Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu – TSH v krvi. TSH je hormon předního laloku podvěsku mozkového (adenohypofýzy) a jeho koncentrace se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. Je-li TSH normální, můžeme poruchu funkce štítné žlázy až na vzácné výjimky vyloučit a další vyšetření nejsou potřeba. TSH zvýšené nad 3,8–4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). V některých případech je vhodné doplnit i vyšetření sérové koncentrace vlastního hormonu štítné žlázy (volného tyroxinu FT4), vzácně se vyšetřuje i volný trijodtyronin (FT3).
K objasnění příčiny hypotyreózy slouží vyšetření sérových koncentrací tyreoidálních protilátek (specifičtější a senzitivnější protilátky proti tyreoidální peroxidáze TPOAb, nebo méně specifické a senzitivní protilátky proti tyreoglobulinu – TgAb) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita tyreoidálních protilátek svědčí pro autoimunitní příčinu hypotyreózy – chronickou autoimunitní lymfocytární tyreoiditidu. V těchto případech bývá také typický ultrazvukový na štítné žláze. Jestliže je TSH snížené pod 0,4 mIU/l (respektive pod 0,3–0,5 mIU/l podle použité vyšetřovací metody), je situace o něco komplikovanější, protože příčin sníženého (neboli suprimovaného) TSH může být více. Kromě zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza) může jít o takzvanou nespecifickou supresi TSH, například při závažném celkovém onemocnění, centrální hypotyreózu (na podkladě poškození adenohypofýzy), nebo o supresi TSH způsobenou léčbou hormony štítné žlázy. K odlišení těchto příčin je potřeba dovyšetřit FT4 a FT3 v séru. Spíše výjimečně je ve sporných případech nutné k odlišení nespecifické suprese TSH a subklinické hypertyreózy (snížené TSH při normálních hodnotách FT4 a FT3 v séru) použít takzvaný TRH test.
Je-li laboratorně potvrzena hypertyreóza (tyreotoxikóza, zvýšená funkce štítné žlázy), je třeba dovyšetřit její příčinu. K tomu slouží v první řadě vyšetření koncentrace protilátek proti TSH receptoru v séru (TRAK) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita TRAK a typický nález na ultrazvuku svědčí pro autoimunitní typ hypertyreózy – Gravesovu-Basedowovu tyreotoxikózu. Jsou-li protilátky TRAK negativní (nebo hraniční) a na ultrazvuku jsou přítomny uzlové změny, jde obvykle o hypertyreózu na podkladě takzvané tyreoidální autonomie. Ta může být buď unifokální (takzvaný toxický adenom), nebo multifokální (takzvaný polynodózní struma), nebo výjimečně difuzní. Přetrvávají-li nejasnosti, lze k odlišení toxického adenomu a polynodózní strumy v některých případech doplnit scintigrafii štítné žlázy 99mTc-technecistanem sodným.
V naší poradně s názvem HODNOTY ŠT. ŽL. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga drasnarová.
znamená hodnota TSH 8,854 hypertyreozu nebo hypotyreozu?
děkujki za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
TSH je hormon předního laloku podvězku mozkového a jeho koncentrace v krvi se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. TSH zvýšené nad 3,8-4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). Hodnota 8,854 mlU/l je hypotyreóza - nedostatečná funkce štítné žlázy.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případ
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítné žlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázyjsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
T3 a T4 jsou základní formy hormonů štítné žlázy a vyšetřují se z krve.
T3 norma: 3,5–6,5 pmol/l
T4 norma: 12–22 pmol/l
TSH: tyreotropin hormon, vylučuje ho adenohypofýza, vyšetřuje se z krve. Podporuje růst a dělení buněk štítné žlázy – zvýšená tvorba hormonů.
TSH norma: 0,5–5 mlU/l
TSH pod normou = hypotyreóza
TSH nad normou = hypotyreóza
AntiTPO protilátky: při autoimunitním onemocnění produkuje vlastní imunitní systém protilátky, které poškozují enzymy štítné žlázy nezbytné pro tvorbu hormonů – tyreoidální peroxidáza (TPO) – vyšetřují se z krve.
AntiTPO protilátky norma: 5–34 klU/l
Tyreoglobuliny: bílkoviny vylučované štítnou žlázou se používají při sledování rakoviny štítné žlázy. Zvýšení hodnot po léčbě znamená návrat onemocnění. Vyšetřují se z krve.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítné žlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítné žlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítné žlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítné žlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
V krvi převažuje tyroxin, který je pravděpodobně spíše prohormonem, je totiž mnohem méně účinný a v cílových buňkách je přeměněn na trijodthyronin. Přirozený poměr hormonů T4 a T3 vyloučených do krve je asi 20 : 1. Jen velmi málo hormonů štítné žlázy je v krvi volně, většina je vázána na bílkoviny, čímž ztrácí biologickou aktivitu; jen volné hormony jsou fyziologicky účinné. Normální hladina celkových hormonů štítné žlázy v krvi je asi 100 nmol/l tyroxinu a 1,8 nmol/l v případě trijodthyroninu.
Biochemicky, odběrem krve se vyšetřují tyto hodnoty:
TSH (thyreotropin)
fT4 (volný tyroxin)
anti-TPO (protilátky proti tyreoperoxidáze)
TRAK (protilátky proti TSH-receptoru)
volný tyroxin = free T4 (FT4) – tyroxin nevázaný na bílkovinné přenašeče, tedy okamžitě dostupný buňkám, je obvykle zvýšen u hyperthyreózy a snížen při hypothyreóze
celkový tyroxin = total T4 – celkové množství tyroxinu v krvi, hodnocení zvýšených či snížených hodnot je stejné jako u volného tyroxinu, ale výsledek tohoto testu může být ovlivněn například těhotenstvím nebo užíváním hormonální antikoncepce
celkový trijodtyronin = total T3, volný trijodotyronin = free T3 (FT3) – stejné hodnocení jako u předchozích testů, opět je přesnějším ukazatelem hladina volného T3
tyroglobulin Tg – u zdravého nedetekovatelné nebo minimální množství, zvýšený u thyroiditidy nebo nádoru štítné žlázy, v tomto případě se používá také pro hodnocení úspěšnosti léčby
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začne metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítné žlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit, čímž se na základě úspěšnosti léčby snižuje úmrtnost. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítné žlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.
Rozdělení:
karcinomy,
méně často lymfomy,
velmi vzácné sarkomy.
Karcinomy se dále dělí na:
papilární (44–81 %),
folikulární (18–40 %),
anaplastický (3–15 %),
medulární (3–12 %).
Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastáze karcinomu plic, prsu, ledvin.
Příznaky
Onemocnění se projeví jako náhodný nález hmatného, většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté (vyskytují se u 19–76 % obyvatelstva, především u žen a ve vyšším věku) a zdaleka ne každý uzel představuje karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90–95 %) je nezhoubných (jde o takzvané pseudocysty, koloidní hyperplastické uzly nebo nezhoubné nádory – adenomy).
Vyšetřovací metody
Palpační vyšetření: Je základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom štítné žlázy a krku.
Ultrazvuk: Je další metodou vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.
FNAB: Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou.
Cytologie: Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy). V případě neg
V naší poradně s názvem HODNOTY JSOU TSH 4.89 T4.5 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA KADLČKOVA.
MÁM SNÍŽENOU NEBO ZVÝŠENOU ČINNOST. DĚKUJI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte sníženou tvorbu hormonu Thyroxyn. To může vést ke zvětšení štítné žlázy a k mentálním poruchám. Určitě zůstaňte v péči svého endokrinologa a dodržujte léčbu, kterou vám doporučí.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázyjsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítné žlázy.
Struma se dělí dle funkce štítné žlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítné žlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy a nádory štítné žlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítné žlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítné žlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítné žlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
Je zvláštní typ karcinomu štítné žlázy, který je zčásti dědičný (příčinou jsou mutace takzvaného RET protoonkogenu, které způsobují nekontrolované dělení buněk) a může se vyskytovat i ve spojení s nádory jiných endokrinních orgánů (takzvaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie 2. typu). Postižení nemocní mívají zvýšenou hladinu kalcitoninu. Příbuzní pacientů s medulárním karcinomem štítné žlázy by měli být geneticky vyšetřeni, a pokud je u nich zjištěna mutace RET protoonkogenu, štítná žláza by měla být preventivně chirurgicky odstraněna.
Léčba
V léčbě karcinomu štítné žlázy je na prvním místě operace – úplné odstranění štítné žlázy (takzvaná totální tyreoidektomie) s následnou zajišťovací léčbou radiojódem, a takzvaná supresní léčba tyreoidálními hormony. Supresní léčba zahrnuje podávání tyreoidálních hormonů (tyroxinu) ve vyšších dávkách, které vedou k takzvané supresi (snížení) tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) v krvi pod dolní hranici normálních hodnot. Léčba radioaktivním jódem využívá schopnosti buněk diferencovaného karcinomu vychytávat z krve radioaktivní jód, který způsobí „vnitřní“ ozáření nádorových buněk a jejich zničení. Tuto léčbu nelze použít u medulárního a anaplastického karcinomu, kde je základní metodou jen operace – pokud je nález operabilní a nejsou přítomny vzdálené metastáze. Zmenšení anaplastického a medulárního karcinomu (nikoliv vyléčení) lze dosáhnout zevním ozářením; chemoterapie může být účinná u anaplastického karcinomu. Naopak u vzácného lymfomu štítné žlázy je chemoterapie indikována na prvním místě – dochází po ní obvykle k regresi a operace není potřeba.
Prognóza
Prognóza karcinomu štítné žlázy je většinou dobrá. Nejlepší prognózu má karcinom papilární, zejména pokud je zachycen v časném stadiu (omezen na štítnou žlázu), kdy má téměř 100% vyléčitelnost. Hůře léčitelný je karcinom folikulární (zejména u mužů nad 50 let), ještě hůře medulární a nejzhoubnější průběh má karcinom anaplastický (ten je ale velmi vzácný).
Prevence
Prevencí karcinomu štítné žlázy je, pokud je to možné, vyvarovat se expozici rizikových faktorů, které jsou uvedeny výše. Z praktického hlediska sem patří především uvážlivá indikace opakovaných rentgenových vyšetření a opakovaných vyšetření počítačovou tomografií horní poloviny těla hlavně v dětském věku a vyvarování se dlouhodobé neadekvátní léčby tyreostatiky (léky používanými k léčbě zvýšené funkce štítné žlázy) bez lékařského dohledu.
Prevencí medulárního karcinomu je preventivní odstranění štítné žlázy u příbuzných s prokázanou mutací RET protoonkogenu. Vhodné je samovyšetřování krku, to znamená pravidelné prohmatávání krku a oblastí nadklíčků, a konzultace s lékařem v případě hmatné rezistence.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Endokrinní žlázyjsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má v
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítné žlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítné žlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítné žlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítné žlázy.
Uzly většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítné žlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítné žlázy. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Jeden z nejzávažnějších, ale vzácných nežádoucích účinků Ozempicu zahrnuje riziko nádorů štítné žlázy nebo rakoviny štítné žlázy, které bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (krysách). Zatím není známo, zda Ozempic způsobí nádory štítné žlázy nebo rakovinu štítné žlázy i u lidí.
Neužívejte přípravek Ozempic, pokud jste vy nebo někdo z vaší rodiny někdy měli typ rakoviny štítné žlázy nazývaný medulární karcinom štítné žlázy nebo pokud máte stav endokrinního systému nazývaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2.
Štítná žláza je malá žláza nacházející se v přední části krku. Pomáhá kontrolovat mnoho funkcí ve vašem těle tvorbou a uvolňováním určitých hormonů štítné žlázy.
Váš lékař zkontroluje vaši štítnou žlázu (nacházející se v oblasti krku), zda neobsahuje uzliny. Ke sledování onemocnění štítné žlázy lze použít krevní test na sérový kalcitonin nebo ultrazvuk štítné žlázy, ale to se běžně neprovádí, protože testy nejsou příliš průkazné. Pokud má však váš lékař podezření na onemocnění štítné žlázy, může si tyto testy objednat a provést další hodnocení.
Tipy pro zvládání nebo identifikaci onemocnění štítné žlázy nebo rakoviny
Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků nebo příznaků, kontaktujte ihned svého lékaře:
Ve svém příspěvku BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Při Hashimotově nemoci dochází k napadání buněk štítné žlázy vlastním imunitním systémem. Bez vyřešení skutečných výživových příčin této nemoci nepřináší aplikace kortikoidů ani syntetických hormonů v lécích typu Letrox trvalé výsledky. Příčinou chronického zánětu a destrukce štítné žlázy při Hashimotově nemoci jsou určité konkrétní druhy potravin v naší stravě, vyvolávající autoimunitní reakce těla, které ničí štítnou žlázu a její enzymy. Používám testy, které určí, jaké potraviny Vám tyto reakce v těle vyvolávají. Poradím, jakou úpravou své stravy se této nemoci trvale zbavíte. Kontakt 608 155 338.
Sekundární příčiny zvýšené funkce štítné žlázyjsou poměrně vzácné a spočívají v poruše hypofýzy. Hypofýza je orgán uložený v mozku, který řídí tvorbu hormonů štítné žlázy. Jakmile dojde v řídicím centru k chybě, nejčastěji z důvodu nádoru, začne tento orgán produkovat více látek, které přímo zvyšují aktivitu štítné žlázy.
Při léčbě zvýšené funkce štítné žlázy se vychází z příčiny onemocnění, která je mnohdy jiná původem i léčbou. Základními užívanými léky jsou takzvaná tyreostatika, která snižují tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyreostatika se používají k zahájení léčby a normalizování stavu pacienta. Výsledky léčby se postupně sledují a upravují se dávky léčiv. Nevýhodou tyreostatik jsou časté vedlejší účinky způsobující zčervenání obličeje a svědění kůže. Další možností je léčba radiojódem, která je založena na schopnosti štítné žlázy vychytávat jód, který je nezbytný pro tvorbu hormonů a správnou funkci žlázy. Pokud však vychytává žláza radioaktivní jód, dochází k jejímu rozpadu. Tato léčba se používá obzvláště u nemocných s vysokým rizikem chirurgického zákroku. Chirurgická léčba (tyreoidektomie) je nejčastějším definitivním řešením zvýšené funkce štítné žlázy. U nemocných s Graves-Basedowovou chorobou se volí úplné odstranění štítné žlázy. V případě adenomu se indikuje částečné odstranění žlázy, přesněji řečeno postiženého laloku.
Prognóza léčby zvýšené funkce štítné žlázy je při správné diagnóze příznivá. Do velké míry však záleží na původu onemocnění. Graves-Basedowova choroba se často a opakovaně vrací, než se dosáhne normálního stavu, proto se volí chirurgické odstranění. Neléčená hypotyreóza je život ohrožujícím onemocněním zejména u rizikových pacientů.
Nádory štítné žlázyjsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázyjsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
