Nejčastějším onemocněním žlázy mladé ženy je fibroadenom. Fibroadenom je v současné době považován pouze za odchylku vývoje mléčné žlázy. Jedná se obvykle o okrouhlou, dobře ohraničenou lézi, která vzniká v lobulu v mladém věku, ve 20 % bývá mnohočetná. Bohužel růst fibroadenomu nelze zastavit.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Fibroadenom mastopathie se projevuje tvorbou zduřenin a zatvrdlin v mléčné žláze. Tyto obtíže jsou často výraznější v období před menstruací. Pokud odborný lékař kompletním vyšetřením potvrdí diagnózu tohoto onemocnění, je vhodná léčba enzymovými preparáty. Při fibrocystické mastopathii se užívá 2 x 10 nebo 3 x 7 dražé Wobenzymu denně, a to nejméně po dobu 6 týdnů. Před začátkem léčby je nutné poradit se s ošetřujícím lékařem.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Histologicky je fibroadenom specifikován jako solitární, volně pohyblivý uzlík o velikosti 1–10 cm v průměru, vzácně jich může být více nebo mohou být větší než 10 cm, což je pak takzvaný „obří fibroadenom“. Jedná se o tuhé, žlutohnědobílé těleso v oblasti žláz, které má na řezu měkčí, žlutorůžové skvrnky.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus vulgaris.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus hypertrophicus.
Lichen planus bullosus je vzácnější varianta, podmíněná zřejmě degenerací buněk stratum basale v epidermis.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus bullosus.
Lichen planus unquium se vyskytuje asi u 10 % nemocných. Na nehtech se objevují longitudinální strie.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus unquium.
Lichen planopilaris – lichen planus – tato varianta bývá spojena s alopecií a ztrátou nehtů. Alopecie má jizvící charakter.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planopilaris.
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen linearis.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen annularis.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus pigmentosus.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické for
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Lichen
Pokud je fibroadenom malý, může se odstranit v lokální anestezii. U větších fibroadenomů se provádí operace v celkové anestezii a tento stav vyžaduje hospitalizaci.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Biopsie není indikována u fibrocystické mastopatie, mastopatického uzlu a u evidentně benigních nádorů, jako je fibroadenom, lipom, hamartom.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Fibroadenom je nezhoubný nádor prsu, který se naštěstí časem nemění ve zhoubný. Obecně řečeno jsou k chirurgickému odstranění odesílány fibroadenomy větší než 2 cm, nebo takové, které nějakým způsobem obtěžují. Určité procento fibroadenomů časem dokonce samo regreduje a zmenší se. Samozřejmě biopsie poskytne jistotu, že se jedná o nezhoubný nález. Vždy se doporučují pravidelné kontroly v mamologické poradně a samovyšetřování.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Fibroadenom je diagnostikován převážně u mladších žen. Má velmi tuhou konzistenci a obvykle roste pomalu. V určité fázi se jeho růst většinou zastaví. Po menopauze fibroadenomy regredují a kalcifikují. Neprojevují se bolestí a jeví se jako volně se pohybující uzlík.
Zdroj: článek Co je fibroadenom
Anonychie je vrozené či získané chybění nehtové ploténky. Doprovází např. lichen planus, epidermolysis bullosa, traumata.
Zde se můžete podívat, jak vypadá anonychie.
Pterygium unguis je onemocnění, kdy dochází při ztrátě nehtové ploténky k přerůstání laterálního nehtového valu do oblasti nehtového lůžka.
Zde se můžete podívat, jak vypadá pterygium unguis.
Beauovy linie jsou transversální rýhy v nehtové ploténce, které jsou známkou dočasné zástavy růstu (při infekci, traumatu).
Zde se můžete podívat, jak vypadají Beauovy linie.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Zde se můžete podívat, jak vypadá leukonychie.
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Zde se můžete podívat, jak vypadají Paličkové prsty.
Psoriatické nehty jsou charakteristické typickým dolíčkováním nehtové ploténky a tzv. olejovými skvrnami nehtového lůžka.
Zde se můžete podívat, jak vypadají psoriatické nehty.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Zde se můžete podívat, jak vypadá half and half nail.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Zde se můžete podívat, jak vypadá koilonychie.
Onychogryphosis je výrazná deformita s bizarními tvary nehtové ploténky, zahnutými dolů či do stran.
Zde se můžete podívat, jak vypadá onychogryphosis.
Onychoschisis je lamelární roztřepení volného okraje nehtové ploténky.
Zde se můžete podívat, jak vypadá onychoschisis.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Diagnostika nemocí podle nehtů
Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.
Zde můžete vidět štípance od roztočů.
Zde můžete vidět štípance od sametky.
Zdroj: článek Kousnutí od blechy
Koenenův tumor je periungvální fibrom, vyskytuje se u pacientů s tuberózní sklerózou.
Zde se můžete podívat, jak vypadá Koenenův tumor.
Digitální akrální fibrokeratom je tvrdý kožní výrůstek rostoucí v blízkosti nehtové jednotky.
Zde se můžete podívat, jak vypadá digitální akrální fibrokeratom.
Subungvální exostóza je bolestivý kostěný výrůstek rostoucí z dorsální strany distálního článku prstu (zejména palce u nohy); může nadzvedávat nehtovou ploténku, často asymetricky. Prokazuje se na RTG.
Zde se můžete podívat, jak vypadá subungvální exostóza.
Glomus tumor je bolestivý tumor prosvítající pod nehtovou ploténkou jako červená skvrna. Vyskytuje se zejména u žen, bolestivé příznaky se projevují hlavně v chladu.
Zde se můžete podívat, jak vypadá glomus tumor.
Zdroj: článek Diagnostika nemocí podle nehtů
Tato pleť vypadá mastně a leskle a budí dojem, jakoby pleť byla taková jako těžká. Mastná kůže je náchylná k akné a má často větší viditelné póry.
Jak pečovat o mastnou pleť
Omezte čištění pleti na ráno a večer, protože při častém čištění vyburcujete póry k většímu zásobování kožním tukem a situace bude pak ještě horší.
K čištění pleti použijte jemný čistící prostředek bez oleje určený pro mastnou pleť, ale napřed se ujistěte se, že není příliš agresivní.
Pravidelné používání čistících přípravků s 10% benzoyl peroxidem bývá příliš agresivní pro většinu typů pleti a povede jen k dalším problémům.
Pokud potřebujete extra péči, tak použijte noční krém s alfa-hydroxy kyselinami, které působí jako mírný exfoliant a udržují póry čisté.
Tento typ pleti je opakem mastné a často tato pleť vypadá vysušená a drsná, zejména po umytí. Suchá pleť vypadá, jako by nemohla udržet vlhkost. Na suché pleti se můžou vytvářet četné vrásky a jemné linky, které pak ještě více zvýrazňuje slunce po opálení.
Jak pečovat o suchou pleť
Pro čištění suché pleti použijte výlučně jen krémovou pleťovou vodu, která nebude zbavovat kůži potřebné vlhkosti. Pleťová voda musí být jemná a nesmí obsahovat alkohol.
Na suchou kůži můžete použít těžší mastnější krém, ale měli byste se ujistit, že obsahuje i ochrannou složku před slunečním zářením – SPF (sun protection factor).
Tato pleť bývá hladká s vyrovnanou texturou i tónem a bez mastných nebo suchých projevů. Také se na této pleti objevují takové pupínky v důsledku hormonálních změn, ale naštěstí nejsou trvalé.
Jak pečovat o normální pleť
Tento typ pleti nepotřebuje zvláštní péči. Normální pleť potřebuje především udržet v rovnováze a proto se k jejímu čištění používá jemný čistící prostředek a teplá voda.
Prakticky každý výživný krém by měl být dobře snášen i normální pletí. Můžete zde experimentovat a najít krém, který vám přesně sedne.
Ujistěte se, aby vaše pečující prostředky byly mírné nebo přímo určené pro normální pleť, protože jinak se pleť může zanítit a vy se pak rázem ocitnete v některé z předešlých kategorií pletí.
Máte-li na obličeji mastné skvrny na čele, na bradě a kolem nosu, které jsou lesklé a k tomu i suché oblasti na tvářích a okolo očí, tak máte smíšenou pleť.
Jak pečovat o smíšenou pleť
Sice existují produkty, které jsou přímo určené pro tento typ pleti, ale i tak budete muset trochu více experimentovat s různými druhy pro různé části obličeje.
Na suché části obličeje můžete použít přípravky, které obsahují kyselinu glykolovou pro exfoliaci suché pleti, a na mastné plochy pak jemné přípravky proti akné.
Stejně jako u všech ostatních typů pleti, byste měli denně používat dobrý hydratační krém se SPF ochrannou.
Zdroj: článek Ošetřující péče na velké póry a na akné
Rakovina kůže je nejčastěji hlášeným nádorovým onemocněním, přesto však mají jen malý podíl na úmrtích na zhoubný nádor. Je to proto, že rostou pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Mezi dva nejčastější typy kožních nádorů patří bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný karcinom / rakovina kůže. Bazocelulární karcinomy (bazaliomy) jsou zřídka smrtelné, ale pokud se neléčí, mohou vytvořit znetvoření. Dlaždicobuněčné karcinomy jsou již nebezpečnější, přesto lze většinu z nich zcela vyléčit.
Rakovina kůže vypadá jako piha nezvyklého vzhledu, bradavice, mateřské znaménko či jiný nenadále vzniklý útvar. Proto by lidé neměli případné změny na kůži a sliznicích zanedbávat. Rovněž kůže, která je příliš vystavená slunečnímu svitu, obsahuje až 10x více mutací genů, jež vytvářejí příznivé prostředí pro vznik rakoviny kůže. Často tyto příznaky podceňujeme. Je proto nutné chodit na preventivní prohlídky alespoň co dva roky. Kožní lékař nám znaménka prohlédne a zjistí, které z nich by mohlo být nebezpečné a pod speciálním přístrojem ověří, jak vypadá. Rakovina kůže přichází tiše a bezbolestně, následky pozdního odhalení bývají často fatální. Proto znova zdůrazňujeme nutnost dodržovat pravidelné preventivní prohlídky u kožního lékaře. Samozřejmostí je sledovat znaménka na svém těle a při jakýchkoli nejasnostech se obrátit na lékaře.
Zdroj: článek Jak se projevuje rakovina
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zde můžete vidět, jak vypadá vnější ucho.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Střední ucho má činnost převodní a ochrannou.
Zde můžete vidět, jak vypadá střední ucho.
Vnitřní ucho (auris interna) leží v kostěném labyrintu kosti skalní (os petrosum). Kostěný labyrint částečně kopíruje blanitý labyrint vyplněný endolymfou. Částmi kostěného labyrintu, které kopíruje blanitý labyrint, jsou 3 polokruhovité kanálky, v
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Ucho
Moučnivka je kvasinková infekce, která nejčastěji postihuje novorozence a kojence. Příčinou moučnivky je kvasinka Candida albicans, která je normálně v malém množství přítomna v ústech. Pokud se však kvasinky přemnoží, způsobí infekci. Jestliže měla matka vaginální kvasinkovou infekci při porodu, mohou novorozenci dostat moučnivku krátce po porodu, během něhož jsou vystaveni infekci kvasinek v porodních cestách. Příznaky moučnivky se objeví během jednoho dne až týdne po porodu. Kojené děti mohou rovněž dostat moučnivku z matčiných prsů. Moučnivku mohou dostat také kojenci a děti léčené antibiotiky, protože antibiotika narušují přirozenou rovnováhu organismů v ústech dítěte a umožňují tak množení kvasinek. Postiženy mohou být také děti s poruchami imunitního systému souvisejícími s AIDS, rakovinou, transplantací nebo s podvýživou.
U dítěte se moučnivka projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky (Anguli infectiosi). Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa totiž hodně svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Takto vypadá moučnivka u kojence.
K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4 až 5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem. V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí je možné moučnivku řešit celkovou léčbou pomocí perorálních antimykotik. Aby nedošlo k návratu onemocnění, mělo by být součást
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kvasinková infekce u kojence