HUSA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Slinivka břišní je poměrně malý orgán, který v životě a zdraví člověka sehrává velmi důležitou roli. Pokud funguje dobře, většina lidí o něm ani neví, pamatuje si jej snad jen z hodin biologie. Když však slinivka onemocní, přináší postiženému útrapy, silné bolesti a často jej ohrozí i na životě. Míra onemocnění má vliv nejen na její funkčnost, ale i možnost uzdravení a celkovou kvalitu života nemocného.
Dieta
Dietní režim u onemocnění slinivky v zásadě sleduje tři cíle:
Vyloučit látky, které podporují zánět zevně sekretorické tkáně slinivky břišní.
Vyloučit součásti jídel, jež nemohou být pro nepřítomnost enzymů stráveny a podléhají ve střevě kvasným procesům s nepříjemnými vedlejšími projevy.
Po operacích v dutině břišní je nutno vyloučit části stravy, které vedou k urychlení střevní činnosti nebo plynatosti. Pooperační srůsty a slepeniny kliček bránící dobrému průchodu obsahu střeva by mohly být příčinou bolestí v břiše. V případě, že se jedná o diabetika, jak to často u onemocnění slinivky bývá (přes 30 %), je třeba dietu korigovat především v obsahu cukrů.
Dietní opatření: Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je nutné korigovat i bílkoviny. Doporučuje se přísun velkého množství vitamínů, protože jejich vstřebávání je většinou vázáno na rozpustnost v tucích. Ty jsou v dietě omezovány. Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle stupně onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci jejich množství klesá. Po operaci bývá nemocný odkázán na čaj a tekutiny s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, uzená masa, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, samotné vejce, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě.
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, vločková, krupicová či rýžová kaše, houskové a bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudingy, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení. Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zapracovaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin, zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská a petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Při této dietě je tedy důležité, aby strava měla dostatek bílkovin, hlavně těch živočišných a aby se omezil tuk. Důležité je také dodržovat příjem tekutin. Ideálními tekutinami jsou ovocné a zeleninové šťávy plné vitamínů. Absolutně nevhodný je alkohol, který je zátěží pro játra. Pro vyléčení je také důležitá pravidelnost ve stravování, protože nemocná játra mohou hůře snášet nepravidelnost stravování.
Při onemocnění mononukleózou je třeba dodržovat dietu, pro vaření dietních jídel se dá čerpat inspirace z řady kuchařek, které se vyhýbají nevhodným jídlům.
Za nevhodná jídla při mononukleóze se považují všechna tučná masa (vepřové, losos, husa, kachna), všechny uzeniny, tučné sýry, majonéza, smažená jídla, hranolky, hamburgery, bramboráky, brambůrky, kynuté pečivo, čokoláda, mák, ořechy, kakao, různá koření, cibule, česnek, houby, okurky, luštěniny a zelí. Těmto potravinám je nutné se vyhnout v době nemoci.
Naopak za vhodné potraviny se považuje: maso (telecí, hovězí, velmi libové vepřové, kuřecí, králičí), šunka, nízkotučné mléko, vejce, máslo, těstoviny, rýže, bílé pečivo, piškotové moučníky, ovocné koláče, tmavý chléb, čerstvá a syrová zelenina a ovoce, brambory.
Maso je vhodné buď vařit nebo dusit bez tuku, po čase je možné použít rostlinný tuk, který se nesmí přepálit. Mléko by měl nemocný člověk pít každý den a vejce dokonce by měl jíst dokonce dvakrát denně. U ovoce a zeleniny je opravdu důležitá její čerstvost a nenadýmavost.
Doporučuje se také kloktat teplou vodu s citrónem, která snižuje otok a bolesti krku.
Tyto potraviny patří do seznamu svátečních pochoutek: tučná husa, červené zelí, knedlíky, kapr, klobásy s bramborovým salátem, pudink, koláč, smetana, sýry, červené víno a půlnoční očerstvení. Čím více návštěv uděláte, tím více jídla spořádáte. Počet jídel může přemoci metabolismus, nadmutí nebo dokonce bolesti břicha. Doporučuje se jedení s mírou, protože méně v tomto případě znamená více.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
Nevhodnou stravou jsou všechna tučná jídla. Co se týče masa, konzumovat by se vůbec neměly pokrmy z bůčku, pečená husa či kachna, slanina a uzeniny. V těchto potravinách se nachází skutečně enormní množství tuku, který by mohl mít na naši slinivku skutečně katastrofální vliv. V souvislosti s nadbytkem tuku bychom měli dále vynechat majonézu a různé druhy ořechů (především vlašské a lískové). Při onemocnění slinivky nejsou vhodné ani luštěniny a určité druhy zeleniny (například brokolice), neboť pokrmy z nich připravené způsobují nadměrnou plynatost. K zakázaným potravinám se dále řadí všechny druhy kynutého pečiva, moučníků i sušenek. Rovněž by se měly eliminovat nezdravé sladké nápoje, kofein a samozřejmě alkohol.
Co se týče úpravy potravin, zakázáno je jakékoliv smažení (pokud přesto potřebujeme použít tuk, doporučuje se buď máslo, nebo olivový olej, a to v minimálním množství). Ideální je pečení, vaření v páře nebo běžné vaření v méně osolené vodě. Uvedené platí jak pro přípravu masa, tak pro přípravu zeleniny. Zelenina by totiž měla mít v této dietě své nezastupitelné místo. Nejvhodnější je podávat ji jako přílohu právě k masitým pokrmům. Jako přílohu lze využít i těstoviny, rýži nebo například brambory (pozor však na přílišné množství škrobu, které mohou obsahovat a který nemusí být pro naše tělo tolik prospěšný).
Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.
Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.
Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.
Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.
Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!
Doporučená jídla:
luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny.
Doporučuje se přívod velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. A ty jsou v dietě omezovány.
Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle tíže onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.
Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, masa uzená, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté pečivo a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, vejce samotné, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, kaše vločková, krupicová, rýžová, houskové knedlíky, bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudinky, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení
Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zadělaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská, petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Jestliže se u vás projeví podrážděná slinivka, měli byste dodržovat preventivní opatření, a to:
vyhýbejte se alkoholu;
nekuřte;
vyhýbejte se stresovým situacím;
nekonzumujte příliš tučná jídla;
nepřehánějte to se sladkostmi;
snažte se nemít nadváhu;
hlídejte si hladinu cholesterolu;
dávejte pozor na problémy se žlučníkem a žlučovými cestami;
vyřešte žlučníkové kameny, pokud jimi trpíte;
konzultujte prevenci s lékařem v případě rodinné anamnézy zahrnující problémy se slinivkou;
nezvedejte příliš těžké věci;
pozor na údery do břicha (bojové sporty a podobně);
stravujte se podle zásad slinivkové diety.
Dieta při podrážděné slinivce je popsána v řadě brožur a knih. Jedná se o kombinaci diety diabetické a žlučníkové, vhodné je dodržovat i principy dělené stravy. Trvání dietního omezení může záviset na intenzitě prodělaného záchvatu, ale v zásadě by mělo mít trvalý charakter.
Následující potraviny byste měli z jídelníčku vynechat, máte-li potíže se slinivkou: tučné maso (zejména kachna, husa, vepřové), uzeniny a uzené výrobky, sádlo, škvarky, oleje, silně kořeněná a pikantní jídla, nadýmavé potraviny (kapusta, zelí, hrášek, fazole, květák), majonézy, dresinky, tatarská omáčka, kečup, tučné sýry a tučné mléčné výrobky (nejlépe konzumovat nízkotučné), všechny druhy oříšků, černá káva, smetana, šlehačka, mák, čokoláda, sladkosti, alkohol, smažená jídla, cibule, česnek a jiné dráždivé potraviny.
Trvání dietního režimu závisí na průběhu a intenzitě proběhlého zánětu. Při dlouhodobém zánětu dochází k nevratným změnám, čímž je řada funkcí slinivky poškozena trvale. Dietní režim se v těchto případech doporučuje dodržovat celoživotně. Mějte stále na paměti, že každý dlouhodobý zánět slinivky potřebuje odborný přístup a pravidelné lékařské kontroly.
Některá masa jsou méně zdravá než jejich libové varianty, ale přesto mohou být vhodná ke konzumaci s mírou.
Středně tučné maso
Středně tučné maso obsahuje 5 g tuku a 75 kalorií na porci 28 g. Lidé by měli jíst menší porce středně tučného masa nebo je zařazovat do jídelníčku jen zřídka. Mezi středně tučné maso patří:
mleté hovězí maso, plec a vysoký roštěnec;
vepřové kotlety a pečeně;
pečené jehněčí a jehněčí kotlety a kýta;
telecí řízky, buď mleté, nebo krájené na kostky a bez chleba;
drůbež s kůží, mletá krůta a domácí kachna nebo husa;
játra, srdce, ledviny a brzlík;
86% lančmít bez tuku (ačkoli má vysoký obsah sodíku).
Polévky připravujeme z obilovin, pečiva, vnitřností (kromě brzlíku a mozečku, které jsou bohaté na cholesterol), kostí, masa, brambor, mléka. Zelí, kapustu a cibuli, po kterých mívají nemocní velmi často nadýmání, nepodáváme. Jinak používáme všechny druhy zeleniny. Nikdy však nedusíme s tukem ani nesmažíme, jen vaříme. Polévky zahušťujeme nasucho opraženou moukou a až do hotových přidáváme čerstvé nepřepálené máslo. Obsah tuku v polévkách již nezvyšujeme přidáním žloutků a smetany, i kdyby to prospělo chutnosti polévky. Do polévek se doporučuje občas přidávat sušené droždí, které je bohaté na vitamíny skupiny B, jejichž potřeba je u této diety zvýšena. Sušené droždí navíc dodává polévkám výraznější chuti, připomínající masové vývary.
Maso má být pro tuto dietu libové, jinak je možné použít téměř všechny druhy, dbáme-li správných zásad technologické přípravy. Hlavním pravidlem je, abychom se vyvarovali přepalování tuků. Proto maso buď vaříme, nebo je pečeme i dusíme bez tuku a opékáme na suché pánvi. Šťávu zahušťujeme moukou nasucho opraženou a čerstvé máslo přidáváme těsně před podáváním. Maso s tukovou vrstvou, jako je tučné vepřové, skopové, husa, kachna, tučná slepice, uzené maso, tučné ryby jako losos, úhoř, tuňák, nepodáváme. Ostatní druhy masa používáme v nejrozmanitější úpravě. Aby se dosáhlo jejich větší chutnosti i pestrosti při přípravě, doporučují se různé obměny se zeleninou. Z vnitřností používáme játra, slezinu, ledvinky a jazyk. Méně vhodný je brzlík a mozeček kvůli vyššímu obsahu cholesterolu.
Kořeníme kmínem, majoránkou, vývarem z hub. Dovolen je i křen. Ostré koření nepoužívejte!
Chceme-li maso vystřídat jídlem bezmasým, nahradíme bílkoviny tvarohem a netučným sýrem. Při přípravě bezmasých hlavních jídel pamatujeme na omezování vajec a tuku (nákypy či pudinky připravujeme bez třeného základu). Výběr zeleniny a ovoce k přípravě samostatných jídel je téměř neomezený, vyhýbáme se jen velkým dávkám nadýmavých druhů.
Knedlíky kypříme jedlou sodou, kypřicím práškem nebo sněhem z bílků, nedoporučujeme kypřit droždím. Kromě houskových knedlíků připravujeme také knedlíky bramborové, které doplňujeme krupicí, krájenou houskou a strouhankou. Můžeme do nich přidat i tvaroh, čímž podstatně zvýšíme jejich bílkovinnou hodnotu.
Brambory můžeme podat vařené nebo jako kaši. Pečeme-li je, tak určitě bez tuku, ať již ve slupce, nebo loupané. Brambory opékané na tuku jsou opravdu pro tuto dietu nevhodné. Chutnou přílohou jsou též jáhly, které dusíme obdobně jako rýži nebo kroupy.
Omáčky připravíme z mouky opražené nasucho, ředíme je mlékem, vývarem ze zeleniny nebo masa, případně jogurtem. Zlepšování smetanou nedoporučujeme kvůli
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku
