INTERTRIGO FOTO a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Intertrigo je zánět (vyrážka) objevující se v kožních záhybech (ve vzájemně přiléhajících oblastech kůže). Někdy se používá pro označení bakteriální, houbové nebo virové infekce, která se kvůli takovémuto zánětu vyvinula na narušené kůži. Setkáváme se také s termínem plenková dermatitida, který se v zásadě kryje s definicí intertriga. Intetrigo (zapařenina) obvykle vzniká třením teplé vlhké kůže na vnitřní straně stehen, v oblasti genitálií, v podpaží, pod prsy, pod břichem, za ušima a v oblasti mezi prsty rukou i nohou. Při intetrigu je kůže zarudlá a zhrublá, může svědit, mokvat a být citlivá. Intertrigo se častěji vyskytuje u lidí s nadváhou či diabetem, odkázaných na lůžko nebo používajících pleny, a také s aplikovanými lékařskými prostředky, například protézami, které drží vlhkost na kůži. Za rozvojem intertriga mohou rovněž různé kožní nemoci, například dermatitida nebo inverzní psoriáza.
Intertrigo
Onemocnění postihující kožní záhyby je výsledkem mechanického podráždění a chemického působení při rozkladu potu, slin, moči a stolice. K tomuto typu opruzenin přispívá nedostatečná hygiena a neodpovídající oblékání. Postižené oblasti jsou červené, mají sklon k mokvání, pálí a bolí. Opruzeniny nesvědí, spíše bolí a pálí.
Intertrigofoto
Tady jsou fotografie, na kterých je vidět intertrigo.
Intertrigo je stav kůže, ke kterému dochází, když se povrchy kůže o sebe otírají. Výsledkem bývá červená, podrážděná a zanícená vyrážka, která může mít charakteristický odér. A to proto, že se v těchto oblastech shromažďuje pot a vzniklá vlhkost může přitahovat houby a bakterie. Ženy prožívají tento stav v létě, zejména pokud mají větší prsa. Může se objevit i u žen, které hodně cvičí.
Foto
Zde se můžete podívat, jak vypadá zmiňované intertrigo.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Cyteal v gynekologii: k čištění a dezinfekci kůže a sliznic při vaginitidách a vulvitidách. Cyteal v dermatologii: cílená léčba kožních onemocnění náchylných k infekci nebo již infikovaných jako jsou akné, intertrigo, kožní mykózy, bércové vředy.
Cyteal v chirurgii: k čištění a dezinfekci ran, k dezinfekci rukou.
Přípravek se může používat u dospělých, mladistvých i dětí.
Obecně u léčby všech kožních vyrážek platí, že méně znamená více, pokud však problém trvá déle než týden, je zapotřebí konzultace s dermatologem. Infekci lze léčit povrchovou nebo orální medikací. Nejčastější léčbou je aplikace dětského krému (proti plenkové dermatitidě), například s oxidem zinečnatým. Pro přetrvávající intertrigo se používají fungicidní krémy, například jednoprocentní Clotrimazol, společně s běžným krémem/mastí. K aplikaci krémů s oxidem zinečnatým se doporučuje používat papírové ubrousky, protože je velmi obtížné smýt oxid zinečnatý z rukou (odolává vodě). Mezi další složky krémů, které jsou přínosné pro léčbu intertriga, patří olej z tresčích nebo žraločích jater. Tyto oleje jsou dostupné i ve formě tobolek. Hydrokortizon v malých dávkách může pomoci odstranit bolest a příznaky infekce, ale sám o sobě neléčí. Návratu intertriga pomůže předejít udržování příslušných oblastí v suchu a za přístupu vzduchu. Při nadváze pomůže zhubnutí. Mezi další postupy patří používání antibakteriálního mýdla, krytí kůže nebo její bandáž bavlněnou tkaninou (pohlcuje vlhkost), ošetřování kůže zásypy (včetně samotného kukuřičného škrobu) a také používání antiperspirantů (pozor: neaplikovat na kůži již intertrigem poškozenou). Relapsy (opětovné návraty) jsou běžné a vyžadují odbornou péči dermatologa.
Opruzeniny, odborným názvem intertrigo, je onemocnění, které vzniká zejména tam, kde se dotýkají nebo třou o sebe dvě plochy pokožky. Na tomto místě se pak zadržuje teplo a vlhko, a pakliže je navíc chráněné těsným oblečením, které brání přístupu vzduchu, dochází k hromadění kožního potu a mazu, což způsobuje podráždění pokožky, která reaguje svěděním, zarudnutím či pálením. Opruzeniny také velmi často vznikají vinou bakterií a kvasinek, které se na lidském těle běžně vyskytují. Dokonce i vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle pak postačí běžné otírání ručníkem nebo například oblékání spodního prádla. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí. Opruzeniny postihují nejen děti v kojeneckém a batolecím věku, ale mohou být problémem i celé řady dospělých jedinců, přičemž muži jsou k opruzeninám náchylnější než ženy.
Zinková mast je určena pro zklidnění podrážděné pokožky a působí jako balzám proti problémům s opruzeninami. Je vhodná také pro miminka, která mají sklony k reakcím na bylinné výtažky. Ve složení masti dominuje bambucké máslo, mandlový a jojobový olej. Jedná se o hladkou a krémovou suspenzi, která blokuje vlhkost z pokožky. Krém vytváří ochrannou vrstvu na pokožce, uklidňuje ji a zbavuje ji nepohodlí.
Opruzeniny také velmi často vznikají díky bakteriím a kvasinkám Candida albicans, které se na lidském těle běžně vyskytují. Dokonce i vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle pak postačí běžné otírání ručníkem nebo oblékání spodního prádla. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí. Opruzeniny postihují nejen děti v kojeneckém a batolecím věku, ale mohou být problémem i celé řady dospělých jedinců, přičemž muži jsou k opruzeninám náchylnější než ženy.
Opruzeniny se projevují jako zarudlé plochy, které na povrchu lehce mokvají, mohou pálit, bolet i svědit. Nejčastěji se opruzeniny tvoří v takzvaných intertriginózních lokalizacích, což jsou vnitřní plochy stehen, oblast třísel, okolí genitálu a konečníku, pod prsy i v podpaží. Za rizikové partie jsou ale považována všechna místa, kde je kůže převislá. Proto se intertrigo vyskytuje také pod převislými partiemi břicha. Častěji bývá u lidí obézních, kde je těchto třecích ploch více, a bývají výraznější.
U malých dětí je nejčastějším projevem opruzenin takzvaná plenková dermatitida. Vzniká obvykle jako důsledek dráždění kůže močí a stolicí v kombinaci se zapařením kůže pod plenkami. Plenková dermatitida se objevuje kolem konečníku a v kožních rýhách. Častější bývá u baculatých miminek, v letním období nebo při průjmu a samozřejmě při nedostatečné hygieně. Opruzeniny jsou velmi bolestivou záležitostí.
Svrab je kožní onemocnění způsobené roztočem zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), který žije v kůži člověka. Hlavními příznaky této nemoci jsou zarudlé nebo bělošedé linky na kůži a svědění, především pak v noci. K přenosu dochází blízkým kontaktem s nakaženou osobou, ne však běžným denním stykem, jako je podání ruky či obyčejný dotyk.
Charakteristickým projevem svrabu je intenzivní svědění celého těla, a to zejména v noci, kdy je člověk přikrytý peřinou a je více zahřátý, což umožňuje zákožce lepší vitalitu. Na pokožce se objevují chodbičky esovitého tvaru o délce 0,5–1 cm, které jsou zakončené drobným puchýřem nebo pupínkem. Nejčastěji se vyskytují na místech s jemnou kůží, jako jsou:
meziprstní prostory rukou
zápěstí
lokty
podpaží
kůže kolem pupíku
kůže kolem prsních bradavek
genitálie
hýždě
klenba nohou
Svědění bývá obvykle zcela nesnesitelné a dochází ke škrábání, čímž si pacient stav ještě zhorší. Někdy dochází ke změně pigmentace kůže a objevují se také sekundární příznaky svrabu, které zahrnují různé oděrky a zhrubění kůže.
Opruzenina (intertrigo) je onemocnění, které vzniká většinou v místech, kde se dotýkají nebo třou o sebe dvě plochy pokožky. Na tomto místě se pak zadržuje teplo a vlhko, a jestliže je navíc chráněné těsným oblečením, které brání přísunu vzduchu, dochází k hromadění kožního potu a mazu, což způsobuje podráždění pokožky, která reaguje svěděním, zarudnutím či pálením. Opruzeniny také velmi často vznikají díky bakteriím a kvasinkám Candida albicans (plísňové infekce), které se na lidském těle zcela běžně vyskytují. Také vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle postačí běžné otírání ručníkem nebo oblékání spodního prádla. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí.
Onemocnění postihující kožní záhyby je výsledkem mechanického podráždění a chemického působení při rozkladu potu, slin, moči a stolice. K tomuto typu opruzenin přispívá nedostatečná hygiena a neodpovídající oblékání. Postižené oblasti jsou červené, mají sklon k mokvání, pálí a bolí. Opruzeniny nesvědí, spíše bolí a pálí.
Plenková dermatitida
Zvláštní forma opruzenin u kojenců a batolat, která vzniká působením tření plen a kalhotek a chemických látek z moči a stolice. Následuje osídlení bakteriemi a plísněmi. Opruzenina začíná v okolí genitálií a zadečku, tedy v oblasti, kterou zakrývají pleny. Tyto oblasti jsou sytě červené, s výskytem drobných pupínků, se sklonem k mokvání. Vyrážka je bolestivá, pálí, ale nesvědí.
Atopický ekzém
Kojeneckou formu atopického ekzému může laik lehce zaměnit za opruzeninu. Často se vyskytuje na bradičce, líčkách a krku. Začíná mezi 2. a 6. měsícem po narození a může se rozšířit na celou hlavu, tělíčko, ruce a nohy. Kůže v postižených místech nejprve zčervená, na povrchu se vysévají drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá šupinami. Opruzeniny jsou provázeny úporným svěděním, děti se musí škrábat, jsou neklidné a špatně spí.
Kontaktní ekzém
Kontaktní ekzém u kojence může také vypadat jako vyrážka nebo opruzenina. Vždy je zodpovědný alergen, na který je pokožka miminka citlivá. Může se jednat o reakci na dětskou kosmetiku, prací prášek, na materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno, nebo na jednorázové pleny. Reakce je lokální – pouze v místech, kde citlivá pokožka přichází s alergenem do styku. Vyrážka se projevuje podobně jako atopický ekzém, včetně silného svědění.
Vyrážka na stehnech může mít celou řadu příčin a podob:
Může se jednat o kontaktní dermatitidu, kterou vyvolá něco, co se přímo dotýká kůže, například chemikálie v saponátu, mýdle nebo vůni. Konkrétně se může vyrážka na stehnech objevit při nošení nových kalhot, jež nebyly ještě vyprány, nebo kalhot vypraných v novém pracím prostředku. Jiné formy kontaktní dermatitidy může zapříčinit přímý kontakt s některými rostlinami nebo kousnutím/bodnutím hmyzem.
Dále by vyrážkou mohla být plíseň či ekzém.
Za vyrážku na stehnech může být považováno i opruzení (intertrigo), které postihuje místa, kde dochází k trvalému tření kůže o kůži (mimo jiné právě v oblasti stehen).
Pro přesné určení choroby a stanovení účinné léčby se doporučuje provést stěry na mykologické i bakteriologické vyšetření. Co se týče léčebných prostředků, jako první se „naslepo‟ volí antibiotika, případně krém Imacort (pokud antibiotikum nepomáhá). Dle výsledků vyšetření se pak eventuálně zahájí cílená léčba.