Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

FALEŠNÁ SVÍČKOVÁ


FALEŠNÁ SVÍČKOVÁ a nejen to se dozvíte v tomto článku. V současné době se lidé zajímají o svůj zdravotní stav a o to, co ho ovlivňuje. Čím dál tím více lidí čte informace na obalu potravin, zjišťuje, jaké látky jejich jídlo obsahuje a jestli jim nemůže nějak uškodit.


Tabulka

Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)

Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.

Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).

Legenda k tabulce

1 = Adenin v mg na 100 g potraviny

2 = Guanin v mg na 100 g potraviny

3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny

4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny

5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny

6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny

7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny

NU = NU

Potravina

1

2

3

4

5

6

7

Obilniny a rýže

Chlebová mouka

12,2

13,6

0

0

25,8

30,3

Velmi nízká

Ječmen

21,6

22,7

0

0

44,3

52,1

Velmi nízká

Mouka na sladké pečivo

8,1

7,6

0

0

15,7

18,5

Velmi nízká

Mouka na pečivo

12,2

13,6

0

0

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tabulka potravin s puriny

Minerály – selen a zinek

Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.

Vybrané potraviny se zdrojem selenu:

  • sušené para ořechy;
  • tuňák konzervovaný v oleji;
  • hovězí nebo telecí játra;
  • vařená treska;
  • semolinové vařené nudle;
  • makarony se sýrem;
  • vařené makarony;
  • špagety s masovou omáčkou;
  • kuřecí maso (prsa);
  • hovězí pečeně;
  • celozrnný chléb;
  • syrová vejce;
  • bílý chléb;
  • vařená rýže s dlouhými vlákny;
  • nízkotučný tvaroh (2%);
  • sušené vlašské ořechy;
  • sýr čedar.

Vybrané potraviny se zdrojem zinku:

  • ústřice;
  • cereálie;
  • vařená vepřová noha;
  • vařená hovězí roštěná;
  • vařená hovězí svíčková;
  • vařená vepřová plec;
  • snídaňové cereálie obohacené o 25 % zinku;
  • cereálie z pšeničných otrub;
  • kuřecí stehno, prsa;
  • vařená vepřová panenka;
  • svíčková pečeně;
  • bílý jogurt s nízkým obsahem tuku;
  • pečené fazole s vepřovým masem;
  • pečené fazole;
  • suché pražené kešu oříšky;
  • nízkotučný ovocný jogurt;
  • suché pražené pekanové ořechy;
  • zralá semena cizrny;
  • suché pražené ořechy bez arašídů;
  • švýcarský sýr;
  • suché pražené mandle;
  • sušené vlašské ořechy;
  • mléko – jakýkoli druh;
  • sýr čedar;
  • mozarella;
  • fazole;
  • zelený hrách;
  • ovesné vločky (instantní);
  • vařený platýs.

Zdroj: článek Co jíst pro zdravé oči

Obsah purinů v potravinách - tabulka

Množství purinů je vyjádřeno množstvím kyseliny močové v mg na 100 gramů dané potraviny. Jednoduše, čím více mg, tím hůře pro dnu.

Potraviny s nejvyšším množstvím purinů (nad 400 mg)

  • Theobromin (syn: teobromin, xanteóza), obsahuje ho kakao a čokoláda - 2 300 mg
  • Pivovarské kvasinky - 1 810 mg
  • Telecí brzlík - 1 260 mg
  • Uzený šprot - 804 mg
  • Skopová slezina - 773 mg
  • Pekařské droždí - 680 mg
  • Hovězí játra - 554 mg
  • Vepřové srdce - 530 mg
  • Vepřová slezina - 516 mg
  • Vepřová játra - 515 mg
  • Lesní houby (měřeno na sušených houbách) - 488 mg
  • Rybičky olejovky, sardinky v oleji - 480 mg
  • Telecí játra - 460 mg
  • Hovězí slezina - 444 mg
  • Vepřové plíce - 434 mg

Potraviny s vyšším obsahem purinů (100 až 400 mg)

  • Hovězí plíce - 399 mg
  • Sardinky - 345 mg
  • Telecí slezina - 343 mg
  • Vepřová ledvina - 334 mg
  • Pstruh - 297 mg
  • Tuňák v oleji - 290 mg
  • Ledviny - 269 mg
  • Tuňák - 257 mg
  • Hovězí srdce - 256 mg
  • Kuřecí játra - 243 mg
  • Okoun - 241 mg
  • Skopové srdce - 241 mg
  • Sardel neboli ančovičky - 239 mg
  • Fazole mungo suché - 222 mg
  • Sleď z umělého chovu - 219 mg
  • Telecí ledviny - 218 mg
  • Sleď z Atlantiku - 210 mg
  • Koňské maso - 200 mg
  • Sojové boby suché - 190 mg
  • Jikry sledě - 190 mg
  • Jehněčí svalovina - 182 mg
  • Halibut - 178 mg
  • Kuřecí prsa i s kůží - 175 mg
  • Telecí svalovina - 172 mg
  • Losos - 170 mg
  • Mák suchý - 170 mg
  • Vepřová svalovina - 166 mg
  • Husa - 165 mg
  • Jitrnice - 165 mg
  • Treska tmavá - 163 mg
  • Kapr - 160 mg
  • Hovězí jazyk - 160 mg
  • Vepřová kýta - 160 mg
  • Vepřová svíčková - 150 mg
  • Krůtí maso s kůží - 150 mg
  • Telecí plíce - 147 mg
  • Krevety hnědé - 147 mg
  • Makrela - 145 mg
  • Vepřové kotlety s kostí - 145 mg
  • Kaviár - 144 mg
  • Slunečnicové semínko - 143 mg
  • Štika - 140 mg
  • Vepřová plec - 140 mg
  • Telecí kotlet s kostí - 140 mg
  • Telecí maso - 140 mg
  • Treska jednoskvrnná - 139 mg
  • Kachna - 138 mg
  • Zvěřina nohy - 138 mg
  • Vepřový jazyk - 136 mg
  • Hřebenatka islandská - 136 mg
  • Hovězí svalovina - 133 mg
  • Králičí maso s kostma - 132 mg
  • Ryba jazyk obecný - 131 mg
  • Šunka vařená - 131 mg
  • Fazole bílé suché - 128 mg
  • Čočka suchá - 127 mg
  • Hovězí plec - 120 mg
  • Hovězí vysoký roštěnec -

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Recepty v knize

Myslete na to, že pestrá strava není o tom, že každý den budete konzumovat nová jídla, pestrá strava je ta, díky níž doplníte co nejvíce potřebných prvků a vitamínů v organické podobě v jednoduchém pokrmu.

Recepty v knize mohou konzumovat všichni členové rodiny. Strava podle Mačingové je pestrá, lehká, zasytí a dodá energii. Metabolismus tak neustále funguje a stejně tak všechny orgány, jež jsou pro život nezbytné. Zbytečně je nezatěžujete a postupně čistíte. A co je nejpodstatnější, nehladovíte a pokrmy jsou opravdu velmi chutné a provoní celou kuchyni.

Uvedené recepty v knize mohou konzumovat i vegetariáni. Postačí, když maso vymění za hlívu ústřičnou.

Jen pro vaši inspiraci a představu – v knize je mimo jiné uvedeno sváteční menu, které obsahuje tyto pokrmy:

  • Falešná zelňačka
  • Falešný bramborový (celerový) salát s rybou obalenou v oříšcích
  • Salát z červené řepy
  • Malinová hubnoucí pochoutka

Co dodat závěrem? Skoro každého z nás trápí nějaké problémy. Snažíme se je potlačovat léky, což je nesmysl. Je nutné změnit své myšlení, podívat se na těžkosti z jiné perspektivy. Když pochopíte, že tělu stačí dodávat energeticky a výživově plnohodnotné potraviny, nemusíte se dopovat potravinovými doplňky ani náhradami stravy za nesmyslně vysoké ceny. Nedejte na reklamy a zkuste se stravovat podle Mačingové. Do měsíce uvidíte výsledky v podobě energie a změně vašich proporcí.




Zdroj: článek Zhubněte jednou provždy 2

Zúžení cév příznaky

Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.

Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.

Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.

Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.

Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.

Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.

Zdroj: článek Operace ucpaných cév

Akné a strava

Strava a akné spolu souvisí, což dokazují poznatky z nerozvinutých zemí, kde se jí méně a převládá přirozená strava. V těchto nerozvinutých zemích akné prakticky vůbec neexistuje. Naproti tomu v zemích západní civilizace, se akné objevuje jako významná kožní nemoc. Zajímavá je také studie o Eskymácích, kteří byli ve svém přirozeném prostředí podrobení analýze na přítomnost akné s negativním výsledkem, akné u nich nebylo. Jakmile, ale tito zkušební Eskymáci přešli na moderní stravu západní civilizace, tak se u nich objevily na kůži červené pupínky.
 

Další studie, která dokládá souvislost stravy s výskytem akné, je studie doktora Lorena Cordaina ze Státní univerzity v Coloradu. Doktor Cordain sledoval dvě nezápadní civilizace, civilizaci Kitavana z ostrovů Papua Nová Guinea a kmen lovců z Paraguaje. Z 1200 Kitavanů a 115 lovců z Paraguaje ani jeden netrpěl akné. Hlavní složkou jejich stravy byly hlízy, ovoce, ryby, kokos a místní divoce rostoucí plodiny. Prakticky by se dalo říci, že stravou těchto lidí bylo vše, co si ulovili, utrhli, sesbírali nebo vylovili z vody. Přesně taková skladba stravy u těchto lidí vylučovala vznik akné. Do našich zeměpisných podmínek by se to dalo převést prostřednictvím těchto potravin: losos, hovězí svíčková, jahody, ořechy a kořenová zelenina. Toto by měli být hlavní potravinoví pomocníci v boji proti akné. Doktor Cordain své závěry opírá o domněnku, že za vznikem akné stojí potraviny, které přímo zvyšují hladinu inzulínu v krvi, což jsou rychlé cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza), tyto potraviny se také označují, jako potraviny s vysokým glykemickým indexem. Inzulín totiž podněcuje tvorbu hormonu IGF-1, což je inzulínový růstový faktor. Inzulínový růstový faktor se využívá například v kulturistice, kde podporuje svalový růst. Inzulínový růstový faktor ovšem podporuje růst ve všech typech tkání, včetně folikulů. Ve folikulech pak dochází k nadměrné tvorbě tuku a keratinu, což vede ke vzniku akné. Dále se inzulín a inzulínový růstový faktor projevuje také ve vaječnících a ve varlatech, kde podporuje tvorbu testosteronu u mužů i u žen. Vyšší hladina testosteronu pak znamená více nepříjemného odpadního metabolitu DHT, což je největší přítel s akné. Strava, ve které je minimálně 45% bílkovin, snižuje přeměnu testosteronu na jeho přímého potomka – metabolit DHT, který při vzniku akné hraje hlavní roli.
 

Další studie, která zkoumala vliv mléka na adolescenty, odhalila souvislost mezi mlékem a vznikem akné u dospívajících osob. Přičemž nezáleželo na tom, zdali mléko bylo odtučněné nebo plnotučné. Přítomnost hormonů a bioaktivních molekul z mléka pravděpodobně zhoršuje stav akné.
 

Také strava bohatá na&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Akné a jak proti němu bojovat dietou

Jak na rychlejší růst vlasů

Růst vlasů podpoříte jednoduše i tím, že je budete pravidelně zastřihávat. Jednou za čtvrt až půl roku se musí zastřihnout konečky vlasů, které se po takto dlouhé době mohou třepit. Další údržba vlasů by měla spočívat v dodání vitamínů a minerálních látek, takže je třeba dávat velký důraz na výběr šamponu. Právě ten totiž může stát za vypadáváním vlasů, stačí, aby obsahoval několik nevhodných chemických sloučenin, se kterými si vaše vlasy nebudou rozumět.

Problém s růstem vlasů může zapříčinit i další potíže, jako je například zpomalený růst nehtů nebo ochlupení, což značí jisté zdravotní komplikace. Zinek, křemík, selen nebo hořčík jsou minerální látky, které vlasy a jejich růst účinně posilují a jejich příjem v potravě bychom neměli zanedbávat. Pomohou i obyčejná slepičí vejce, kopřivový čaj nebo popíjení určitých druhů minerálních vod.

Nezbytná je i úprava jídelníčku, protože právě skladba denních porcí jídla nebo nápojů může stát za nedostatečným růstem vlasů. Málo ryb nebo zeleniny bývá obvykle příčinou těchto potíží. Stejně tak přílišné množství těžko stravitelných a masitých jídel; klobásy nebo svíčková by se měly na jídelníčku v případě těchto zdravotních potíží objevovat jen opravdu výjimečně až svátečně. Vlasům neprospívá ani přílišné letní horko nebo mráz v zimě.

Zdroj: článek Podpora růstu vlasů

Bodová dieta recepty

SNÍDANĚ: 2–3 plátky knäckebrotu, na něj namazáno cokoli (Rama, plátkovaný sýr, mazací sýr, lučina, pomazánkové máslo aj., prostě vše, co jste zvyklí mazat na chleba).

SVAČINA: Banán, jogurt (můžete i nízkotučný), vločky do bílého jogurtu s medem, jablko atd.

OBĚD: Bez polévky. Bílé maso s rýží nebo těstovinami. Krůtí maso je výtečné a nahradí vepřové.

SVAČINA: Zelenina, můžete chroupat mrkev, dát si okurkový salát s jogurtem, směs čerstvé zeleniny, kterou najdete doma – pokrájená a posypaná tvrdým sýrem anebo zalitá jogurtem.

Večeře: Kysané zelí, celozrnný rohlík, slunečnicový chleba, doma upečený nebo jiný, salátek.

Pangasius s cuketou a žampiony

Ingredience: pangasius, cuketa, žampiony, česnek, koření na ryby, citron

Příprava: Pangasia pokapeme citronem, necháme chvilku uležet, posypeme kořením na ryby. Plátky opečeme na polévkové lžíci oleje, poté vyndáme a ve výpeku opražíme cuketu a na plátky nakrájené žampiony, přidáme rozmačkaný česnek. Směs zeleniny zalijeme mlékem, ne smetanou, a pět minut povaříme.

Zeleninová a bramborová jídla:

  • Plněná paprika s omáčkou 4
  • Plněný zelný list s omáčkou 5
  • Grilovaná zelenina 3
  • Grilované hřiby 3
  • Špenátová omáčka 3
  • Špenát s mozzarellou 3
  • Mrkvový salát 1
  • Zelný salát 1
  • Salát z řepy 3
  • Mexický salát 2
  • Bramborový salát 2
  • Vařené brambory ve slupce, 200 g 1
  • Hranolky, 150 g 3
  • Bramborová kaše, 250 g 1
  • Chipsy, 50 g 3

Těstovinová a rýžová jídla:

  • Špagety s rajčatovou omáčkou 3
  • Boloňské špagety 4
  • Špagety carbonara 4
  • Lasagne 5
  • Makarony se sýrem 3
  • Zeleninové rizoto 4

Jídla z masa a ryb:

  • Vídeňský řízek 4
  • Cordon bleu 4
  • Svíčková 3
  • Guláš 3
  • Chilli con carne 3
  • Losos v těstíčku 4
  • Krabí koktejl 2
  • Rybí filé na másle 3
  • Kalamáry, 200 g 5
  • Mušle na bílém víně 2
  • Pečená ryba 2
  • Matjesy, 1 filet 2
  • Tuňák ve vlastní šťávě 1

Poznámka: Není-li uvedeno jinak, platí jedna malá porce (150–200 g).

Chleba a obložené pečivo:

  • Chleba, 1 krajíc 1
  • Houska, 1 ks 1
  • Croissant, 1 ks 2
  • Knäckebrot, 3 krajíce 1
  • Houska s marmeládou 2
  • Houska s medem 2
  • Houska se sýrem Cottage 2
  • Houska se šunkou 3
  • Houska s kuřecím masem 3
  • Sýrová topinka 3
  • Hamburger 5
  • Cheeseburger 5
  • Fishburger 4
  • Pizza Margarita, 250 g 5

Počítejte s tím, že bodové hranice dosáhnete velmi rychle a po zbytek dne budete o hladu. Proto si jídla a jejich kombinace dobře promyslete!

Zdroj: článek Bodová dieta

Jin a jang potraviny

Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.

Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.

Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.

Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).

Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).

Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a pod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jin a jang

Žlučníková dieta

Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.

Zásady žlučníkové diety:

  • Dodržovat zásady zdravé výživy.
  • Jíst alespoň 4x až 5x denně.
  • Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
  • Začít den lehkou snídaní.
  • Všechna jídla připravovat čerstvá.
  • Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
  • Jíst vařená a dušená jídla.
  • Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
  • Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
  • Pít dostatečné množství neperlivé vody.

Vhodné potraviny:

  • maso (telecí, libové hovězí, svíčková, jehněčí, srdce, játra, ledvinky, mozeček, jazyk, kuře, divoká kachna, bažant, holub, krocan, králík, zajíc, srnčí, jelen, divočák)
  • v omezeném množství nízkotučná dušená drůbeží šunka
  • ryby (okoun, treska, platýz, pstruh, štika, lín, krabí maso, chlazený či čerstvý tuňák)
  • nízkotučné mléko a mléčné výrobky (acidofilní mléko, sýry a tvarohy s nízkým obsahem tuku a cukru, light zakysané smetany)
  • brambory na loupačku a bramborová kaše
  • ne zcela čerstvý pšeničný a celozrnný chléb, suchary, piškoty, lehké bábovky, výrobky z kynutého těsta a ovocné koláče
  • produkty z obilí a škrobu (ovesné vločky, mouka, bramborová mouka, rýže, pudink, těstoviny, kukuřičné lupínky)
  • zelenina (mladá mrkev, chřest, květák, špenát, kysané zelí, ředkvičky, červená řepa, celer, rajčata, oloupané okurky, žampiony, salát, cuketa, brokolice)
  • kompoty a ovoce bez slupky (oloupaná jablka a hrušky, banány, pomeranče, mandarinky, grepy, jahody, maliny, ostružiny, melouny, broskve a meruňky)
  • tuky na mazání (máslo, rostlinné oleje a měkké margaríny)
  • ne příliš kořeněné a tučné polévky
  • koření, dresinky (kmín, anýz, hřebíček, skořice, muškát, bobkový list, jalovec, nové koření, rajský protlak, nepikantní kečup, byliny)
  • v omezeném množství cukr, hroznový cukr, med, džem a sladidla
  • čaj, slabá káva, ovocné a zeleninové šťávy, mléčné koktajly, bylinkové čaje, minerálka bez bublin

Nevhodné potraviny:

  • tučná, pečená nebo smažená masa a uzeniny
  • ryby (kapr, sleď, úhoř, makrela, losos, tuňák a sardinky v oleji)
  • mléko, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku a kořeněné sýry
  • smažené a pečené brambory, bramborový salát, bramboráky, hranolky a chipsy
  • čerstvé a světlé pečivo
  • smažené palačinky nebo koblihy a sladkosti (bonbóny, čokoláda)
  • vejce vařená na tvrdo, vaječné saláty, volská oka a míchaná vejce
  • zelenina, saláty a luštěniny (syrová a smažená cibule, zelí, hrách, fazole a sója)
  • nedozrálé ovoce se&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čím zklidnit podrážděný žlučník

Dělení podle skupin

1. skupina – potraviny s vysokým obsahem bílkovin a malým množstvím tuku

  • Sójové maso – bílkoviny ve 100 g: 45 g, tuky ve 100 g: 2 g
  • Olomoucké tvarůžky – bílkoviny ve 100 g: 29,7 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
  • Tvaroh na strouhání – bílkoviny ve 100 g: 28,6 g, tuky ve 100 g: 0,9 g
  • Čočka – bílkoviny: ve 100 g: 26,9 g, tuky ve 100 g: 1,2 g
  • Pšeničné klíčky – bílkoviny ve 100 g: 26,6 g, tuky ve 100 g: 9,2 g
  • Krůtí prsa– bílkoviny ve 100 g: 24,1 g, tuky ve 100 g: 1 g
  • Zvěřina průměr – bílkoviny: ve 100 g: 24 g, tuky ve 100 g: 1,5 g
  • Hrách – bílkoviny ve 100 g: 23,7 g, tuky ve 100 g: 1,4 g
  • Fazole – bílkoviny ve 100 g: 23,5 g, tuky ve 100 g: 1,6 g
  • Kuřecí prsa – bílkoviny ve 100 g: 23,3 g, tuky ve 100 g: 0,9 g
  • Drůbeží játra – bílkoviny ve 100 g: 22,9 g, tuky ve 100 g: 4,5 g
  • Tuňák – bílkoviny ve 100 g: 22,1 g, tuky ve 100 g: 7,8 g
  • Telecí kýta – bílkoviny ve 100 g: 20,8 g, tuky ve 100 g: 6 g
  • Hovězí svíčková – bílkoviny ve 100 g: 20 g, tuky ve 100 g: 7,4 g
  • Tvaroh bez tuku – bílkoviny ve 100 g: 18,8 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
  • Amarant – bílkoviny ve 100 g: 18 g, tuky ve 100 g: 8 g
  • Tvaroh polotučný – bílkoviny ve 100 g: 17,5 g, tuky ve 100 g: 2,5 g
  • Tofu – bílkoviny ve 100 g: 15,5–16,5 g, tuky ve 100 g: 2,5–3,5 g
  • Krevety – bílkoviny ve 100 g: 16,5 g, tuky ve 100 g: 0,8 g
  • Filé z tresky – bílkoviny ve 100 g: 16,2 g, tuky ve 100 g: 0,6 g
  • Vaječný bílek – bílkoviny ve 100 g: 11,1 g, tuky ve 100 g: 0,2 g
  • Sýr Cottage – bílkoviny ve 100 g: 13 g, tuky ve 100 g: 5 g
  • Knäckebrot – bílkoviny ve 100 g: 9 1 g, tuky ve 100 g: 4 g
  • Hrášek – bílkoviny ve 100 g: 6,5 g, tuky ve 100 g: 0,5 g
  • Bílý jogurt – bílkoviny ve 100 g: 4,2-5,9 g, tuky ve 100 g: 3,5 g
  • Brokolice – bílkoviny ve 100 g: 4,4 g, tuky ve 100 g: 0,9 g

2. skupina – potraviny s vysokým obsahem bílkovin i tuků

  • Sója (luštěnina) – bílkoviny ve 100 g: 43,8 g, tuky ve 100 g: 23 g
  • Parmezán – bílkoviny ve 100 g: 35,6 g, tuky ve 100 g: 25,8 g
  • Eidam 30% tuku v suš. –

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potraviny s vysokým obsahem bílkovin

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Bc. Jakub Vinš

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Marie Svobodová


falesna svickova
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
falfarin co nejíst
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.