HLTANOVA BRANKA

Krční mandle latinsky

Mandle se latinsky nazývají tonsilla. Mandle hltanová se latinsky označuje jako tonsilla pharyngea.

Zdroj: článek Anatomie krčních mandlí

Co to jsou hernie

Vychlípnutí pobřišnice, tak by se dala laicky nazvat kýla jakožto následek oslabené břišní stěny, je nepřímo spojeno s dědičnými faktory. Zvýšený nitrobřišní tlak při působení na oslabenou stěnu začne tvořit výduť. Místu, kde se vytvoří otvor, se poté říká kýlní branka, neboť tvoří spojnici mezi dutinou a kýlním vakem. Vak se poté naplní kýlním obsahem, tedy tenkým střevem, omentem (předstěrou) a tukem. Tlusté střevo je do vaku vytlačeno jen výjimečně. Tyto vaky se zpravidla vytvářejí na anatomicky specifických místech. Ve dvou třetinách případů se kýla tvoří kolem tříselného kanálu. Ten se nachází v dolní části břišní stěny a je 4 až 5 cm dlouhý. Prochází jím ilioinguinální nerv, u mužů dále chámovody a v období nitroděložního vývoje jím sestupují varlata. U žen se v tříselném kanálku nachází Ligamentum latum uteri, což je jeden z děložních vazů. Dále se můžeme setkat s kýlou stehenní, pupeční či v místě po předchozí operaci. Celkově se dá konstatovat, že mnohem náchylnější na její tvorbu jsou muži, vyjádřeno procentuálně: objevuje se u 3 % mužů a 0,5 % žen. Mezi druhy hernií patří tříselná hernie (lat. hernie inguinalis), pupeční hernie (lat. hernie umbilicalis) a kýla v jizvě (lat. hernie incicatrika). Kýla není akutní onemocnění a povětšinou není nutné její okamžité odstranění. U menších rozměrů lze stav řešit nošením kýlního pásu, jedná se však pouze o dočasné řešení. Jedinou trvalou metodou jejího odstranění je chirurgický zákrok. K němu by mělo dojít v nejbližším možném termínu, aby se zamezilo případné komplikaci v podobě uskřinutí. Při něm je narušeno prokrvení obsahu vaku či vzniká neprůchodnost střeva. Oba tyto stavy přímo ohrožují životní funce. Léčba hernií může tedy být konzervativní (kýlní pás, suspenzory) nebo chirurgická (repozice kýlního vaku, amputace kýlního vaku). U žen, které nerodily (lat. nulipara), je nutná lázeňská péče.

Zdroj: článek Hernie

Jak probíhá porod

Porod probíhá v jednotlivých porodních dobách:

První doba porodní: otevírací

První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

Druhá doba porodní: vypuzovací

Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.

Třetí doba porodní: porod placenty

Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.

Zdroj: článek Porod

Úspěšnost

Hamiltonův hmat je obvykle považován za metodu neškodnou a šetrnou vůči matce i plodu. Ovšem jde o nepřirozený pokus urychlit porod a v podstatě se tímto lékař snaží popohánět přírodu, což nemusí být vždy zrovna optimálním řešením. Jestliže chce žena porodit přirozenou cestou, nejspíš se této variantě vyhne. Dobrým znamením je, když se bolesti začnou rozjíždět a do 48 hodin skončí porodem. Úspěšnost tohoto hmatu je 50 : 50.

Po vykonání Hamiltonova hmatu se objevují bolesti, které procházejí bříškem a postupně mohou sílit i do křížové oblasti, protože se stávají bolestmi porodními. Lékař anebo porodní asistentka mohou po provedení Hamiltonova hmatu natáčet tyto bolesti na kardiotokograf a zjišťovat tak jejich sílu. Stejně tak mohou po určitém čase zjišťovat stav děložního hrdla, zda se žena otevírá, či nikoli, popřípadě na kolik centimetrů se branka rozestupuje. Jsou ale ženy, které po provedení Hamiltonova hmatu sice bolesti cítily, ale nebyly až tak nepříjemné. Vše je tedy opět o prahu bolesti a snášenlivosti bolesti jako takové. Dobrým znamením je, když se bolesti začnou rozjíždět a do 48 hodin skončí porodem.

Výhodou Hamiltonova hmatu je, že při něm nejsou podávány rodičce žádné léky.

Zdroj: článek Hamiltonův hmat

Otevřený děložní čípek

Lehké pootevření děložního čípku nemusí automaticky znamenat ohrožení těhotenství. U některých žen je vnitřní branka částečně prostupná, aniž by došlo ke komplikacím. Rozhodující je přítomnost ochranného hlenu a stabilní délka čípku.

Pokud se však otevření čípku kombinuje se zkracováním nebo bolestmi v podbřišku, je nutné situaci neprodleně konzultovat s gynekologem.

Zdroj: článek Děložní čípek po oplodnění

Jak se pozná břišní kýla

Břišní kýla, také kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo. Břišní kýly se vyskytují nejčastěji v oblasti jizev, kde je místo oslabené. Příznakem břišní kýly je měkké nebolestivé vyklenutí různé velikosti, závislé na velikosti defektu ve stěně břišní. Zde naleznete obrázky i fotografie (obrázek) pro představu, jak vypadá břišní kýla.

Příznaky kýly:

• viditelné vyklenutí, které lze většinou tlakem opět zatlačit zpět do břicha;
• pocit plnosti nebo tíhy v břiše;
• při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše;
• někdy nucení na zvracení

Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečný problém. Je-li léčba kýly oddalována, může dojít k takzvanému uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti. Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následná infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice a vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.

Kýlu tvoří:

• kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených);
• kýlní branka – defekt či oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven;
• kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky všechny orgány dutin břišní.

Zdroj: článek Břišní kýla