GLOSSITIS AREATA MIGRANS a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Jazyk se nachází v dutině ústní a zajišťuje posunování soust dále do hltanu, jícnu a následně dalších částí trávicí trubice. Kromě toho se také podílí na promíchávání přijaté potravy se slinami, které obsahují trávicí enzym ptyalin (α-amyláza), zahajující trávení škrobů. Jazyk může být postižen stejně jako jiné orgány chorobami.
Glossitis – zánět jazyka
Glossitis je klasický zánětlivý proces, ale jen zřídka je glositida samostatným onemocněním. Nejčastěji se vyskytuje při chorobných procesech trávicího traktu, ale i při mnoha infekčních chorobách. Změny povrchu jazyka jsou při některých chorobách typické a pomáhají při určení diagnózy.
Příčiny
Alergické – reakce na podání léčiva, alergická reakce na jídlo, toxiny hmyzu.
Chemické – přecitlivělost na ústní vody, léky, protetické náhrady, náhodné poleptání.
Mikrobiální – virové, bakteriální, plísňové.
Termické – popáleniny horkými nápoji, jídly, elektrogalvanické dráždění sliznice jazyka v přítomnosti různých zubních kovů (například amalgámová výplň a kovová korunka).
Traumatické – chronické dráždění a poranění povrchu jazyka ostrými okraji kariézních zubů, zubním kamenem, nevhodnými zubními protézami, ortodontickým aparátem, poranění kousnutím při pádu, epileptickém záchvatu.
Stavy spojené s glositidou
Amyloidóza, celiakie, cukrovka, onemocnění jater, nutriční deficit (například nedostatek železa, kyseliny listové, vitamínů skupiny B), proteinová a kalorická malnutrice, sarkoidóza, Sjögrenův syndrom, systémové infekce (například syfilis), vezikuloerozivní onemocnění (například pemfigoid, pemfigus vulgaris, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom).
Postižený může být celý jazyk nebo jen jeho část.
Dělení
Alergická glositida – rychlý vývoj onemocnění, provází jej pocit svědění a otok jazyka (Quinkeho edém), který může způsobit vážné dýchací potíže.
Galvanická glositida – vzniká elektrogalvanickým drážděním sliznice jazyka z přítomnosti různých zubních kovů. Vyznačuje se rankami na jazyku. Poranění způsobuje bolestivé pálení a kovovou chuť v ústech.
Glossitis rhomboidea mediana – onemocnění je často kombinované s některou vývojovou vadou jazyka, a to ve střední čáře na povrchu jazyka. Z prohlubně jazyka vyrůstá hladký slizniční útvar začervenalé barvy, ale neprominuje nad úroveň povrchu. Subjektivně jsou patrné přechodné poruchy chuti a pocit cizího tělesa.
Hladký jazyk (glossitis atrofica) – hladký a lesklý jazyk s červeným či růžovým pozadím. Onemocnění je způsobeno nutričním deficitem, bývá spojeno s bolestmi jazyka, jinak subjektivně obtíže nejsou.
Hluboký zánět (glossitis profunda) – rána na jazyku po poranění, která se může následně bakteriálně infikovat, poté je okolí rány červené, oteklé. Když vznikne absces, jazyk výrazně oteče, hmatem je cítit infiltrát, pacient má teplotu, mohou být zvětšené lymfatické uzliny.
Mapovitý jazyk (glossitisareatamigrans) – průběh je chronický, zjevná jsou růžová nebo červená kulatá či oválná políčka, v jejich okolí je často navalitý bělavý lem. Charakteristické je to, že obraz se mění během krátké doby, a pokud postihuje větší plochu, připomíná mapu. Subjektivní příznaky jen u malých dětí – povrch jazyka štípe, pálí, při jídle bolí.
Povrchový zánět (glossitis superficialis) – zarudnutí jazyka, pálení a bolest na hrotu jazyka a na okrajích, někdy bývá porucha chuti.
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
Fáze růstu vlasů u mužů je kratší než u žen a mohou za to hormony. Testosteron, mužský pohlavní hormon, má tendenci zkracovat fázi růstu vlasů, a to je důvodem, proč muži trpí zvýšeným vypadáváním vlasů častěji než ženy. U mužů se genetická predispozice ozývá někdy už ve 12 letech a do 25 roku života přijde o svůj bohatý porost až třetina z nich. Pokud však dojde ke ztrátě vlasů v relativně mladém věku (kolem 25 roku) a genetická predispozice byla vyloučena, může jít také o jinou příčinu (kožní nemoc, náhlý nebo dlouhodobý stres atd.). U žen bývá vypadávání vlasů způsobeno hormonálními změnami (dospívání, těhotenství, kojení, menopauza, štítná žláza). Ženy také své vlasy namáhají mnohem častěji než muži a jedná se především o chemické zásahy jako například trvalá ondulace, poškození vlasů barvením, mytí vlasů nevhodnými šampony nebo mechanické namáhání vlasů (stahování a nešetrné česání). Ženy také častěji drží tvrdé diety, které vlasům neprospívají.
Možnosti léčby
Příčin padání vlasů je opravdu mnoho. Jako první pomoc můžete využít některý z doplňků stravy, který zakoupíte v lékárnách. Ten by měl obsahovat především aminokyselinu cystin a metionin, dále zinek (nejlépe ve vysoko vstřebatelné formě), vitaminy skupiny B, měď a vybrané antioxidanty, které pomáhají organizmu se lépe vypořádat oxidativním stresem. Mnoho lidí dělá základní chybu v tom, že si koupí pouze šampon. Je nutné si ale uvědomit, že samotný šampon, který necháváme působit nanejvýš 2 minuty, nám pleš nezachrání. Proto by péče měla být komplexní a je vhodné ji doplnit o vlasovou vodu a tonikum. Ty se obvykle aplikují přímo na pokožku, zhruba dvakrát denně, a nesmývají se, proto je jejich účinek prodloužený. Na trhu najdeme celé spektrum výrobků s obsahem různých látek.
Novinkou na trhu je tonikum Renokin na bázi deseti aktivních složek (3 biomimetické peptidy, vitaminy a přírodní rostlinné výtažky). Přípravky Renokin využívají technologii nanokapslí, které snadno pronikají pokožkou díky jejích miniaturním rozměrům a zajišťují tak maximální působení aktivních látek. Revitalizační roztok mohou používat muži i ženy různého věku, kteří trpí obecným ztenčením vlasů, jejich nadměrným vypadáváním nebo alopecií bez jizev, kam se řadí Androgenní alopecie, Alopecia Areata, Anagenní a alogenní efluvium, alopecie způsobená intoxikací, infekčními poruchami, úrazem a nedostatky ve výživě. Renokin je naprosto bezpečný produkt, který mohou používat i těhotné a kojící ženy a aplikace není spojena s výskytem žádných negativních vedlejších účinků. Lze jej zakoupit v lékárnách v rámci celé České republiky.
Nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak okamžitě posílit kvalitu nových vlasů pomocí síry je použít výtažek z cibule přímo na pokožku hlavy. Studie zveřejněná v červnu 2002 v časopise Journal of Dermatology hovoří o účinnosti výtažku z cibule na onemocnění alopecia areata, lépe známé jako místní úplné vypadávání vlasů - lysinky. Studie uvádí, že u 73% ze všech zkoumaných jedinců, kteří používali cibulovou šťávu na pokožku hlavy, došlo k nějaké formě posílení jejich vlasů. Zde uvádíme použité varianty léčby, které byly použity v tomto výzkumném experimentu:
Cibule a med
Smícháme čtvrt šálku šťávy z cibule s jednou polévkovou lžící pravého medu. Se vzniklou medovou pastou si pak denně masírujeme pokožku hlavy. Před každým použitím si uděláme vždy čerstvou medovou pastu.
Cibule a rum proti padání vlasů
Nakrájíme středně velkou cibuli na malé kousky a přidáme k ní jeden šálek pravého bílého rumu a necháme to jeden celý den uležet. Druhý den to potom scedíme a výslednou tekutinu aplikujeme na pokožku hlavy formou masáže. Tuto masáž s rumem a cibulí proti padání vlasů a na kouty ve vlasech používáme dvakrát až třikrát do týdne. Směs je stabilní a vydrží několik dní v chladu.
Cibule a kopřiva proti vypadávání vlasů
Do zavařovací sklenice si dáme šálek nadrobno nakrájené cibule a napěchovaný šálek sušené kopřivy dvoudomé. Směs promícháme, urovnáme a celou ji pokryjeme, respektive zalijeme 40% 6x destilovanou vodkou a dobře uzavřeme. Takto to necháme louhovat sedm dní a každý den to protřepeme. Osmý den to přecedíme a získanou tekutinu aplikujeme 3 krát týdně na pokožku hlavy. Tekutina je stabilní a vydrží několik dní v chladu.
Další možná použití cibule proti padání vlasů
Odborníci na alternativní medicínu, nebo lépe česky řečeno babské rady na padání vlasů, doporučují napříč rozpůlit cibuli a řez potřít medem. Pak s touto medem namazanou stranou třít pokožku hlavy. V případě potřeby si znovu cibuli natřete medem. Toto by mělo být prováděno dvakrát denně – ráno a večer. Další babská rada na padání vlasů je lék v podobě cibulové koupele. Cibulová koupel využívá účinků suchých hnědých cibulových slupek. 3 šálky hnědých cibulových slupek zalijeme litrem vroucí vody a necháme to louhovat 50 minut a pak to přecedíme. Umyjeme si vlasy šamponem, jako obvykle, a osušíme je ručníkem. Pak vlasy přelijeme několikrát cibulovou lázní a masírujeme přitom pokožku hlavy.
Alopecie areata je další forma vypadávání vlasů. Objevuje se na několika místech a způsobuje holé oblasti. V některých případech vede i ke ztrátě chlupů na těle. Někdy může vypadávání vlasů stimulovat autoimunitní onemocnění – buňky imunitního systému ničí identifikaci vlastních buněk a vlasových kořínků. Ztrátu vlasů mohou opět způsobovat psychologické faktory, jako je stres a úzkost.
Další formou je takzvaná difúzní alopecie, která je charakteristická celkovým vypadáváním vlasů. Má velmi rozmanité příčiny, například hormonální poruchy (funkce štítné žlázy, těhotenství, menopauza), ale i infekční choroby, alergie na léky nebo nedostatky ve výživě.
Někdy může vypadávání vlasů způsobit nošení pokrývek hlavy (čepice, kšiltovky, klobouky, přilby a podobně). K vyřešení tohoto problému pak většinou stačí uvolnit vlasové folikuly.
Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné. Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství nebo například nedostatek vitamínů. Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu. Samotných příčin padání vlasů však existuje mnohem více a při diagnostice je potřeba brát v úvahu rodinnou anamnézu, aktuální zdravotní stav, překonané onemocnění, stresovou zátěž, prostředí, výživu a životní styl. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů, zejména dostatečné prokrvení pokožky. Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy, což však představuje jen malou část toho, co je potřeba udělat. Léčba padání vlasů je komplikovaná a často s nejistými výsledky.
Čím dál častěji se v současné době vyskytuje také ložiskové vypadávání vlasů, zvané alopeica areata. Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém začne napadat vlasové folikuly a vytvářet malé lysinky velikosti mince. Spouštěčem bývá velmi silný stres nebo traumatický zážitek (postihuje například i malé děti při šikaně). Doporučuje se používání šetrných kosmetických přípravků, hydratace pokožky a hlavně dodržování duševní hygieny, která je klíčem k návratu vlasů.
Revalid tobolky obsahují aminokyseliny, vitamíny a stopové prvky, které jsou přirozenými složkami potravy. Léčivé látky v Revalidu podporují tvorbu keratinu, tedy základní složky vlasů a nehtů. Složení přípravku Revalid příznivě ovlivňuje růst vlasů: částečně může zastavit nebo alespoň zpomalit jejich vypadávání. Revalid zpevňuje nehty.
Revalid se užívá při těchto příznacích:
vypadávání vlasů na základě různých příčin: plošná ztráta vlasů (difúzní alopecie), zánětlivé onemocnění kštice s tvorbou šupin (seborhoická alopecie), ztráta vlasů v důsledku chorob nebo hormonálních vlivů, v těhotenství, po užívání některých léků nebo z hormonálních příčin;
ztráta vlasů nebo poruchy růstu vlasů neznámého původu;
narušení struktury vlasů (roztřepené, křehké vlasy, vlasy bez lesku);
porucha růstu nehtů.
Po ztrátě vlasů v ohraničených oblastech u osob bez patrného místního nebo celkového onemocnění (alopecia areata) a ztrátě vlasů mužského typu (androgenní alopecie) je účinek Revalidu omezen na posílení zbylých vlasů.
Postižení vlasů je často zhoršováno nevyváženou výživou. Proto by měla být strava pokud možno dobře vyvážená a pestrá. Měly by být vyloučeny přísně omezující diety nebo extrémně nízkokalorické diety, stejně jako používání agresivních přípravků (zesvětlování, extrémní barvení a časté používání šamponů, horké sušení, úmyslné rovnání a dlouhé vystavování vlasů přímému slunci). Pokud jde o nehty, nejlepší ochranou je nošení gumových rukavic při domácích pracích.
Neužívejte Revalid, jestliže jste přecitlivělí na kteroukoli léčivou látku nebo další složku přípravku. Přípravek by neměl být aplikován u dětí do 12 let vzhledem k nedostatečným zkušenostem s používáním přípravku v tomto věkovém období.
Při používání Revalidu je zapotřebí zvláštní opatrnosti – ženy, u nichž dochází k mužské formě plešatění, by měly před zahájením léčby vyhledat lékaře, pokud mají některý z následujících příznaků: centrální obezitu s tenčími končetinami (projevuje se ukládáním tuku v obličeji a trupu), nadměrné ochlupení mužského typu, poruchy menstruace, vysoký krevní tlak, svalovou slabost, bolesti v zádech, osteoporózu, strie (fialové trhlinky v kůži), akné. Mužská forma plešatění může být totiž také příznakem nadměrné produkce mužských pohlavních hormonů u závažných onemocnění, jako jsou nádorová onemocnění vaječníků, podvěsku mozkového nebo nadledvinek.
Léčebnou kúru Revalidem je nutno přerušit při onemocnění vyžadujícím léčbu léky obsahujícími sulfonamid (účinek sulfonamidů může být vlivem kyseliny paraaminobenzoové obsažené v Revalidu snížen).
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, nebo které jste brali v poslední době, a to i
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Nebezpečí klíšťat spočívá v přenosu nebezpečných nemocí, z nichž nejčastější jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza.
Lymskou boreliózu způsobuje bakterie, příznakem onemocnění je typický zvětšující se a uprostřed blednoucí červená skvrna (erythema migrans). V pozdějších stadiích se projevuje postižením nervového a kardiovaskulárního systému. Léčba se provádí podáním antibiotik.
Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu a kromě přisátého klíštěte se jí lze nakazit i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Nemoc zasahuje centrální nervovou soustavu a těžší případy mohou mít za následek i ochrnutí, poruchy motorické koordinace a soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování.
Další onemocnění přenášená klíštětem jsou ehrlichióza, babezióza, bartonelóza, rickettsióza.
Velikost: 8–12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou teplotou, zvětšením jater, astmatickým kašlem. Jedná se o častou nákazu. Mnoho klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Také trus (i moč a sliny) štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost u dospělých psů snižuje. U koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka škrkavky jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Tato nákaza se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se jí po čase zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
