Aromaterapie je přírodní léčebná metoda, která využívá sílu a působení koncentrovaných éterických (též esenciálních) olejů a jejich složek. Tato metoda je považována za „univerzálního léčitele“, neboť působí na duševní i fyzickou stránku organismu. Aromaterapeuté nevybírají oleje podle toho, jak voní, ale podle účinných složek, které obsahují. Rostlinné silice jsou jedním z nejcennějších produktů přírody. Získávají se z květů, listů či plodů, většinou procesem destilace nebo lisováním. Mnohé z esenciálních olejů mají antivirové, antibakteriální, antimykotické a protiparazitické vlastnosti. Pokud jsou oleje aplikovány správně, nemají žádné škodlivé vedlejší účinky.
Inhalace éterických olejů
Velmi oblíbené jsou aromalampy. Že ji ještě nevlastníte? Tak to rychle napravte. Kromě příjemné dekorace tento doplněk úžasně provoní byt, podle zvolené vůně navodí určitou atmosféru, povzbudí smysly, pomůže při nemoci, zbaví vás stresu či počátku migrény. Obvykle postačí nakapat do aromalampy 2-3 kapky oleje, avšak následujte raději doporučení výrobce. Voda s olejem se nad čajovou svíčkou zahřívá a uvolňuje se nádherná vůně a silice, které přes nos stimulují tělo i duši.
Kupříkladu habr obecný napomůže tam, kde vládne psychická únava, otupělost, nechuť probouzení se do dalšího dne, chybějící potěšení, kolísavé nálady, váhání, tíha, nezájem.
Inhalace esence habru obecného přináší pocit chladné a jasné hlavy. Oživuje mysl a dodává nadšení k vyrovnání se s nároky, které jsou na člověka kladeny.
Podmáslí a fenyklové čistící mléko (pro mastnou pleť)
1/2 hrnku podmáslí
2 polévkové lžíce nasekaných fenyklových semen
Ohřejte mléko a fenyklová semínka a nechejte vřít 30 minut. Vypněte a na 2 hodiny odstavte. Poté vložte do čisté uzavíratelné nádoby. Takto připravená směs vydrží až 2 týdny, poté je potřeba připravit čerstvou.
Kukuřičný čistící gel (pro mastnou pleť)
Mýdlo z olivového oleje
1 polévková lžíce kukuřičné mouky
Navlhčete pleť. Vezměte si kousek mýdla do dlaní a trochu mouky a smíchejte. Umyjte a jemně vydrhněte plet. Vyhněte se jemné pokožce kolem očí.
Citronový čistící krém (pro mastnou pleť)
1 lžíce včelího vosku
1 1/2 lžíce přírodního želé (dostupné v obchodech se zdravou výživou)
3 lžíce jojobového oleje
1 lžíce habru obecného
1 lžíce šťávy z citronu
1/8 lžíce kosmetického jílu
6 kapek esenciálního citronového oleje
Ohřejte a smíchejte včelí vosk a přírodní želé. Přidejte teplý jojobový olej a opět míchejte zhruba 3–5 minut. Pak si připravte směs, ve které bude smíchán habr, citronová šťáva společně s jílem a pomalu to přidejte do voskové směsi. Všechny ingredience je potřeba míchat až do studena, než se docílí krémové konzistence. Nakonec přidejte citronový olej. Uzavřete v čisté skleněné nádobě a uchovejte v lednici.
Peprmintový biologický peeling (mastná pleť)
2 hrnky ovesných vloček
1 hrnek mandlí
2 lžíce sušené levandule
2 lžíce sušené máty
2 lžíce bílého kosmetického jílu
Rozdrťte nebo namelte ovesné vločky, mandle a bylinky (sušená levandule a sušená máta) na velmi jemný pudr a pak přidejte bílý kosmetický jíl. Jednu vrchovatou lžíci této směsi zřeďte s vodou a připravte pastu. Jemnou masáží aplikujte na pleť, opláchněte teplou vodou. Peeling působí chladivě. Chladivý účinek má díky přítomnosti máty peprné.
Smíchejte pivovarnické kvasnice, habr obecný - extrakt a tinkturu benzoinu dohromady a vymíchejte do jemné pasty, nechejte zchladit 20 minut a poté aplikujte jako svůj domácí zábal na ruce. Asi po 30 minutách opláchněte teplou vodou.
Vodu zahřejte a přidejte glycerín, olivový olej a habr obecný. Nechejte vychladnout. Poté přidejte pár kapek esenciálního oleje. Emulze je snadno vstřebatelná a nemastná.
Vezměte dvě kapky tinktury z habru každý den ve svém oblíbeném nápoji a budete méně prokrastinovat. Takzvaný Bachův lék - habr podporuje pozitivní potenciál být si jistý svými schopnostmi a čelit novému dni. Setřeste ten „pocit pondělního rána“, vypořádejte se s náročným dnem, který vás čeká, a bez váhání čelte jakýmkoli překážkám ve vašem plánu.
Jako kloktadlo je tinktura z habru obecného účinná při léčbě infekcí, zejména dutin.
Domorodí Američané listy habru používali na kůži k léčbě pomalu se hojících ran.
V lékařství se strom obvykle používal ve formě nálevu z kůry jako prostředek proti průjmu, močový prostředek, lék na tuberkulózu a prostředek na mytí kůže.
Habr je známý svým tvrdým dřevem. Už na jeho větvičce, která je tenká a jemná, lze vidět, že při ohýbání klade nečekaný odpor a na lomu má dřevo nápadně „husté“. Kmen mladých stromů často vypadá jako ulitý z černého železa. Pupeny habru jsou drobné, štíhlé a rostou střídavě. Mají červenavě hnědou barvu, zatímco větvičky jsou tmavší, skoro černé. Nápadné je na pupenech také to, že působí ojíněným a jakoby vysušeným dojmem, jako kdyby měly na povrchu tenké suché šupinky.
Hloh na sebe upozorní neprostupností svého větvoví. Některé krátké výhonky jsou špičaté jako trny a rostou na větvičkách kolmo. Pupeny jsou hodně odkloněné od větviček a jsou velmi drobné. Vypadá to, že z tak malých pupenů vyrostou drobné listy a že i květy budou spíše malé, ale nakonec obojí roste na větvičkách nápadně a hustě. Výhonky jsou většinou krátké, rostou střídavě jeden vedle druhého, nerozkládají se však do plochy a míří na všechny strany. Plodů zůstává na hlohu i v zimě poměrně dost a větvičky bývají doslova obalené zbylými stopkami.
U dřínu jsou mladé větvičky zelené a hranaté. Po stranách mívají světle fialovou barvu. Vstřícné pupeny jsou nápadné tím, že ty listové (drobné, špičaté, chlupaté) se hodně odlišují od květních, které jsou větší, stopkaté a mají kulovitý tvar. Někdy najdeme zbytky plodů, což jsou podlouhlé červené peckovičky. Podobají se bobulím dřišťálu, ale jsou větší. Dřín je většinou keř, ale může to být i strom s nízko nasazenou korunou.
Pupeny pro správnou léčbu gematerapií je třeba sbírat v době, kdy na jejich povrchu začne viditelně prýštit čirá lepkavá kapalina - míza. Každý strom je třeba několik dní pozorovat a pak zvolit nejvhodnější dobu sběru jeho pupenů. Každý druh stromu má na lidské zdraví jiné účinky a tedy i tinktury budou účinkovat každá na něco jiného.
Tinktura z pupenů z olše a vinné révy pomáhá na vnitřní zánětlivé stavy.
Tinktura z pupenů z břízy, habru a lísky stimuluje funkci jater a pomáhá tak například na akné, o to více, že habr ještě také stahuje póry a zklidňuje pokožku. Akné a špatná funkce jater spolu souvisí, akné totiž patří mezi hlavní příznaky tam, kde jsou nemocná játra. Další příznaky nemocných jater jsou hnědé kruhy pod očima, těmi je také signalizována špatná funkce jater.
Tinktura z pupenů břízy sama o sobě stimuluje ledviny.
Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu.
Tinktura z lísky a ostružiníku pomáhá proti skleróze.
Tinktura z pupenů hlohu obecného zklidňuje srdeční arytmie a sráží vysoký krevní tlak.
Pupeny buku rozpouští ledvinové kamínky.
Tinktura z pupenů topolu tlumí svalové spasmy.
Tinktura z pupenů lípy má zase sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek.
Tinktura z růže šípkové má antialergenní účinky, chová se jako přírodní antihistaminikum a tím prospívá při léčbě astma bronchiale.
Komule Davidova zakrslá je miniaturní motýlí keř. Pokud máte úzký záhon a nevíte, co s ním, vysaďte na něj několik těchto zakrslých komulí a uvidíte, jak bude krásně vypadat. Stačí jen občas odstřihnout odkvetlé květy, čímž podpoříte další kvetení. Na zimu keře přihrňte listím. Také v nádobách bude komule vypadat krásně. Na zimu však musíte keřík v nádobě postavit na chladné, ale bezmrazé místo. Motýlí keř, tibetský šeřík, letní šeřík, jak je někdy nazývaná komule Davidova, opravdu přitahuje motýly všech druhů. Když keř rozkvete, jsou jimi voňavé květy doslova obaleny. Pokud zakrslou komuli Davidovu (Buddleia davidii) koupíte v kontejneru, můžete ji sázet až do podzimu. Po odkvětu je dobré suché květenství odstřihnout a kořeny a krček komule před zimou přikrýt chvojím. Komule ráda vymrzá, ale pokud ji před zimou zabezpečíte, tak by neměl být problém. Na začátku jara se musí komule ostříhat a poté opět výhony dobře vyraší a keř bude lépe kvést.
Zdravé, silné a dobře otužené sazenice jsou předpokladem vysoké a kvalitní úrody. Vhodným termínem výsevu je proto konec února až polovina března, mezi zahrádkáři je vžitý termín „na Josefa“. Osivo vysévejte nejlépe do sadbovačů o velikosti buněk 5 x 5 cm. Možný je i plošný výsev do okenních skleníčků, ale po vytvoření třetího listu je nutné rostlinky po jedné rozsázet. Optimální teploty pro vývoj sazenic jsou ve dne 18–24 °C a v noci 14–16 °C. A aby se rostliny nevytahovaly, potřebují přes den dostatek světla. Ideální je, pokud máme možnost pěstovat sadbu ve vytápěném skleníku. Asi deset dní před výsadbou ven snižujeme teplotu v noci až k 10 °C i méně, aby se rostliny otužily. Dobře vyvinutá sadba by měla mít výšku 20–25 cm a měl by už být viditelný základ květenství na prvním vijanu. Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10–15 cm lodyhy. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace rostlinám pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.
