Infuzní léčba je zaměřena na léčbu bolestivých onemocnění pohybového aparátu. Používají se 250ml infuze 0,9% NaCl, do kterého je možno přidat 1% Mesocain, 20% Mg SO4, Hydrocortizon, Tramal, eventuálně po dohodě další léky dle doporučení ošetřujícího lékaře.
Vzhledem k tomu, že se jedná o ambulantní léčbu, a navíc určitým způsobem rizikovou, pacienti indikovaní k infuzní léčbě procházejí kontrolou na rehabilitační ambulanci s cílem zjištění přesné indikace, odhalení kontraindikací či upřesnění léčby proplácené zdravotními pojišťovnami. Léčba je frekvenčně limitovaná, počet určí lékař rehabilitační ambulance.
Infuze probíhají tak, že se zavede do žíly ohebná kanyla, kterou bude infuze („kapačka“) kapat.
Zda infuzní léčba bolesti zad pomocí myorelaxační infuze zabere, to je otázka. Infuze do jisté míry bolesti zmírní a může pomoci i proti případnému zánětu, rovněž může dojít k povolení svalových stahů zhoršujících obtíže a nález. Po vícedenní ambulantní léčbě pomocí infuzí může dojít k celkovému zlepšení nálezu na páteři, ale je opravdu otázka, zda se to až takto ideálně podaří. Vše je individuální dle stavu nálezu.
Hexavakcína je určena pro ty nejmenší. Podává se ve třech dávkách a chrání proti šesti nemocem (záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae, dětská obrna). Vzhledem k tomu, že se jedná o očkování proti šesti onemocněním, není účinných látek zrovna málo. Podívejte se na složení:
Haemophilus influenzae typus b polysaccharidum (polyribosylribitoli phosphas)
Conjugata cum tetani anatoxinum (nosný protein)
Pomocné látky:
Prášek Hib: bezvodá laktóza
Suspenze DTPa-HBV-IPV: chlorid sodný (NaCl), kultivační médium 199 obsahující hlavně aminokyseliny, minerální soli, vitamíny; voda na injekci.
Obsah hliníku (celkem 0,82 miligramů Al3+, vyrobeno pomocí rekombinantní DNA technologie na kultuře kvasinkových buněk, pomnoženo na VERO buňkách – buňky ledvin kočkodana afrického) je ve vakcíně proto, aby vakcína vůbec fungovala. Jeho účelem je nabudit imunitní reakci.
Hexavakcína je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Pokud ji kupujete jako samoplátce, tak se jedná o cenu 1 500 Kč za jednu dávku.
V diskuzi LUPÉNKA (PSORIÁZA) A LÉČBA POMOCÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK. NOVÉ VĚDECKÉ ZJIŠTĚNÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Hanko, to co mu píchají se jmenuije Remicade, je to biologická léčba, ale říkal že existují i jiný přípravky. Uričtě se ta léčba provádí i jinde ve větších městech ale nevím, kde by jsi našla kontakt.
Zeptej se své lékařky, ta by tě tam stejně musela poslat, nedá se tam jít bez předchozích doporučení. On na té klinice bývá obvykle půl dne. 2 hodiny kapačka a potom ještě na pozorování.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neordinujte si sami žádné léky ve formě běžně dostupných odvodňovacích tablet. Mění hladinu soli, a proto mohou narušit celou „vodní rovnováhu“ ve vašem těle. Bez konzultace s lékařem nebo alespoň lékárníkem nic neužívejte. Teprve na základě výsledků vyšetření vám lékař navrhne plán léčby nebo vás doporučí ke specialistovi – internistovi, kardiologovi nebo nefrologovi.
Na odvodnění se používají diuretika. Diuretika jsou léky působící přímo na ledviny. Zvyšují diurézu, mají vliv na transport Na+, inhibují zpětné vstřebávání NaCl a vody z tubulu. Mechanismus účinku diuretik souvisí s membránovým transportem. Diuretika mohou tento transport ovlivňovat v různých částech nefronu. Také mohou inhibovat některé transportéry i mimo ledviny. Nejvýraznější je jejich účinek v ledvinách díky nejvyšší koncentraci těchto transportérů.
Zdravé dýchání je životně důležité a tak automatické, že si ho ani neuvědomujeme. Denně se nadechneme a vydechneme více než 20 000krát. Astma, bronchitida a plicní emfyzém patří mezi nejčastější respirační onemocnění.
Inhalační terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od užívání pilulek či sirupů ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využít léčebný efekt pouze v dýchacích cestách. Inhalační léčba tím výrazně snižuje nežádoucí účinky užívání tabletové formy léků.
Při vdechování dochází ke zvlhčení sliznic, zvýšení obranyschopnosti, transportu léčivých látek přímo na lokální místo potřeby léčby a snižování hlenu v dýchacích cestách. Tento hlen se stává řidší, snadněji se vykašlává, hltan a ústní dutina se dezinfikují.
Co inhalovat:
Sterilní fyziologický roztok chloridu sodného (NaCl 0,9%) – jedná se o základní medikament pro inhalaci, slouží i k naředění jiných léků. Inhaluje se také samostatně jako prevence zánětů dýchacích cest, při zánětech, které již propukly, má nezpochybnitelný odhleňovací účinek.
Minerální vody vhodné na inhalování – Vincentka – v dýchacích cestách napomáhá odhleňovat. Může se použít při akutních i chronických zánětech dýchacích cest. Příznivě ovlivňuje i celkovou imunitu organismu. Pokud nemáte po ruce Vincentku anebo jinou minerální vodu, můžete k inhalaci použít také obyčejnou kuchyňskou sůl. Stačit bude zhruba devět gramů na litr vody. Roztok zahřejte (pozor, nesmí se vařit), poté stáhněte ze sporáku a přelijte do inhalátoru. Máte-li doma menší děti a nevlastníte inhalátor, můžete improvizovat a slanou vodu inhalovat v míse pod ručníkem anebo si připravit roztok přímo do umyvadla, kam ponoříte ruce až po lokty a zároveň budete páru vdechovat.
Látky s mukolytickým účinkem – například Mucosolvan, Bromhexin, Ambrobene. Většina mukolytik se ředí fyziologickým roztokem (NaCl 0,9%).
Existuje mnoho typů rychlosolí, které jsou často specifické pro určitou zemi nebo region. Hlavní složku vždy představuje kuchyňská sůl (vzorec NaCl), pak dusitan sodný (vzorec NaNO2) a v některých případech dusičnan sodný (vzorec NaNO3) nebo dusičnan draselný (vzorec KNO3).
Nejznámější je rychlosůl Praganda
Obsahuje 6,25% dusitanu sodného a 93,75% kuchyňské soli. Doporučuje se pro maso, které vyžaduje krátkou nakládací procedůru a bude vařeno / uzeno a konzumováno relativně rychle. Dusitan sodný poskytuje charakteristickou chuť a barvu.
Rychlosůl pro masokombináty
Obsahuje 6,25% dusitanu sodného, 4% dusičnanu sodného a 89,75% kuchyňské soli. Dusičnan sodný se časem postupně rozpadá na dusitan sodný a až od té doby je potravina připravena ke konzumaci. V konzumovaném výrobku nesmí zůstat žádný dusičnan sodný. Z tohoto důvodu je tato rychlosůl určena pro maso, které vyžaduje dlouhou dobu nasolovací procedůry (týdny až měsíce), patří sem tvrdý salám a šunka.
Ledek
Ledek je zažitý název pro dusičnan draselný. Ledek je po staletí běžnou složkou některých druhů soleného masa, ale jeho používání bylo většinou zastaveno kvůli nekonzistentním výsledkům ve srovnání s dusitany KNO2, NaNO2, NNaNO2 atd. Přesto se ledek stále používá v některých uzeninách.
Sodík se podílí na přenosu nervových impulsů. Je přítomen ve všech potravinách jako přírodní součást nebo jako ingredience přidávaná v průběhu jejich zpracování. Hlavním zdrojem je pro nás kuchyňská sůl, zpracované potraviny, sýr, chleba a výrobky z obilné mouky, uzené, nakládané a konzervované maso a ryby. Velké množství sodíku se také nachází v nakládané zelenině, bramborových lupíncích a olivách. Také je obsažen ve změkčené vodě. Norma soli je 5 až 15 g na osobu a den, při vysokém krevním tlaku asi 1 g denně. V létě a při značném pocení je potřeba větší, protože například při velkém fyzickém zatížení je ztráta potu až několik litrů, a tudíž se ztráta NaCl, ovšem i jiných stopových prvků, výrazně zvýší. Sodík se z těla vylučuje především močí (asi 90 %) a potem. Hodně soli se ztrácí také silnými průjmy, krvácením, při horečkách se současným pocením, při nemocích srdce a tak dále. Nedostatek soli může být nebezpečný. Velký nadbytek soli v potravě zase přispívá k vysokému krevnímu tlaku, k některým chorobám srdce, k nemocím ledvin, k rakovině žaludku a podobně. Zvýšený obsah soli ve stravě kojenců dokonce už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění. Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle.
Za kožní deriváty se považují kožní orgány jako vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty.
Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků, které obsahují vlasovou (chlupovou) cibulku, z níž vlas (chlup) vyrůstá. Tento vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas (chlup) má malý sval, který zareaguje na chlad a psychické podráždění tím, že vztyčí volnou část vlasu (chlupu).
Nehty jsou tvrdým zakončením prstu a slouží k ochraně a přenosu tlaku na prsty s okolím. Nehet je tvořen nehtovou ploténkou, kterou představují zrohovatělé buňky ze tří vrstev: dorzální nehet (keratin), kořen nehtu a nehtové lůžko.
Mezi kožní žlázy patří žlázy potní, mazové, apokrinní a mléčné. Potní žlázy nejsou v kůži rozmístěné rovnoměrně, nejvíce jich je v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot tvoří voda, NaCl a rozpuštěné organické látky. Množství potu, který je vylučován, ovlivňuje teplota prostředí a tělesná námaha. Objem vylučovaného potu se pohybuje od 0,5 litru do 10 litrů (při velké námaze i více) za den. Mazové žlázy se nachází tam, kde jsou vlasy a chlupy, takže se nevyskytují na dlaních a na ploskách nohou. Kožní maz dělá pokožku vláčnou, vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámáním. Apokrinní žlázy neboli žlázy sexuální (pachové) se nachází v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů, jejich produktem jsou specificky zapáchající výměšky. Mléčná žláza je největší žlázou v těle, tvoří ji žlázové laloky obklopené tukovým vazivem, z lalůčků vycházejí mlékovody a ty se sbíhají na prsní bradavce.
Ketoprofen vám může být podán do žíly ve formě infuze („kapačka“), přerušovaným či plynulým nitrožilním podáním. Infuze bude probíhat pod dohledem ve zdravotnickém zařízení.
Při injekčním či nitrožilním podání vám bude přípravek Ketonal podáván maximálně 48 hodin, to znamená, že po 48 hodinách musí být podávání ukončeno; v případě potřeby vám lékař předepíše jiné formy tohoto léčivého přípravku.
Pokud jste staršího věku, může vám lékař podat nižší dávku ketoprofenu. Pokud trpíte méně závažnou poruchou funkce ledvin, může lékař vaši dávku ketoprofenu snížit. Máte-li těžkou poruchu funkce ledvin, ketoprofen vám nesmí být podán. Pokud trpíte určitým onemocněním jater, může lékař vaši dávku ketoprofenu snížit. Pokud máte těžkou poruchu funkce jater, ketoprofen vám nesmí být podán. Přípravek není určen pro děti a dospívající mladší 15 let.
Praganda je registrovaný název českého výrobku. Jedná se o dusitanovou směs, která se používá v uzenářské výrobě. Praganda je také známá pod obecným označením uzenářská (řeznická) rychlosůl.
Výrobce uvádí, že je Praganda určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Pragandu si ale kupují i lidé pro soukromé účely, a to pro domácí výrobu některých uzenářských specialit nebo pro nakládání (očkování) masa před uzením, rožněním nebo grilováním. Uzenářská rychlosůl, dusitan sodný, je ve složení potravin vyznačen kódem E250.
Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládání a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.
Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.
Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.
Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.
Praganda je tvořena minimálně 94 % chloridu sodného (NaCl), maximálně 0,3 % dusitanu sodného (NaNO2), cukrem a škrobovým sirupem.
V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.
V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.
Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.
Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.
Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.
Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.
Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.
Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.
Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.
Krátkodobé solení na sucho
Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.
Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.
Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.
U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření. Doporučuje se pohybovat na dolní hranici koncentrace solicí směsi, což znamená od 2 do 2,5 %.
Mokrý způsob solení – do láku
Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka. Lák, kterým se maso zalévá, má mít dle předpisu koncentraci 16 %. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, nebo kompletní solicí směs rozpustíme, vychladíme na 4 °C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší – při použití Pragandy 14 dní, při použití soli a dusičnanu 4–5 týdnů, při použití normální soli 5–6 týdnů.
Maso se překládá každý týden 1–2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.
Smíšený způsob solení
Tento způsob solení se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho), rolády a kýty, ať už v celku, nebo naporcované na jednotlivé šály (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se zarajbují (to znamená, že se rukama rozetře solicí směs po celém povrchu masa). Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto se naskládají do kameninového hrnce vystříknutého solí, a to velmi těsně k sobě. Poté se zatíží a dají do chladu cca 4 °C. Kdo má rád česnek, tak dá na 10 kg masa 20–30 dkg nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.
Po 1–2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8–11,5 %. Při celém procesu je potřeba dodržovat úzkostlivou hygienu a teplotu, neboť hrozí riziko zkažení láku, pečlivě maso překládejte (1–2x týdně). Používejte buď gumové vydezinfikované rukavice (jsou lepší), nebo pečlivě umyté a vydezinfikované rukou. Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch. Přičemž se na dno nejprve nalije lák a teprve potom se ukládá maso, zase se dolije lák a zase maso. Je to z toho důvodu, že při překládání musíte vlastně maso ukládat do láku. Pouze tak budete mít jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.
Při jakékoli změně vůně láku (zvrhnutí láku) se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíte zabránit tomu, aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) anebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.
Doba naložení se liší s použitou solicí směsí, například sůl s dusičnanem 4 týdny – bůček, masa, samotná sůl až 6 týdnů – slanina. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku), který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše (platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo, musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě. Existuje jeden osvědčený test, kterým zjistíte, že je maso proleželé. Vezmete do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem ruky zatlačíte (proti sobě) vší silou do masa, pokud se vám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou. Berte na to zřetel, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90 % na naložení. Například vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, tedy aspoň tučná část (proto se také preferuje uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku). Nemůže se stát, aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.
Pokud je psoriáza závažná nebo jiná léčba nefungovala, může odborný kožní lékař předepsat systémovou léčbu. Systémová léčba působí na celé tělo.
Tyto léky mohou být při léčbě lupénky velmi účinné, ale všechny mají potenciálně závažné vedlejší účinky. Všechny systémové léčby lupénky mají své výhody i rizika. Před zahájením léčby se poraďte se svým lékařem o možnostech léčby a případných rizicích s nimi spojených.
Pokud plánujete dítě, otěhotníte nebo uvažujete o kojení, měla byste se také nejprve poradit se svým lékařem, než začnete užívat jakýkoli nový lék, abyste si ověřili, zda je vhodný pro použití během těhotenství nebo kojení.
Existují 2 hlavní typy systémové léčby, nazývané nebiologická (obvykle se podává ve formě tablet nebo kapslí) a biologická (obvykle se podává ve formě injekcí).
Nebiologické léky
Methotrexát
Methotrexát může pomoci kontrolovat psoriázu zpomalením produkce kožních buněk a potlačením zánětu. Obvykle se užívá jednou týdně. Může způsobit nevolnost a může ovlivnit tvorbu krvinek. Dlouhodobé užívání může způsobit poškození jater. Lidé s onemocněním jater by neměli užívat methotrexát a při jeho užívání by neměli pít alkohol.
Methotrexát může být velmi škodlivý pro vyvíjející se dítě, takže je důležité, aby ženy užívaly antikoncepci a neotěhotněly během užívání tohoto léku a po dobu nejméně 6 měsíců po jeho ukončení.
Mužům se doporučuje odložit pokus o miminko alespoň na 6 měsíců od poslední dávky methotrexátu.
Cyklosporin
Cyklosporin je lék, který potlačuje imunitní systém (imunosupresivum). Původně se používal k prevenci odmítnutí transplantátu, ale osvědčil se při léčbě všech typů lupénky. Obvykle se užívá denně.
Cyklosporin zvyšuje šance na onemocnění ledvin a vysoký krevní tlak, které bude nutné sledovat.
Acitretin
Acitretin je perorální retinoid, který snižuje produkci kožních buněk. Používá se k léčbě těžké lupénky, která nereagovala na jinou nebiologickou systémovou léčbu. Obvykle se užívá denně.
Acitretin má širokou škálu vedlejších účinků, včetně suchosti a popraskání rtů, suchosti nosních cest a ve vzácnějších případech hepatitidy.
Acitretin může být velmi škodlivý pro vyvíjející se dítě, proto je důležité, aby ženy užívaly antikoncepci a neotěhotněly během užívání tohoto léku a po dobu nejméně 3 let poté, co jej přestanou užívat. Naopak muži užívající acitretin mohou dítě bezpečně zplodit.
Apremilast a dimethyl fumarát jsou léky, které pomáhají snižovat zánět. Užívají se jako denní tablety. Tyto léky se doporučují používat pouze v případě, že máte těžkou lupénku, která nereagovala na jinou nebiologickou léčbu.
Biologická léčba
Biologická léčba snižuje zánět tím, že se zaměřuje na hyperaktivní buňky v imunitním systému. Obvykle se používají, pokud máte těžkou lupénku, která nereagovala na jinou léčbu, nebo pokud nemůžete použít jinou léčbu.
Etanercept
Etanercept se podává injekčně dvakrát týdně a bude vám ukázáno, jak si ho máte aplikovat. Pokud nedojde ke zlepšení lupénky po 12 týdnech, léčba bude ukončena.
Hlavním vedlejším účinkem etanerceptu je vyrážka v místě podání injekce. Protože však etanercept ovlivňuje celý imunitní systém, existuje riziko závažných vedlejších účinků, včetně závažné infekce.
Pokud jste v minulosti měli tuberkulózu, existuje riziko, že se může vrátit.
Během léčby budete sledováni kvůli nežádoucím účinkům.
Adalimumab
Adalimumab se podává injekčně jednou za 2 týdny a bude vám ukázáno, jak si ho aplikovat. Pokud nedojde k žádnému zlepšení lupénky po 16 týdnech, léčba bude ukončena.
Mezi hlavní vedlejší účinky adalimumabu patří bolesti hlavy, vyrážka v místě vpichu a nevolnost. Jelikož však adalimumab ovlivňuje celý imunitní systém, existuje riziko závažných nežádoucích účinků, včetně závažných infekcí.
Během léčby budete sledováni kvůli nežádoucím účinkům.
Infliximab
Infliximab se podává jako kapačka (infuze) do žíly v nemocnici. Během prvních 6 týdnů budete mít 3 infuze, poté 1 infuzi každých 8 týdnů. Pokud nedojde ke zlepšení vaší lupénky po 10 týdnech, léčba bude ukončena.
Hlavním vedlejším účinkem infliximabu je bolest hlavy. Protože však infliximab ovlivňuje celý imunitní systém, existuje riziko závažných vedlejších účinků, včetně závažných infekcí.
Během léčby budete sledováni kvůli nežádoucím účinkům.
Ustekinumab
Ustekinumab se podává injekčně na začátku léčby, poté znovu o 4 týdny později. Poté se injekce aplikují každých 12 týdnů. Pokud nedojde k žádnému zlepšení lupénky po 16 týdnech, léčba bude ukončena.
Hlavní vedlejší účinky ustekinumabu jsou infekce krku a vyrážka v místě vpichu. Protože však ustekinumab ovlivňuje celý imunitní systém, existuje riziko závažných nežádoucích účinků, včetně závažných infekcí.
Během léčby budete sledováni kvůli nežádoucím účinkům.
Další biologické léčby
Množství biologických způsobů léčby, které se podávají formou injekcí stále roste. Patří mezi ně guselkumab, brodalumab, secukinumab, ixekizumab, bimekizumab a risankizumab.
Doporučují se lidem, kteří mají těžkou lupénku, která se nezlepšila jinou léčbou, nebo když jiná léčba není vhodná.
