JECMENI

Látky obsažené v mladém ječmenu

Mladý ječmen obsahuje ve srovnání s pšenicí 25x více draslíku, 37x více vápníku, více než dvojnásobek hořčíku, 5x více železa, ale o polovinu méně fosforu – prvku, který přebývá ve většině dnešních poživatin. Obsahuje také významné množství manganu a zinku. Mladý ječmen obnovuje acidoalkalickou rovnováhu. Je 2x účinnější než špenát, nejucelenější zásadotvorná strava. Mladý ječmen obsahuje vitamíny, které aktivují enzymy pomáhající při prevenci nemocí a patologických stavů. Má vysoký obsah beta-karotenu, vitamínu C, E a vitamínů řady B: B1, B2, B3, B6, biotinu, kyseliny listové, kyseliny pantotenové a cholinu, příbuzného vitamínu B. Nedostatkem vitamínů trpíme z důvodu převahy zpracovaných potravin a skutečnosti, že některé naše potraviny ztratí živiny dříve, než se dostanou na stůl. Obsah vitamínu C v čerstvě nastrouhané ředkvičce klesne na vzduchu o polovinu již za pět minut. Množství vitamínů B1 a B2 v potravinách dramaticky klesne při vaření. Avšak vitamíny a ostatní živiny v mladém ječmeni zůstávají téměř nedotčené. Bez enzymů dojde k narušení všech životních funkcí – trávení, dýchání, pohybu a tak dále. Vědci identifikovali v lidském těle přes 3 000 enzymů. V roce 1979 zaznělo na Generálním zasedání japonských farmaceutických společností, že extrakt zeleného ječmene obsahuje více než 20 enzymů a studie odhalují další. 45 % hmotnosti mladého ječmene tvoří bílkoviny (u bílé mouky je to pouze 10 %). Ty mají nízkou molekulární hmotnost a lidské tělo je snadno využívá. Mladý ječmen podporuje zdravý růst. „Zelené" bílkoviny léčí vředy a chrání povrchové tkáně a sliznice. Rostlinná míza je bohatá na přírodní zázrak – chlorofyl. Ten se v léčitelství používá na „osvěžení krve“ a v lékařství je kromě protizánětlivých a dezinfekčních účinků ceněn pro své deodorační vlastnosti. Používá se k osvěžení dechu a ke kloktání. V zeleném extraktu je obsažena i superoxid dismutáza (SOD), likvidátor volných radikálů; dále cytochrom oxidáza, enzym urychlující oxidaci a redukci; peroxidáza rozkládající peroxid vodíku na kyslík a vodu pro snadné vyloučení z těla; oxidáza nutná ke zpracování mastných kyselin, transhydrogenáza důležitá pro srdeční tkáň a tak dále. Mladý ječmen se vyznačuje silnou antioxidační aktivitou. Většina komerčně dostupných enzymatických přípravků (i těch na systémovou enzymoterapii) se získává z krve, orgánů a tkání živočichů. Mnozí odborníci tyto zdroje zpochybňují a doporučují ryze „rostlinnou enzymoterapii“. V mladém ječmeni byl objeven účinný antioxidant 2"-O-glykosylisovitexin (GIV). Jeho antioxidační aktivita proti oxidačnímu poškození lipidů pokožky způsobenému UV zářením je přibližně pětsetkrát vyšší než aktivita vitamínu E. GIV také podpořil vysokou tlumící aktivitu aterosklerózy naměřenou v krevní plazmě. Jeho aktivita několikanásobně převýšila vitamín C.

Zdroj: článek Mladý ječmen

Bezlepková dieta

Jedním z  důvodů dodržování bezlepkové diety, může být onemocnění celiakií. Toto onemocnění je známé pod spoustou jiných názvů, například celiakální sprue, glutenová enteropatie, primární malabsorpční syndrom. Jedná se o nesnášenlivost lepku (nejedná se ale o alergii na lepek). Celeakie je chronickým onemocněním sliznice tenkého střeva, což způsobuje právě nesnášenlivost lepku. Lepek (jinak zvaný gluten) je směs bílkovin, která se  nachází v pšenici, žitu, ječmeni a v ovsu. Při bezlepkové dietě je třeba nejen vyloučit z jídelníčku všechny tyto obilniny, ale zároveň si i hlídat přísady potravin, protože u  některých potravin se lepek používá jako emulgátor a nositel aromatických látek. Pokud člověk trpící tímto onemocněním konzumuje potraviny vyrobené z těchto obilnin, vzniká v jeho tenkém střevě zánět sliznice. Tento zánět způsobuje, že jsou živiny velmi těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve  střevě. Člověka trpícího tímto onemocněním trápí úbytek váhy, průjmy, pocity dávení, nechutenství, únava a u některých lidí i cukrovka. U dětí může být symptomem i porucha růstu. Pokud by se celeakie neléčila, může způsobit rakovinu střeva i  rakovinu lymfatických žláz. Toto onemocnění je částečně dáno geneticky a nelze se z něj v současnosti vyléčit. Ale při  dodržování bezlepkové diety vymizí příznaky této nemoci. Vyšetření ke zjištění, zda člověk trpí celiakií, se provádí zjišťováním množství protilátek tkáňové transglutaminázy v  krvi a rozborem bioptického vzorku z lačníku. Lidé obvykle zjistí, že touto nemocí trpí, až když se u nich objeví některý ze symptomů a oni to začnou řešit, ve společnosti je jinak mnoho lidí, kteří trpí touto chorobou, ale neví o tom.

Při  bezlepkové dietě jde tedy o to vyloučit z konzumace všechny potraviny, které obsahují lepek. Osoby, které drží bezlepkovou dietu, tedy nekonzumují potraviny, jež běžně obsahují lepek, ale nahrazují je bezlepkovými potravinami.

Zdroj: článek Bezlepková dieta