Srdeční záchvat neboli infarkt myokardu je odumření srdečního svalu z náhlého ucpání věnčité tepny způsobeného krevními sraženinami. Koronární tepny jsou cévy zásobující srdeční sval krví a kyslíkem. Zablokování věnčité tepny zbavuje srdce dostatečné výživy a způsobuje újmu srdečního svalu. Problémy se projevují bolestí na hrudi a pocitem tlaku na hrudi. Pokud není obnoven průtok krve do 40 minut, dojde ke smrti srdečního svalu.
Co způsobuje infarkt?
Ateroskleróza
Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).
Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.
Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.
Ateroskleróza a angina pectoris
Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.
Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut.
Vyvolána bývá zejména streptokokem skupiny A. Nejčastěji postiženými bývají děti od 5 do 10 let věku.
Streptokoková angína začíná náhle horečkou, připojí se bolesti břicha, zvracení a polykací obtíže. Různé druhy angíny mají různé symptomy, pokud jde o povlak v krku a jeho rozsah: šarlatově rudé hrdlo a tonzily („mandle“), případně petechie (drobné výronky krve) na měkkém patře.
Pokud je streptokoková angína provázena typickou vyrážkou, pak jde o spálu (spála nebo spálová angína).
Plautova-Vincentova angína
Vyvolává ji anaerobní flóra – obvykle v místě primárně poškozené sliznice. Vzácně se tato nemoc šíří měkkými tkáněmi až na krk. Registrován je u ní jen ojedinělý výskyt.
Méně obvyklé formy bakteriálních angín jsou gonokoková faryngitida a sekundární lues.
Adenovirová tonzilofaryngitida
Jde o nejčastější typ angíny u starších kojenců a batolat. (Kdežto streptokokový původ se u nich vyskytuje pouze vzácně.) Obvykle postihuje i další části dýchacích cest.
Příznaky: kašel, rýma, konjunktivitida.
Herp-angína
Tato angína je vyvolána enteroviry skupiny A. Častější výskyt byl u ní prokázán v létě. Tady najdete bližší informace o herpetické angíně.
Příznaky: horečka, zarudnutí tonzil i patrových oblouků, zduření podčelistních uzlin obvykle chybí.
Angina pectoris
Samostatnou kapitolou je angina pectoris, což je (dle wikipedie) středně těžké srdeční onemocnění spočívající v tom, že vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého těla. Onemocnění se projevuje záchvaty, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. Během záchvatu nejprve nastupuje ostrá palčivá bolest, která postupně mizí.
Angina pectoris znamená v doslovném překladu „úzkost hrudi“ a označuje typický obraz obtíží, který má svůj původ ve sníženém zásobení srdečního svalu (myokardu) kyslíkem. Anginu pectoris dělíme na stabilní a nestabilní. Stabilní forma je chronické srdeční onemocnění, při kterém bolest propuká vždy na stejný podnět a obtíže mívají podobný charakter. Příkladem je pacient, u kterého se bolest rozvíjí při chůzi do schodů. Nemocní se stabilní anginou pectoris jsou na problémy vždy připraveni a mají po ruce účinný lék, který si v případě potřeby aplikují pod jazyk (nitroglycerin). Nestabilní angina pectoris je buď ta, která se objeví úplně poprvé, anebo má podobu výrazného zhoršení stabilní formy nemoci. Při nestabilní angině pectoris se může vytvořit v oblasti zúženého místa krevní sraženina, která v kritické míře omezuje průtok krve a přísun kyslíku. Obtíže vznikají v tomto případě také v klidu a povolují až po delším čase. Například nemocný, který se zadýchával a měl bolesti při chůzi do schodů, začne pociťovat obtíže již při běžné chůzi po rovině. Vždy je však nutné pamatovat na nejhorší variantu, pokud bolesti neodeznívají do deseti minut nebo nepomáhá podání nitroglycerinu, může angina pectoris přecházet do infarktu myokardu, což je stav, při kterém již dochází k nevratnému odumírání srdeční tkáně.
Angina pectoris je varovným příznakem dlouhodobě hrozícího srdečního infarktu. Obzvlášť u nestabilní anginy pectoris je riziko infarktu velice zvýšeno.
Stabilní angina pectoris způsobuje relativně pravidelné záchvaty přicházející po zátěži, bolest na hrudi trvá pár minut.
Nestabilní angina pectoris je závažnější forma, která má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, prodloužení doby jejich trvání i k jejich vzniku v klidových podmínkách. Nestabilní angina pectoris způsobuje zúžení tepen, které má mnohem větší tendenci zablokovat průtok a přivodit tak srdeční infarkt.
Variační angina pectoris způsobuje náhlou bolest na hrudi z důvodu tepenných křečí. Tyto bolesti se objevují, i když je srdce v klidu, a to zejména v časných ranních hodinách. Jedná se o mimořádně vzácnou nemoc.
Zánět krčních mandlí jinak zvaný jako tonzilitida nebo angína může být způsoben bakteriemi, viry, ale i mykózami. Obvykle se člověk nakazí prostřednictvím kapének. Na léčbu angíny se v případě jejího bakteriálního původu používají antibiotika.
Mezi příznaky angíny patří bolest v krku, problematické polykání, chrapot, kašel, otok mandlí, bolest hlavy, horečka, někdy zvracení. Pokud se angína nezačne včas léčit, tak může zasáhnout také ledviny, srdce a klouby.
Jak již zde bylo zmíněno, angína se léčí antibiotiky jen v případě, že ji způsobí bakterie streptokoka. Antibiotika na angínu nemusí vždy zabrat. Nefungují, když je angína způsobená viry, nebo mykózami, problém také může být v tom, že pokud je člověk antibiotiky léčen častěji, tak se streptokok v těle člověka stává vůči antibiotikům imunní a angína se stále vrací v podobách jak akutních, tak chronických zánětů krčních mandlí. Pacient se tedy uzdraví, ale protože antibiotika bakterie v těle zcela nezabily, tak se nemoc znovu a znovu vrací. Pokud by nastala taková situace, tak obvykle lékař pacientovi doporučí odstranění krčních mandlí.
Lékaři obvykle na angínu předepíší Pencilin V (pokud je ale pacient na penicilin alergický, bývá nahrazen Erythromycinem). Výhodou těchto antibiotik je, že začínají působit velmi rychle, obvykle do 24 hodin.
U antibiotik na angínu platí nutnost dodržovat pravidelný interval braní léků a dobrání celé předepsané dávky antibiotik. Pokud by někdo skončil s braním léků dříve s pocitem, že je už zdravý, tak si koleduje o rychlý návrat nemoci.
V některých případech je jistě lepší než začít léčbu angíny hned antibiotiky, které bohužel snižují imunitu jedince, přistoupit k jiným prostředkům. Doporučuje se například Streptokill, který imunitu neničí a navíc pomáhá zlepšovat svat mandlí. Streptokill by měl být využíván už v okamžiku, kdy člověk ucítí první škrábání v krku.
Druhy antibiotik na angínu (přehled v tabulce: druhy antibiotických látek léčící streptokoky)
Angína je akutní zánět krčních mandlí, který postihuje děti i dospělé. Mandle jsou součástí imunitního systému a zachytávají mikroorganismy, které vstupují do těla ústy. Při nadměrném přetížení infekcí dochází k jejich zánětu – mandle zduří, začervenají a mohou být pokryté čepy.
Bakteriální angína
Nejčastějším původcem je Streptococcus pyogenes (tzv. streptokok skupiny A). Typicky způsobuje:
prudký nástup bolesti
horečku nad 38,5 °C
výraznou bolest při polykání
bílé povlaky nebo hnisavé čepy na mandlích
zvětšené a bolestivé uzliny na krku
Virová angína
Má většinou mírnější průběh a antibiotika na ni nezabírají. Často se objevuje spolu s rýmou, kašlem či chrapotem.
Jde o zánět ústní části hltanu či patrových (krčních) mandlí, nemoc bakteriálního, virového, či výjimečně mykotického původu. Postihuje mandle nebo sliznici nosohltanu. A nejčastěji jí trpí děti, postihnout může však všechny lidi, bez ohledu na věk a pohlaví. Výskyt u dětí je obvyklý až po 1. roce života, nejčastější pak kolem 5.–6. roku věku.
U virových infekcí nastává prudší vzestup, ale mívají mírnější průběh, a bolest (při polykání) odchází dříve než u bakteriálních infekcí. Bolest v krku má podobu škrábání v krku a antibiotika ji netlumí.
U bakteriálních infekcí je bolest při polykání výrazná, často se připojí horečka a někdy i vyrážky. Angína je běžné onemocnění, relativně snadno léčitelné, avšak neléčena může mít závažné následky, projevující se i po mnoha letech. Nezřídka dochází na revmatickou horečku, která postihuje srdce a klouby. S příznaky angíny je proto třeba neprodleně zajít k lékaři.
Přechozená angína může totiž způsobit mnoho komplikací. Lidé trpící v dětství angínami mají v dospělosti oslabené kosti, klouby a srdce, protože bakterie, které tuto nemoc způsobují, se do nich uložily.
Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhy streptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:
streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
pneumokok – Streptococcus pneumonie.
Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.
Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.
Tak, jak to popisujete, se projevuje angína. Angína je bakteriální onemocnění a vzniká nejčastěji přemnožením některého koka. Projevuje se typicky rychlým nástupem tepavé bolesti v krku. Na sliznici v krku se vytvoří bílé tečky nebo bílé čárky, až jako by to byly bílé měsíčky. Tyto bílé měsíčky v krku jsou plné hnisu – produkt našeho imunitního systému. Právě v místech výskytu bílých teček v krku došlo k přemnožení nechtěných bakterií. Tělo nám tento fakt dává najevo zduřením krčních mandlí a bolestí, která sílí při polykání.
Spálová angína v těhotenství nevede k žádnému bezprostřednímu ohrožení plodu, ale představuje samozřejmě určitou zátěž pro organismus matky a nutnost antibiotické léčby.
Angina pectoris může být zhoršena jinými chorobami:
trvale rychlým srdečním tepem;
anémií (chudokrevnost);
onemocněním srdeční chlopně;
zesílením srdečního svalu (hypertrofie), které je způsobeno vysokým krevním tlakem;
abnormálně vysokým tlakem na pravé straně srdce zapříčiněným plicním onemocněním.
Ve velmi vzácných případech může dojít ke křeči věnčité tepny způsobené tukovými usazeninami. Dalším druhem onemocnění, které má podobné příznaky jako angina pecoris, je astma. Astmatický záchvat je rovněž vyvolán cvičením, zátěží. Rozpoznat příznaky astmatu však není těžké, projevuje se dušností a takzvaným pískotem.
Spálový bacil se u dospělých projevuje jako akutní zánět krčních mandlí, který má nejčastěji bakteriální, virový nebo, ve výjimečném případě, mykotický původ. Mezi další příznaky patří spálová vyrážka, která následuje zakrátko za klasickými příznaky angíny. Přenáší se hlavně kapénkovou infekcí. I člověk bez potíží může být nosičem. Očkování proti ní není možné. Spálová angína se u dospělých nemusí projevit, přesto se jedinec stává nosičem onemocnění. Obecně platí, že průběh onemocnění je u dospělých dramatičtější než u dětí. Komplikací může být revmatická horečka s latencí 10–20 dní, pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor, akutní poststreptokoková glomerulonefritida a hematurie 6–10 dní po infekci.
Aby mohla být angina pectoris správně léčena, musí být nejprve provedena pečlivá diagnostika. První příznaky nemoci vyšetřuje buď praktický lékař, nebo lékař záchranné služby po jejím přivolání. Z podrobnějšího testování se zhotovuje laboratorní vyšetření krve, EKG a zátěžové EKG, kdy je křivka srdeční činnosti sledována při zátěži – jízdě na speciálním bicyklu. Tato vyšetření již zpravidla prokážou či naopak vyvrátí anginu pectoris.
Samotná léčba má dva cíle. Prvním cílem je aktivní změna životního stylu a druhým léčba obtíží. Nemocní užívají nitráty, které roztahují cévy, doplněné o léky na vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol, pokud jsou v anamnéze. Záchvat anginy pectoris lze dobře potlačit podáním léků na rozšíření cév (například nitroglycerinu ve formě spreje nebo kapslí pod jazyk). Pravidelné užívání léčiv, která snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem a zlepšují jeho prokrvení (například takzvané betablokátory a antagonisté kalcia), předchází vzniku anginózního záchvatu.
Aby se zabránilo dalšímu postupu kornatění srdečních věnčitých tepen, je důležitý boj proti rizikovým faktorům arteriosklerózy (snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, obzvláště LDL). K preventivním opatřením proti srdečnímu infarktu patří rovněž léky, které snižují srážlivost krve, například kyselina acetylsalicylová, aspirin, v nízkých dávkách.
Při silných obtížích, když se záchvaty anginy pectoris vyskytují již při menší zátěži, se mohou obtíže dlouhodobě odstranit mechanickým rozšířením zúžené věnčité tepny takzvanou balonkovou angioplastikou (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika), kdy je zaváděn do cévy úzký katetr s malým balónkem na špičce. V oblasti zúženého místa je pak balónek nafouknut a céva rozšířena. Pokud není možné provést PTCA, přistoupí se k operaci a provedení bypassu (to je implantace přídatné „objížďkové cévy“ – štěpu z pacientovy žíly).
Pokud se objeví znaky slabosti krevního oběhu (závrať, nepravidelný puls, silné pocení a podobně) a bolesti neustávají ani po požití léků rozšiřujících cévy (například nitroglycerinový sprej nebo kapsle), měla by být přivolána pohotovostní služba. Může se totiž jednat o srdeční infarkt.
Ischemické choroby srdeční, k nimž se řadí i angina pectoris, patří k nejobávanějším civilizačním chorobám – stojí mezi všemi onemocněními a příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích u osob středního věku na nejvyšší příčce, a to u mužů častěji než u žen.
Infarktu většinou předchází onemocnění, které se označuje jako angina pectoris. Anginu pectoris řadíme stejně jako infarkt mezi ischemické choroby srdeční, pro něž je typické špatné prokrvení srdce, které může být způsobeno buď nedostatečným přísunem kyslíku, nebo zvýšenou spotřebou kyslíku srdcem při zátěži. Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které se shrnují pod společný název ischemická choroba srdeční (ICHS). Jejím nejznámějším projevem je infarkt myokardu, častějším a hlavně dlouhodobým projevem jsou svíravé bolestivé pocity na hrudi, které se označují jako anginózní bolesti neboli stenokardie. Zásadní rozdíl mezi infarktem a anginou pectoris je ten, že při angině nedochází k odumírání srdeční tkáně.
Streptokoková angína je velmi častá u dětí a dospívajících. Tyto infekce se vyskytují nejčastěji v průběhu školního roku, kdy jsou velké skupiny dětí a dospívajících v těsné blízkosti.
Projevuje se horečkou, bolestí žaludku, krku a otokem a zčervenáním mandlí. Onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky. Bakterie, které způsobují toto onemocnění, mají tendenci zdržovat se v nose a hrdle, takže běžné činnosti jako kýchání a kašel, nebo infikované ruce, mohou snadno šířit nákazu z jedné osoby na druhou. To je důvod, proč je tak důležité učit děti dobré hygieně.
U dítěte infikovaného streptokokem se začnou vyvíjet další příznaky během 3 dnů. Patří sem: červené a bílé skvrny na krku, obtíže při polykání, zduření žláz (lymfatické uzliny) v krku, červené a zvětšené mandle, bolest hlavy, nespecifická bolest břicha, horečka, neklid, ztráta chuti k jídlu a nevolnost, vyrážka. Při správné lékařské péči spolu s dostatkem odpočinku a tekutin by mělo být dítě zdravé do několika dnů. Pro úlevu od bolesti se doporučuje kloktání slanou vodou a používání ústního spreje s propolisem, aloe a aromatickými oleji. Neléčená streptokoková angína může vést k revmatické horečce, k ledvinovým, kloubním či srdečním potížím.
