KULÍŠEK je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Průjmem označujeme příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Neexistuje však přesné vymezení průjmu. Co je pro někoho již průjmem, je pro jiného obvyklou normou. S určitou mírou nepřesnosti můžeme za průjem označit 3 a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den. Průjem není samostatná nemoc, je to vždy příznak nějakého onemocnění nebo poruchy. Při průjmu je narušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu, navíc dochází k nenormálnímu vylučování vody do střeva.
Žlutý průjem u dětí
Děti (zejména v batolecím věku) ochutnají mnoho nového. Nejen potravin a tekutin, ale i předmětů nejedlých. Riziko průjmového onemocnění hrozí také při dietní chybě, kumulaci většího množství lidí (virové průjmy), specifickým problémem jsou takzvané cestovatelské průjmy. Průjem není radno podceňovat zejména u malých dětí. Výrazný žlutý průjem patří k lékaři a průjem s krví ve stolici bezodkladně!
Základem léčby je udržení dostatečné míry správného zavodnění a doplňování solí, glukózy a pufrů k udržení správného pH (přibližně řečeno přiměřené kyselosti vnitřního prostředí). Speciální rozpustné směsi (například iontový nápoj Kulíšek) pomáhají k obnově normálních vnitřních poměrů organismu.
Žlutý průjem u novorozence
Malému miminku hrozí rychlé odvodnění neboli dehydratace, spojená s rychlou ztrátou minerálů. Čím je tedy dítě mladší a má nižší hmotnost, tím je pro něj každá ztráta závažnější. Největší nebezpečí tak hrozí právě novorozencům a malým kojencům. To, zda je dítě dehydratované, zjistíte i vy sami doma, pokud máte váhu. Ubývá na váze? Nemočí? Pak je zřejmě odvodněné a okamžitě byste s ním měli spěchat do ordinace dětského lékaře. Většina průjmů má dobrý průběh, pokud přijdete brzy a včas se zahájí rehydratace (zavodnění) a remineralizace solnými roztoky s glukózou nebo rýžovým odvarem.
Žlutý průjem u batolat
V průběhu života postihne žlutý průjem téměř každé dítě. Závažný průběh může mít tato porucha u kojenců, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin. Příčinou akutního průjmového onemocnění v našich podmínkách jsou viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry) a bakterie (například Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti. Vzhledem ke složení mateřského mléka trpí průjmy méně často kojené děti než děti uměle vyživované.
Léčba
Léčení spočívá ve včasné náhradě ztracených tekutin a solí (rehydratace) a včasném podání tolerovaných potravin (realimentace) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronického průjmu. Rehydratační roztoky jsou roztoky, které lze podávat ústy, lze jimi rychle nahradit ztrátu solí a vody zejména v časném stadiu onemocnění. Roztok je dětmi velmi dobře přijímán, lze jím zvládat i situace doprovázené zvracením. U nás je na trhu volně prodejný rehydratační roztok s názvem „Kulíšek“, takže i v domácích podmínkách lze počáteční stadia onemocnění zvládnout.
Zásady rehydratace Kulíškem (rehydratační roztok) při průjmu:
- Roztok podávejte vždy vychlazený na 4–8 °C, po lžičkách, například po 5–10 minutách vždy 5–10 ml roztoku (jedna dnešní čajová lžička má objem 4 ml, takže podáte 2–3 lžičky, interval můžete prodloužit na 15–20 minut podle
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Žlutý průjem
Jak zastavit průjem u dětí
Průjem dokáže dítě pořádně potrápit, stačí drobná dietní chyba či neumyté ruce před jídlem. O průjmu hovoříme tehdy, pokud má dítě častěji stolici a její konzistence je řidší (až vodnatější) než obvykle. Stolice obvykle i jinak zapáchá. Nejčastější příčinou této poruchy trávicího ústrojí jsou u dětí zánětlivé reakce střeva na infekci. Při průjmu ztrácejí děti potřebné tekutiny a v nich obsažené elektrolyty. Tento stav může vyústit až v dehydrataci organismu, která může dítě bezprostředně ohrozit na životě. Nebezpečí dehydratace organismu stoupá obzvlášť, pokud je průjem vleklý nebo se k němu přidá zvracení či teplota.
O průjmu hovoříme tehdy:
- pokud měl kojenec více než pět tekutých stolic za den;
- pokud mělo malé dítě více než tři tekuté stolice za den.
Nejdůležitější je zajistit dítěti dostatečný přísun tekutin, aby se tak vyrovnala ztráta tekutin a důležitých minerálů. Podávejte dítěti tekutiny opakovaně, nejlépe v malém množství. Spotřeba tekutin u kojenců se udává 150 ml/kg/den, u batolat 100–120 ml/kg/den. Dobrým pomocníkem jsou sypké směsi pro přípravu rehydratačního nápoje, které by měly být součástí každé dětské lékárničky (například Kulíšek). Jejich výhodou je vyvážený poměr látek, které dítěti v dané situaci díky průjmu chybí.
Pokud dítě kojíte, s kojením nepřestávejte – mateřským mlékem si dítě doplňuje tolik potřebné tekutiny. Pokud použijete rehydratační roztok, nařeďte ho mateřským mlékem. Před kojením můžete dítěti podat několik lžiček rýžového odvaru, u kojených dětí starších 6 měsíců můžete podat i mrkvový odvar. Pokud je dítě na umělém mléku, podávejte mu po dobu šesti až osmi hodin rýžový nebo mrkvový odvar či slabý čaj (nejlépe heřmánkový nebo fenyklový). Přidejte do něj špetku soli a čajovou lžičku hroznového cukru (na 100 ml čaje). Postupně pak přejděte na mléko, kterým jste dítě krmila před výskytem průjmu.
Po dobu šesti hodin nepodávejte staršímu dítěti žádnou pevnou stravu, podávejte mu místo toho tekutiny. Pití volte tak, aby bylo pestré a dítěti se neprotivilo. Osvědčený je heřmánkový, fenyklový nebo slabý černý čaj, do kterého přidejte 1–2 čajové lžičky hroznového cukru na 100 ml čaje a špetku soli. Čaj by neměl být horký, nejlepší je ho podávat při pokojové teplotě. Pomůže také osolený vývar a banánová nebo meruňková šťáva, která obsahuje hodně draslíku. Díky těmto tekutinám můžete dítěti dodat potřebné živiny, elektrolyty a vitamíny, které průjmem ztratilo. Pokud dáte dítěti do hrníčku slánku, dítě často vypije daleko více, než kdyby pilo jen obyčejně z hrníčku. Zhruba po šesti hodinách můžete začít dítěti podávat lehce stravitelnou stravu s minimálním obsahem tuků.
Zdroj: článek Jak zvládnout průjem
