JAK DOMA VYROBIT CHLOROFORM je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Používá se jako rozpouštědlo. Při styku s oxidačním činidlem vzniká fosgen, plyn používaný za války. Při manipulaci je důležité dodržovat bezpečnostní pokyny, protože se jedná o těkavou látku, která má nežádoucí účinky.
Účinky chloroformu
Koncem 19. a ve 20. století byl chloroform používán při operacích jako inhalační anestetikum, které dočasně nahradilo méně příjemný, avšak zdravotně bezpečnější diethylether. Po zjištění nežádoucích účinků chloroformu byl tento postupně opuštěn a nahrazen opět nejdříve diethyletherem a později jinými, bezpečnějšími přípravky.
Dnes je používán v chemickém průmyslu hlavně při výrobě chladicího média pro ledničky a klimatizace, freonu R-22 (chlordifluormethan, CHClF2); jeho využívání k tomuto účelu se však bude stále snižovat v souvislosti s omezováním používání freonů podle ustanovení Montrealského protokolu. Je také surovinou pro výrobu řady dalších organických sloučenin, například aromatických aldehydů.
Chloroform se též používá jako rozpouštědlo v chemické laboratoři, ve farmaceutickém průmyslu a při výrobě pesticidů a nátěrových hmot. Je výborným lepidlem některých plastů, například polystyrenu nebo plexiskla. Deuterochloroform, derivát chloroformu, u kterého byl vodíkový atom nahrazen atomem deuteria (těžkým vodíkem), CDCl3, je nejpoužívanějším rozpouštědlem v NMR spektroskopii. V roce 1973 činila světová produkce chloroformu cca 2,5 milionu tun ročně.
Do těla může chloroform pronikat všemi cestami – vdechováním, požitím nebo vstřebáním přes kůži, případně oči. Dráždí pokožku a sliznice, v očích může způsobit nekrózu a vznik vředů. Po vstřebání se šíří do celého těla, koncentruje se zejména v tukových tkáních, odkud se pak může uvolňovat ještě řadu hodin. Při vdechování par chloroformu se vstřebá 64–67 %. Při anestetických koncentracích (8 000–10 000 ppm) během několika minut dosáhne koncentrace v krvi hodnot okolo 100 mg/l. Zhruba 60–70 % chloroformu se z těla vylučuje v nezměněné podobě prostřednictvím vydechovaného vzduchu, zbývajících 30–40 % odchází ve formě metabolitů močí a stolicí. Podíl metabolizace chloroformu závisí na celkové dávce, je vyšší při nižších dávkách.
Inhalace par chloroformu vede ke tlumení centrálního nervového systému. Vdechování vzduchu obsahujícího 900 ppm po krátkou dobu způsobuje závratě, ospalost a bolesti hlavy. Vysoké dávky způsobují hluboké kóma a útlum dechového centra, což může vést k úmrtí. Vysoké dávky mohou také způsobit srdeční arytmii až fibrilaci komor, a to přímým účinkem na myokard, stimulací vagu nebo senzibilizací na katecholaminy. Fibrilace může být smrtelná. Chloroform snižuje krevní tlak oslabením srdeční kontrakce a periferní vazodilatací (opět následkem stimulace vagu). Nejnižší smrtelná dávka LDLo pozorovaná u člověka při požití byla 2 514 mg/kg.
Chloroform je toxický pro játra a ledviny – za to jsou zodpovědné zřejmě metabolit
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Nevíte někdo jak se dá doma vyrobitchloroform?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chloroform se doma dá vyrobit tak zvanou haloformovou reakcí. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu se přikapává aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který se přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí. Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat.
Chloroform objevil v červenci 1831 americký lékař Samuel Guthrie a nezávisle na něm, o několik měsíců později, i francouzský chemik Eugène Soubeiran a v Německu Justus von Liebig. Soubeiran připravil chloroform pomocí Liebenovy reakce z etanolu, případně acetonu. Chloroform pojmenoval a jeho chemické složení odvodil o tři roky později, konkrétně v roce 1834, Jean-Baptiste Dumas (1800–1884). Jeho narkotické účinky poprvé pozorovali v roce 1847 francouzský fyziolog Marie-Jean-Pierre Flourens a Robert James Fegle.
V roce 1847 v Edinburghu tamější porodník James Young Simpson jako první použil chloroform k celkové anestezii při porodu. Následně se jeho používání při chirurgických zákrocích rychle rozšířilo po celé Evropě. První anesteziolog z povolání John Snow se proslavil podáním chloroformu britské královně Viktorii v roce 1853 při porodu prince Leopolda (pozdější vévoda z Albany).
V USA se však užívání chloroformu místo diethyletheru ujalo teprve na počátku 20. století, ale po zjištění, že může způsobit srdeční selhání, bylo zase rychle opuštěno. Jako náhrada byl zkoušen také trichlorethen (trichlorethylen), ale i ten byl po zjištění karcinogenicity odmítnut.
Chloroform neboli trichlormethan, je bezbarvá, těkavá, avšak nehořlavá kapalina charakteristického nasládlého zápachu. Jeho páry jsou značně těžší než vzduch (4,12krát), proto se v uzavřených prostorách hromadí u podlahy a obtížně se vyvětrává.
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Zdravím,mám jen dotaz,chtěl bych si vyrobit max.2dcl chloroformu na vylepšení světlometů u auta.mam k dispozici aceton,kyselinu sirovou i chlor,ten v tekutým stavu silný koncentrát co se používá ve velkých bazénech apd.tak mám dotaz zda z tohoto se dá vyrobit nebo musím mít ten chlorid v prášku nebo savo.pakliže to lze,chtěl bych poprosit zda je možné poslat nějaký postup a poměry??nemám absolutně žádnou zkušenost co se chemických věcí týče,a experimentovat s tímto si nedovolil risknout.predem děkuji.milan.m.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zde je videonávod, jak lze s pomocí tekutého Sava a acetonu vyrobitchloroform, který se sám vysráží na dně tohoto roztoku: https://youtu.be/j-PrAczOGb…
Chloroform se dá vyrobit pomocí haloformové reakce. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu přikapávat aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který je přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během této výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí! Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat. Video, na kterých je vidět postup výroby chloroformu, jsou zde: výroba chloroformu video.
Lepší, než si vyrábět chloroform doma svépomocí, je si ho koupit. Chloroform se prodává v různém množství, přičemž nejmenší množství je 1 litr. Cena jednoho litru chloroformu nyní činí kolem 130 Kč. Chloroform je možné koupit kupříkladu v internetovém obchodě Verkon.
Na výrobu chloroformu se dá použít aceton a chlorový prášek do bazénů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu přikapávat aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Lepší, bezpečnější a výhodnější je však chloroform koupit než ho vyrábět doma.
V naší poradně s názvem JAK VYROBIT TINKTURU Z DUBOVÉ KŮRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Prosím,kdo mě poradí jak vyrobit tinkturu z dubové kůry. Moc děkuji,Jaroslava.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Léčivé účinky má jen kúra z dubu bílého, který se v ČR pěstuje jako okrasný strom v pracích. Zde jsou vidět jeho listy: https://www.google.cz/image…
Ze stromu je potřeba ustřihnout mladé letorosty o průměru asi půl centimetru. Větývky zbavte listí a omyjte vodou. Pak z nich pomocí škrabky na brambory odstraňte kúru. Tím získáte mnoho hoblinek. Oloupejte jen zelenou kůru ne dřevo. Potom namočte všechny hoblinky do vodky 60% silné. Například vodka pelíškovka. Všechny hoblinky musí být ponořené. Nechte to v temném chladném místě po dobu minimálně 2 týdny, lépe však jeden měsíc. Poté tekutinu přefiltrujte a máte tinkturu z dubové kůry.
Volné aminokyseliny ve stravě prakticky nenajdeme. Najdeme je pouze jako součást bílkoviny (ve vázané formě), proto nám z živočišných zdrojů poslouží především maso, vejce a mléčné výrobky. Výhodou živočišných bílkovin v porovnání s rostlinnými, je, že jejich zdroje obsahují vyšší podíl esenciálních aminokyselin neboli těch, které si tělo samo nedokáže vyrobit. Na druhou stranu je potřeba dávat pozor na nadměrný příjem tuků a cholesterolu, které se v živočišných zdrojích vyskytují společně s bílkovinami. U rostlinných zdrojů tyto problémy odpadají, navíc s nimi dostáváme do těla i potřebnou vlákninu a další blahodárné látky, proto jsou rostliny důležité.
Nevýhodou je, že v rostlinách nenajdeme kompletní zastoupení jednotlivých aminokyselin, snad s výjimkou sóji. Nejen pro sportovce je tedy důležité pečlivě hlídat vyvážený příjem aminokyselin a doplňovat je pomocí aminokyselinových přípravků. Využití jednotlivých aminokyselin je tak rychlejší a odpadá i složité štěpení bílkovinných komplexů. U silových sportů je jejich příjem doslova nezbytnou nutností.
Tělo potřebuje aminokyseliny ke svalovému růstu, k regeneraci po fyzické aktivitě, k ochraně před poškozením a odbouráváním svalové hmoty a v neposlední řadě také ke zvýšení svalového výkonu a zlepšení imunity. Většinu aminokyselin si dokáže lidské tělo vyrobit samo, existuje ale 11 kyselin, které si sami vyrobit nedokážeme (v určitém věku). Ty se nazývají esenciální neboli nezbytné. Tyto aminokyseliny musí být do těla dodávány společně s potravou a jedná se o leucin, fenylalanin, histidin, isoleucin, lysin, methionin, tyrosin, cystin, tryptofan, threonin a valin. Pro dospělého zdravého jedince je to tedy 8 aminokyselin.
Aminokyseliny chrání svalovou hmotu před poškozením. Leucin, isoleucin a valin (označované společně anglickou zkratkou BCAA – branched chained amino acids) patří mezi osm esenciálních aminokyselin, které musí být přijímány potravou, jelikož si je tělo neumí samo vyrobit. Ve spektru ostatních aminokyselin tvořících svalovou hmotu zaujímají BCAA až celou třetinu, proto by jejich doplňování pro vás mělo být samozřejmostí.
Ve kterých potravinách lze jednotlivé aminokyseliny nalézt:
V naší poradně s názvem JAK VYROBIT TINKTURU Z DUBOVÉ KŮRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Léčivé účinky má jen kúra z dubu bílého, který se v ČR pěstuje jako okrasný strom v pracích. Zde jsou vidět jeho listy: https://www.google.cz/image…
Ze stromu je potřeba ustřihnout mladé letorosty o průměru asi půl centimetru. Větývky zbavte listí a omyjte vodou. Pak z nich pomocí škrabky na brambory odstraňte kúru. Tím získáte mnoho hoblinek. Oloupejte jen zelenou kůru ne dřevo. Potom namočte všechny hoblinky do vodky 60% silné. Například vodka pelíškovka. Všechny hoblinky musí být ponořené. Nechte to v temném chladném místě po dobu minimálně 2 týdny, lépe však jeden měsíc. Poté tekutinu přefiltrujte a máte tinkturu z dubové kůry.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Slepa.
Použít jen kůru tohoto stromu mi přijde nesmysl, dubové kapky je možné vyrobit z kůry dubu letního a určitě i dubu zimního. V kůre jsou léčivé látky ve všech dubech, zejména důležité trisloviny se 20% s katechinovymi látkami a flavonoidy. Kromě tinktury se dub využívá i na masti a koupele
Jídelníček při cukrovce 2. typu by měl být vyvážený jak potravinově, tak kaloricky. Jídelníček diabetika by neměl obsahovat například tyto potraviny...
Bonbony, sušenky a cukrovinky
Bonbony, sušenky, ovocné sirupy a další cukrovinky obsahují nejen hodně nekvalitních cukrů, ale současně jsou také vysoce kalorické. V těle po jejich požití dochází k prudkému vzestupu hladiny glukózy v krvi, což může u diabetiků vést ke zhoršení potíží. Naučte se proto doplňovat hladinu cukru v krvi pomocí kvalitních cukrů, které najdete například v čerstvém ovoci, a na cukrovinky raději zapomeňte.
Hrozinky a sušené ovoce
Přestože sušené hrozinky či ovoce na první pohled vypadají zdravě, bohužel způsobují opět stejný problém jako ostatní potraviny bohaté na cukry – prudce zvyšují hladinu glukózy v krvi, což je pro diabetika nepřijatelné. Je mnohem lepší dát si hroznové víno v přirozené a čerstvé podobě nebo sušené hrozinky či ovoce nahradit jiným čerstvým ovocem, jako je broskev či jablko.
Palačinky s marmeládou
Není na světě snad člověka, kterému by nechutnaly palačinky s marmeládou nebo čokoládou. Bohužel diabetikům je tato pochoutka zapovězena, protože způsobuje prudký vzestup hladiny glukózy v krvi se všemi negativními důsledky. Nicméně nemusíte zoufat, existují totiž speciální marmelády pro diabetiky, které místo cukru obsahují náhradní sladidlo. Palačinky s marmeládou si tedy nemusíte úplně odepřít, jen je potřeba vybírat tu správnou marmeládu.
Bílý chléb a bílé pečivo
Na tyto tradiční potraviny v české kuchyni prostě a jednoduše zapomeňte. Při trávení se totiž chovají podobně jako cukr a negativně ovlivňují řízení hladiny glukózy v těle. Totéž platí pro rýži a všechny pokrmy obsahující bílou mouku. Rozumnou alternativou pro diabetiky je celozrnný chléb a celozrnné pečivo, i když i tyto potraviny způsobují do určité míry vzestup hladiny glukózy v krvi, proto je dobré hlídat porce a místo 2 krajíčků si dát raději jenom jeden.
Plnotučné mléko
Nasycené tuky v mléčných výrobcích mají negativní důsledky na lidský organismus (na každý, nikoli jen na organismus diabetika), protože způsobují vzestup „zlého“ LDL cholesterolu a usnadňují šíření zánětů v těle. U pacientů s diabetem však vzniká ještě jeden velký problém. Klinické studie totiž prokázaly, že nasycené tuky mohou zhoršit inzulinovou rezistenci (stav, kdy organismus není schopen reagovat na hormon inzulin, který je typický právě pro jeden typ cukrovky). Plnotučné mléko tedy ze své ledničky vyhoďte a místo něj pijte mléko nízkotučné (s obsahem tuků pod 1 %). Také se vyvarujte ostatních tučných mléčných výrobků, jako jsou neodtučněné jogurty, smetana, tavené sýry a podob
Slaný ušní roztok se používá k provedení postupu známého jako výplach uší. Sůl ve vodě účinně rozkládá ušní maz a snadno jej odstraňuje. Můžete si koupit vyplachovací sadu, která je kombinací vody a fyziologického roztoku, nebo si solný roztok vyrobit doma. Proceduru začněte zahřátím vody přibližně na teplotu vašeho těla. Použití studené vody způsobí závratě, zatímco použití příliš horké vody vám popálí uši.
Jak se dělá roztok doma
Rozpusťte půl lžičky soli ve 120 ml teplé vody. Namočte bavlněný tampón do vody a nakloňte hlavu na jednu stranu. Stiskem nasyceného vatového tamponu nakapejte fyziologický roztok do ucha. Nechte v něm vodu několik minut odstát, aby se maz rozpustil. Nakloňte hlavu opačným směrem, abyste vodu vypustili. Opakujte postup pro druhé ucho. Alternativně můžete použít stříkačku k vystříknutí slané vody do zvukovodu.
Vyhněte se používání ušních fyziologických roztoků doma výše uvedeným způsobem, pokud máte:
Domácí škrob, který má podobu prášku bez chuti a vůně a jenž není rozpustný ve vodě, se dá vyrobit z brambor. Škrob se dále vyskytuje například v kukuřici a v obilí.
Ve svém příspěvku JAK VYROBIT DOMA VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš Šustr.
Dobrý večer, je mi 19 let a mám problém si najít partnerku..
Hledám všemožné způsoby, jak si" užít po svém ". bohužel mé nápady jsou už stereotyp. Prosím o jakoukoliv radu ohledně "Podomácku" vyrobené vagíny.
Chleba,vysavač,ručník,toaleťák,rukavice,latex,Celé kuře už mám odzkoušeno(i
jablečný koláč) Jsem už zoufalý a nevím si rady. děkuji za jakýkoli nápad!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vibratory.net.
Milý Lukáši,
klobouk dolů před Tvojí vynalézavostí s možností podomácku vyrobených vagín. Masturbace je zdraví prospěšná a 10 z 10 sexuologů ji doporučuje. Nicméně v 19 letech bych neházela flintu do žita a nerezignovala na to najít si partnerku. Byť covidová situace nenahrává seznamování, zkus vyžít čas třeba na zlepšení svých komunikačních dovedností, internet je plný videí a kurzů jak oslovit dívku, chce to jen trénink a když už se Ti některá líbí, zkus ji slušně oslovit, nic horšího než, že Tě odmítne se Ti nestane. I když je to nepříjemné v životě jsou i horší věci. Radou pro po domácku vyrobené vagíny Ti asi nepřispěju (mám pocit, že jsi vyčerpal snad všechny možnosti domácí výroby), ale v našem obchodě máme široký výběr masturbátorů a vagín https://vibratory.net/umele…. Přeci jen jsou určené pro masturbaci a měli by Ti přinést lepší požitek než domácí alternativy.
Přeji Ti nalezení skvělé partnerky nejen pro objevování milostných zážitků, ale i jako parťačku do života.
Pokud jste si pořídili kvalitní přístroj pro domácí měření, může se vám stát, že to, co si doma naměříte, nebude ani za mák odpovídat hodnotám, které vám lékař nebo sestra naměří v ordinaci. Možná totiž mezi vaše stresory, které jste si zapsali po přečtení první kapitoly, patří i návštěva lékaře! Ani o tom nemusíte vědět, tělo na stres reaguje, jak jsme již řekli, podvědomě. A zvýší se přitom krevní tlak. Ale doma, za klidových podmínek, když tu bíle oděnou osobu nevidíte, máte tlak normální. To je ostatně docela dobrý důvod k vyšetření monitorovacím přístrojem. Říká se tomu syndrom bílého pláště (a je to opravdu oficiální vědecký termín).
Pokud vám někdo řekl, že máte vysoký tlak, nebo se kvůli tomu léčíte, pak můžete mít:
Syndrom bílého pláště
To ale odhalíte jen tehdy, pokud si krevní tlak budete měřit i doma (nejen v ordinaci), nebo vám lékař nasadí monitorovací přístroj. Pak se může ukázat, že v ordinaci máte tlak vysoký, ale doma normální. Zastánci tohoto názoru říkají, že tento typ hypertenze není třeba léčit, jen sledovat. Odpůrci si myslí, že riziková je, poněvadž takový člověk může reagovat vzestupem tlaku nejen na přítomnost lékaře, ale i na jiné, v normálním životě běžné situace, a to již zanedbat nejde, a proto se má léčit jako „normální“ hypertenze. Pravda bude asi někde uprostřed. Osoby se syndromem bílého pláště zatím sice nebyly podrobeny nijak rozsáhlému zkoumání, avšak dostupné výsledky nasvědčují tomu, že jejich riziko je někde mezi hypertoniky a lidmi s normálním tlakem.
Systolicko-diastolickou hypertenzi
V tomto případě máte trvale zvýšený jak horní, tak i spodní tlak (doma i v ordinaci). Jste-li ve středním věku, máte pravděpodobně tento úplně běžný typ hypertenze. Pokud se vám a vašemu lékaři podaří dostat krevní tlak do normálního rozmezí, můžete být v klidu; vaše cévní riziko se také sníží.
Izolovanou systolickou hypertenzi
Máte zvýšený horní tlak, zatímco ten spodní je normální. Tímto typem hypertenze trpí především lidé vyššího věku, protože se zde nejvíce uplatňuje efekt snížení poddajnosti cév při jejich stárnutí. U izolované systolické hypertenze je kromě systolického zvýšen i pulzní tlak. Donedávna se myslelo, že je „jen“ průvodním jevem stárnutí, ale dnes tento typ hypertenze představuje velké riziko. Proto je třeba zavést příslušnou léčbu!
Izolovanou diastolickou hypertenzi
Jde o velmi ojedinělý stav, kdy je možné mít i normální systolický a zvýšený diastolický tlak. I zde hrozí vyšší riziko, takže léčba bude potřebná.
Maskovanou hypertenzi
Jde o opačnou situaci, než je syndrom bílého pláště. Máte normální tlak, když vám jej změří lékař, ale při domácím měření je zvýšený. O tom
Lis na olej Piteba je mechanický lis, který má rozměry 20 x 13 x 6 cm a váží 2,3 kg. Tento ruční domácí lis je jedním z mála cenově nenáročných řešení, jak si doma vyrobit čerstvý olej lisovaný za studena.
Lis je kovový a má český a anglický návod na použití (vyrábí se v Holandsku). Samotné složení je jednoduché. K lisu se nedodává žádný úchyt, a to proto, že ho lze připevnit několika způsoby: jak na horizontální plochu, tak na vertikální, což je asi trochu složitější na místo, ale na druhou stranu lepší pro pravidelnou práci. Chce to tedy trochu šikovnosti a dílenského nářadí. Přestože se jedná o lisování za studena, je třeba semena při lisování zahřívat. K tomu slouží malá lahvička na lampový olej (stačí běžný, jaký se dá koupit v každém hobby marketu). Knot se z víčka lahvičky vcelku špatně vytahuje, je tedy dobré se vybavit pinzetou na jeho postupné vytahování. Také je třeba pamatovat, že lis je nutné ještě dovybavit nějakým trychtýřem nebo nádobkou, která se upevní k násypu. Před nalitím vylisovaného oleje do skleničky (výrobci doporučují do tmavé lahvičky) je třeba olej přecedit od napadaných semínek. K tomu stačí běžné čajové sítko s jemným okem. Olej vyrobený na domácím lisu je chuťově nesrovnatelný i s oleji prodávanými ve zdravé výživě. Výrobce, respektive prodejce by mohl k lisu dodávat i lampový olej.
Ze zkušeností se lis nedoporučuje instalovat doma v kuchyni, při výrobě oleje je z něj vcelku dost nepořádku a mastnoty kolem. Na točení a připevnění si raději přivolejte zručného kamaráda. Přesto je lis na olej Piteba velmi dobrým řešením, pokud hledáte cestu, jak si doma vyrábět zdravé, nerafinované oleje pro vlastní spotřebu za relativně dobrou cenu.
Manipulaci s tímto ručním lisem zvládne i žena. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými typy semen, některá mohou být tvrdší, jiná měkčí. Třeba lněné semínko dá docela zabrat, naopak dýňové jde snadno. Často je to ale i o vlhkosti, respektive vysušení semen. Chce to trochu experimentovat nejen s tím, ale i s plamínkem, který zahřívá tělo mlýnku.
Ruční lis na výrobu oleje se čistí jako jakýkoli jiný mlýnek, třeba na mák nebo karbanátky. Vřeteno (šroubovice) na lisování je z kvalitního nerezového materiálu, které vymontujete a omyjete běžným saponátovým prostředkem. Před použitím je dobré některé části promáznout rostlinným olejem.
Kolik oleje lze lisem zpracovat, to záleží na vašich silách. Obecně lze za hodinu zvládnout něco mezi litrem až dvěma litry oleje. Lisování za studena si vyžaduje pomalejší otáčky, cca 35–50 za minutu, takže není vhodné kombinovat stroj s výkonnějšími pohony, než je lidská ruka, například vrtačkou.
V naší poradně s názvem JAK VYROBIT DESTILOVANOU VODU DOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
V tomto případě jde spíše o výrobu demineralizované vody, která má stejné vlastnosti, jako voda destilovaná. Demineralizovaná voda se získává pomocí reverzní osmózy. Reverzní osmóza je sada několika filtrů, které společně dokáží odstranit z vody prakticky všechny v ní rozpuštěné látky. Finální filtrace v reverzní osmóze probíhá již na molekulární úrovni, kde je propuštěna jen molekula H2O, díky čemuž je pak takto přefiltrovaná voda srovnatelná s vodou destilovanou. Sadu filtrů s reverzní osmózou si můžete objednat v některém z těchto internetových obchodů: https://www.zbozi.cz/?q=rev… Cenově zařízení na výrobu domácí destilované vody vyjde asi na 3.500 Kč.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když se řekne porod, tak většině z nás přijde na mysl klasický spontánní porod, případně císařský řez na porodním sále. Ale existují další druhy porodů. Porod může být ta nejpřirozenější událost, anebo taky může znamenat obavy či nejistotu. Většina žen v Česku při porodu spoléhá na lékaře, ale některé ženy by se naopak bez lékařů obešly, a raději preferují porod doma.
Porod - základní biologický pochod, starý jako lidstvo samo. Během jediné vteřiny proběhne na celém světě v průměru 4 krát. Na svět tak přichází asi 218 000 dětí denně. Okolnosti jejich startu do života se ale diametrálně liší. Úměrně úrovni medicíny.
Těsně před porodem se měří srdeční ozvy pomocí kardiotokografie. Využívají se nejmodernější ultrazvuky a léky. Ale zdaleka nejde jen o přístroje. Ačkoliv v ČR převládá lékařsky vedený porod, tak přesto přichází řada žen, které péči lékařů chtějí v co nejmenší míře.
Ambulantní porod, aneb odroď v nemocnici a jdi domu
Ambulantní porod znamená, že žena porodí v porodnici, na porodním sále, Krátce po porodu, to může být 4, 8, nebo i 12 hodin, pokud je vše v pořádku a pokud porod probíhal dobře, může odejít domu. Hlavní podmínkou je to, že se jedná o normálně probíhající těhotenství, porod probíhá normálně, miminko se narodí zdravé a přisaje se k prsu. Ambulantní porod představuje alternativu pro určitou minoritní část pacientek. Nejrizikovější dobou porodu jsou první 2 hodiny po porodu, proto většina porodnic ve světě maminky po porodu 2 hodiny monitorují na porodním sále.
Chirurgické vyndání plodu
Císařský řez je porodnická operace, během které je novorozenec vyňat z děložní dutiny chirurgickou sekcí. Vše probíhá při plné anestezii a matka zde neprožívá žádné porodní bolesti.
Plánovaný porod
Plánovaný porod se na první pohled příliš neodlišuje od tradičního porodu. Základní rozdíl spočívá v tom, že je rodičce uměle vyvolán. Matka, která má obavu z přenášení, nastoupí v den, který má ve své těhotenské průkazce označen jako termín porodu, do porodnice, kde jsou jí podány infuze a tak zvané provokačky. Do několika hodin poté porodí. Hlavní výhoda spočívá v tom, že se rodička nestresuje, když se v den termínu porodu nic neděje. A jak vypadá obrácená strana mince? Po těchto provokačkách rodičky mívají mnohem silnější bolesti, než je tomu v případě přirozeného porodu. Proto také v tomto případě lze využít možnosti epidurální anestezie. Látky urychlující příchod porodu se podávají i v případě, kdy rodičce odtéká nebo odtekla plodová voda, a nepřicházejí kontrakce. Tento druh porodu je obvyklou prevencí proti nežádoucím následkům přenášení. Jakmile žena přenáší déle než
Odstraňovat chloupky pomocí vosku lze nejen na nohou, kde je to nejčastější, ale téměř na všech částech těla včetně obličeje, rukou a intimních partií. Nicméně nezkušeným se doporučuje depilaci oblastí s citlivou pokožkou podstoupit u odborníků, a nikoli doma. Depilace se neprovádí na podrážděné pokožce, pokožce zasažené ekzémem, akné, na popálených a jinak postižených místech. Depilaci je vhodné provádět před spaním, aby měla pokožka přes noc prostor k regeneraci.
Depilace voskem může být bolestivá. Vždy záleží na tom, jak máte citlivou pokožku a na jakých místech je depilace prováděna. První depilace bývá zpravidla nepříjemnější než následující, protože chloupky jsou pevnější. Při pravidelné depilaci však chloupky slábnou a rostou řidčeji, a proto se bolestivost procedury snižuje.
Výhodou odstranění chloupků i s kořínky je dlouhotrvající efekt. Jeho délka se sice u každé ženy liší, ale obecně lze říci, že hladká pokožka vydrží 2–3 týdny. Chloupky si před depilací musíte nechat narůst do délky 5–8 mm, aby bylo možně je všechny vytrhat. Kratší chloupky by se neodstranily, v případě delších chloupků by byla procedura bolestivější.
Na trhu existuje více druhů depilačních vosků:
vosky tekuté, které se musí před aplikací nahřát a nanášejí se špachtlí;
vosky studené, které se také nanášejí špachtlí a jsou vhodné na oblasti s křečovými žilami;
roll-on, tedy vosky v tubě, které se nahřejí v ohřívači a pomocí nástavce (hlavy) s roll-on systémem se pohodlně a jednoduše aplikují;
pevné vosky, které se před použitím rozehřejí, nanesou na pokožku a po ztuhnutí strhnou bez použití depilačního pásku.
K některým voskům v krabičce je třeba zakoupit i depilační pásky z jemné tkaniny, bez kterých by depilace nemohla proběhnout. Existují však i druhy vosků k aplikaci bez těchto pásků, které se strhávají přímo po zatuhnutí. O který druh se jedná, by mělo být uvedeno v popisu produktu. Dejte každopádně přednost přírodním voskům, protože ty na chemické bázi mohou dráždit pokožku či vyvolat alergické reakce. Mnoho nabízených vosků je určeno navíc pro citlivou pokožku. To je důležité, protože vosk má jednu negativní vlastnost a tou je, že přilne nejen na chlup, ale i na pokožku a tím ji dráždí, případně ji může poškodit. Touto vlastností se vosk odlišuje od cukrové pasty, která se na kůži nelepí.
Postup depilace:
Před depilací je třeba depilovanou oblast odmastit, a to nejlépe antiseptickým čističem, poté dobře osušit. Posypeme-li pokožku dětským pudrem, dojde k opravdu dokonalému vysušení a vosk k chloupkům
Jak tedy vyrobit umělou vagínu a co k tomu budeme potřebovat: 50 mm širokou odpadní rouru, cyklistickou duši (vhodný ventilek si zvolíte sami) a samozřejmě nářadí. Umělou vagínu můžete vylepšit vložením pružného kroužku, který umístíte do roury, čímž vytvoříte užší, ale pružný prostor pro penis. Náročnější bude vytvořit jakési vakuum, díky němuž bude vznikající podtlak působit mnohem realističtější pocity masturbace. Takto zhotovenou vagínu můžete zdokonalit 12 V motorkem (ze stěrače, autíčka na ovládání) a to vše uložit do další odpadní roury, která bude o něco větší. Pokud se vám povede zhotovit umělou vagínu pomocí přiloženého videa, získáte tak vagínu, která dokáže pracovat zcela sama bez použití rukou.
