JECMENI

Látky obsažené v mladém ječmenu

Mladý ječmen obsahuje ve srovnání s pšenicí 25x více draslíku, 37x více vápníku, více než dvojnásobek hořčíku, 5x více železa, ale o polovinu méně fosforu – prvku, který přebývá ve většině dnešních poživatin. Obsahuje také významné množství manganu a zinku. Mladý ječmen obnovuje acidoalkalickou rovnováhu. Je 2x účinnější než špenát, nejucelenější zásadotvorná strava. Mladý ječmen obsahuje vitamíny, které aktivují enzymy pomáhající při prevenci nemocí a patologických stavů. Má vysoký obsah beta-karotenu, vitamínu C, E a vitamínů řady B: B1, B2, B3, B6, biotinu, kyseliny listové, kyseliny pantotenové a cholinu, příbuzného vitamínu B. Nedostatkem vitamínů trpíme z důvodu převahy zpracovaných potravin a skutečnosti, že některé naše potraviny ztratí živiny dříve, než se dostanou na stůl. Obsah vitamínu C v čerstvě nastrouhané ředkvičce klesne na vzduchu o polovinu již za pět minut. Množství vitamínů B1 a B2 v potravinách dramaticky klesne při vaření. Avšak vitamíny a ostatní živiny v mladém ječmeni zůstávají téměř nedotčené. Bez enzymů dojde k narušení všech životních funkcí – trávení, dýchání, pohybu a tak dále. Vědci identifikovali v lidském těle přes 3 000 enzymů. V roce 1979 zaznělo na Generálním zasedání japonských farmaceutických společností, že extrakt zeleného ječmene obsahuje více než 20 enzymů a studie odhalují další. 45 % hmotnosti mladého ječmene tvoří bílkoviny (u bílé mouky je to pouze 10 %). Ty mají nízkou molekulární hmotnost a lidské tělo je snadno využívá. Mladý ječmen podporuje zdravý růst. „Zelené" bílkoviny léčí vředy a chrání povrchové tkáně a sliznice. Rostlinná míza je bohatá na přírodní zázrak – chlorofyl. Ten se v léčitelství používá na „osvěžení krve“ a v lékařství je kromě protizánětlivých a dezinfekčních účinků ceněn pro své deodorační vlastnosti. Používá se k osvěžení dechu a ke kloktání. V zeleném extraktu je obsažena i superoxid dismutáza (SOD), likvidátor volných radikálů; dále cytochrom oxidáza, enzym urychlující oxidaci a redukci; peroxidáza rozkládající peroxid vodíku na kyslík a vodu pro snadné vyloučení z těla; oxidáza nutná ke zpracování mastných kyselin, transhydrogenáza důležitá pro srdeční tkáň a tak dále. Mladý ječmen se vyznačuje silnou antioxidační aktivitou. Většina komerčně dostupných enzymatických přípravků (i těch na systémovou enzymoterapii) se získává z krve, orgánů a tkání živočichů. Mnozí odborníci tyto zdroje zpochybňují a doporučují ryze „rostlinnou enzymoterapii“. V mladém ječmeni byl objeven účinný antioxidant 2"-O-glykosylisovitexin (GIV). Jeho antioxidační aktivita proti oxidačnímu poškození lipidů pokožky způsobenému UV zářením je přibližně pětsetkrát vyšší než aktivita vitamínu E. GIV také podpořil vysokou tlumící aktivitu aterosklerózy naměřenou v krevní plazmě. Jeho aktivita několikanásobně převýšila vitamín C.

Zdroj: článek Mladý ječmen

Dlouhodobě řídká stolice

Dlouhodobá řídká stolice, známá také jako chronický průjem, je definována jako řídká nebo vodnatá stolice, která přetrvává déle než čtyři týdny. Může být příznakem různých základních onemocnění, včetně syndromu dráždivého tračníku, zánětlivého onemocnění střev, celiakie a chronických infekcí.

Časté příčiny

Syndrom dráždivého tračníku (IBS)

Časté onemocnění, které postihuje tlusté střevo a způsobuje příznaky jako křeče, bolesti břicha, nadýmání a průjem nebo zácpa, případně obojí.

Zánětlivé onemocnění střev (IBD)

Skupina onemocnění, která způsobují chronický zánět trávicího traktu, včetně Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. IBD může vést k chronickému průjmu, bolestem břicha a dalším příznakům.

Celiakie

Autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem, bílkovinou nacházející se v pšenici, ječmeni a žitě. Celiakie může způsobit malabsorpci a chronický průjem.

Chronické infekce

Parazitární nebo bakteriální infekce mohou někdy způsobit přetrvávající průjem.

Další stavy

Některé léky, potravinové intolerance a další zdravotní stavy mohou také přispívat k chronickému průjmu.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Je důležité poradit se s lékařem, pokud trpíte dlouhodobě řídkou stolicí, zejména pokud je doprovázena dalšími příznaky, jako jsou:

• Silná bolest břicha,
• Horečka,
• Krev ve stolici,
• Dehydratace (nadměrná žízeň, sucho v ústech, závratě),
• Významný úbytek hmotnosti.

Léčba

Léčba dlouhodobé řídké stolice závisí na základní příčině a může zahrnovat:

Léky

V závislosti na diagnóze mohou být předepsány léky k léčbě zánětu, kontroly průjmu nebo řešení dalších příznaků.

Změny ve stravě

Užitečné může být identifikace a vyhýbání se spouštěčům potravin nebo přijetí specifické diety, jako je dieta s nízkým obsahem FODMAP pro IBS.

Hydratace

Pít dostatek tekutin je zásadní pro prevenci dehydratace, zejména při přetrvávajícím průjmu.

Úpravy životního stylu

Zvládání stresu, pravidelné cvičení a udržování zdravého životního stylu mohou také hrát roli při zvládání chronického průjmu.

Zdroj: článek Druhy stolice a jejich příčiny

Bezlepková dieta

Jedním z  důvodů dodržování bezlepkové diety, může být onemocnění celiakií. Toto onemocnění je známé pod spoustou jiných názvů, například celiakální sprue, glutenová enteropatie, primární malabsorpční syndrom. Jedná se o nesnášenlivost lepku (nejedná se ale o alergii na lepek). Celeakie je chronickým onemocněním sliznice tenkého střeva, což způsobuje právě nesnášenlivost lepku. Lepek (jinak zvaný gluten) je směs bílkovin, která se  nachází v pšenici, žitu, ječmeni a v ovsu. Při bezlepkové dietě je třeba nejen vyloučit z jídelníčku všechny tyto obilniny, ale zároveň si i hlídat přísady potravin, protože u  některých potravin se lepek používá jako emulgátor a nositel aromatických látek. Pokud člověk trpící tímto onemocněním konzumuje potraviny vyrobené z těchto obilnin, vzniká v jeho tenkém střevě zánět sliznice. Tento zánět způsobuje, že jsou živiny velmi těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve  střevě. Člověka trpícího tímto onemocněním trápí úbytek váhy, průjmy, pocity dávení, nechutenství, únava a u některých lidí i cukrovka. U dětí může být symptomem i porucha růstu. Pokud by se celeakie neléčila, může způsobit rakovinu střeva i  rakovinu lymfatických žláz. Toto onemocnění je částečně dáno geneticky a nelze se z něj v současnosti vyléčit. Ale při  dodržování bezlepkové diety vymizí příznaky této nemoci. Vyšetření ke zjištění, zda člověk trpí celiakií, se provádí zjišťováním množství protilátek tkáňové transglutaminázy v  krvi a rozborem bioptického vzorku z lačníku. Lidé obvykle zjistí, že touto nemocí trpí, až když se u nich objeví některý ze symptomů a oni to začnou řešit, ve společnosti je jinak mnoho lidí, kteří trpí touto chorobou, ale neví o tom.

Při  bezlepkové dietě jde tedy o to vyloučit z konzumace všechny potraviny, které obsahují lepek. Osoby, které drží bezlepkovou dietu, tedy nekonzumují potraviny, jež běžně obsahují lepek, ale nahrazují je bezlepkovými potravinami.

Zdroj: článek Bezlepková dieta