Téma: 

kazuistika vzor


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

KAZUISTIKA PACIENTA

Kazuistika dítěte

Osnova kazuistiky u dítěte

  • 1. Úvod
  • 2. Uvedení případu
  • 3. Anamnéza
  • 3.1 Rodinná anamnéza
  • 3.2 Osobní anamnéza dítěte
  • 4. Problémy (zvláštnosti) dítěte
  • 5. Návrh případné intervence
  • 6. Prognostická úvaha

Vzory

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s poruchou chování.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte předškolního věku.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte v MŠ.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s autismem.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s ADHD.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s mentální retardací.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s DMO.

Detail odstavce: Kazuistika dítěte
Zdroj: Kazuistika pacienta
Zveřejněno: 26.8.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: porodní plán vzor

porodní plán komplikuje porodníkům život a a určitě komunikaci komlikuje

Zdroj: diskuze Porodní plán vzor
Odesláno: 3.10.2016 uživatelem martina
Počet odpovědí: 0

KAZUISTIKA PACIENTA

Co je to kazuistika pacienta

Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.

Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.

Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.

Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.

Detail odstavce: Co je to kazuistika pacienta
Zdroj: Kazuistika pacienta
Zveřejněno: 26.8.2016

SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB

Vzorové smuteční řeči

Následující smuteční řeči mohou sloužit jako vzor, samozřejmě každý si smuteční řeč může vytvořit po svém. Někdo chce, aby v ní bylo mnoho vzletných slov, jiný dá přednost více informativnímu charakteru. Jistě je možné požádat pohřební službu, aby Vám pomohla se zhotovením smuteční řeči.

Detail odstavce: Vzorové smuteční řeči
Zdroj: Smuteční řeč na pohřeb
Zveřejněno: 28.3.2017

DETOXIKAČNÍ DIETA NA 28 DNÍ

Vzor 28denního detoxikačního plánu

  • snídaně – zeleninový koktejl
  • ranní svačina – čerstvé borůvky
  • oběd – zeleninová polévka, která působí jako povzbuzovač organismu
  • odpolední svačina – mandlová paštika se syrovou zeleninou
  • večeře – zahradní salát s avokádem a citronovou limonádou
  • dezert – borůvkový dezert

Detail odstavce: Vzor 28denního detoxikačního plánu
Zdroj: Detoxikační dieta na 28 dní
Zveřejněno: 30.10.2013

ZDOBENÍ NEHTŮ

Razítka na nehty Konad

V současné době jsou trendy razítka na nehty Konad, pomocí kterých vytvoříte krásné a stejně vypadající obtisky s nejrůznějšími obrázky. Razítka na nehty Konad představují originální způsob, jak zdobit nehty zcela jednoduše a rychle. Zdobicí destičky se vzory jsou jedním ze základních prvků zdobení nehtů metodou KONAD, jsou vyrobené z nerezové oceli, která je extrémně odolná. Záruční doba je 20 let! Jsou laserově gravírované, mají jedinečný design a vzory, které není možné vytvořit klasickým způsobem malování.

Postup: Naneste přiměřené množství zdobicího laku KONAD na destičku. Pomocí škrabky KONAD odstraňte přebytečný lak z destičky. Pomocí razítka na zdobení KONAD naberte lak z destičky. Jemným houpavým pohybem přeneste vzor na nehty. Vzor zafixujte pomocí fixačního lešticího laku.

Detail odstavce: Razítka na nehty Konad
Zdroj: Zdobení nehtů
Zveřejněno: 14.4.2014

ŠKŮDCI V DOMÁCNOSTI

Octomilky

Octomilky nás obtěžují převážně v jarním a podzimním období. Je to typický malý hmyz zbarvený od světle žluté až po černou. Ve většině případů mají vzor na křídlech. Jejich tělíčko je dlouhé asi 2–4 milimetry. Octomilka se řadí se mezi dvoukřídlý hmyz, který zahrnuje až 1 500 druhů podle chování, vzhledu a způsobu rozmnožování. Můžeme se s nimi setkat na celém světě, nejčastěji pak v tropických oblastech. Často se vyskytují na pouštích, v tropických deštných pralesích, ve městech, v močálech i ve vysokohorských zónách. Většina druhů se vyvíjí v houbových materiálech včetně ovoce, kůry a hub.

Detail odstavce: Octomilky
Zdroj: Škůdci v domácnosti
Zveřejněno: 29.3.2015

DIETA NA SLINIVKU

Jídelníček

Do jídelníčku patří například:

  • libové maso a ryby
  • zakysané mléčné výrobky (ne však mléko sloužící k samotné konzumaci)
  • jogurt či nízkotučné tvarohy
  • sýry do 30 % tuku
  • vejce spojené s dalšími pokrmy (žloutkům se však snažíme vyhnout)
  • jednoduché rostlinné oleje
  • den a více staré pečivo
  • jablka, meruňky, banány, mandarinky, broskve, třešně, višně
  • čerstvá, mražená i sušená zelenina
  • lehké koření
Vzor jídel u diety č. 4:
  • snídaně: bylinkový čaj, rohlíky, sýr žervé
  • dopolední svačina: jablko
  • oběd: polévka krupicová se zeleninou, kuřecí plátek přírodní s broskví, brambory
  • odpolední svačina: bílý jogurt, veka
  • večeře: těstovinový salát se zeleninou

Detail odstavce: Jídelníček
Zdroj: Dieta na slinivku
Zveřejněno: 14.4.2017

HRNKOVÉ RECEPTY NA SLADKOSTI

Hrníčkový recept s tvarohem

Ingredience: Těsto: 2 hrnečky polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 1 hrníček krupicového cukru, 2 lžíce kakaa, 1/2 hrnečku oleje, 1 hrneček mléka, 2 vejce

Krém: 2 vaničky tvarohu, 3 vejce, 1/2 hrnečku moučkového cukru, 1 vanilkový pudinkový prášek, malé množství mléka

Postup: Smícháme všechny přísady na těsto a nalijeme na vymazaný a vysypaný plech (vymazávání můžeme vyměnit za pečicí papír). Nyní smícháme všechny přísady na krém, který by měl být středně tuhý. Krém lijeme z výšky nepravidelně na těsto, aby nám vznikl pěkný vzor. Pokud se krému nechce alespoň trochu protéct do těsta, pomůžeme si vidličkou, kterou sem tam propíchneme těsto. Pečeme v troubě předehřáté na 150 °C.

Detail odstavce: Hrníčkový recept s tvarohem
Zdroj: Hrnkové recepty na sladkosti
Zveřejněno: 24.4.2015

KAZUISTIKA PACIENTA

Osnova kazuistiky

1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince

Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!

2. Popis a analýza případu

  • a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
  • b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
  • c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
  • d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně

3) Průběh

  • a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
  • b) Vývoj případu – účinnost
  • c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
  • d) Prognóza – předpokládaná trvalost, udržitelnost výsledků
  • 4) Návaznost
  • 5) Diskuze případu: Alternativní možnosti řešení případu, případná úvaha

Vzory

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Alzheimerovou chorobou.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta po CMP.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s hypertenzí.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s diabetem.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s CHOPN.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Parkinsonovou chorobou.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s demencí.

Detail odstavce: Osnova kazuistiky
Zdroj: Kazuistika pacienta
Zveřejněno: 26.8.2016

PERNÍK NA PLECH

Výborný perník s marmeládou

Ingredience: 400 g polohrubé mouky, 250 g cukru krupice, 1 kypřicí prášek do perníku, 2 lžíce kakaa, 1 vejce, 250 ml mléka, 10 lžic oleje, marmeláda, poleva tmavá čokoládová, poleva bílá čokoládová

Postup: Ve dvou miskách smícháme sypké a tekuté ingredience. Ty poté smícháme dohromady a vše šleháme ručním šlehačem, než je těsto hladké. Nalijeme na plech s pečicím papírem a pečeme cca 30 minut, podle trouby. Upečený a vychladlý perník rozřízneme podélně a bohatě namažeme marmeládou. Na chvíli ho zatížíme, aby se obě poloviny perníku pěkně spojily. Mezitím si ve vodní lázni rozehřejeme polevy. Tmavou polevou natřeme celý perník, bílou polevou uděláme do tmavé polevy spirálu, a vidličkou ji od středu roztáhneme do krajů – tím nám na perníku vznikne krásný vzor. S polevami pracujeme rychle, aby tmavá poleva nestihla ztvrdnout, než na ní uděláme vzory.

Detail odstavce: Výborný perník s marmeládou
Zdroj: Perník na plech
Zveřejněno: 14.9.2017

SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘBU

Jak napsat smuteční řeč

Smuteční projevy na pohřbech je pro nezkušené řečníky těžké sestavit. Obvykle se obávají toho, aby jejich řeč dávala smysl, nebyla příliš dlouhá a lidé jí rozuměli. Stejně tak by měli myslet i na to, aby se v ní neobjevila slova, která bude mít řečník problém vyslovit. Na pohřbech je samozřejmě nutné dodržovat jistou pietu, ale i tak se může v projevu objevit mírný humor, pokud se to k zesnulému hodí. Řečník musí myslet také na to, že ho v průběhu jeho proslovu mohou zasáhnout projevy smutku, i s nimi se musí vypořádat. Nemusí se za to ale stydět, u neprofesionálních řečníků, kteří mluví na pohřbech svých blízkých, se to stává. K vytvoření smuteční řeči mohou jako vzory posloužit i její ukázky, které následují dále v tomto článku. Jedná se o vzor smuteční řeči na pohřbu maminky, tatínka, babičky a dědečka. Tyto vzory slouží jako inspirace, třeba řečníka zaujme některé slovní spojení, nebo stavba řeči. Není ale nutné se těchto vzorů doslova držet. Jedná se jen o ukázky, jak je možné smuteční řeč uchopit.

Detail odstavce: Jak napsat smuteční řeč
Zdroj: Smuteční řeč na pohřbu
Zveřejněno: 24.11.2017

PLETENÍ Z PAPÍRU

Zakončení a uzavírky při pletení z papíru

Druhů zakončení je spousta, od těch nejjednodušších až po opravdu složité. Všechny je možné dohledat na internetu, kde jsou podrobné videonávody. Níže popisujeme 3 nejčastější.

Jednoduchá tažená uzavírka – pletací ruličku zakončíme zastrčením dovnitř do košíku. Uchopíme jakoukoli osnovní ruličku a upleteme ji za jednu osnovní ruličku, před jednu osnovní ruličku a za jednu osnovní ruličku. Uvnitř košíku s trochou lepidla zasuneme. Podle toho, kolikrát tento krok uděláme a zdali začneme před nebo za osnovní ruličkou, nám vznikne vzor. Můžeme zkusit následující možnosti proplétání: před jednu a za jednu dovnitř; před jednu, za jednu, před jednu a za jednu dovnitř; za jednu, před jednu, za jednu, před jednu a za jednu dovnitř.

Základní zatloukaná uzavírka – po dopletení košíku do požadovaného tvaru a výšky oplétací ruličku (ruličky) ohneme dovnitř a zasuneme s trochu lepidla pod vnitřní výplet. Pak si zastřihneme osnovní ruličky tak, aby nám při ohnutí do strany dosahovaly k sousední osnovní ruličce a nepatrně za ní. Takto zastřihneme všechny osnovní ruličky. Opatrně, aby se nám nezačaly rozplétat. Pak uchopíme jakoukoli ustřiženou osnovní ruličku, ohneme konec a zasuneme ho hned vedle sousední ruličky. Takto zakončete celý košík.

Zatloukaná uzavírka s obloučky – tato uzavírka se tvoří stejně jako výše jmenovaná uzavírka, ale s tím rozdílem, že ruličky necháme o něco delší a nezasunujeme je celé k sousední ruličce. Tímto nám vzniknou obloučky. Zasunovat ruličky můžeme buď hned vedle k sousední ruličce, nebo ob jednu ruličku, ob dvě ruličky,... V druhém případě bývají obloučky vyšší. Dáváme pozor na to, abychom měli všechny obloučky stejně velké.

Detail odstavce: Zakončení a uzavírky při pletení z papíru
Zdroj: Pletení z papíru
Zveřejněno: 21.1.2016

FILETOVÉ HÁČKOVÁNÍ

Návod na háčkované záclony

Co si budete chtít uháčkovat, vykreslíte do čtverečkovaného papíru a můžete začít. Také můžete vkreslit kolečko podle skleničky a pak jen křížkovat a křížkovat dle vlastní fantazie nebo podle návodu. Prázdné čtverečky na předloze značí okénka, čtverečky vyplněné křížky značí čtverečky ze sloupků. Postupů na filetové záclonky háčkované filetovou technikou, které jsou velmi originální, naleznete na internetu.

Zde je jeden z nich:

U háčkování záclon je velmi důležité, z jakého materiálu budou. Aby byly opravdu pěkné a podobaly se těm, co mívaly v oknech naše babičky, volíme stoprocentní bavlněnou přízi (například Sněhurka nebo Kordonet). Budeme ještě potřebovat opravdu slabý háček, nejlépe č. 2. Pak už jen trochu trpělivosti a pár volných večerů.

Vysvětlení:

Plný čtvereček je uháčkován ze 4 dlouhých sloupků.

Prázdný čtvereček – 1 dlouhý sloupek, 2 řetízková oka, 1 dlouhý sloupek

Předkreslete si vzor na papír, dle předlohy například jeden z těchto motivů.

Záclonky si můžete vyrobit také tak, že spojíte různé háčkované motivy: kolečka, hvězdičky, květy nebo čtverce, záleží jen na vaší fantazii. Takové záclony pak můžou být buď v jedné barvě, v několika odstínech jedné barvy, nebo pestrobarevné. Záleží jen na tom, aby ladily v interiéru, kde je chcete mít pověšené. K takovým záclonám si stejným způsobem můžete uháčkovat i ubrousek na stolek nebo další doplňky. I na háčkované čtverce, které budete následně spojovat, můžeme použít jednoduchou filetovou techniku. Záclonky vypadají pěkně, pokud je během praní naškrobíte, necháte vysušit v rámu a případně ještě přežehlíte. Rám na míru si vyrobíte z latěk, na ně pak po celém obvodu zatlučete hřebíčky. Na ty budete mokrou filetovou záclonu napínat.

Detail odstavce: Návod na háčkované záclony
Zdroj: Filetové háčkování
Zveřejněno: 10.2.2017

INTIMED OLEJ

Dávkování

Po koupeli vetřete několik kapek na ošetřovaná místa, stejně postupujte i před návštěvou bazénu či sauny. Nesmývejte a neotírejte.

Upozornění:

Určeno pouze k zevnímu použití. Ukládejte mimo dosah dětí. Skladujte v chladu a temnu. Dermatologicky testováno. Pro kosmetické účely. Doporučuje se kombinovat s přípravkem Feminol.

Feminol je mycí olej určený pro intimní hygienu. Doporučuje se také na lokální masáž břicha. Je vhodné ho aplikovat na všechna citlivá místa se sklonem k pocení a s větším výskytem bakterií a plísní. Kromě růžového oleje obsahuje rovněž geraniovou silici, která vhodně podporuje a rozšiřuje spektrum účinků. Další účinné látky jsou silice pačuli, santálové dřevo, ylang-ylang a olej z pšeničných klíčků. Jako nosný olej je použit extrahovaný olej pupalky dvouleté, a to pro jeho vynikající regenerační a omlazující účinky. Tento produkt jednoduchým způsobem nabízí možnost denně využívat všech předností růžového oleje, aniž byste museli investovat několik tisíc korun do jeho nákupu v čisté podobě.

Účinné látky: geraniol, citronellol, nerol, linalool.

Účinky: antibakteriální, protiinfekční, protizánětlivé (záněty pleti, záněty sliznic), hojivé (problémy pleti, praskliny, poranění). Působí i na sexuální a psychické problémy.

Produkt Intimed vyrábí firma Aromedica, což je česká inovační a vývojová firma, výrobce klasické aromaterapie, farmaceutické aromakosmetiky, fytoterapeutik a potravinových doplňků s dlouhou tradicí a širokým sortimentem přípravků pro farmaceutické a kosmetické použití. Na českém trhu působí od roku 1990. Několik produktů je registrováno jako patent a chráněný vzor. Receptury jsou postaveny na principu synergie mnoha účinných přírodních látek, nikoliv použití jedné nebo dvou ingrediencí v minimálním množství. Výroba je zajišťována u společností s certifikáty ISO a SVP. V současné době jsou produkty vyváženy do několika států Asie a Evropy. Všechny výrobky fy Aromedica procházejí standardními testy pro kosmetické přípravky a potravinové doplňky.

Detail odstavce: Dávkování
Zdroj: Intimed olej
Zveřejněno: 5.3.2017

PORODNÍ PLÁN

Vzor porodního plánu

Porodní plán anebo „porodní přání“ je dokument se seznamem bodů, které si rodička přeje mít během svého porodu dodrženy, naplněny. Lékař i personál nemocnice by měli porodní plán respektovat. Je vhodné ho prokonzultovat ve vybrané porodnici dopředu. Ne všude je totiž běžnou záležitostí. Žena musí počítat také s tím, že ne všechny body porodního plánu budou dodrženy v případě, že dojde k nějakým komplikacím během porodu.

Pokud se pro porodní plán rozhodnete, předkládáme níže malý seznam, co do něj můžete uvést. Odevzdat byste jej měla alespoň dva týdny před termínem do své porodnice a kopii mít s sebou u porodu. Jde ale o seznam orientační. Je třeba mít na paměti, že vám porodnice nemusí ani při nejlepší vůli ve všem vyhovět.

Na svůj porodní plán můžete uvést:

  • Koho si přejete u porodu (partnera, kamarádku, maminku...).
  • Přejete-li si, aby partner přestřihl pupeční šňůru.
  • Budete-li akceptovat klystýr nebo YAL gel, případně ani jedno.
  • Přejete-li si oholit okolí hráze.
  • Akceptujete-li nástřih hráze.
  • Jaké tišící prostředky si přejete (epidurál, jiné prostředky na tišení bolesti, nebo vůbec nic).
  • V jaké poloze a kde chcete rodit (ve vodě, na stoličce, klasicky).
  • Jaké pomůcky chcete využít ve druhé době porodní (míč, relaxační hudba, sprcha...).
  • Požadujete-li celkovou narkózu nebo epidurál v případě akutního císařského řezu.
  • Přejete-li si případnou přítomnost studentů medicíny.
  • Jak rychle chcete dítě přiložit k prsu (do 30 minut).
  • Zda si přejete dítě hned po porodu změřit.
  • Přejete-li si samovolný porod placenty, pokud nenastanou komplikace.
  • Požadujete-li přítomnost jednoho z rodičů u vyšetření dítěte.

Porodní plán je vaše představa ideálu. K porodu samému byste měla přistupovat otevřeně, s klidem a vědomím, že jste pro jeho zdárný průběh udělala vše, co se dalo. Možná bude porod probíhat trochu jinak, než jste čekala. I náhoda by tak měla mít ve vašem porodním plánu svůj prostor.

Detail odstavce: Vzor porodního plánu
Zdroj: Porodní plán
Zveřejněno: 3.8.2016

PETROLEJOVÁ BARVA

Vhodné kombinace s petrolejovou barvou

Petrolejová barva se objevila ve spoustě kolekcí pro sezonu podzim/zima a brzy si tak znovuzískala srdce všech milovnic módy. Nejvíce ji propaguje asi Frida Giannini, návrhářka značky Gucci, která s ní ve své kolekci rozhodně nešetřila, do hry ji zapojil i Marc Jacobs.

Jaká barva se hodí k petrolejové? Tuto otázku vyřešili přední návrháři a designéři spojením s hořčicovou, smaragdovou nebo třeba vínovou barvou a vznikly tak velmi originální a netradiční kombinace. Petrolejová barva obecně skvěle notuje s výraznějšími barvami, jako je citronová, oranžová, fuchsiová nebo malinová (tyto kombinace rozhodně vytáhněte i na jaře), pokud máte momentálně ponuřejší náladu, spojte petrolejovou s bordó, trávově zelenou nebo rezavou. Můžete se ale chytnout i dalšího trendu a vyzkoušet styl tón v tónu. Mějte na paměti, že petrolejová barva je sama o sobě dost výrazná.

V módním odvětví se v ní mohou najít různé typy žen, především ty, které mají světlejší pleť. Pro zrzky je přímo jako stvořená, ale sluší i brunetkám. Pokud byste měly pocit, že to není úplně to pravé, ale přesto byste si chtěly v petrolejové barvě vyrazit, zvolte ji třeba na sukni a doplňte topem, který si s vaší pletí lépe rozumí. Právě barva, která je nejblíže tváře, má totiž největší schopnost vás rozzářit. Nebo naopak zbytečně utlumit.

Pokud chcete petrolejový kousek vyzkoušet, určitě se doporučují šaty s rukávky. Odvážnější dámy mohou sáhnout po kožíšku, nebo alespoň po kožešinovém límci, který se může přehodit přes svetřík i kabát. Je stylový a zahřeje. Petrolejová se zlatou budou tvořit luxusní pár. Například petrolejové šaty a zlacené náušnice nebo metalický pásek vám dodají neodolatelný vzhled. Pokud se nebojíte být vidět, zkuste kombinaci petrolejové barvy s ostře růžovou až fuchsiovou. Také vyzkoušejte růžový vzor na petrolejových šatech. Petrolejová šála nebo jiný doplněk budou rozhodně skvělou investicí. Krásně podtrhnou outfit v jinak neutrálních barvách. Zvýrazníte jimi například velbloudí kabát nebo hnědý svetr.

Detail odstavce: Vhodné kombinace s petrolejovou barvou
Zdroj: Petrolejová barva
Zveřejněno: 14.1.2017

VODNÍ MELOUN

Žlutý versus červený

Vodní meloun (botanickým názvem lubenice obecná) je druh, který je tvořen načervenalou vodnatou dužninou (pokud je meloun zralý) a zelenou kůrkou. Uvnitř dužniny se nachází rovnoměrně rozmístěná semena. Vodní meloun obsahuje v průměru 91 % vody, což z něj činí velmi významný zavodňující zdroj pro lidský organismus. Svůj původ má vodní meloun v některých oblastech Afriky, kde je do dneška hojně pěstován. Plody jsou kulovité, případně u některých odrůd protáhlé. Kůru mají tlustou a hladkou (některé druhy síťovanou). Barva kůry je modrozelená a zelenožlutá s nepravidelnými podélnými pruhy. Vodní melouny dosahují váhy až 15 kg. Nejtěžší známý meloun vážil přes 120 kg. Dužina je jasně červená, křehká. Existují i odrůdy se žlutou dužinou. Ve vnitřku dužniny se rovněž nacházejí rovnoměrně rozmístěná černá semena. Existuje již i odrůda Bouquet od španělské firmy Anecoop, která je bez semen. Melouny jsou pěstovány speciálním postupem a nejsou geneticky modifikované.

Nejvhodnější jsou melouny s váhou 2 až 3 kg. Při koupi nejprve vezmeme meloun mezi dlaně a zkusíme ho stlačit. Pokud vydává vrzavý zvuk, tak je zralý. Také můžeme meloun poklepat. Melouny v dobrém stavu vydávají dutý tón. Příliš dutý zvuk, ale naznačuje přezrálost. Dobrým vodítkem zralosti je také suchá stopka. Pruhované melouny z Řecka bývají většinou sladší než celozelené melouny ze Slovenska a Maďarska. Nikdy nekupujte meloun s otlačenou anebo měkkou slupkou. Vodní melouny jsou k dostání od začátku léta do podzimu. Meloun lze skladovat i několik týdnu, ale během této doby stále probíhá zrání. U melounů s porušenou kůrou dochází k rychlému kažení. Melouny se k nám se dovážejí většinou z Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Izraele.

Meloun cukrový, zvaný též honeydew, je druh melounu s typicky žlutou dužinou a zelenou kůrou, který je často konzumován společně s parmskou šunkou, lososem anebo se sladkým vínem. Od melounu vodního se liší jak chutí a barvou, tak i vzhledem rostliny, které má výrazně zakulacenější listy a menší plody. Plody obsahují průměrně 6 až 8 % cukru (převážně sacharózy). Jedná se o jednoletou poléhavou rostlinu, která dorůstá až 150 cm. Jelikož jde o teplomilnou rostlinu, zničí ji již první mrazy, a pokud dojde k poklesu pod 10 °C, zcela zastavuje asimilaci živin. Rostlina má dva páry květů – samčí a samičí – v poměru 1 : 20 až 30. Po odkvetení vzniká plod, který může mít různou velikost a tvar v závislosti na druhu, dlouhý může být až 1 metr. Povrch plodu pak má korkovitě síťovaný vzor s hrbolky připomínajícími bradavice, ale může být také zcela hladký.

Detail odstavce: Žlutý versus červený
Zdroj: Vodní meloun
Zveřejněno: 1.3.2016

JAK ZABÍT OCTOMILKY

Octomilka obecná

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster), někdy také nazývaná jako banánová, vinná, octová či ovocná muška, patří do třídy hmyzu, řádu dvoukřídlí a čeledi octomilkovití. Octomilka obecná má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách. Beznohé larvy jsou dlouhé cca 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

Rod octomilka čítá přibližně 1 500 druhů. Mezi nejznámější u nás patří octomilka obecná. Latinské označení Drosophila pochází z řečtiny a v překladu znamená milující vodu. Tento drobný hmyz z řádu dvoukřídlých asi nejvíce upoutá svýma velkýma červenýma očima. Častokrát mívají na křídlech výrazný vzor a žilky. Ježatá hlavička je spojena s hrudí za pomoci ochlupené stopky. Mají velmi vyvinutý čich. Octomilky dosahují velikosti jen několika málo milimetrů, běžně jsou velké 2–4 mm. Zbarvení hlavohrudi se u různých druhů pohybuje od světle žluté přes červenou až do hnědého či černého odstínu a na její podobu se můžete podívat zde.

Místem jejich nejčastějšího výskytu je ovoce, kůra, květy nebo i houby, listí či půda. Tento nepříjemný hmyz jsme svým způsobem domestikovali, přežívá totiž nejčastěji v blízkosti člověka.

Nejčastěji se octomilky živí přezrálým až hnijícím ovocem. Často je také vidíme na sladkých marmeládách či ovocných džusech. Život octomilky je asi čtyřicetidenní. Octomilky mají totiž neuvěřitelně silnou schopnost rychlé reprodukce (během měsíce vyprodukují několik generací).

Sameček je zhruba o polovinu délky menší než samička a dosahuje velikosti 1 mm. Nejprve začínají námluvy zásnubním tancem kolem samičky. Přitom mává zhruba 30krát za sekundu křídly, aby upoutal její pozornost. Octomilky slyší jen zvuky, které přijdou zepředu k její tváři. Samička octomilky obecné je schopná denně naklást až 30 vajíček. Snáší jich tolik najednou proto, že je klade do výživné, ale méně často se vyskytující potravy. Za život jich naklade cca 300. Jejich vývoj začíná vajíčkem, které samička naklade do hnijícího ovoce. Z larvy se později stává bílá kukla, jež časem zhnědne. Z té se vylíhne malá muška.

Larvy jsou všežravé, živí se dužninou hnijícího ovoce, mikroorganismy a kvasinkami. Jsou bez nohou a měří přibližně 7 mm. Z vajíčka se dospělec stane za 8–10 dní. Délka vývoje ovšem závisí mimo jiné na konkrétním druhu, prostředí, ve kterém se vyskytuje, a na počtu nakladených vajíček. Larvy octomilky obecné se z vajíčka vylíhnou během jednoho dne. Po čtyřech dnech se dvakrát svlečou a rovnou se zakuklí, což trvá zhruba další 4 dny.

Octomilka se stává potravou pro další druhy dravého hmyzu, mravence, žáby, některé ryby či mláďata ještěrů.

Detail odstavce: Octomilka obecná
Zdroj: Jak zabít octomilky
Zveřejněno: 8.11.2015

KRAJTA PÍSMENKOVÁ

Charakteristika hada

Krajta písmenková se ve volné přírodě vyskytuje ve střední Africe (nalézt ji můžeme až v oblasti jižního okraje Sahary). Obývá savany porostlé stromy. Dospělí jedinci krajty písmenkové mají tělo dlouhé 4–5 m, vzácně až 8 m. Na tmavě hnědém či černém základním zbarvení se nachází šedohnědá kresba. Bílé břicho je černě kropenaté. Krajta písmenková ve volné přírodě dokáže ulovit kořist až o velikosti malé antilopy. Po lovu se uchyluje do většinou stabilních skrýší.

Zde je krajta písmenková. Krajta má kolem tlamy rozmístěné termoreceptory, jejichž prostřednictvím rozpozná i minimální pohyb teploty (až 0,02 °C). Tyto receptory používá při lovu.

Krajta písmenková je aktivní převážně v noci a vůči lidem může být velmi agresivní. Jedná se o největšího hada Afriky.

Krajta písmenková se může pářit od chvíle, kdy dosáhne pohlavní zralosti a zároveň určité velikosti: samice 2,7 m délky, samci 1,8 m. To odpovídá 3–5 letům života. Páření trvá dlouho, někdy i několik hodin. Samci rozeznávají samice podle pachu, který produkuje zvláštní pachová žláza. K reprodukci dochází zpravidla v období mezi listopadem a březnem. Samice naklade v jeskyni, opuštěné noře či jiném úkrytu 20–100 kožovitých bílých vajec, jež chrání před ostatními predátory a teplotními výkyvy až do vylíhnutí. Samice omotá vejce svým tělem, čímž udržuje vhodnou teplotu uvnitř hnízda. Přestože jsou hadi studenokrevní, samice chvěním svalů dokáže zvýšit teplotu svého těla, která je pak vyšší než teplota okolí. Inkubace trvá 65–80 dní. Vylíhlá mláďata měří 40–60 cm a mají stejnou barvu jako dospělí jedinci. Po vylíhnutí a prvním svlečení kůže jsou ihned schopna lovu. Podle posledních výzkumů hlídá krajta písmenková svá mláďata po vylíhnutí ještě několik dnů až 2 týdny.

Krajta písmenková se dožívá 15 až 30 let.

Samci jsou menší než samice. Silné tělo mají pokryté vzorováním, jež připomíná písmo. Skvrny jsou ve středu světlé a směrem k okrajům tmavnou, někdy mohou splývat. Barva vzorování se pohybuje od žlutobílé přes hnědou či kaštanově hnědou až po olivově zelenou. Na horní části hlavy má vzor hrotu šípu. Šupiny jsou malé a hladké, na dotek sametově jemné. V čelistech je zasazeno větší množství jehličkovitých zubů zahnutých do úst, což zabraňuje kořisti v úniku. Krajty mají dvě fungující plíce a pánevní ostruhy, které představují pravděpodobně pozůstatek zakrnělých končetin.

Mladší jedinci vyhledávají spíše vlhčí biotopy s dostatkem úkrytů, starší jedinci dávají naopak přednost otevřeným savanám a okrajům lesů. V obou případech musí být v blízkosti zdroj vody. S krajtou písmenkovou se lze setkat na pobřeží moře i v nadmořské výšce 2 300 m.

Krajta písmenková nepatří mezi nejvhodnější zvířata chovaná v domácnosti, a to kvůli velikosti, síle i agresivitě. Z tohoto důvodu se její chov omezuje na zkušené teraristy a kompetentní pracoviště. Všeobecně je krajta písmenková považována za nejagresivnější ze všech krajt a ani její mláďata odchovaná v zajetí nebývají (až na pár jedinců) výjimkou. Ten, kdo nemá pádný a rozumný argument nebo trvalý a zodpovědný zájem, by se měl chovu krajty písmenkové raději vyhnout.

Pokud se přece jen rozhodnete krajtu písmenkovou chovat, budete potřebovat speciální povolení k chovu nebezpečného zvířete. Obecně musíte mít toto povolení v případě, že si pořídíte hada dlouhého 3 m a více.

Detail odstavce: Charakteristika hada
Zdroj: Krajta písmenková
Zveřejněno: 29.9.2016

HÁČKOVÁNÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY

Vzory pro háčkování

Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.

Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.

Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.

Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.

Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.

Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými oky.

Násadové háčkování: K této technice potřebujete kromě háčku ještě kolík nebo zvlášť dlouhou pletací jehlici o průměru asi 2,5 cm. Doplňkový nástroj se používá k navinování smyček příze a k vytváření velmi otevřených krajkových ok.

Postup: Začněte uháčkováním základního řetízku háčkem střední velikosti. Vpíchněte háček do prvního oka a vytáhněte dlouhou smyčku. Kolík (či jehlici) držte v levé ruce a vytvořenou smyčku na něj navlečte. Vytáhněte smyčku z dalšího oka základního řetízku a umístěte na kolík. Smyčky na kolíku se následně různými způsoby zpracovávají podle toho, jaký vzor chcete vytvořit. Nejjednodušší vzor vznikne, když do každé smyčky na kolíku uháčkujete krátký sloupek. Další řadu vypracujete stejně jako v předchozím postupu a znovu uháčkujete řadu krátkých sloupků. Před zhotovením další řady smyček můžete také uháčkovat několik řad zvoleným vzorem. Dekorativního efektu známého jako paví oko dosáhnete tím, že háček vpíchnete do několika smyček najednou. Stáhněte z kolíku čtyři smyčky a jednou je zakruťte. Udělejte jedno řetízkové oko, aby smyčky držely pohromadě. Pak uháčkujte čtyři krátké sloupky do středu neboli do „oka“ této skupiny čtyř smyček. Stáhněte z kolíku další čtyři smyčky a postupujte stejně. Takto pokračujte do konce řady, kdy budete mít několik spojených kroužků. Pro druhou řadu práci neobracejte. Zleva doprava vytahujte smyčky ze zadních smyček jednotlivých krátkých sloupků a navlékejte je na kolík. Uháčkujte další řadu k otočení série „ok“ jako v první řadě. Opakujte a po ukončení druhé řady uzavřete. Křížením rozdílných skupin smyček a háčkováním řad různých ok mezi smyčkovými řadami lze vytvořit množství vzorů. Z těchto ok lze rychle zhotovit přehozy, které vypadají zvlášť efektně ve více barvách.

Povrchové háčkování: Povrchové háčkování, jak již sám název napovídá, je háčkování na podkladě, kterým může být látka nebo hladký háčkovaný díl (například z krátkých sloupků). Všechna oka se vytvářejí s přízí vedenou na přední straně práce. Chcete-li si povrchové háčkování vyzkoušet, nakreslete si schéma založené na počtu ok podkladu. Tímto schématem se pak řiďte při rozmísťování povrchových ok. Udělejte si na háčku základní oko. Vpíchněte ho seshora do látky a nahoru okem nad ně nebo vedle něj. Udělejte jeden krátký sloupek. Vložte háček do dalšího oka a postupujte stejně. Můžete háčkovat krátké sloupky vedle sebe nebo trsy či jiná složená oka v různých seskupeních. Můžete také použít různé barvy a tvořit lístečky či kvítky. Až budete zkušenější, můžete háčkovat povrchová oka i na vzorovější podklad.

Amigurumi: Amigurumi je nově vzniklá japonská technika výroby malých panenek, zvířátek a dalších tvarů. Jakmile se naučíte háčkovat do kruhu, je zhotovení těchto panenek velmi jednoduché. Vzory najdete na internetu. Bez ohledu na to, co představují, mají všechny figurky jeden společný rys. Hlava je proporcionálně mnohem větší než zbytek těla a končetiny. Panenky se háčkují ve spirálách do kruhu, obvykle se začíná hlavou, která se pak ujímá ke zhotovení válcovitého tělíčka. Tato část se vycpe a zašije. Někdy se do základny těla přidává závaží, aby panenka nepřepadávala. Ruce a nohy se háčkují zvlášť, také do kruhu, pak se přišijí. Další prvky lze doplnit pomocí výšivky nebo kousků plsti. Při zhotovování této panenky výborně využijete různé zbytky.

Plastické háčkování: Plastické háčkování přebírá techniky z mnoha ostatních způsobů háčkování k vytváření plastických vzorů. Plasticity se docílí prací pouze do jedné smyčky nebo háčkováním okolo sloupku zepředu či zezadu. Pravděpodobně nejznámější formou plastického háčkování je irské háčkování.

Aranské háčkování: Při aranském háčkování se používají základní oka, ale dělají se v podobě připomínající aranské pletení. Mnoho ok je vystouplých, protože se háčkují zepředu nebo zezadu kolem sloupku či do podkladové síťky.

Postup k vytvoření copánku ze 4 ok: Háčkujte do bodu, kde má být copánek. Vynechejte 2 oka a uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem dalších 2 ok. Veďte háček zpět před přední část těchto 2 ok a ve správném pořadí uháčkujte 1 dvakrát nahazovaný sloupek zepředu kolem 2 ok, která jste vynechali. Ve zpáteční řadě háčkujte oka normálním způsobem. Pokud chcete vytvořit širší copánky, můžete použít oka delší než dvakrát nahazované sloupky tak, aby se přes copánky dostatečně roztáhla. Copánky prostřídejte skupinami nopek nebo zrnek, abyste docílili plastičtějšího aranského vzoru. Háčkujte oka připomínající perličkový vzor střídáním polosloupků a krátkých sloupků přes určitý počet ok a řad. Můžete také háčkovat řady ok na povrchu a vzájemně je křížit, aby vzor připomínal copánky.

Goblénové háčkování: Goblénová technika je forma pestrobarevného háčkování, kdy se v jedné řadě užívají pouze dvě barvy. Nepoužívaná příze se vede po zadní straně práce a zakrývá se pracovní přízí. Vzory se háčkují téměř výhradně krátkým sloupkem. Proto to bývají geometrické nebo stylizované obrázkové vzory založené na čtvercích jako ve výšivce počítané na nitě. Křížkový steh lze snadno převést do goblénového háčkování, protože je možné pracovat v řadách nebo do kruhu.

Tkané háčkování: Tkané háčkování je nejjednodušší formou háčkování. Jedinou obtížnou částí je navrhnout si vzor. Nejprve si zhotovíte podkladovou síťku, která může být jednobarevná nebo proužkovaná. Síťka se většinou háčkuje filetovou technikou krátkými nebo dlouhými sloupky prokládanými jedním či dvěma řetízkovými oky. Čím více řetízkových ok odděluje oka, tím více vláken je třeba k protkání sloupečků okének. Když máte síťku hotovou, nastříhejte přízi na příslušnou délku a protkejte ji jednotlivými okénky. Střídáním barev ve sloupečcích můžete získat pokrývku s tartanovým dojmem.

Bubínkové háčkování: Bubínkové háčkování je příbuzné krajce. Pracuje se na kusu tkaniny napnuté ve vyšívacím rámu nebo bubínku. Výsledek vypadá jako křížková výšivka, ale práce s háčkem je rychlejší, zejména pokud zvolíte samostatně stojící rám, který vám umožní používat obě ruce. Chcete-li si to vyzkoušet, držte háček nad prací a přízi pod ní. Protlačte háček tkaninou a naberte přízi. Protáhněte přízi tkaninou nahoru. Se smyčkou stále na háčku ho znovu vpíchněte kousek vedle a vytáhněte další smyčku. Protáhněte tuto druhou smyčku první, jako kdybyste dělali pevné oko. Pokračujte ve vpichování háčku do tkaniny a v protahování každé nové smyčky smyčkou na háčku. Takto vytvořená oka by měla být všechna stejně velká.

Všechny hlavní druhy ok, pokud jsou použity samostatně řadu po řadě, vytvářejí jednoduchou textilii, která je z obou stran stejná. I když jsou součástí vzoru, je často obtížné určit rubovou a lícovou stranu práce (pak pamatujte, že pokud máte začáteční nitku práce vlevo, díváte se na líc). Tyto druhy ok se hodí k háčkování takových věcí, jako jsou šály a přehozy, kde bývá rubová strana někdy viditelná.

Krátký sloupek, polosloupek a dlouhý sloupek jsou poměrně pevná oka, vhodná například na kabátky. Lze je uplatnit samostatně nebo v kombinaci s jinými druhy ok. Nejjednodušší vzory se tvoří háčkováním některého ze základních ok a následně jednoho či dvou řetízkových ok místo řádného oka. Tím dodáte textilii otevřenější vzhled. Delší oka je nejlépe kombinovat s jinými, abyste získali nejrůznější vzory. Dlouhé sloupky mají tendenci klesat, zejména pokud háčkujete silný oděv. Než háčkovaný kus dokončíte, přes noc ho pověste, aby se oka usadila.

Pevné oko není skutečné oko k vytváření vzorů, ale je velice užitečné. Používá se k posouvání háčku podél řady k uháčkování dalšího oka nebo jako způsob uzavření při tvarování průramků nebo průkrčníků. Rovněž je vhodné k vytváření pikotek a při kruhovém háčkování k posunu na správné místo pro uháčkování další části vzoru. Pevné oko lze také použít ke zhotovení šňůrek.

Pevné oko, řetízkové oko a krátký sloupek lze rovněž použít ke spojení švů nebo dokončení práce jednoduchým obroubením, kterým se začistí výstřihy či okraje rukávů.

Detail odstavce: Vzory pro háčkování
Zdroj: Háčkování pro začátečníky
Zveřejněno: 31.7.2016

DÁREK KE KŘTINÁM

Dárek ke křtinám od kmotra

Křtiny jsou velmi starým náboženským obřadem, kterým se člověk přijímal do určité církve, tedy ne jen římskokatolické. A když je dnes v naší zemi naprostá většina nevěřících, stává se křest určitým obřadem přijetí malého človíčka do společnosti. Proto můžete obdržet pozvání na křest dítěte i od lidí, od kterých byste to nečekali.

Svátost křtu je základem křesťanského života. Tento obřad otvírá dítěti dveře do života ve víře a dává mu možnost se později v životě účastnit dalších důležitých obřadů a svátostí. Křest slouží k očištění od prvotního hříchu, jde také o začlenění nového věřícího do společenství církve. Je to nádherný a nesmírně významný svátek pro všechny věřící, protože jde o začátek života v Bohu a s Bohem. Původ slova „křest“ je v češtině zřejmý – má velmi blízko ke Kristovi. Hodně se podobá židovskému svátku Tvilah, který je také očistným rituálem ve vodě a používá se při konvertování na židovskou víru. Tvilah se však během života opakuje, zatímco křest je jen jeden. Za zakladatele svátosti křtu považujeme Jana Křtitele. První křty byly zřejmě realizovány ponořením do vody, později se zredukovaly jen na pokropení hlavy. Prý to bylo proto, že se ze začátku křtili převážně dospělí, později spíše děti, i když ponoření do vody se praktikovalo ještě v 16. století. Katolická církev se dodnes snaží o to, aby byl křest výjimečným a neopomenutelným obřadem plným víry a křesťanské lásky.

Na křtiny se stejně jako na svatbu nechodí bez dárečku. Co ale darovat šestiměsíčnímu dítěti? Mělo by to být něco hodnotného, něco, co bude dítěti po celý život připomínat tento významný den, ale mělo by to být zároveň i dětské. V Itálii, kde je křtěné prakticky každé dítě, patří mezi nejoblíbenější tipy na dárky ke křtinám velice dekorativní stříbrné dětské rámečky a dětská alba na fotografie, nebo různé ikony a obrázky s křesťanskými motivy ze dřeva a stříbra.

Vybrat dárek ke křtinám může dát pořádně zabrat. Dárky ke křtinám bychom však mohli rozdělit do tří základních kategorií:

  • Hodnotné dary: dárky, které mají vysokou hodnotu. Může jít třeba přímo o peníze či různé termínované účty a spoření. Mimo ty jsou to ale nejčastěji šperky či investiční diamanty.
  • Dary víry: dárky, které reprezentují náboženství a jeho důležitou roli v životě dítěte. Často jsou to různá vydání Bible, biblické příběhy pro děti, modlitbičky, růžence, křížky na stěnu, hračky na motivy různých biblických postav a podobně.
  • Vzpomínkové dary: předměty, které mají především připomínat den křtu nebo osobu, která dar věnovala. Může jít o ručně vyrobené deky, vyšívané dečky, oblečení se jménem dítěte, zarámované obrázky a jiné osobní dary. Kreativní duše mohou napsat například básničku nebo složit píseň.

U křtu můžete být jako host, ale i jako kmotr. Ten je pověřen několika funkcemi, ale co máte jako kmotr dítěti darovat? Na dárku je dobré se domluvit s rodiči, protože dárek patří miminku (ale pozor, křtiny mohou mít i dospělí lidé!). Vhodná je nějaká vkladní knížka s určitým základním vkladem, který ale nemusí být významně veliký. Dalším dárkem by mohl být nějaký řetízek na krk, pokud jde o chlapce, u děvčat to mohou být i zlaté náušnice. Doplňkem řetízku by měl být zlatý křížek nebo medailon, či zlatý peníz. Pokud to bude medailon, měl by mít jeho vzor nějaký vztah ke jménu miminka, pokud je to možné, jinak lze volit neutrálního Krista, sv. Václava a podobně. Je pravdou, že být kmotrem je veliká čest, takže dárek má člověku připomínat po celý život jeho dětství, i když si na křest ani nepamatuje.

Pokud jsme hosty, je vhodný malý dárek. Samozřejmě nás může napadnout také vkladní knížka s menším vkladem, ale kdyby to napadlo vícero lidí, mělo by dítě více různých vkladních knížek, což by mu působilo problémy. S tím se tedy raději poraďte třeba s kmotrem nebo rodiči, aby se peníze nedělily.

Dárek do kolébky nebo ke křtinám je dárkem pro novorozené děťátko, nepleťte si ho s dárkem pro novopečenou maminku, který je dárkem pro matku, ne pro dítě.

Detail odstavce: Dárek ke křtinám od kmotra
Zdroj: Dárek ke křtinám
Zveřejněno: 2.4.2017