Esenciální aminokyseliny jsou ty aminokyseliny, které si naše (živočišné) tělo nedokáže dostatečně syntetizovat. Z aminokyselin, potažmo bílkovin, sestává pětina našeho těla. Největší podíl mají proteiny na stavbě svalů, kostí, kůže a jejích derivátů. Důležitost jejich výskytu v organismu nemá stejnou váhu jako nutná přítomnost kyselin neesenciálních.
Aminokyseliny tabulka
Požadavky (mg/kg tělesné hmotnosti/den)
histidin – kojenci: 28, děti: ?, dospělí: 10
isoleucin – kojenci: 70, děti: 28, dospělí: 10
leucin – kojenci: 161, děti: 42, dospělí: 14
lysin – kojenci: 103, děti: 44, dospělí: 12
methionin – kojenci: 58, děti: 22, dospělí: 13
fenylalanin a tyrosin – kojenci: 125, děti: 22, dospělí: 14
threonin – kojenci: 87, děti: 28, dospělí: 7
tryptofan – kojenci: 17, děti: 3, dospělí: 5
valin – kojenci: 93, děti: 25, dospělí: 10
Rozeznává se 20 aminokyselin a 3 vzácné aminokyseliny.
Spalničky jsou právě takovým onemocnění, které je lepší prodělat v dětství. Touto nemocí může člověk ochořet jen jednou za život. Latinský název pro tuto chorobu je morbilli a jedná se o virové infekční onemocnění, které provází vyrážka. Toto onemocnění vzniká z viru spalniček, který se šíří kapénkami. Proti spalničkám je povinné očkování, které snižuje počet nemocných na minimum. Je třeba si uvědomit, že pokud se rodič rozhodne nenechat dítě očkovat, může tím ohrozit život dítěte, protože spalničky jsou velmi nebezpečné.
Příznaky a průběh
Prvními příznaky jsou kašel, zánět spojivek a rýma, následují bílé skvrny na sliznici v dutině ústní. Až poté se objeví vyrážka, která obvykle začíná za ušima a postupně se rozšíří na celé tělo. Inkubační doba u viru spalniček je až 19 dní, průměrně se jedná o 13 dní. V průběhu nemoci se dítě cítí unaveně, je mu špatně, horečka může dosahovat až 40° C. V prvních dnech je vyrážka rozsáhlá, až šestý den začíná pomalu ustupovat. Kolem devátého dne onemocnění již dítě není infekční.
Léčba
Je třeba si uvědomit, že na spalničky neexistuje lék. Pomocí léků se dají omezovat jen doprovodné symptomy, jako jsou kašel a rýma atd. Pokud dítě onemocní spalničkami, mělo by být v izolaci, aby nemoc nepřenášelo dále. Pokud ho trápí vysoké horečky, měly by být snižovány prostřednictvím zábalů a léků. Při této nemoci je třeba respektovat pitný režim. Někdy je doprovodným symptomem i pálení očí, v tom případě je dobré oči omývat studenou vodou a netrápit je ostrým světlem, lépe jim bude v pološeré místnosti. Důležitý je také klid na lůžku a rekonvalescence.
I u spalniček může dojít ke komplikacím, může dojít k zápalu plic, zánětu středního ucha, encefalitidě, zánětu mozku, obrně, zánětu slepého střeva.
Obrázky a fotografie spalniček
Na příznaky (obzvláště vyrážku) se můžete podívat na tomto odkazu: spalničky foto.
Spalničky v dospělosti
Pokud je člověk očkovaný neměla by u něj nemoc propuknout, zároveň pokud je prodělal již v dětství, tak je již znovu mít nebude. Projevy u dospělého jsou stejné jako u dítěte.
Spalničky v těhotenství
Pokud by onemocněla těhotná žena spalničkami, tak nedojde k žádným vrozeným vadám plodu.
Spalničky u kojence
Kojenci matky, která již spalničky prodělala nebo je proti nim očkována, jsou chráněny do 6. měsíce přes placentu.
Kojenci zhruba do 5 měsíců mívají v krvi matčiny obranné látky, v šestém měsíci pak následuje jejich vlastní očkování.
Duphalac je vodný roztok pro perorální podání, který se plní do skleněných nebo HDPE lahví. Je to osmotické laxativum. Léčivou látkou je laktulóza, která se používá k léčbě: zácpy (úpravě fyziologického rytmu tlustého střeva), na doporučení lékaře k léčbě chronické zácpy, všude tam, kde je třeba měkké stolice (hemoroidy, po zákroku na tlustém střevě nebo konečníku a podobně), či k léčbě portosystémové encefalopatie: léčba a prevence jaterního kómatu nebo prekómatu.
Podávání dětem a kojencům doporučuje lékař. Dávkování je individuální.
Jak přípravek Duphalac působí?
Laktulóza je rozkládána v tlustém střevě působením bakteriální flóry. Vznikají nízkomolekulární organické kyseliny. Ty pak snižují pH v lumen tlustého střeva a osmotickým účinkem zvyšují objem střevního obsahu. Tím je podpořena peristaltika tlustého střeva a obnovena konzistence stolice. Zácpa mizí a je obnoven fyziologický rytmus vyprazdňování.
Při portosystémové encefalopatii nebo při jaterním (pre)kómatu laktulóza snižuje hyperamonémii tím, že nižší pH v tlustém střevě vede k supresi proteolytických bakterií, které se na tvorbě amoniaku podílejí. Pokles pH je způsoben zvýšením obsahu acidofilních bakterií (například Lactobacillus), které amoniak zachycují a převádějí okyselením obsahu tlustého střeva do ionizované formy, která střevní stěnou hůře prostupuje. Snížením pH a osmotickým účinkem dochází k vyčištění tlustého střeva. Stimulací bakterií k využívání amoniaku pro bakteriální syntézu proteinů je ovlivněn bakteriální metabolismus dusíku. V této souvislosti je však třeba si uvědomit, že hyperamonémie samotná nemůže vysvětlit neuropsychiatrické projevy portosystémové encefalopatie. Amoniak však může sloužit jako modelová sloučenina pro ostatní dusíkaté látky.
Laktulóza jako prebiotická látka podporuje růst bakterií prospěšných zdraví, jako jsou Bifidobacterium a Lactobacillus, zatímco potenciálně škodlivé bakterie, jako Clostridium a Escherichia coli mohou být potlačeny. Tak může vzniknout příznivější rovnováha střevní flóry.
ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK DUPHALAC UŽÍVAT
Neužívejte přípravek Duphalac, jestliže jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo na jakoukoli pomocnou látku přípravku, jestliže trpíte střevní neprůchodností nebo jestliže trpíte nesnášenlivostí galaktózy.
Pokud jste těmito onemocněními trpěl(a) v minulosti, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Duphalac je zapotřebí, pokud po několika dnech léčby nepozorujete zlepšení zácpy nebo se zácpa po léčbě opakuje. V tom případě se poraďte s lékařem. Zácpa může být příznakem závažného onemocnění.
Moučnivka je časté infekční onemocnění, které se projevuje u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst nebo na jazyku. Infekce není pro dítě nebezpečná. Původcem onemocnění je kvasinka Candida albicans, která se běžně vyskytuje v ústech, v trávicím a v genitálním traktu člověka. Při přemnožení kvasinek dochází k infekci. Kojenci se nakazí obvykle od matky během porodu nebo později z prsních bradavek či při nedostatečné hygieně. Onemocnění se u kojenců obvykle projeví krátce po narození, nejčastěji okolo 10. dne života. Většina onemocnění vzniká do 2 měsíců věku, ale může se objevit také později.
Moučnivka se u kojenců projevuje jako bílý povlak na sliznici v ústech, na jazyku nebo na patře. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, pro některé děti je však moučnivka bolestivá. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Účinky boraxglycerinu
Moučnivka obvykle vymizí i bez léčby během několika týdnů. Pro urychlení léčby nebo při rozsáhlejším výskytu může lékař předepsat mast nebo boraxglycerin. Látky se aplikují do úst dítěte. Kojící matky by si pak měly mastí natírat také bradavky před kojením, aby nedocházelo k přenosu onemocnění z dítěte na matku a zpět.
Použití
Potírá se sliznice dutiny ústní. U kojících matek je důležité léčit také bradavky antimykotickým přípravkem, i když nemají žádné příznaky. Předejde se tak opakovanému návratu moučnivky. Důležité je také vyvaření všech dudlíků, lahví a odsávačky mléka, aby se předešlo další infekci. Neléčená nebo nesprávně léčená moučnivka se může rozšířit i dál a při vážnějším stavu jsou pak nutná celková antimykotika. Proto by měla být léčba konzultována s lékařem. Léčený soor by měl správně do týdne vymizet.
Miminka se vyprazdňují několikrát denně. U kojenců krmených prsem to může být klidně i desetkrát a nejde o něco nepřirozeného, zvláště pokud kojenci přibývají na váze. S postupem času frekvence stolice klesá a kolem třetího měsíce je to přibližně jednou až dvakrát denně, čili podobně jako u dospělých. Barva stolice je převážně žlutá či zlatavá, může připomínat barvu hořčice. Občas jsou v ní malé hrudky, jindy má podobu kašičky. Má nakyslý zápach, který rozhodně nepřipomíná výsledek „práce“ na záchodě, jaký vytvářejí dospělí lidé. „Vůni“ pomáhá vytvářet kyselina mléčná obsažená v mateřském mléku. U kojenců se může objevit i průjem. Poznáte to podle vzhledu stolice, ve které se může vyskytovat trocha krve nebo hnis, ale nejčastěji je tam hlen. V takové situaci byste měli vyhledat dětského lékaře, který určí příčinu, tou může být onemocnění, nevhodný jídelníček, ale také například alergie. Pokud je „poklad“ v pleně jen hodně řídký, bez dalších doprovodných znaků, ještě to nemusí znamenat něco fatálního. Ba naopak, je to dosti přirozené v situaci, kdy je nemluvně kojeno prsem. Má to dvě příčiny. Tou první jsou vlastnosti mateřského mléka, které lépe pročišťuje organismus, druhou je lepší práce střev, které k činnosti povzbuzuje i svalová aktivita nutná k dobrému nakrmení z prsu. Dítě krmené z lahve má stolici trochu pevnější, zdravá barva může být žlutá až jemně nahnědlá. Tady je trošku těžké říci jednoznačnou podobu, někdy je výsledek trávení podobný jako u kojení, vše záleží od druhu umělého mléka, jaké kojenci podáváme a od jeho složení.
Zelená stolice je u umělé stravy normální. Ale měla by být bez zápachu a bez přítomnosti hlenu nebo krve. Pokud je stolice zelená, jedná se zvláště v první fázi života dítěte většinou jen o efekt konzumace železa anebo hypoalergenního mléka. Je nutno si jen hlídat, jestli se kojenec cítí dobře, a vše by mělo být v naprostém pořádku. Pokud se kojenec nevyprazdňuje sám, je samozřejmě dobré mu pomoci rektální rourkou, proto se také prodává. Kojenci tím neublížíte, je velmi tenká a ohebná, nepoškodí nic. Pokud stolice zapáchá, bude se pravděpodobně jednat o porušenou rovnováhu střevních bakterií ve střevě, vzniklou po prodělané střevní infekci, která by se měla brzy upravit při užívání probiotik (například Lacidofilu). Dejte pozor, abyste kojenci nedávali Lacidofil ve stejnou dobu jako Smectu (Smecta má absorpční schopnosti a může bránit vstřebání Lacidofilu ze střeva), mezi těmito dvěma léky by měl být odstup minimálně 3 hodin, eventuálně můžete zkusit Smectu vysadit úplně. Během 1 až 2 týdnů by se stolice měla upravit.
Kojenci mohou až do půl roku svého života šilhat, než se jim zraková ostrost vyvine natolik, že jsou již schopni sami fixovat správnou polohu svých očí. Pokud i po dosažení jednoho roku dítě stále šilhá, může se velmi pravděpodobně jednat o dioptrickou vadu, kterou je třeba vyšetřit a následně korigovat. Pokud by se refrakční vada nekorigovala brýlemi, zalepením očíčka případně jinými způsoby, je velmi pravděpodobné že dojde k rozvoji tupozrakosti (amblyopie). Pokud se vidění v dětství správně nevyvine, v dospělosti je to již velmi obtížně řešitelné. Operace strabismu v dospělosti není vyloučená. Ale po opakovaných operacích v minulosti je třeba zvážit veškerá rizika, včetně možného dvojitého vidění, které při přehnaném narovnání očí hrozí.
Potíže se spánkem nebo usínáním nemají jenom dospělí. Zažívá je také celá třetina dětí. Může přitom jít o stejně vážné situace, proto i pro ně existují speciální spánkové laboratoře. V této laboratoři se vystřídají za týden až 3 děti. Vyšetření není vůbec běžné, protože je náročné jak pro pacienta, pro personál a i vyhodnocení, takže na vyšetření se dostávají jen děti, které už prošly spánkovou ambulancí nebo ORL ambulancí a mají jasně zjištěnou „polysomnografii“. Polysomnografie je celonoční záznam kvality spánku. Při polysomnografii speciální elektrody a čidla snímají důležité funkce dítěte, především elektrickou aktivitu mozku EEG. Podobné elektrody se dávají i k očím a na bradu, kde se snímá svalové napětí brady a očí. Měkké hrudní a břišní pásy sledují dýchací pohyby, malý senzor před nosem a ústy kontroluje průtok vzduchu. EKG měří dvě elektrody přilepené na hrudníku, čidlo na prstu hlídá sycení krve kyslíkem. Videokamera u stropu kontroluje pohyby dítěte i ve tmě. Jak děti zvládají nebo snášejí toto vyšetření? V naprosté většině celkem dobře. Dokonce se monitorují i úplně malé děti, kojenci, pro ně je připravená postýlka, která je vyhřívaná. Nejhorší věk pro spánkovou laboratoř je starší kojenecký věk, kolem devíti měsíců až do roka a půl, kdy děti jsou už hodně bojovné a nechtějí si vyšetření nechat udělat. Dětské potíže jsou podobné jako problémy dospělých. Většinou ale mají jinou příčinu i léčbu.
Hepatitida typu B je chronická infekce, u které dochází k selhání jater, rakovině jater nebo cirhóze. Jedná se o onemocnění, které způsobuje trvalé zjizvení jater. Hepatitida typu B obsahuje DNA viry a jeden z mnoha nesouvisejících virů, který způsobuje virovou hepatitidu. Virová hepatitida typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami při kontaktu s infikovanou osobou. Stejným způsobem se přenáší i HIV, které způsobuje AIDS. Hepatitida typu B je však 100x infekčnější než HIV. Mezi možné způsoby přenosu patří nechráněný sexuální kontakt, krevní transfúze, opakované používání kontaminovaných jehel a stříkaček a vertikální přenos z matky na dítě během porodu. Virus hepatitidy typu B primárně zasahuje do správného chodu jater, do replikace jaterních buněk, známých jako hepatocyty. Infekce hepatitidy typu B zasahuje i imunitní systém a způsobuje hepatocelulární poškození a virové odstranění.
Akutní infekce viru hepatitidy typu B je spojena s virovou hepatitidou, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, zvracením, bolestí těla, mírnou horečkou, tmavou močí a postupným rozvojem žloutenky. Svědění patří mezi možné příznaky všech typů hepatitidy. Nemoc trvá několik týdnů, pak se ve většině případů postupně zlepšuje.
Nejvíce ohroženi jsou uživatelé drog, kteří sdílí jehly nebo jiné pomůcky, dále ti, kdo mají nechráněný sexuální styk s infikovaným partnerem, narodili se s hepatitidou, nebo cestují do částí světa, kde je rozšířená hepatitida typu B. Ženy mající hepatitidu typu B ji mohou předat svým dětem během porodu nebo těhotenství. Většina lidí infikovaných hepatitidou typu B se plně zotavila, i když jejich příznaky byly velmi vážné. Kojenci a děti mají větší pravděpodobnost vzniku chronické infekce. Neexistuje žádný lék na hepatitidu typu B, jen prevence v podobě očkování. Pokud jste již byli nakaženi, musíte přijmout některá opatření, aby se zabránilo následnému šíření hepatitidy typu B na ostatní.
Kvasinková infekce úst nebo krku se nazývá moučnivka. U zdravých jedinců způsobuje afty. Kandidózou úst nejčastěji trpí kojenci, starší lidé, pacienti po chemoterapii a lidé s AIDS nebo jinými poruchami imunitního systému. Mohou ji mít i lidé s cukrovou nebo astmatem, protože antibiotika, inhalátory a steroidní léky způsobují rovněž tuto infekci. Pokud máte afty, navštivte raději lékaře, neléčené afty mohou infikovat krevní řečiště, což může být velmi nebezpečné. Léčba orální kandidózy závisí na celkovém zdravotním stavu, věku a závažnosti infekce.
Lékař vám předepíše antimykotika. Tento lék může být přijímán v ústní vodě nebo pilulkách, které se polykají nebo rozpouštějí v ústech. Pokud infekce nemizí a stává se velmi závažnou, mohou být použity silné protiplísňové léky v injekční formě.
Rozštěpy mohou mít velmi rozdílný rozsah. Od forem naznačených až po úplné. Může být zasažen ret, čelist i patro. Mohou být jednostranné i oboustranné. Rozštěpy rtu jsou častěji postižení chlapci. Naopak izolovanými rozštěpy patra (je zasaženo pouze patro) jsou častěji postiženy dívky.
Rozštěpy rtu jsou diagnostikovány pro svoji nápadnost snadno ihned po narození. Rozštěp patra je otvor v patře, který je viditelný, když novorozenec otevře ústa. Je velmi důležité použít při vyšetření svítilnu, aby nebyl přehlédnut ani defekt malých rozměrů. Toto se běžně vyšetřuje již v porodnici. Novorozenci postižení rozštěpem patra budou mít problémy s kojením, protože nedokážou vytvořit v ústech podtlak potřebný k sání. Pokud se plné kojení nezdaří, jsou tito kojenci přikrmováni nebo jsou plně krmeni lahví. Lahev bývá často nutné opatřit speciálně upravenou savičkou nebo je používána speciální kojenecká lahev pro děti s rozštěpem patra. Důležité je najít ke krmení vhodnou polohu, nejlépe v polosedě, kdy mléko dítěti tolik nevniká do nosu.
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, ale spíš nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Potničky vznikají při přehřátí dítěte
při horečce;
nevhodným oblečením;
pobytem v horkém prostředí;
po delší cestě autem v letních měsících;
v noci.
Prevence potniček u dětí
V bytě udržujte stálou teplotu a snažte se nechat v místnosti proudit vzduch (pootevřená ventilace).
Volte vždy vhodné oblečení (spodní vrstvy by měly být bavlněné).
Dítě zbytečně moc neoblékejte, aby na sobě nemělo příliš vrstev k poměru teploty vzduchu, spíše ho otužujte.
Snažte se omezit pobyt dítěte v horkém a vlhkém prostředí.
Na noc dítě ukládejte ke spánku do chladné, dobře vyvětrané místnosti.
Do postýlky na matraci nedávejte klasické igelitové podložky.
Dbejte na zvýšenou hygienu, dítě častěji přebalujte a vždy jej otřete k tomu určenými dětskými hygienickými ubrousky.
Léčba probíhá nejčastěji pomocí antibiotik – chloramfenikolem nebo erytromycinem, které doplňují přípravky proti kašli a na odhlenění, a trvá asi 14 dnů. Během léčby je nutné dodržovat klid na lůžku a být v izolaci od společnosti, jež by se mohla velmi snadno nakazit. Těžce nemocní kojenci musí být pod neustálým lékařským dohledem. Nejsou schopni odkašlávat, je nutné odsávat jim hleny. Nekomplikované případy jsou léčeny v domácím prostředí, ale u těžších případů, a pokud jsou nakaženy malé děti, je vhodné nemocného hospitalizovat. Je doporučováno zvlhčovat vzduch v místnosti.
Očkování, které je v současnosti dostupné, je nepovinné a představuje účinnou prevenci proti dětským gastroenteritidám způsobených rotaviry. Očkují se kojenci od šesti týdnů do šestého měsíce, avšak čím dříve, tím lépe. Podávají se dvě perorální dávky (tj. ústy, ne injekčně) s odstupem čtyř týdnů. V ČR jsou nyní dostupné dvě vakcíny – Rotarix a RotaTeq, nejsou však hrazeny ze zdravotního pojištění. Jejich ceny se pohybují okolo 1 500 Kč, přesnější informace žádejte od svého pediatra. V prevenci rotavirové infekce hraje zásadní roli důkladné dodržování hygieny.
