Invalidní důchod je finanční pomocí českého státu pro jeho občany, kteří mají sníženou pracovní schopnost. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá právě v míře poklesu pracovní schopnosti občana. Jaké jsou podmínky pro získání a jak se invalidní důchod vypočítává se dozvíte, když budete dále pokračovat ve čtení tohoto článku.
Řízení o nároku na invalidnídůchod
Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby ÚSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen ÚSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné. Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle ÚSSZ. Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Vzhledem k tomu, že IPZS během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace.
Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který je postoupen spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. IPZS posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování. Je důležité vědět, že posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidnídůchod a že nárok na invalidnídůchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou.
Vše o INVALIDITĚ a jejím posuzování pro účely INVALIDNÍHO DŮCHODU najdete na webu IPZS: Posuzování invalidity.
Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
Nárok na invalidnídůchod a jeho výše v mimořádných případech
Na invalidnídůchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu, jak je zde uvedeno. Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které mají za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidnídůchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Výše procentní výměryinvalidního důchodu osoby uvedené výše činí měsíčně 45 % z výpočtového základu, přičemž pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, přičemž průměrná měsíční mzda se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné měsíční mzdy v předchozím období. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, ve kterém se stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1, přičemž tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.
Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidnídůchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle předchozího odstavce, na invalidnídůchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce výše a na invalidnídůchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle výše uvedeného odstavce, je-li invalidnídůchod přiznáván před 18.
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Potřebné doklady a tiskopisy
nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz (i prostřednictvím aplikace eDoklady), případně cestovní pas či povolení k pobytu,
doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno;
výuční list;
vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná);
u vojáků doklady o době vojenské služby, vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc);
doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti - rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany ÚSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel;
doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci;
žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad.
Pokud je pacient při tomto onemocnění kompenzován, není důvodem řešení této situace invalidnídůchod. Jde však vždy o individuální přístup lékaře a pacienta.
Zkušenosti pacientů ukazují, že deprese má velmi individuální průběh.
Opakující se návraty obtíží
Mnoho pacientů popisuje, že po zlepšení následuje období klidu, které ale může trvat měsíce i roky, než se deprese znovu objeví – často po stresu, nemoci nebo vyčerpání.
Dlouhodobé užívání léků
Častým tématem je smíření se s tím, že antidepresiva nejsou krátkodobým řešením. Někteří lidé je užívají trvale a berou je podobně jako léky na tlak nebo cukrovku.
Práce a invalidnídůchod
U části pacientů vede F33.1 k dlouhodobé pracovní neschopnosti. Někteří žádají o invalidnídůchod, zejména pokud se epizody opakují a výrazně omezují pracovní výkon.
Podmínky nároku na invalidnídůchod stanoví zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Podmínky pro získání důchodu jsou celkem dvě:
Míra poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35%.
Minimální doba odpracovaných let.
Občan má nárok na invalidnídůchod, jestliže nedosáhl podmínky pro vstup do starobního důchodu a stal se:
invalidním a získal potřebnou dobu pojištění,
invalidním následkem pracovního úrazu.
Občan je považován za invalidního, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
Snížená pracovní schopnost
Pracovní schopností se rozumí schopnost občana vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u občana před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu občana doloženého výsledky funkčních vyšetření a přitom se bere v úvahu:
zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,
zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,
zda a jak je občan na své zdravotní postižení adaptován,
schopnost rekvalifikace občana na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je občan schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.
Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje občanu vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
Občan je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
Ačkoli je artróza prstů nepříjemná, jen výjimečně vede k invaliditě. V diskusích se objevuje téma artróza kolene a invalidnídůchod, ale u rukou se invalidita týká spíše velmi těžkých stavů s výrazným omezením funkce.
Artróza kolenního kloubu se nejčastěji projevuje bolestí při zátěži, ztuhlostí po klidu a postupným omezením pohybu kolene.
Typické je, že obtíže vznikají nenápadně a postupně se zhoršují. Zpočátku bolí koleno hlavně po chůzi nebo delší zátěži, později i při běžných činnostech. Rozhodující není jen bolest, ale i omezení hybnosti, křupání v kloubu nebo otok. Definitivní potvrzení diagnózy patří lékaři, který vyhodnotí klinický nález a zobrazovací metody.
Je artróza kolene 3. stupně vždy důvodem k operaci?
Artróza kolene 3. stupně automaticky neznamená, že je nutná operace kolenního kloubu.
Rozhodující je, jak moc onemocnění omezuje běžný život pacienta. Pokud bolest a ztuhlost výrazně snižují schopnost chůze a konzervativní léčba nepomáhá, operace je zvažována. Nejde jen o nález na rentgenu, ale o skutečný funkční dopad. U některých pacientů lze i 3. stupeň zvládat bez operace.
Jaký je nejlepší lék na artrózu kolenního kloubu?
Neexistuje jeden nejlepší lék na artrózu kolenního kloubu, který by byl účinný pro všechny pacienty.
Výběr léku závisí na stupni artrózy, intenzitě bolesti, věku a dalších onemocněních. U někoho postačí lokální léčba, jiný potřebuje systémové léky nebo injekce. Cílem léčby je úleva od bolesti, nikoli vyléčení artrózy. Individuální přístup je zásadní pro dlouhodobou snášenlivost léčby.
Pomáhají injekce do kolena při artróze?
Injekce do kolena mohou u artrózy dočasně zmírnit bolest a zlepšit pohyblivost kloubu.
Účinek injekcí je individuální a časově omezený. Největší přínos mívají u středně pokročilých forem onemocnění. Injekce neobnovují poškozenou chrupavku, ale mohou oddálit nutnost operace. U těžké artrózy je jejich efekt omezený a je nutné realistické očekávání.
Má smysl léčba artrózy kyselinou hyaluronovou?
Léčba artrózy kyselinou hyaluronovou může u některých pacientů snížit bolest a zlepšit hybnost kolene.
Kyselina hyaluronová zlepšuje vlastnosti kloubní tekutiny a snižuje tření v kloubu. Účinek však není trvalý a u pokročilé artrózy kolene 3. stupně bývá omezený. Nejde o léčbu příčiny, ale o podpůrnou metodu. Výsledek závisí na stupni poškození kloubu.
Existuje účinný přírodní lék na artrózu?
Přírodní lék na artrózu ve smyslu vyléčení onemocnění neexistuje.
Přírodní léčba může pomoci zmírnit bolest a podpořit kloubní výživu, ale artrózu neodstraní. Doplňky stravy, bylinky a vhodná strava mají podpůrný efekt při dlouhodobém užívání. Neměly by nahrazovat odbornou léčbu. Při pokročilé artróze je jejich účinek omezený.
Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra
Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.
Procentní výměra
Výše procentní výměryinvalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:
0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidnídůchodpro invaliditu prvního stupně,
0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidnídůchodpro invaliditu druhého stupně,
1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidnídůchodpro invaliditu třetího stupně.
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.
Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidnídůchod do dosažení důchodového věku.
U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.
Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:
je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidnídůchod kryto dobou českého pojištění;
vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.
Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše.
