Uzlíky na štítné žláze jsou častým nálezem, který dokáže člověka pořádně vystrašit – zvlášť když se objeví náhodně při preventivním ultrazvuku. Mnoho lidí si hned představí to nejhorší, přestože ve většině případů jde o nezhoubné a dlouhodobě stabilní změny.
Tento článek vás krok za krokem provede tím, co uzlík na štítné žláze skutečně znamená, jaké jsou jeho příčiny, kdy je potřeba pouze sledování a kdy už lékaři doporučují další vyšetření nebo léčbu. Získáte přehled, který vám pomůže situaci pochopit a zbytečně se nestresovat.
Vyšetřovací metody
Diagnostika uzlů štítné žlázy je dnes velmi přesná a kombinuje několik metod.
Ultrazvuk
Ultrazvuk je základním vyšetřením. U nově zjištěného uzlu se obvykle opakuje v půlročních intervalech. Pokud je uzel menší než 10 mm, neroste a nevykazuje podezřelé znaky, intervaly kontrol se prodlužují.
FNAB – biopsie štítné žlázy
Punkce štítné žlázy se provádí u uzlů větších než 10 mm nebo u sonograficky podezřelých ložisek. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření s bolestivostí srovnatelnou s odběrem krve. Cílem je vyloučit zhoubný původ uzlu.
Zdroj: článek Co znamená uzlík na štítné žláze
Rostoucí uzel na štítné žláze
Uzly ve štítné žláze se vyskytují až u 30–40 % žen nad 50 let. Přibližně 90–95 % uzlů je nezhoubných. Růst uzlu je však signálem k důkladnějšímu vyšetření.
Po zavedení jodizace soli ustoupil jódový deficit do pozadí a mezi hlavní příčiny dnes patří genetické vlivy, změny životního prostředí a vliv některých látek v potravě. U menších uzlů se často indikuje FNAB – punkce tenkou jehlou.
Zdroj: článek Co znamená uzlík na štítné žláze
