovat koncentraci železa v plazmě u těch dětí a adolescentů, kteří je navštíví s psychiatrickými příznaky.

Detail odstavce: Druhy anémie
Zdroj: Druhy anémie
Zveřejněno: 20.2.2014