KAROTENOIDY a nejen to se dozvíte v tomto článku. Detoxikační dieta zahrnuje přírodní léčebný systém, který je založen na příjmu syrové vegetariánské stravy zahrnující zeleninu, ovoce, obilné klíčky, ořechy, semena, mořskou zeleninu a čerstvé džusy.
Karotenoidy a vitamín C
Během detoxikační diety jsou důležité karotenoidy, které jsou obsaženy v pomerančích, červeném a zeleném ovoci a zelenině (například mrkev, sladké brambory, špenát, melouny, meruňky, broskve, dýně, rajčatový protlak, zelené fazolky, řeřicha, brokolice nebo růžičková kapusta). Tepelná úprava (konzervování, vaření, napařování), ale i vliv vzduchu a světla bohužel karotenoidy ničí, například sušení ovoce. Snažte se jíst tyto potraviny co nejvíce čerstvé. Vitamín C je obsažen zejména v citrusových plodech, kiwi, černém rybízu, brokolici, rajčatovém protlaku, jahodách, hlávkovém zelí, paprikách, petrželce a tropickém ovoci guava. Vitamín C se ztrácí při tepelné úpravě, podobně jako karotenoidy, nebo během skladování. Radou je opět konzumovat tyto potraviny co nejvíce čerstvé nebo jen krátce povařené.
Karotenoidy jsou obsaženy v různé zelenině či ovoci, zejména však ve žlutých a červených plodech. Mrkev, paprika, rajčata nebo citrusové plody jsou plodiny, ve kterých se vyskytuje největší množství karotenoidů. Také mohou být obsaženy v některých živočišných produktech, například ve vejcích, viz zabarvení žloutku. Nejvyšší koncentrace karotenoidů je však v ovoci a zelenině. Konzumované ovoce a zelenina by měly rovněž obsahovat dostatek vlákniny, aby prospívaly i správné funkci trávicího systému. V dnešní době není jednoduché neustále dávat pozor na vyváženou stravu. Naštěstí se dodavatelé stále více snaží nabízet produkty, které pomáhají ke zlepšení zdraví, například stravu obohacenou o karotenoidy.
Karotenoidy jsou důležité pro ochranu před volnými radikály, ochraňují buňky, případně snižují riziko vzniku rakoviny, chrání proti kardiovaskulárním onemocněním, příznivě působí na oči a vidění. Karotenoidy mohou pomoci vašemu zdraví v mnoha oblastech, stačí přidat širokou škálu ovoce a zeleniny do svého jídelníčku. Zvláště se doporučují rajčata, mrkev, citrusové plody a paprika. Zdrojem karotenoidů je tedy především žluté a červené ovoce a zelenina, jako jsou již zmiňovaná rajčata, mrkev, papriky, citrusové plody, ale i listová zelenina a brokolice.
Oči jsou dobrým ukazatelem našeho celkového zdraví. Nejdůležitější složkou našeho jídelníčku by měla být zelenina a ovoce. Doporučuje se pět porcí ovoce a zeleniny každý den. Měli bychom jíst zejména tmavou zeleninu, jako je mrkev, brokolice, špenát, a barevné ovoce, které je zdrojem beta-karotenu a dalších vitamínů.
Vitamín C
Jde o ve vodě rozpustný vitamín a účinný antioxidant, který pomáhá udržovat oči mladé a zdravé a chrání některé části oka před poškozením ultrafialovým světlem. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit buňky před přírodním, ale škodlivým vlivem oxidace. Vitamín C může zabránit šedému zákalu nebo oddálení jeho vývoje, ale toto tvrzení nebylo ještě dosavadními studiemi dostatečně prokázáno. (Šedý zákal může způsobit rozmazané nebo „šedé“ vidění a neobvyklou citlivost na světlo.) Vitamín C najdeme nejen v citrusových plodech, ale i v červené paprice, papáji, brokolici, růžičkové kapustě, kedlubnu, mangu, jahodách, malinách a ananasu.
Vitamín E
Tento v tuku rozpustný vitamín a silný antioxidant může pomoci při prevenci šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci (AMD) a dalších očních chorob spojených se stárnutím. AMD zhoršuje vidění ovlivněním makuly, což je malé místo v centru sítnice, kde je vize (vidění) nejostřejší. Rozmazané vidění je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nejčastější příčinou nevratné slepoty u lidí nad 65 let. Vitamín E je zastoupen v rostlinných olejích, nejlepším zdrojem tohoto vitamínu jsou například lískové oříšky, mandle, olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, jádra ze slunečnicových semen, olej z bavlníkových semen, olej z pšeničných klíčků, papája, obohacené cereálie a arašídové máslo.
Zinek
Tento stopový prvek může mít ochranný vliv na vývoj některých forem raného AMD. Zinek je velmi důležitý pro sítnici, tedy zadní část oka, která snímá světlo. Příjem zinku klesá stárnutím organismu, v této době jej však oči potřebují nejvíce. Dostatek zinku mají pšeničné klíčky, cizrna, slunečnicová semena, mandle, tofu, hnědá rýže, mléko, mleté hovězí maso a kuře.
Beta-karoten
Beta-karoten pomáhá při nočním vidění a udržení dobrého zraku. Může hrát i malou roli v prevenci šedého zákalu. Naštěstí lze beta-karoten, který je v organismu přeměněn na vitamín A, snadno získat prostřednictvím stravy. Beta-karoten obsahují například meruňky, mrkev, sladké brambory, zelené zelí, tuřín, kapusta, špenát, papája, červená paprika, meloun a římský salát. Karotenoidy jsou antioxidanty rostlinného původu a jsou očními lékaři doporučovány. Je známo více než 600 karotenoidů, ale jen několik z nich se nachází ve stravě a ještě méně v lidském těle. Alpha-karoten, beta-karoten, kryptoxanthin, lykopen, lutein a zeaxanthin se vyskytují v celém organismu, ale pouze lutein a zeaxanthin najdeme v oku. Konkrétně se jedná o dva karotenoidy, které pomáhají udržovat zdravou sítnici a makulu a chrání oko proti AMD. Potravinami bohatými na tyto látky jsou špenát, kapusta a brokolice (karoten je uložen právě v tmavě zelené barvě listů). Karotenoidy obsahují také rajčata, melouny a sladké brambory.
Řada výrobků v tobolkách slibuje díky obsahu beta karotenu snadnější opálení a ochranu pokožky před UV zářením. Na tomto tvrzení je pouze část pravdy. I kdybychom souhlasili s krásnějším opálením, pak totéž nemůžeme udělat s ochranou pokožky před UV zářením. Proč?
Pomáhají karotenoidy zabarvení pokožky?
Je to pravda, karotenoidy napomáhají zhnědnutí pokožky. Díky užívání beta karotenu a jiných karotenoidů se pokožka skutečně zabarví - zpigmentuje, avšak změna barvy nastane i bez působení slunečního záření. Zhnědnutí pokožky tedy není způsobeno aktivnějším pigmentem, ale díky nadměrnému ukládání beta karotenu v organizmu. Je tedy mylné se domnívat, že je tím pokožka lépe chráněna.
Karotenoidy příznivě působí na stav a zdraví pokožky, vlasů, očí a zubů. Při vystavení UV záření mají ochranné účinky proti vzniku jaterních a starobních pigmentových skvrn, což je z kosmetického hlediska opravdu velmi žádoucí. V případě jejich nedostatku je pokožka suchá, drsná, vrásčitá, objevují se kožní problémy, suché a popraskané rty, nebo dokonce vypadávání vlasů, zvýšená náchylnost k infekcím a poškození zraku. Jejich pravidelná konzumace má tedy obrovský význam.
Doporučené dávkování doplňků stravy s obsahem karotenoidů:
Lidské tělo je schopné generovat své vlastní látky, které neutralizují volné radikály. Tyto antioxidanty bojují s volnými radikály a tvoří chemickou sloučeninu, která je určitým způsobem neutralizuje. Proces stárnutí naznačuje, že tato ochrana není dostatečná. Organismus je závislý na pomoci jiných antioxidantů z vnějšího prostředí.
Celá řada vitamínů a živin je součástí „armády“, která chrání buňky před útokem agresivních oxidačních látek. Do silného tria antioxidantů patří vitamín A, vitamín C a vitamín E. Vitamín A stejně jako beta karoten spadá do skupiny vitamínů označovaných svým původem jako karotenoidy, ty jsou obsaženy v mrkvi a dalším žlutém ovoci a zelenině. Citrusové plody, papriky, brokolice a brambory poskytují velké množství vitamínu C, vitamín E se převážně nalézá v rostlinných olejích, například olej z pšeničných klíčků.
Pokud budeme vybírat ze stopových prvků, jako antioxidant působí kupříkladu selen, který je obsažen v rybách, vejcích, celozrnných obilovinách nebo kokosovém ořechu.
Karotenoidy a flavonoidy nejen vytvářejí chuť a vzhled ovoce a zeleniny, ale jsou také aktivní v obraně proti volným radikálům. Žlutooranžová barva papriky a mrkve i zelená barva brokolice jsou znakem vysokého obsahu karotenoidů. Hrozny, třešně, lilek obsahují flavonoidy, které mohou rovněž fungovat jako antioxidanty a chránit lidské srdce a krevní oběh.
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky.
Sacharidy: fruktóza, glukóza a sacharóza.
Pektin a rostlinný sliz: vláknina, látky zadržující cholesterol, ovlivňující vstřebávání cukrů, dokážou zmírňovat záněty.
Taniny: jsou to směsi fenolů, které mají silné adstringentní účinky.
Karotenoidy: jde o látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamín A. V současnosti jsou v centru pozornosti proto, že mají antioxidační vlastnosti, které chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny.
Vitamín C: kaki obsahuje 16 mg vitamínu C na 100 g. To znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitamínu.
Železo: je to po draslíku nejhojněji zastoupený minerál. Kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kaki pomáhá při:
cukrovce - i když je kaki sladké ovoce, diabetikům prospívá;
střevních problémech - zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémii - doplňuje železo;
kardiovaskulárních obtížích - kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání arterie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch.
Khaki, správně psáno kaki, je pro nás exotické oranžové ovoce, někdy se také říká koki (ovoce koki), což je chybná výslovnost.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená Diovo ovoce. Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno teprve v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu a svým tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar), přičemž dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie (Čína). Dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.[1]
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky:
karotenoidy – látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamin A, mají antioxidační vlastnosti, jež chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny;
vitamin C – kaki obsahuje 16 mg vitaminu C na 100 g, to znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu;
železo – po draslíku nejhojněji zastoupený minerál, kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kromě diabetu toto ovoce příznivě působí na:
střevní problémy – zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémie, viz obsah železa;
kardiovaskulární obtíže – kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání artérie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
Dvě čerstvé meruňky (asi 70 gramů) obsahují tyto živiny:
Sacharidy: 8 gramů;
Vláknina: 1,5 gramu;
Bílkoviny: 1 gram;
Tuk: 0,27 gramů;
Kalorie: 34;
Vitamín A: 8 % denní dávky;
Vitamín C: 8 % denní dávky;
Draslík: 4 % denní dávky;
Vitamín E: 4 % denní dávky.
Meruňka je také slušným zdrojem luteinu, zeaxantinu, beta karotenu atd. To vše jsou účinné antioxidanty, které pomáhají v boji proti volným radikálům v těle člověka. Meruňky je třeba si vychutnat tak jak jsou, neoloupané, protože slupka meruněk obsahuje obrovské množství živin a vlákniny.
Meruňka je významným zdrojem antioxidantů, jako jsou vitamíny A, C, E a beta karoten. Navíc obsahují bohaté množství polyfenolových antioxidantů zvaných flavonoidy. Ty mají ochranný účinek proti různým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární problémy a cukrovka.
Mezi hlavní flavonoidy v tomto sušeném ovoci patří kvercetin, kyselina chlorogenová a katechin. Tyto flavonoidy působí tak, že neutralizují volné radikály. Jedná se o škodlivé sloučeniny, které poškozují tělesné buňky a mají za následek oxidační stres. Oxidační stres je spojen s řadou chronických problémů, jako je srdeční porucha.
Vysoký příjem flavonoidů a antokyanů je spojen se snížením míry zánětu. Vysoká spotřeba flavonoidů také souvisí se snížením míry oxidačního stresu.
Meruňky obsahují mnoho sloučenin životně důležitých pro zdraví očí. Jsou to vitamíny A a E. Vitamín A zabraňuje šeroslepotě, poruše vyplývající z nedostatku světelných pigmentů v očích. A vitamin E je antioxidant rozpustný v tucích, který se dostává do očí a chrání je před škodlivými volnými radikály.
Beta karoten dodává meruňkám jejich žlutooranžovou barvu. Působí jako prekurzor vitaminu A, což znamená, že ho tělo člověka může přeměnit na tento vitamin. Dalšími významnými karotenoidy přítomnými v meruňce jsou lutein a zeaxantin. Ty jsou přítomny v čočkách a sítnicích očí. A karotenoidy pomáhají chránit před oxidativním stresem.
Karotenoidy mají obrovskou ochrannou kapacitu, ale neumí chránit pokožku před spálením. Podívejme se, jak to vlastně je. Beta karoten patří do skupiny karotenoidů, které jsou silnými antioxidanty a jejich hlavní funkcí je chránit kožní buňky před poškozením volnými radikály. Tyto volné radikály jsou produkovány ultrafialovými paprsky a bývají příčinou spálení pokožky, v nejhorším případě i rakoviny kůže. Antioxidanty však působí až v hlubších vrstvách kůže, kam UV záření nepronikne. Úkolem antioxidantů je tedy napravovat škody, které v pokožce napáchaly sluneční paprsky, ale rozhodně nedovedou samotnému poškození nebo dokonce spálení kůže zabránit.
Listy ořešáku obsahují silice, třísloviny, flavonoidy, juglon (chemicky podobný vitamínu K), hořčík, kyselinu elagovou, karotenoidy, přírodní kyselinu askorbovou. Díky tomu mají silné antiseptické vlastnosti. Používá se nálev z listů, který dezinfikuje záněty na kůži, opruzeniny, vhodné jsou obklady na akneózní pleť a také se přidává do koupelí při nadměrné potivosti nohou.
Květy měsíčku obsahují cenné léčivé látky, mezi něž patří hlavně silice,éterické oleje, hořčina kalandén, organická barviva, kyselina salicylová, tuky, vosky, saponiny, slizy, organické kyseliny, karotenoidy a dokonce i vitamin C.
Pravý panenský šípkový olej je takový, který je lisovaný ze semen plodů šípků, a který obsahuje nasycené a nenasycené mastné kyseliny, dále pak kyselinu citronovou, jablečnou, silici, karotenoidy, tokoferoly. Takový šípkový olej je zároveň bohatým zdrojem vitamínu A a vícenenasycených mastných kyselin, zejména gama-linolenové.
Šípkový olej - domácí výroba
V domácích podmínkách lze šípkový olej ze semen šípku připravit jen s patřičným vybavením. Je zapotřebí velké množství semen ze šípků - přibližně 1 kilogram. Pak také silný lis. Postup je jednoduchý, smena se nachají nahřát na teplotu 35 stupňů celsia a takto teplá se vloží pod lis, v němž pak největší možnou silou se stlačí až z nich začne vytékat panenský šípkový olej. Méně vhodné řešení je semena najemno rozemlít a vyvařit ve vodě, kde po schladnutí se oddělí voda od oleje - olej zůstane nahoře a při nízké teplotě ztuhne a jde od vody dobře oddělit. Nevýhodou tohoto postupu je, že se vlivem vysokých teplot zničí některé cenné látky, jako vitamín C a změní se vyváženost mastných kyselin. Takto získaný šípkový olej se pak nedá nazvat panenským. Nejvhodnějším způsobem jak pořídit šípkový olej je zakoupit ho v osvědčené prodejně zdravé výživy. Vlastnosti správného šípkového oleje jsou mírně načervenalá barva a měl by z něho být cítit pach zralých šípků.
Šípkový olej - účinky a použití
Při vnitřním užití působí šipkový olej jako jemné antidepresivum, které odstraňuje nerozhodnost a dodává člověku sebedůvěru. Při vnějším užití šípkový olej zklidňuje podráždění, zvyšuje elasticitu kůže, normalizuje práci tukových a potních žláz, napomáhá regeneraci a omlazení pokožky, dodává obličeji rovnoměrnou a jasnou barvu a díky obsahu vitamínu A kůži tonizuje do hněda - samoopalovací účinek. Vhodný je na ekzematickou pokožku, protože šípkový olej dokáže zastavit projevy mnoha dermatitid, dále při kožních poraněních, proleženinách, bércových vředech a dermatózách. Zevně se šípkový olej aplikuje pomocí navlhčeného tamponu, který se přikládá na postižená místa pokožky. Zajímavé je použití šípkového oleje při chronické rýmě. Chronická rýma se zastaví anebo alespoň utlumí, když se tampony namáčené do oleje ze šípků zavádějí do nosních dutin dvakrát denně. V kosmetice je olej z šípku ceněn pro své vynikající regenerační, pěstící a hojivé účinky ideální pro suchou a zralou pleť. Olej z šípků intenzivně ošetřuje a vyhlazuje pokožku, podporuje vitalitu a regeneraci a reguluje tvorbu kožního mazu a zklidňuje záněty pokožky. Doporučujeme ho používat jako masážní prostředek k masírování nejen pokožky obličeje, ale i celého těla. Takto provedená masáž šípkovým olejem bude pro člověka vždy velice prospěšnou regenerací pro jeho pokožku.
Chlorella vulgaris, což je její latinský název, obsahuje až 60 % kvalitních bio bílkovin, dále pak obsahuje antioxidanty, karotenoidy, chlorofyl a široké spektrum vitamínů, minerálů, aminokyselin a stopových prvků. Jde o naprosto vyváženou kombinaci. Působení komplexní šetrně zpracované biomasy Chlorelly je tak výrazně účinnější, než by odpovídalo pouhému součtu účinků jednotlivých látek vyjmenovaných výše například v nějakém multiminerálovém nebo multivitaminovém přípravku.
Co říci závěrem?
Chlorella má své významné místo u každého, kdo to myslí s detoxikací svého těla vážně. Kuřáci, poživatelé alkoholu a různých drog by určitě tento doplněk stravy měli užívat pro své čistící a protirakovinné účinky. Lidé s problematickou pletí mohou tablety Chlorelly použít jako účinné prostředky proti akné. Při dodržení doporučeného dávkování jde o dokonalý bioprodukt bez škodlivých vedlejších účinků, který v naprosté většině zde zmíněných případů dokáže pomoci našemu tělu. Při získávání Chlorelly nedochází ke znečištění životního prostředí, naopak Chlorella při svém růstu spotřebovává oxid uhličitý a produkuje kyslík.
