Výsledky krevních nebo močových testů často obsahují pojmy, které na první pohled nemusí dávat smysl, přesto mohou skrývat důležité informace o zdravotním stavu. Jedním z nich jsou erytrocyty – červené krvinky, jejichž zvýšené nebo snížené hodnoty dokážou upozornit na nenápadné, ale i vážnější problémy. Mnoho lidí znejistí zejména tehdy, když se objeví erytrocyty v moči nebo když lékař upozorní na jejich nadbytek v krvi. V tomto článku se dozvíš, co přesně erytrocyty znamenají, jaké jsou jejich normální hodnoty, kdy už jde o varovný signál a jaké příčiny za tím mohou stát. Pokud chceš rozumět svým výsledkům a vědět, kdy je vhodné zpozornět a kdy naopak zachovat klid, najdeš zde srozumitelné a praktické vysvětlení.
Erytrocyty v moči a rozbor moči
Erytrocyty v moči se zjišťují při laboratorním vyšetření. Rozbor moči hodnoty ukazuje, zda se v moči nacházejí krvinky, které by tam za normálních okolností neměly být.
Vyšetření
Normální hodnota
Erytrocyty v moči (sediment)
0–2 na zorné pole
Erytrocyty v moči (automat)
do 10 ery/µl
Zvýšené erytrocyty v moči nebo nález erytrocyty v moci může znamenat mechanické podráždění, infekci nebo zánět. Pokud se současně objeví erytrocyty a leukocyty v moči, je podezření na infekci močových cest.
Co znamenají erytrocyty v moči
Otázka co znamenají erytrocyty v moči je velmi častá. U žen může výsledek ovlivnit i hlen v moči u žen nebo menstruační krev, proto je důležitý správný odběr.
Erytrocyty v krvi se sledují při krevním obrazu. Erytrocyty v krvi hodnoty se liší podle pohlaví, věku i fyziologického stavu.
Skupina
Referenční hodnoty erytrocytů
Dospělé ženy
3,8–5,2 × 10¹²/l
Dospělí muži
4,3–5,7 × 10¹²/l
Děti
4,0–5,5 × 10¹²/l (dle věku)
Zvýšené erytrocyty v krvi nebo obecně zvýšené erytrocyty mohou znamenat dehydrataci, pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo onemocnění krvetvorby. Pacienti se často ptají, proč jsou zvýšené červené krvinky a co znamená nadbytek červených krvinek.
Nadbytek erytrocytů a „řídká krev“
Při nadbytku červených krvinek může být krev hustší. Laické pojmy řídká krev nebo řídká krev jsou zavádějící – ve skutečnosti vyšší počet erytrocytů zvyšuje viskozitu krve a může zatěžovat oběhový systém.
U dětí se erytrocyty vyvíjejí s věkem. Zvýšené erytrocyty u dětí mohou souviset s dehydratací, horečnatým onemocněním nebo pobytem ve vyšší nadmořské výšce.
Erytrocyty v moči u dětí jsou vždy důvodem k pečlivějšímu sledování, protože mohou ukazovat na infekci močových cest nebo vrozené vady močového systému.
Erytrocyty, často označované jako červené krvinky (někdy nespisovně také erytrocity), jsou základní součástí krve. Pokud se ptáš, co jsou erytrocyty nebo co to jsou erytrocyty, jde o buňky zajišťující přenos kyslíku z plic do všech tkání a zároveň odvádění oxidu uhličitého.
Klíčovou roli hraje barvivo erytrocytů – hemoglobin, které váže kyslík. Správný počet erytrocytů je zásadní pro okysličení organismu a celkovou výkonnost.
Sediment v moči obvykle poukazuje na přítomnost buněk, nečistot a jiných pevných látek v moči. Sedimenty se většinou tvoří z různých složek močového systému, z močového měchýře, ledvin a tak dále. Sediment v moči je docela běžný u většiny lidí. Jeho výskyt v malém množství je považován za normální. Nicméně je nutné diagnostikovat, jestli je přítomnost sedimentu v moči pouze normální, nebo nenormální, a následně pomocí testu moči ověřit typ a množství těchto sedimentů. Postižení jedinci nemusí mít žádné typické příznaky, to znamená bolest, pálení při močení a podobně. Ale je důležité si uvědomit, že sediment v moči může být také možným příznakem základního onemocnění, jako jsou infekce močových cest, infekce močového měchýře nebo ledvinové kameny, nebo onemocnění jater a jiných. Je nutné se poradit s lékařem vždy, když sami zaznamenáme sediment v moči.
Některé z příznaků, které mohou doprovázet sediment v moči:
nevysvětlitelné nutkání na močení;
změny v barvě moči;
bolest při močení.
Detekuje-li lékař sediment v moči, doporučí vám další testování moči a vyšetřování složek sedimentu na přítomnost různých anomálií. Poté, co je příčina sedimentu v moči diagnostikována, je léčba samozřejmě zaměřena na léčení základní příčiny a ochranu před vznikem zdravotních komplikací.
V těhotenství dochází k přirozeným změnám krevního obrazu. Erytrocyty v krvi mohou být relativně nižší vlivem zvýšeného objemu plazmy, což je fyziologický jev.
Erytrocyty v moči v těhotenství však vyžadují zvýšenou pozornost, protože mohou signalizovat zánět močových cest, který je v těhotenství častější.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Test krevní sedimentace poskytuje podstatné informace o přítomnosti zánětu, ale přesnost výsledku může být ovlivněna určitými stavy, které také zvyšují sedimentaci, jako je těhotenství, stáří, onemocnění štítné žlázy, onemocnění ledvin a některé druhy rakoviny. Váš lékař proto může před žádostí o krevní test sedimentace přidat i další specifické krevní testy. Kromě toho mohou i některé léky také přispět ke zvýšené hodnotě sedimentace krve.
Sedimentační rychlost závisí hlavně na velikosti sedimentujících částic. Erytrocyty mají tendenci vytvářet válcovité shluky, tak zvané penízkovatění erytrocytů, které sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. Tvorbu shluků podporují některé bílkoviny, hlavně fibrinogen a gama-globuliny. Díky tomu se sedimentace krve zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, těhotenství apod. Rychlost sedimentace červených krvinek se také zvyšuje s věkem.
Zvýšená sedimentace je jakákoli hodnota nad 32 mm/h. To znamená rychlejší než normální rychlost sestupu červených krvinek, což naznačuje, že je v těle zánět. Příčina zánětu se může pohybovat od infekce, poranění, onemocnění ledvin a srdečního onemocnění až po autoimunitní poruchy, jako je revmatoidní artritida a vaskulitida.
Zkušenosti pacientů ukazují, že mírně zvýšené erytrocyty se často upraví po zlepšení pitného režimu. Lékaři doporučují výsledky vždy hodnotit v kontextu dalších parametrů a případně test zopakovat.
Podle lékařů je klíčové nesoustředit se pouze na jednu hodnotu, ale na celkový stav pacienta, jeho potíže a dlouhodobý vývoj výsledků.
Obtížné močení označujeme termínem dysurie. Dysurie je zpravidla příznakem infravezikální, respektive výtokové obstrukce močového měchýře. V rámci dysurie se pravidelně vyskytují některé z dalších, níže uvedených příznaků či jejich kombinace. Močení je často doprovázeno volním úsilím – probíhá se zapojením břišního lisu, spuštění mikce (močení) bývá opožděné. Močení může být prodloužené, s oslabením mikčního proudu, někdy přerušované. Jiné je pak přerušované močení, jež se vyskytuje u cystolitiázy a je vázáno na polohu konkrementu. Močový proud je náhle přerušen a po změně polohy pocítí pacient další nucení na močení a musí, respektive může se znovu vymočit. Dalšími mikčními obtížemi v rámci dysurie je pocit neúplného vyprázdnění měchýře (také takzvaný pocit zbytkové moče či rezidua) a terminální odkapávání moče jako příznak detrusorové dekompenzace.
při opakujících se zánětech nutno vyšetřit průchodnost abnormality močových cest – sonografie, vylučovací urografie
Klinické příznaky jsou velmi typické: časté nucení na moč a pálení při močení, někdy vločkovitý vzhled a nepříjemný zápach moči nenechávají nikoho na pochybách, že jde o cystitidu. Vždy je vhodné provést vyšetření močového sedimentu a bakteriologické vyšetření. Moč pro laboratorní vyšetření se odebírá po důkladném očištění ústí močové trubice do sterilní nádobky, která je spolu s příslušným poučením předána nemocnému ošetřujícím lékařem. V laboratoři jsou identifikovány bakterie, které způsobily zánět, aby mohla být nasazena optimální léčba antibiotiky.
Normálně se leukocyty v moči nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce močových cest (ledvin, ledvinových pánviček, močovodu, močového měchýře nebo močové trubice). Běžné je přeléčení antibiotiky.
Možné příčiny zvýšených hodnot leukocytů v moči:
infekce močových cest – patří mezi velmi časté příčiny;
chronický zánět ledvin – na tuto možnost myslet v případě, že máte opakovaně zvýšené hodnoty leukocytů;
nadměrné užívání analgetik – příčinou může být i nadměrná konzumace léků proti bolesti;
vezikouretrální reflux;
zánět v zubech – zánět v zubech či zubních kanálcích;
nežádoucí bakterie – příčinou může být také přítomnost nežádoucích bakterií v lidském těle;
viróza – za menším zvýšením hodnot může stát klasická viróza;
zánět prostaty – u mužů se často může jednat právě o tuto příčinu;
problém se srdečními chlopněmi.
Množství leukocytů v moči se stanovuje v rámci vyšetření Hamburgerova sedimentu. Sděluje se jako počet leukocytů eliminovaných za sekundu.
Leukocyty v moči u dětí: Leukocyty v moči nemají co dělat. U malých dětí však bývá problém s odběrem moči – v lékárně jsou dostupné pytlíčky na sběr moči, jeden sáček stojí cca 5 Kč. Sáček má dírku, okolo ní lepicí část. Strhnete ochranu toho lepení, přiložíte na genitálie v oblasti močové trubice, u chlapečků je to jednodušší, a lehce přilepíte, normálně zabalíte do plenky, trochu na volno, a čekáte.
Leukocyty v moči v těhotenství: Všechny případy, při nichž se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí žena touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, potrat, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a žena je akutně ohrožena na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin prozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest rovněž přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Co znamenají leukocyty v moči 11–20/µL: Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí především na správné funkci imunitního systému. Zvýšené množství leukocytů v moči je obvykle příznakem nějaké chorobné změny v lidském organismu. Normálně se leukocyty v moči téměř nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce. Množství leukocytů v moči by u zdravého člověka nemělo přesáhnout 10/µL (miliontina litru).
Albumin (sérová bílkovina) v moči fyziologicky u zdravého jedince je do 30 mg/l.
Mikroalbuminurie (malé ztráty albuminu) jsou hodnoty od 30 do 150 mg/l.
Proteinurie (přítomnost bílkoviny v moči) jsou hodnoty nad 150 mg/l.
Průkaz bílkovin v moči spočívá v použití indikátorových proužků. Jedná se o proužek napuštěný v látce, která v přítomnosti bílkoviny mění barvu. Bílkoviny je možno prokázat i mikroskopicky z močového sedimentu. Některá doplňující vyšetření vyžadují zjištění množství látek v krvi. K tomu je zapotřebí vzorek žilní krve, která je odebrána nejčastěji z pažní žíly tenkým vpichem. V některých případech je nutné vyšetření moči za určité časové období, například 24 hodin i více. Vyšetření se provádí jako součást preventivního vyšetření, při ambulantním příjmu, jako screening hypertenze či cukrovky i ke kontrole léčby.
U zcela zdravého člověka lze nalézt malé množství bílkovin. Jestliže dojde k akutnímu zvýšení množství bílkoviny v krvi, zvýší se i její filtrace. To se děje při zvýšené fyzické zátěži, hypertenzi (vysoký tlak) nebo při poruchách filtrace (glomerulonefritida, nádory, toxiny). Proto se v krvi může objevit hemoglobin po rozsáhlých rozpadech erytrocytů (červených krvinek), myoglobin uvolněný ze svalů po značné fyzické zátěži, protilátky při infekci nebo velké molekuly při poruše filtrace. V moči se také běžně vyskytuje krevní transportní bílkovina albumin. Ta může procházet skrze filtrační membránu. V systému kanálků je však téměř většina zpětně vstřebána. U zdravého člověka funguje toto zpětné vstřebávání s maximální možnou kapacitou. Jakmile by se tedy zvýšilo množství albuminu, ledviny ho nestihnou vstřebat zpět a albumin bude ztracen v moči. Běžnými vyšetřovacími postupy je možné zjistit albumin v moči až od množství 150 mg/l. Speciálními a složitými metodami je možné prokázat albumin v moči již při množství 30 mg/l, což se označuje jako mikroalbuminurie. Tu lze často prokázat na počátku chorob jako je diabetes mellitus (cukrovka) nebo hypertenze (zvýšený krevní tlak). Přítomnost pouze albuminu v moči se nazývá albuminurie (též selektivní proteinurie).
Filtrační membrána může být poškozena natolik, že se do moči nedostává pouze albumin, ale i větší krevní bílkoviny. Nejedná se již o selektivní (výběrovou) proteinurii, ale o neselektivní proteinurii. Řada těchto bílkovin může být pro buňky kanálků ledvin toxická, nebo jsou tyto bílkoviny natolik veliké, že dané kanálky ucpou a tato část ledvin potom není schopna tvorby moči.
Celková bílkovina v moči se hodnotí pomocí indikátorových proužků. Jedná se o proužky napuštěné v látce, která v přítomnosti bílkoviny mění barvu. Bílkoviny je možno prokázat i mikroskopicky z močového sedimentu. Některá doplňující vyšetření vyžadují i zjištění množství dalších látek v krvi. K tomu je zapotřebí vzorek žilní krve, která se odebírá nejčastěji z pažní žíly tenkým vpichem. V některých případech je nutné vyšetření moči za určité časové období, například 24 hodin i více. Vyšetření se provádí jako součást prevence, při ambulantním příjmu, jako screening hypertenze či cukrovky i ke kontrole léčby.
Možné hodnoty:
albumin v moči fyziologicky (u zdravého jedince): do 30 mg/l
