ERYTROCYTY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Výsledky krevních nebo močových testů často obsahují pojmy, které na první pohled nemusí dávat smysl, přesto mohou skrývat důležité informace o zdravotním stavu. Jedním z nich jsou erytrocyty – červené krvinky, jejichž zvýšené nebo snížené hodnoty dokážou upozornit na nenápadné, ale i vážnější problémy. Mnoho lidí znejistí zejména tehdy, když se objeví erytrocyty v moči nebo když lékař upozorní na jejich nadbytek v krvi. V tomto článku se dozvíš, co přesně erytrocyty znamenají, jaké jsou jejich normální hodnoty, kdy už jde o varovný signál a jaké příčiny za tím mohou stát. Pokud chceš rozumět svým výsledkům a vědět, kdy je vhodné zpozornět a kdy naopak zachovat klid, najdeš zde srozumitelné a praktické vysvětlení.
Erytrocyty v moči a rozbor moči
Erytrocyty v moči se zjišťují při laboratorním vyšetření. Rozbor moči hodnoty ukazuje, zda se v moči nacházejí krvinky, které by tam za normálních okolností neměly být.
Vyšetření
Normální hodnota
Erytrocyty v moči (sediment)
0–2 na zorné pole
Erytrocyty v moči (automat)
do 10 ery/µl
Zvýšené erytrocyty v moči nebo nález erytrocyty v moci může znamenat mechanické podráždění, infekci nebo zánět. Pokud se současně objeví erytrocyty a leukocyty v moči, je podezření na infekci močových cest.
Co znamenají erytrocyty v moči
Otázka co znamenají erytrocyty v moči je velmi častá. U žen může výsledek ovlivnit i hlen v moči u žen nebo menstruační krev, proto je důležitý správný odběr.
Erytrocyty v krvi se sledují při krevním obrazu. Erytrocyty v krvi hodnoty se liší podle pohlaví, věku i fyziologického stavu.
Skupina
Referenční hodnoty erytrocytů
Dospělé ženy
3,8–5,2 × 10¹²/l
Dospělí muži
4,3–5,7 × 10¹²/l
Děti
4,0–5,5 × 10¹²/l (dle věku)
Zvýšené erytrocyty v krvi nebo obecně zvýšené erytrocyty mohou znamenat dehydrataci, pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo onemocnění krvetvorby. Pacienti se často ptají, proč jsou zvýšené červené krvinky a co znamená nadbytek červených krvinek.
Nadbytek erytrocytů a „řídká krev“
Při nadbytku červených krvinek může být krev hustší. Laické pojmy řídká krev nebo řídká krev jsou zavádějící – ve skutečnosti vyšší počet erytrocytů zvyšuje viskozitu krve a může zatěžovat oběhový systém.
U dětí se erytrocyty vyvíjejí s věkem. Zvýšené erytrocyty u dětí mohou souviset s dehydratací, horečnatým onemocněním nebo pobytem ve vyšší nadmořské výšce.
Erytrocyty v moči u dětí jsou vždy důvodem k pečlivějšímu sledování, protože mohou ukazovat na infekci močových cest nebo vrozené vady močového systému.
Erytrocyty, často označované jako červené krvinky (někdy nespisovně také erytrocity), jsou základní součástí krve. Pokud se ptáš, co jsou erytrocyty nebo co to jsou erytrocyty, jde o buňky zajišťující přenos kyslíku z plic do všech tkání a zároveň odvádění oxidu uhličitého.
Klíčovou roli hraje barvivo erytrocytů – hemoglobin, které váže kyslík. Správný počet erytrocytů je zásadní pro okysličení organismu a celkovou výkonnost.
V těhotenství dochází k přirozeným změnám krevního obrazu. Erytrocyty v krvi mohou být relativně nižší vlivem zvýšeného objemu plazmy, což je fyziologický jev.
Erytrocyty v moči v těhotenství však vyžadují zvýšenou pozornost, protože mohou signalizovat zánět močových cest, který je v těhotenství častější.
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.
Rozlišení:
Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Test krevní sedimentace poskytuje podstatné informace o přítomnosti zánětu, ale přesnost výsledku může být ovlivněna určitými stavy, které také zvyšují sedimentaci, jako je těhotenství, stáří, onemocnění štítné žlázy, onemocnění ledvin a některé druhy rakoviny. Váš lékař proto může před žádostí o krevní test sedimentace přidat i další specifické krevní testy. Kromě toho mohou i některé léky také přispět ke zvýšené hodnotě sedimentace krve.
Sedimentační rychlost závisí hlavně na velikosti sedimentujících částic. Erytrocyty mají tendenci vytvářet válcovité shluky, tak zvané penízkovatění erytrocytů, které sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. Tvorbu shluků podporují některé bílkoviny, hlavně fibrinogen a gama-globuliny. Díky tomu se sedimentace krve zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, těhotenství apod. Rychlost sedimentace červených krvinek se také zvyšuje s věkem.
Zvýšená sedimentace je jakákoli hodnota nad 32 mm/h. To znamená rychlejší než normální rychlost sestupu červených krvinek, což naznačuje, že je v těle zánět. Příčina zánětu se může pohybovat od infekce, poranění, onemocnění ledvin a srdečního onemocnění až po autoimunitní poruchy, jako je revmatoidní artritida a vaskulitida.
Zkušenosti pacientů ukazují, že mírně zvýšené erytrocyty se často upraví po zlepšení pitného režimu. Lékaři doporučují výsledky vždy hodnotit v kontextu dalších parametrů a případně test zopakovat.
Podle lékařů je klíčové nesoustředit se pouze na jednu hodnotu, ale na celkový stav pacienta, jeho potíže a dlouhodobý vývoj výsledků.
Způsoby a využití laserových terapií se obvykle provádí přímo na vlasových folikulech pomocí elektrického zařízení. Toto zařízení revitalizuje erytrocyty. Lasery pracují tak, že změní adenosintrifosfát (ATP) na adenosin difosfát (ADP). Laser pak vyšle paprsek, který aktivuje rozdíly v metabolismu buněk. Při laserové terapii se zvýší krevní oběh, díky kterému se dostane na pokožku hlavy více kyslíku a vitamínů. Tyto látky podporují normální činnost buněk. Lasery podporují ve vlasech kvalitu, podporují opětovný růst vlasů a posilují průměr vlasů. Laser má podobný design jako fén na vlasy. Některé lasery proti vypadávání vlasů se podobají krytce na fén vlasů. Červený paprsek a jednoduchý účinek laserového přístroje funguje tak, že je laserové světlo propuštěno na jednotlivé vlasové folikuly. Přenosné lasery dnes vypadají, jako kartáč na vlasy.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži
ASLO jsou protilátky proti streptolysinu O (SLO), který se nachází na povrchu streptokoků. Jedná se o látku tvořenou organismem při boji s těmito bakteriemi. Antistreptolysin (O) je protilátka proti streptolysinu O, produkovanému beta-hemolytickými streptokoky skupiny A, C a G. Streptolysin O je letální exocelulární protein, reverzibilně aktivovaný vzdušným kyslíkem; toxin rozpouští erytrocyty a mnoho dalších živočišných buněk porušením. Cytoplazmatickými membránami s následnou vazbou aktivovaného SLO na povrch buňky – hostitelem jsou produkovány protilátky Anti-Streptolyzin-O, aby neutralizovaly SLO. Stanovení ASLO slouží k diagnostice streptokokových infekcí, jako jsou revmatická horečka a glomerulonefritis, dále revmatická horečka, která vzniká při působení SLO na srdce – hlavní příznaky zahrnují horečku, zánět kloubů a srdce, srdeční arytmii, tachykardii a zvětšení srdce. Glomerulonefritis je onemocnění ledvin a předpokládá se, že je výsledkem alergické odpovědi na streptokokovou infekci horních cest dýchacích.
Hladiny ASLO v séru jsou závislé na věku pacienta, geografických okolnostech a místním výskytu streptokokové infekce. Může být sledována jako měřítko rozsahu a stupně infekce, streptokoková infekce je považována za jedinou, poklesne-li hladina ASLO oproti akutnímu stadiu na polovinu ve stádiu rekonvalescence, proto by se měl test zopakovat po 1–2 týdnech.
Hodnoty ASLO
Normální hodnota ASLO by měla být mezi 0–200.
Zvýšené hodnoty ASLO se vyskytují u těchto onemocnění:
revmatická horečka
spála
tonzilitis (streptokoková angína)
glomerulonefritis (zánět ledvin)
bakteriální endokarditis (zánět vnitřní blány vystýlající srdce)
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Správné hodnoty
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
Pokud dojde ke krvácivým komplikacím u pacienta léčeného rivaroxabanem, musí se podání další dávky rivaroxabanu odložit nebo se léčba musí ukončit, dle potřeby. Rivaroxaban má biologický poločas asi 5 až 13 hodin. Léčba by měla být individuální podle závažnosti a lokalizace krvácení. Podle potřeby je třeba použít vhodnou symptomatickou léčbu, jako je mechanická komprese (například u závažné epistaxe), chirurgická hemostáza se zajištěním kontroly krvácení, náhradou tekutin a zajištěním hemodynamické podpory, krevní deriváty (erytrocyty nebo čerstvá zmrazená plazma, v závislosti na související anémii nebo koagulopatii) nebo trombocyty.
Pokud krvácení nelze kontrolovat výše uvedenými opatřeními, lze zvážit podávání specifické prokoagulační reverzní látky, jako je koncentrát protrombinového komplexu (PCC), aktivovaný koncentrát protrombinového komplexu (APCC) nebo rekombinantní faktor VIIa (r-FVIIa). V současnosti jsou však k dispozici velmi omezené klinické zkušenosti s použitím těchto přípravků u osob užívajících rivaroxaban. Doporučení je též podloženo omezenými neklinickými údaji. Opakované podání rekombinantního faktoru VIIa je třeba zvážit a titrovat v závislosti na zlepšování krvácení. V případě závažného krvácení je třeba konzultovat odborníka na koagulaci, pokud je odborník v místě dostupný.
Protamin sulfát a vitamín K podle všeho nebudou ovlivňovat antikoagulační aktivitu rivaroxabanu. U osob užívajících rivaroxaban jsou omezené zkušenosti s použitím kyseliny tranexamové a neexistují zkušenosti s použitím kyseliny aminokaproové a aprotininu. Neexistují ani vědecké důvody přínosu ani zkušenosti s použitím systémového hemostatika desmopressinu u osob užívajících rivaroxaban. Vzhledem k vysoké vazbě na plazmatické proteiny se u rivaroxabanu neočekává možnost odstranění dialýzou.
