Plíseň nehtů trápí mnoho z nás. Dobře víme, že když nehet změní barvu nebo se pod ním tvoří bílá hmota, tak je zle. Mezi nejběžnější formy napadení plísní patří hrana nehtu. Plíseň z nehtu jen zřídka zmizí sama a spíše se často šíří na další nehty. Rozhodneme-li se pro léčbu plísně prášky, tak máme možnost použít Terbinafin, což je jeden z nejúčinnějších léků na plíseň s vnitřním podáním, který se užívá 3 až 4 měsíce. Alternativní léky k zevnímu užívání jsou také účinné, ale spíše pro lehkou až středně těžkou a povrchní infekci a jejich užívání může mít nežádoucí vedlejší účinky.
Léky na plíseň nehtů
Záleží na vás, jestli chcete použít interní nebo externí účinné antimykotické léky (antimykotika) k léčbě plísně. Možná je i kombinace obou druhů.
Tablety na plíseň
Vnitřní léčba je ve většině případů účinnější než vnější a více pacientů s její pomocí může být zbaveno plísně. Tato léčba má ale svá možná rizika, která se mohou odrazit na zdraví jater, neboť se zde antimykotika metabolizují.
Terbinafin je léčivá látka proti plísni a obsahuje ji lék Lamisil, Terbinafin actavis, Terbinafini arrow, Terfimed. Terbinafin je lék ze skupiny antimykotik, která inhibuje růst a zabíjí plísně prostřednictvím krevního oběhu. Terbinafin je dobře vstřebáván kůží a nehty a používá se ve formě tablet na efektivní léčbu plísní. Léčba Terbinafinem trvá od 6 týdnů až po dobu 3 měsíců. Terbinafin je nejúčinnější lék na plíseň nehtů s vnitřním podáním, ale není to bez rizik. Mezi nevýhody patří vedlejší nežádoucí účinky, nejčastěji hlášené jsou zažívací potíže, kožní vyrážky, bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, poruchy chuti a čichu.
Itrakonazol je alternativa k terbinafinu, který je účinný zejména na kvasinky nebo plísňové infekce. Itrakonazol obsahují léky Prokanazol, Itraconazol universal farma a Sporanox. Itrakonazol je méně účinný lék na plíseň, který se podává kontinuálně nebo pomocí pulzní terapie.
Zevní léčba plísně
Vnější ošetření plísně je méně účinné nežli vnitřní a proto vyžaduje delší dobu léčby. Také ne všichny plísně nehtů můžou být vyléčeny pomocí zevní léčby. Zevní léčba se používá spíš pro pacienty s lehkým až středně těžkým povrchovým atakem anebo také na začátku onemocnění. Významnou výhodou je velmi nízké riziko vzniku vedlejších nežádoucích účinků.
Antimykotika pro zevní péči:
Amorolfine je léčivá látka na plíseň nehtů a obsahují ji Loceryl® a Funtrol®, které jsou k dostání jako 5% léčivý lak na nehty, ale jen na lékařský předpis.
Ciklopirox je také léčivá látka proti plísni nehtů a 80 mg ji obsahuje Polinail a Mycosten, jako léčivý lak na nehty a také Batrafen, jako léčivý kožní roztok, vše na lékařský předpis.
Mikonazol je imidazolové antimykotikum a obsahuje ho tinktura Daktarin, která je k dostání jen na zahraničních internetových obchodech.
Bifonazole také léčí plíseň nehtů a obsahují ji Canespor a Mycospor v podobě roztoku, které jsou volně prodejné v lékárně.
Terbinafin je nejúčinnější při vnitřním užívání, k méně účinnému zevnímu použití je k dispozici v krému Lamisil, který je volně prodejný v lékárně.
Močovina ve formě mastí s 20 až 40% koncentrací se používá na rozrušení postižených nehtů. Při této
Při malém rozsahu se nemoc léčí protiplísňovými preparáty ve formě krémů, gelů, sprejů či šamponů. Léčba trvá obvykle 10–14 dnů, pro zabránění opakování onemocnění často preventivně i déle. Při větším rozsahu onemocnění pak může lékař předepsat tyto léky ve formě tablet. Důležitá jsou také režimová opatření, to je používání vhodných mýdel s kyselým pH, vzdušné bavlněné oblečení. Nejlepším lékem na pityriázu je léčivý krém Pevaryl.
Léčba pityriázy také zahrnuje užití perorálních antimykotik. Jedná se ale o léky, které mohou vyvolat nežádoucí účinky, jako je nevolnost nebo reverzibilní poškození jater. Tyto nežádoucí účinky jsou velmi vzácné. Nejlepší lék na pityriázu užívaný perorálně je Lamisil v tabletách.
Další část léčby představuje použití šamponu na lupy. Tyto šampony jsou základem léčby tohoto onemocnění, i když jsou slabší než antimykotické léky a mohou způsobit podráždění kůže. Jejich cena je však nižší a dostupnost snazší.
Ketokonazol pro zevní použití je obsažen v přípravku Nizoral a je volně prodejný jako mast nebo šampon. Tablety Nizoralu jsou jen na lékařský předpis. Terbinafin pro zevní použití je obsažen v přípravku Lamisil a je volně prodejný jako mast a šampon. Klotrimazol je také volně prodejný v lékárně. Itrakonazol je k dostání v přípravku Sporanox nebo Prokanazol, oba na lékařský předpis. Flukonazol je obsažen ve stejnojmenných tabletách, dále pak v přípravku Diflucan, Forcan, Mycomax, Mycosyst a Mykohexal, vše na lékařský předpis. Síru pak zastupuje salicyclic kyselina, která je obsažena v šamponu jako Sulfur. Zinek pyrithionu obsahuje například šampon Head & Shoulders proti lupům. Disulfid selenu je obsažen jen v šamponech, například Dercos od Vichy.
Proč nepoužívat ketokonazol vnitřně?
Přínos léčby mykotických infekcí perorálním ketokonazolem nepřevyšuje riziko poškození jater.
Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské lékové agentury (EMA) doporučil pozastavit registraci perorálních přípravků obsahujících ketokonazol v celé Evropské unii. Výbor CHMP dospěl k závěru, že při léčbě mykotických infekcí je riziko poškození jater větší než přínos léčby. Pacienti užívající v současnosti orální ketokonazol pro mykotickou infekci by si měli domluvit kontrolu u svého lékaře a prodiskutovat jiné možnosti léčby. Lékaři by neměli dále předepisovat perorální ketokonazol a měli by posoudit jiné možnosti léčby u pacientů s mykotickými infekcemi.
Celoevropské přehodnocení perorálního ketokonazolu bylo vyvoláno pozastavením registrace léku ve Francii. Francouzská léková agentura (ANSM) dospěla k závěru, že poměr přínos/riziko je pro orální ketokonazol negativní vzhledem k vysokému počtu jaterních poškození zaznamenaných v souvislosti s
Perorální antimykotika jsou léky užívané ústy k léčbě plísňových infekcí, které postihují různé části těla, včetně kůže, nehtů a sliznic. Tyto léky se často používají, když lokální léčba není dostatečná nebo když je infekce rozsáhlá. Mezi běžná perorální antimykotika patří terbinafin, itrakonazol, flukonazol a griseofulvin. Žádná perorální antimykotika nejsou k dostání bez receptu.
Typy perorálních antimykotik
Azoly
Patří mezi ně flukonazol, itrakonazol, vorikonazol a další. Fungují tak, že narušují buněčnou membránu hub.
Allylaminy
Terbinafin je hlavním příkladem této třídy, která také ovlivňuje buněčnou membránu hub.
Echinokandiny
Ty se obvykle podávají intravenózně, ale mohou být použity i v některých závažných případech.
Polyeny
Amfotericin B je polyenové antimykotikum, často používané při závažných systémových infekcích.
Inhibitory skvalen epoxidázy
Terbinafin a další allylaminy spadají do této kategorie.
Kdy se používají perorální antimykotika
Onychomykóza: Plísňové infekce nehtů, často vyžadující dlouhodobou léčbu terbinafinem nebo itrakonazolem.
Tinea: Plísňové infekce kůže, jako je atletická noha nebo kožní plíseň.
Orální kandidóza: Kvasinkové infekce v ústech a krku, někdy léčené flukonazolem nebo nystatinem.
Vaginální kandidóza: Kvasinkové infekce v pochvě.
Systémové infekce: V závažných případech lze na infekce postihující vnitřní orgány použít perorální antimykotika, jako je flukonazol nebo vorikonazol.
Důležité informace
Nutný lékařský předpis
Všechna perorální antimykotika vyžadují lékařský předpis od lékaře nebo zubního lékaře.
Lékové interakce
Perorální antimykotika mohou interagovat s jinými léky, proto je důležité informovat svého lékaře o všech lécích, které užíváte.
Nežádoucí účinky
Mezi časté nežádoucí účinky patří nevolnost, kožní vyrážky a problémy s játry. Závažné nežádoucí účinky, jako jsou alergické reakce nebo poškození jater, jsou vzácné a vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.
Dokončení léčby
Je nezbytné dokončit celou kúru antimykotické léčby dle předepsaného pokynu, a to i v případě zlepšení příznaků, aby se zabránilo recidivě a rozvoji rezistence.
Hygiena
Dodržování dobré osobní hygieny, jako je udržování suché a čisté pokožky, je důležité pro prevenci a zvládání plísňových infekcí.
Léčba plísňové infekce nehtu může být dlouhý a nákladný proces. Léčba může zahrnovat buď perorální antimykotické léky, masti anebo alternativní terapie, kterými jsou různé babské rady. Obecně platí, že přípravky, které jsou volně prodejné v lékárnách bez lékařského předpisu, nejsou velmi efektivní. Výjimkou je sprej nebo mast Clotrimazol, který při dlouhodobém užívání dokáže zcela vyléčit mnoho plísní nehtů. Mezi účinné perorální léky proti plísni nehtů patří itrakonazol (Sporanox), flukonazol (Diflucan) a Terbinafin (Lamisil). Na lokální zevní léčbu nehtů je nejúčinnější antimykotický lak Loceryl - 5% léčivý lak na nehty. Použití léků může sice vyléčit plíseň nehtů, ale často není vyléčena zcela. Navíc mají antimykotické léky užívané vnitřně neblahé dopady na játra, ve kterých se metabolizují. V extrémních případech může lékař rozhodnout o odstranění celého nehtu.
amorolfine: Funtrol a Loceryl, oba jako léčivý lak na nehty proti plísni.
Vnitřní antimykotika (prášky na plíseň)
terbinafin,
flukonazol, itrakonazol.
Lokální antimykotika vzhledem k dlouhodobému trvání léčby, mohou ukazovat špatné výsledky, protože mykózu sice vyléčí, ale nehet není stále uzavřen a často dochází k opětovné nákaze, což může vzbudit dojem, že lokální antimykotika nefungují. Zevně používaná antimykotika mají malou hloubku účinku a jsou proto používány k léčbě plísňových infekcí v počátečních stádiích. Pokud jde o pokročilé infekce plísně nebo hyperkeratózy, kdy je dermatofyt silně infiltrován v dermatóze, tak je vhodnější použít léčbu pomocí antimykotik s vnitřním užíváním.
Plísňové onemocnění obličeje se diagnostikuje velmi obtížně. Vždy patří do rukou odborníka. Při léčbě mykóz se využívají systémové a lokální účinky léků. Systémová terapie zahrnuje ústní podávání léků. Léčivé látky se hromadí v buňce houbové infekce kůže v koncentracích nutných pro účinnou inhibici růstu plísní. Kromě toho je koncentrace látek v organismu uložena na nějakou dobu a brání znovuobjevení plísňové infekce.
Běžné preparáty užívané při léčbě plísňových infekcích kůže:
Griseofulvin – tento produkt se používá k léčbě plísňových infekcí u dětí, protože je nejbezpečnější, bohužel není v současnosti na našem trhu zaregistrován;
Terbinafin (obchodní název Lamisil);
Itrakonazol (Orungalom);
Ketokonazol (Nizoral);
Flukonazol (Mikosyst, Diflucan atd.).
Výběr léků se provádí individuálně podle druhu a stupně agresivity hub. Mějte na paměti, že použití jakýchkoli protiplísňových léků s sebou nese riziko komplikací. Nezapomeňte na fakt, že léčení mykóz zahrnuje dlouhodobé užívání léků a antifungálních látek a že tyto látky mají toxické účinky na játra. Proto by léčba mykóz měla probíhat vždy pod lékařským dohledem.
Současné antifungální masti jsou často složeny z protizánětlivých a antimikrobiálních činidel, a tak mají komplexní účinek na infekci. Mezi nejčastěji používané masti a krémy patří:
Clotrimazol;
Terbinafin;
Miconazol;
Bifonazol.
Lokální léčba plísňových infekcí kůže na obličeji zahrnuje obvykle dlouhodobé užívání léku určeného pro aplikaci dvakrát denně. Nepřerušujte průběh léčby, i když hlavní symptomy vymizí. Toto onemocnění má tendenci se opakovat, takže je potřeba dodržet léčbu až do konce. Společně s léčbou plísňových infekcí byste měli používat terapii zaměřenou na posílení imunitního systému. Při léčbě chronických onemocnění je důležitý příjem vitamínů a probiotik pro normalizaci střevní flóry. Prognóza mykóz kůže na obličeji vždy závisí na vhodnosti a přiměřenosti léčby. Onemocnění má tendenci k recidivě.
Dabigatran je kontraindikován u pacientů užívajících systémově podávaný ketokonazol, itrakonazol, takrolimus a cyklosporin.
Další možné kontraindikace:
hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku;
těžká porucha funkce ledvin (CrCL < 30 ml/min);
klinicky významné aktivní krvácení;
organické léze nebo stavy, jestliže jsou považovány za významné rizikové faktory závažného krvácení; mohou to být současné nebo nedávné gastrointestinální ulcerace, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávné poranění mozku nebo páteře, nedávný chirurgický výkon v oblasti mozku, páteře nebo oka, nedávné intrakraniální krvácení, známá přítomnost nebo podezření na jícnové varixy, arteriovenózní malformace, cévní aneurysmata nebo závažné intraspinální či intracerebrální cévní anomálie;
souběžná léčba jinými antikoagulancii; například nefrakcionovaný heparin (UFH), nízkomolekulární hepariny (enoxaparin, dalteparin a podobně), deriváty heparinu (fondaparinux a další), perorální antikoagulancia (warfarin, rivaroxaban, apixaban a podobně) kromě zvláštních situací, kdy dochází ke změně antikoagulační léčby nebo je nefrakcionovaný heparin podáván v dávkách nutných k udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru;
porucha funkce jater nebo jaterní onemocnění s očekávaným dopadem na přežití;
souběžná léčba systémově podávaným ketokonazolem, cyklosporinem, itrakonazolem a dronedaronem;
Podobně jako jiná antikoagulancia musí být i dabigatran-etexilát podáván opatrně u stavů se zvýšeným rizikem krvácení. Porucha funkce ledvin může být častá u starších pacientů (> 75 let) – funkce ledvin by měla být zhodnocena výpočtem CrCL před zahájením léčby přípravkem Pradaxa, aby byli z léčby vyloučeni pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCL < 30 ml/min). Výskyt závažných GIT krvácení bylo statisticky významné při podávání dabigatran-etexilátu pouze v dávce 150 mg 2x denně. U pacientů s anamnézou GIT onemocnění je třeba zvážit užívání 110 mg 2x denně.
Co je přípravek Colchicum-Dispert a k čemu se používá
Léčivou látkou přípravku Colchicum-Dispert je kolchicin, přirozený alkaloid z ocúnu podzimního. Colchicum-Dispert je lék s protizánětlivými účinky, který se užívá u následujících stavů:
akutní záchvat dny a prevence dnavých záchvatů u dospělých;
familiární středomořská horečka (dědičná nemoc s opakovanými záchvaty horečky, bolestmi a otoky kloubů, bolestmi břicha a zánětlivým postižením dalších orgánů);
Behcetova nemoc (chronické onemocnění projevující se zánětem cév v celém těle).
Při léčbě familiární středomořské horečky u dětí se Colchicum-Dispert používá k prevenci záchvatů a amyloidózy.
Léčba tímto přípravkem vyžaduje speciální intenzivní dohled lékaře.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Colchicum-Dispert užívat
Neužívejte přípravek Colchicum-Dispert:
jestliže jste alergický(á) na kolchicin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
pokud máte závažné onemocnění ledvin nebo jater a užíváte současně léky, jako jsou klarithromycin, erythromycin, telithromycin, flukonazol, itrakonazol, ketokonazol, indinavir, nelfinavir, ritonavir, sachinavir, aprepitant a verapamil nebo pijete větší množství grapefruitové šťávy;
jestliže užíváte cyklosporin;
pokud jste na dialýze.
Upozornění a opatření
Před užitím přípravku Colchicum-Dispert se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem:
máte-li problémy se srdcem, ledvinami, játry nebo trávicím traktem;
pokud trpíte onemocněním krve.
Další léčivé přípravky a Colchicum-Dispert
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a), nebo které možná budete užívat.
Užívání jiných léků současně s přípravkem Colchicum-Dispert může ovlivnit jejich účinek. Můžete se vystavit vyššímu riziku nežádoucích účinků, především pokud trpíte poruchou ledvin, jestliže užíváte současně s přípravkem Colchicum-Dispert další léky, jako například cyklosporin, statiny (léky na snížení hladiny cholesterolu jako simvastatin, lovastatin), některé léky proti HIV, makrolidová antibiotika (erythromycin, klarithromycin) nebo digoxin. Cimetidin (přípravek k léčbě vředů) nebo nadměrná konzumace grapefruitové šťávy (1 000 ml/den) mohou zvýšit hladiny kolchicinu v krvi, což může být životu nebezpečné. Kolchicin také může narušit vstřebávání vitamínu B12. Bude tedy třeba, abyste zvýšil(a) příjem vitamínu B12, užíváte-li tablety kolchicinu ve vysokých dávkách nebo dlouhou dobu.
Užívání přípravku Colchicum-Dispert s jídlem a pitím
Kontraindikované jsou přípravky s obsahem kyseliny acetylsalicylové. Ani další léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, jako je Ibuprofen či Diclofenac, by při léčbě Warfarinem neměly být užívány. Je to proto, že dráždí žaludek a zvyšují riziko krvácení. Zvlášť nebezpečné může být užívání těchto léků u lidí, kteří prodělali žaludeční či dvanáctníkový vřed.
Z léků zvyšujících efekt Warfarinu užívají nemocní často nárazově nesteroidní antirevmatika (NSA). Důsledkem je především krvácení do zažívacího traktu. Nemáme-li možnost NSA nahradit jiným analgetikem, musíme zvažovat nepodávání Warfarinu. Pokud je užívání NSA zcela pravidelné, lze upravit dávku Warfarinu s otestováním efektu interakce.
Přípravky přírodní medicíny snižující účinek warfarinu: ženšen (Panax spp.), rostlinné přípravky z třezalky tečkované (Hypericum perforatum).
Rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou, která indukuje enzymy metabolizující léky, se nesmí kombinovat s lékem Warfarin. Indukční účinek může přetrvávat až po dobu 2 týdnů po ukončení léčby třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již užívá třezalku tečkovanou, je nutné provést kontrolu INR a ukončit užívání třezalky. Dále je potřeba i následně monitorovat INR, jelikož se po vysazení třezalky může zvýšit. Dávka Warfarinu může vyžadovat úpravu.
Léčba onychomykóz je vždy dlouhodobá, trvá cca 9–12 měsíců, u těžších postižení, starších a nemocných osob je často nutná i terapie kombinovaná. Léčbu pomocí perorálních antimykotik je nutné doplnit antimykotiky externími, ve formě krémů, roztoků, sprejů či laků, případně je vhodné doplnit i nekrvavou ablací postižené nehtové ploténky mastmi s čtyřicetiprocentním obsahem močoviny. V posledních letech prokazují studie vyšší efektivitu lokální terapie onychomykóz po předchozí úspěšné ablaci nehtové ploténky externy obsahujícími 40 % močoviny pod okluzivním obvazem. Léčebné laky jsou velmi oblíbené lokální antimykotické léky s jednoduchou aplikací. Nicméně terapie nehtů na rukou stále trvá 6 měsíců a nohou 9–12 měsíců.
Loceryl
Loceryl je 5% léčivý lak na nehty, který je vázán na recept. Účinnou látkou je amorolfin, což je derivát morfolinu s antimykotickou a fungistatickou aktivitou, který byl zaveden v roce 1981. Inhibuje syntézu ergosterolu na dvou úrovních: inhibicí delta 14 reduktázy a delta 7–8 izomerázy, která ovlivňuje syntézu patogenní membrány, vyčerpává ergosterol a zamezuje netypickým sférickým sterolům hromadit se v houbových cytoplazmatických membránách.
Amorolfin je účinný proti dermatofytům (Trichophyton spp. , Microsporum spp., Epidermophyton spp.), Kvasinkám (Candida spp., Cryptococcus spp., Malassezia spp.), některým plísním (Alternaria spp., Hendersonula spp., Scopulariopsis spp.) a jiným patogenním houbám (Cladosporium, Coccidioides, Histioplasma, Sporothrix), ale ne proti bakteriím s výjimkou Actinomyces.
Koncentrace amorolfinu se při odpaření rozpouštědla zvyšuje z 5 % na 27 %. Farmakokinetické vlastnosti umožňují dobrý průnik nehtem do nehtového lůžka a absorpce účinné látky do oběhu je velmi nízká. Amorolfin lze detekovat v nehtu po dobu asi 2 týdnů; přičemž většina druhů hub je citlivá na svou nízkou koncentraci. Léčba amorolfinem by měla pokračovat, dokud není dosaženo klinické a mykologické léčby. Doba léčby závisí na závažnosti a místě infekce a růstu nehtové ploténky, obvykle však trvá 6–12 měsíců. Hodnocení účinnosti léčby se doporučuje každé 3 měsíce.
Amorolfinový lak se nanáší jednou nebo dvakrát týdně na vyčištěnou nehtovou ploténku a nechá se 3–5 minut zaschnout. K odstranění přípravku by neměla být používána organická rozpouštědla. Mohou být pozorovány nežádoucí účinky, jako je erytém, pálení, změna barvy nehtů a onycholýza.
Polinail
Polinail: Nová technologie ONY‑TEC zajišťuje rychlejší a vyšší průnik účinné látky do nehtu a jednoznačně zlepšuje účinnost léčby onychomykóz. Polinail se jednoduše aplikuje, nezapáchá, není viditelný a jako léč
Prokanazol je antimykotický přípravek (lék proti mykotickým/houbovým onemocněním). Používá se k léčbě dospělých s infekcemi způsobenými houbami. Může se použít u lokálních infekcí, jako jsou infekce vulvy nebo vaginy (ženských pohlavních orgánů) nebo kožní infekce či infekce oka. Může se také použít u systémových infekcí (infekcí postihující celé tělo), včetně tropických infekcí. Přípravek Prokanazol se využívá také u celé řady hub a kvasinek, včetně plísní rodu Candida, Aspergillus a Cryptococcus.
Léčivou látkou v přípravku Prokanazol je antimykotikum itrakonazol, které patří do skupiny triazolů. Jeho účinek je založen na prevenci tvorby ergosterolu, který představuje důležitou součást buněčné stěny hub. Bez ergosterolu houba odumírá nebo se nedokáže šířit.
Přípravek Prokanazol je „generikum“ založené na referenčním přípravku registrovaném v České republice (přípravek Sporanox ve formě tobolek s obsahem 100 mg). Přípravek Prokanazol je na trhu také pod názvem Prokanaz.
Prokanazol je určen k léčbě dospělých pacientů u následujících stavů:
gynekologické indikace: vulvovaginální kandidóza,
dermatologické/oftalmologické indikace: pityriasis versicolor, dermatomykóza, mykotická keratitida a orální kandidóza, onychomykóza způsobená dermatofyty anebo kvasinkami,
systémové mykózy: systémová aspergilóza a kandidóza, kryptokokóza (včetně kryptokokové meningitidy), histoplazmóza, sporotrichóza, parakokcidioidomykóza, blastomykóza a další zřídka se vyskytující systémové nebo tropické mykózy.
Prokanazol nesmí být užíván v těhotenství s výjimkou život ohrožujících situací, kdy potenciální přínos pro matku převýší možné riziko poškození plodu. Po jednorázovém užití 2 tablet Prokanazolu dochází k vyloučení účinné látky (itrakonazol) během poměrně krátké doby (řádově dny); pokud není lék podáván dlouhodobě, nedochází k jeho kumulaci ve tkáních.
Rabeprazol (Zulbex) neinterferuje s plazmatickou koncentrací léků, které jsou také metabolizovány stejnými enzymy (tj. CYP2C19), kterými je metabolizován. Proto se neočekává, že bude reagovat se substráty CYP2C19, jako je teofylin, warfarin, diazepam a fenytoin. Nicméně účinky rabeprazolu na potlačení kyselosti, stejně jako jiných blokátorů protonové pumpy, mohou interferovat s absorpcí léků, které vyžadují kyselinu, jako je ketokonazol a digoxin.
Existují určité důkazy, že omeprazol a esomeprazol, dva léky ve stejné třídě jako rabeprazol, mohou narušit přeměnu antikoagulačního léku zvaného klopidogrel (Trombex, Zyllt) na jeho aktivní metabolit. Protože se však předpokládá, že je to zprostředkováno účinkem omeprazolu a esomeprazolu na CYP2C19, enzym, který aktivuje klopidogrel, neočekává se, že by tato léková interakce nastala tak silně u rabeprazolu. Zda však účinek omeprazolu a esomeprazolu na metabolismus klopidogrelu skutečně vede ke špatným klinickým výsledkům, je stále předmětem intenzivních diskusí mezi zdravotníky.
Klinicky závažné lékové interakce mohou zahrnovat účinky rabeprazolu na potlačení kyselosti. Například rabeprazol by neměl být užíván současně s rilpivirinem, anti- HIV terapií, která vyžaduje pro absorpci kyselinu. Snížené plazmatické koncentrace rilpivirinu by mohly vést k progresi infekce HIV. Mezi další léky, které vyžadují kyselinu pro absorpci, patří antifungální léky, jako je ketokonazol a itrakonazol, digoxin, železo, mykofenolát a inhibitory tyrosinkinázy, jako je erlotinib, dasatinib a nilotinib. Mezi rabeprazolem a antacidy neexistuje žádná klinicky relevantní léková interakce.
Interakce s jídlem
Jídlo neovlivňuje množství rabeprazolu, které vstupuje do těla, ale oddaluje nástup jeho účinku asi o 1,5 hodiny.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
Třepení, lomivost nehtů ve vrstvách („onychoschisis“) a jejich snížená kvalita jsou častý jev, který lze diagnostikovat až u 20 % populace. Častěji tento problém postihuje ženy a obtíže jsou zřetelnější od podzimu do jara. Jev souvisí s množstvím vody v rohové vrstvě pokožky a nehtové ploténce. Udává se, že pokud je v uvedené tkáni méně než 16 % vody, dochází k přesychání pokožky a lomivosti nehtů. Časté máčení rukou do mycích prostředků vede ke smývání ochranné vrstvy a k následnému rozvoji „onychoschisis“. Je také třeba myslet na nedostatek železa.
Podélné rýhování a zvýšená podélná lomivost nehtů vzniká v souvislosti s častým mytím rukou, práci ve vlhkém prostředí. Obdobný jev lze pozorovat při zvýšené funkci štítné žlázy, nedostatku vitamínu A nebo B, podvýživě, nedostatku vápníku. Při nedostatku železa se může tento problém kombinovat s „koilonychií“. Poškozením nehtového lůžka vznikají na nehtových ploténkách bělavé tečky („leukonychia punctata“), plošky nebo pruhy (“leukonychia striata“). Původcem jsou drobná traumata, způsobená například při manikúře. Příčné pruhy („leukonychia transversa“) jsou projevem krátkodobého poškození nehtového lůžka, například při infekcích (spála, spalničky) nebo při otravách arzénem, thaliem, po chemoterapii. Podlouhlé pruhy („leukonychia longitudinalis“) jsou přítomné u pacientů s onemocněním „dyskeratosis follicularis“ neboli „morbus Darier“. Snížené hladiny bílkoviny albuminu v krvi (hypoalbuminemie) vede ke vzniku „Muerckových linií“. U pacientů s cukrovkou, cirhózou jater nebo chronickým srdečním selháváním vzniká obraz „Terryho nehtů“. „Half-and-half“ nehty jsou patrné u pacientů se selhávajícími ledvinami. Úplné zbělení nehtových plotének lze vidět u pacientů s cirhózou jater.
Miskovitě prohnutý nehet může být patrný u dětí bez souvislosti s jiným onemocněním. U dospělých je průvodním znakem nedostatku železa a s ním spojené chudokrevnosti, provází stavy podvýživy. Také bývá jedním z příznaků nadměrné činnosti štítné žlázy (thyrotoxikózy). Miskovité prohnutí lze rovněž pozorovat na některých prstech u takzvaného Raynaudova fenoménu (onemocnění s poruchou prokrvení prstů ruky nebo nohou). Vrozené poruchy typu koilonychie jsou vzácností. Onemocnění může ojediněle vzniknout i jako výsledek drobného poškozování nehtového lůžka v zaměstnání, například u automechaniků a „pradlen“ (časté máčení rukou).
Nehty, zejména na dolních končetinách, se kornoutovitě deformují (jako by byly stisknuty kleštěmi) a svými okraji se zařezávají do přilehlé měkké tkáně – tento stav je patrný v souvislosti s opakovanou traumatizací nehtového lůžka z nevhodných bot. Také
Jakým způsobem lze léčit infekci vyvolanou kvasinkou Candida albicans? Mezi opatření, která můžete provést bez konzultace s lékařem, patří vyváření ručníků a spodního prádla (teplota 95 °C) a dodržování pitného režimu, aby se mrtvé kvasinky z těla rychle vyplavovaly, protože když kvasinky hynou, vytvářejí toxické látky, které mohou způsobovat bolesti hlavy a kloubů, nevolnost a těžkou únavu, a to hlavně v prvních dnech léčby.
Dále každý týden měňte zubní kartáček a přes každou noc ho namáčejte do roztoku s protikvasinkovým přípravkem. Před samotnou léčbou je dobré navštívit zubního lékaře, který vám opraví chrup, jelikož kvasinky mohou přežívat i v děravém zubu.
Rovněž byste se měli vyhýbat užívání antibiotik (pokud to nemoc dovolí, zvolte jiný způsob léčby). Jestliže antibiotika musíte užívat, společně s nimi berte přípravky s probiotickými mikroorganismy.
V neposlední řadě se snažte podpořit imunitu, s čímž úzce souvisí správné složení střevní mikroflóry. Tak vytvoříte v těle prostředí, ve kterém se budou kvasinky špatně množit. V této souvislosti se doporučuje užívání potravinových doplňků na bázi přírodních receptur: výborným prostředkem pro boj s kvasinkami je aloe vera; vynikající jsou také ajurvédské čaje; dále se užívají potraviny či přípravky obsahující Lactobacillus acidophilus; taktéž jsou vhodné bílé jogurty s živou kulturou, přípravky s třapatkou nachovou (Echinacea purpurea), česnek, vitamín C, vitamín E, dexpanthenol, vápník, hořčík... Pomoci by měla i úprava životosprávy, jež zahrnuje dodržování protikvasinkové diety.
Odborná léčba pak musí být vždy komplexní, pouze odstranění kvasinek nestačí. Léčbu tvoří užívání protikvasinkových přípravků a léků a zmíněná protikvasinková dieta, přičemž všechna opatření by se měla dodržovat současně.
Klasické léky proti kvasinkám ve střevech: nystatin (tabletky, dražé, tekutina, gel), natamycin, amphotericin B...
Klasické léky proti kvasinkám v orgánech: azoly (například flukokonazol)...
Prášky, tinktury, krémy a šampony proti kožním plísním: itrakonazol (proti plísňové infekci kůže a nehtů)...
