Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

KVAŠENÍ


Výroba kyseliny máselné

Kvašení (fermentace), zkráceně také někdy označované jako kvas, znamená přeměnu látky za účasti enzymů mikroorganismů, při níž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek (obvykle sacharidů) na látky energeticky chudší, nebo se nové látky syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se účastní živé mikroorganismy (například kvašení piva, vína, těsta). V roce 1907 získal německý chemik Eduard Buchner Nobelovu cenu za chemii za objev, že ke kvašení není třeba živých mikroorganismů, ale stačí jejich enzymy. Byl to jeden ze zásadních objevů ustavující se biochemie. Věda, která zkoumá kvašení, se nazývá zymologie. Kvašení je anaerobní proces, který je jednodušší, ale méně efektivní než dýchání. Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné. V průmyslu se používá buď kvašení jednorázové, nebo nepřetržité (za stálého přítoku sladké zápary a odběru zápary prokvašené).

Máselné kvašení je anaerobní štěpení cukrů nebo kyseliny mléčné na kyselinu máselnou za vývoje oxidu uhličitého a vodíku. Z mnoha druhů bakterií je pro máselné kvašení nejobvyklejší Clostridium butyricum. Granulobacter butyricum vytváří vedle kyseliny máselné též butanol. Máselné kvašení se uplatňuje při máčení lnu, výrobě pšeničného škrobu kysáním a při zrání některých sýrů. Máselné kvašení je nežádoucí například při přípravě siláže.

Zdroj: článek Kyselina máselná

Co dělat, když sirup ze smrkových výhonků kvasí

Sirup ze smrkových výhonů nemá kvasit, pokud se tak stane, tak se již nejedná o louhování, ale o kvašení, což je jiná technologická úprava, díky níž získáme zcela jiný produkt.

Chcete-li zkusit pálenku za smrkových výhonků, budete potřebovat smrkové výhonky, 8 hrnků filtrované vody a 6 lžic cukru. Vodu pořádně smíchejte s cukrem, dokud se úplně nerozpustí – tento nálev (brining) můžete použít pokaždé na základní kvašení. Do studené vody namočte výhonky jehličí alespoň na 30 minut a následně ještě promyjte. Poté dejte veškeré výhonky do kvasicí nádoby s gumou. Pupeny následně zalijte připraveným briningem, a pokud v lednici skladujete kvas z jakéhokoliv předešlého kvašení, pak se doporučuje přidat 2 lžíce tohoto kvasu na rychlé nastartování kvašení. Nádobu uzavřete, nikoliv však víčkem na závit, ale klasickým zaklapovacím víčkem s gumou, a nechte minimálně týden v pokojové teplotě. Pokud se rozhodnete dát nádobu do lednice či jiných chladnějších míst, kvašení potrvá mnohem déle, přestože výsledek bude srovnatelný. Nakonec nechte kvas vypálit v akreditované palírně a tím vám vznikne pálenka.

Zdroj: článek Likér ze smrkových výhonků

Zdroje vitamínu B12

Vitamín B12 se vyskytuje téměř výhradně v živočišných potravinách, jako je maso, mléčné výrobky, vejce. Výjimkou jsou rostliny a ostatní příkrmy, například kysané zelí, obsahující bakterie mléčnokyselého kvašení, neboť při tomto kvašení vzniká právě vitamín B12. Jednou ze vzácných rostlin poskytujících vitamín B12 je řešetlák, je však sporné, zda bylinná forma vitamínu B12 může být lidským organismem využita. Ve vyvážené stravě, která obsahuje maso, vejce nebo mléčné výrobky, není potřeba doplňovat vitamín B12. Lidé, kteří jedí vegetariánskou stravu a nepřijímají žádné živočišné potraviny, však nemají dostatečný příjem tohoto vitamínu.

Zdroj: článek Vitamín B12

Příčiny

  • Nesprávná výživa – mnoho nevhodné a málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organismu), příliš mnoho bílkovin, cukru, alkoholu, nikotinu, nasycených mastných kyselin, jedů z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační barvicí přísady, chlór v pitné vodě
  • Stravovací návyky – nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech)
  • Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin
  • Narušení střevní flóry – kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě
  • Málo tekutin – stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních
  • Zátěžové situace – zloba a agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž

Příčina překyselení našeho těla tedy často spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Jakýkoliv stres také okyseluje. V souvislosti s okyselením je tak síť našich cév neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.

Pro orientační přehled je dostačující jednoduché vyšetření pH moči: protože vylučování kyselin v průběhu dne kolísá dle příjmu potravy, je účelné provést srovnání denního profilu opakovaně během 3 až 4 dnů. Měření lze provést doma. K měření moči je vhodné používat pouze takzvané selektivní indikátorové papírky, protože měří mnohem přesněji než v lékárnách běžně prodávané univerzální papírky na měření moči. Selektivní mají podstatně bohatší stupnicí pH.

Při zjištění výrazně kyselé hodnoty je nezbytné provést odpovídající opatření k odkyselení, například příjem potravinových doplňků se zásaditým účinkem, zásadité koupele a především odpovídající změnu stravování.

Zdroj: článek Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení

Překyselení organismu

Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví.

Podle významných světových autorů totiž téměř není možné onemocnět, dokážeme-li udržet správnou acidobazickou (zásadito-kyselou) rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění.

Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci, zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.

Kyselost nebo zásaditost jakékoliv tekutiny se udává v takzvaném pH (zkratka od „potential of hydrogen“ = množství volných iontů vodíku H+). Tato jednotka jednoduše řečeno udává, jestli je v tekutině více kyselých nebo zásaditých látek, případně zda jsou v rovnováze a tekutina je neutrální. Neutrální tekutina je ta, která má pH kolem hodnoty 7. Lidské tělo je navrženo tak, aby bylo mírně zásadité, je to pro něj doslova životně důležité, aby po celou dobu mělo pH krve na hodnotách kolem 7,4.

Cévy a vůbec jakékoliv tkáně uvnitř lidského organismu nejsou stavěny na průchod kyselé směsi. Víceméně cokoliv kyselého, co prochází lidskou tkání, nenávratně poškozuje tyto tkáně. Lidský organismus se ve snaze přežít snaží procesem demineralizace dosáhnout mírně zásadité hodnoty pH, problém je ovšem v tom, kde má tyto látky a materiály vůbec brát. A tak tělo, protože nemá na vybranou, si vápník a další zásadotvorné materiály bere z kostí, zubů, kloubních chrupavek a podobně. Ve výsledku to tedy znamená, že tělo pod hrozbou daleko větších škod oslabuje samo sebe. Získaný vápník a další materiály se naváží na kyseliny v cévní stěně a ta postupně tuhne. Postižné místo organismus ošetří svojí záplatou jménem cholesterol. Nemusíme zde připomínat, že dobrá průchodnost cév je velmi důležitá pro naše zdraví.

Obrana tedy spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je nebo by měl být pro člověka normální a&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Způsobuje zelená káva překyselení organismu

Míchaná konopná mast

Ingredience: 150 g sádla, 150 g nerafinovaného bambuckého másla, 20 g mandlového oleje, 250 g volně sypaných celých sušených listů konopí (1/4 by měla být ze sušených samičích květenství, palic, které by měly pocházet z kvalitních rostlin)

Postup: Rozpusťte sádlo. Sušené listy rozdrobte nahrubo, vhoďte do kastrolu a za častého míchání pomalu louhujte asi 20 minut. Nechte trochu vychladnout, opatrně přidejte 2 díly vody a vařte asi 1,5 hodiny, odstavte a nechte vychladnout, už nemíchejte. Vychladlý kastrol dejte přes noc do ledničky. Další den opatrně seberte ztuhlý tukový škraloup a vodu se zbytky listů a stonků vylijte. Ze škraloupu ještě vytlačte vodu, dobře promíchejte a natlačte do širší nádobky s volnějším uzávěrem. Nechte v temnu proležet tak dlouho, než uvnitř dojde k alkoholovému kvašení (2–3 týdny). Do uleželého mixu přidejte 150 g bambuckého másla a mandlový olej, rozpusťte vše v hrnci, zahřívejte tak dlouho, dokud se z ní uvolňuje nepříjemný zápach po kvašení, a přeceďte přes hrubší cedník. Přidejte jemně rozdrcené palice, nalijte do menší a vyšší nádoby (zavařovačky) a za občasného míchání vařte ve vodní lázni asi hodinu, až se na povrchu začne vytvářet pěna. Nechte vychladnout, zavřete nádobu a uložte na chladné a temné místo. Za týden opět povařte ve vodní lázni a za další týden znovu. Hotovou mast přeceďte přes čisté plátno. Mast ještě můžete vylepšit přidáním máty nebo konopného oleje (pro léčbu kožních nemocí a afekcí). Také se osvědčilo přidání kadidla, které má některé účinky podobné jako konopí. Nakonec rozlijte do kelímků a nechte ztuhnout. Uchovávejte v chladnu, zvlášť v případě, že jste do masti přidali konopný olej, který rychle podléhá rozkladu. Mast by se měla spotřebovat do 6 měsíců, pokud je v ní konopný olej, tak nejlépe do 3 měsíců.

Použití: Pomáhá při spáleninách (zchlaďte popálené místo pod proudem studené vody a okamžitě natřete silnější vrstvou masti, po vstřebání znovu namažte), léčí všechny druhy oděrek, povrchní říznutí, zanícené póry (akné), boláky vzniklé ucpáním žláz za uchem (i u zvířat), zarostlé nehty, kuří oka, opary, některé plísně včetně bílé nehtové, některé druhy lupénky a atopických ekzémů, ekzém na loktech, lehké artritické (do II. stupně) a revmatické bolesti, strnulou šíji, bolesti zad, záněty a otoky žil, bércové vředy, pohmožděniny jako natlučené koleno, výron a svalové bolesti, menstruační bolesti, hemoroidy, chronický zánět hrtanu (vhodné je mast aplikovat s Priessnitzovým obkladem), začínající rýmu, nachlazení a bolest v krku (napomáhá k uvolňování hlenu – natřete mastí nos a čelo, namasírujte jí krk a převažte šátkem), pomůže i při astmatických obtížích (uvolňuje dýchání), na migrény, bolesti hlavy (natřít čelo a spánky).

Zdroj: článek Domácí výroba konopné masti ze sádla

Rozdíl mezi droždím a pivovarskými kvasinkami

V droždí, označovaném také jako kvasnice, jsou buňky kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinky), které ke svému rozmnožování potřebují prostředí obsahující cukr. Dnešní výroba droždí je většinou značně vzdálená původnímu pěstování kultur na obilném šrotu nebo kvasnicím, které se získávaly z pivovarských usazenin. Pivovarské usazeniny se pro kypření těsta začaly používat až v 17. století. Od počátku 20. století se jako živný substrát začala používat melasa – vedlejší produkt vznikající při zpracování cukrové řepy. Za přítomnosti kyslíku a přídavku živin kvasinkové buňky rychle rostou a množí se. Z malé zkumavky s buňkami kvasinek se v několika následných fermentačních stupních získává požadované množství droždí. Po skončení fermentace se zbytky melasy a živin z růstového prostředí oddělí na separátorech a tím se získá takzvané kvasničné mléko, ze kterého se následně odstraňuje část vody na vakuových filtrech. Při výrobě se mnohdy – pro zefektivnění celého procesu – používají chemické látky jako syntetický silikonový olej na odpěňování, kyselina sírová, fosforečnany, amoniak a jiné. Živé organismy obsažené v droždí mají schopnost přeměňovat přirozené cukry přítomné v mouce na alkohol a oxid uhličitý, který způsobuje kynutí těsta.

Pekařské droždí je zdrojem celé řady živin a vitaminů. V prvé řadě vitaminů typu B, které se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě:

  • vitamin B1 (thiamin) – pozitivně ovlivňuje činnost srdeční a nervové soustavy;
  • vitamin B2 (riboflavin) – má vliv na zdravou pokožku, dobrý zrak a správné fungování trávicího ústrojí;
  • vitamin B3 (niacin) – pomáhá udržovat zdravou pokožku, příznivě ovlivňuje trávicí ústrojí a nervový systém.

Kromě vitaminů B obsahuje pekařské droždí ještě bílkoviny (především aminokyseliny) a minerální látky (zvláště chrom).

Droždí pomáhá při:

  • nespavosti a depresích – niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek a „dobrou náladu“;
  • únavě – vitaminy typu B se podílejí na uvolňování energie ze sacharidů obsažených v potravě a příznivě tím ovlivňují lidský organismus.

Čerstvé pekařské droždí jsou živé kvasinky schopné způsobit kynutí těst. Čerstvé pekařské droždí obsahuje vodu. Lisuje se do tvaru kostiček, má světle béžovou barvu, lasturový lom, je hebké, snadno se drobí a příjemně voní. Skladuje se v lednici při teplotě udané výrobcem, ale maximálně do 10 °C. Optimální teplota je 5 °C.

Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě jemných kuliček krystalků. Tento typ droždí se

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Droždí a cukrovka

Léčba laktózové intolerance

Podezření na intoleranci laktózy se nejčastěji potvrzuje vodíkovým dechovým testem. Při kvašení mléčného cukru se tvoří ve větším množství vodík, který se ve střevě vstřebává a je vydechován plícemi. Test se tedy provádí stanovením množství vodíku ve vydechovaném vzduchu po podání laktózy. Další variantou potvrzení diagnózy bývá určení pH průjmovité stolice, které bývá při laktózové intoleranci kyselé v důsledku vyššího obsahu organických kyselin. Lékař také může po podání laktózy změřit glykémii (hladinu cukru v krvi), která bývá u intolerance laktózy málo zvýšená. Dochází k tomu v důsledku nerozštěpení laktózy na jednodušší cukry, které by se vstřebaly ze střeva a glykémii by zvýšily. Nejméně používaným testem, zejména kvůli jeho náročnosti a invazivnímu charakteru, bývá přímé stanovení enzymu ve střevní sliznici. Lékař při endoskopickém vyšetření odstřihne malý kousek sliznice tenkého střeva a v ní se pak prokazuje přítomnost nebo nepřítomnost laktázy. Onemocnění se dá léčit pouze omezením laktózy v jídelníčku, ve výjimečných případech je nutno výrobky s obsahem laktózy úplně vyloučit. Protože má většina postižených ještě v tenkém střevě aspoň malou aktivitu laktázy, nemají potíže po konzumaci malého množství výrobků s obsahem mléčného cukru. Některé mléčné výrobky mají již přirozeně nízký obsah laktózy, jsou to hlavně tvrdé a zrající sýry. Ty může i pacient s laktózovou intolerancí konzumovat prakticky neomezeně. Někdy bývá dobře tolerováno dokonce i mléko, zvláště když je smícháno s kakaem nebo kukuřičnými lupínky, které zvýší vydatnost jídla, což způsobí zpomalené trávení a laktóza tak má větší šanci, že bude rozštěpena zbytky enzymu, který se ve střevě nachází. Také mléčné výrobky s vyšším podílem tuku (šlehačka či smetana) nemusí v menších množstvích pacientovi způsobovat žádné výraznější potíže. Jogurty a zakysané výrobky sice laktózu obsahují, ale zároveň obsahují bakterie, které s jejím štěpením ve střevě pomůžou, a tak s jejich konzumací nemá většina lidí s laktózovou intolerancí žádné potíže. „Přátelské“ bakterie, které se nacházejí v probiotikách, také mohou stav pacienta trpícího laktózovou intolerancí výrazně zlepšit. Je však třeba dávat si pozor na jiné potraviny, které mohou laktózu obsahovat. Jedná se zejména o mléčnou čokoládu, dezerty, zmrzlinu, zákusky, máslo, margarín nebo potraviny obsahující sušené mléko. Laktóza se také nachází v množství léků, nápojích, dokonce i ve žvýkačkách. Je proto nutné sledovat složení potravin, které jíme. Existují také speciální bezlaktózová mléka a bezlaktózové mléčné výrobky nebo lze užívat tablety s obsahem laktázy, které jsou k dostání v lékárně bez lékařského předpisu.

Zdroj: článek Alergie na laktózu u dětí

Jablečný ocet

Jablečný ocet je starý lidový lék a jako takový se používá na celou řadu zdravotních potíží. Jeho zastánci tvrdí, že může léčit artritidu, působí jako ochrana při osteoporóze, snižuje krevní tlak a cholesterol v krvi, působí jako prevence rakoviny, ničí záněty a infekce a rovněž napomáhá lepšímu trávení, odbourává tuky a podporuje hubnutí, zlepšuje paměť a chrání mysl proti stárnutí. V medicíně má ocet opravdu bohaté využití a první zmínky o něm se objevují už před 10 000 lety. Byli to právě Babyloňané, kteří zhruba 5 000 let před Kristem získali kyselou tekutinu procesem kvašení. Na výrobu octa použili datlové palmy, hrozny, fíky a věřili v jeho vynikající léčivé vlastnosti.

Jablečný ocet se dnes prodává jako zdravější alternativa vinného octa. Mnoho výrobců tvrdí, že obsažený beta-karoten působí proti volným radikálům, že se jako významný antioxidant podílí na regeneraci a že předchází mutaci lidských tkání. Použití jablečného octa jako léku na artritidu není prokázáno, je ale založeno na domněnce, že ocet rozpouští krystaly kyseliny, které se ukládají v kloubech a okolních tkáních, následkem čehož se snižuje pohyblivost kloubu. Tyto krystaly způsobují rovněž předčasné stárnutí organismu. Podle některých teorií jablečný ocet umí tyto krystaly proměnit v roztok a vyloučit z těla. Podobně tvrzení o tom, že jablečný ocet snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, má svou teoretickou základnu. Ta vychází z předpokladu, že lidé při konzumaci těžkých bílkovinných a tučných pokrmů přirozeně touží po „něčem kyselém“. Jablečný ocet prý ředí krev, což následně vede k volnějšímu průtoku krve bez zatížení srdce. Jiné zdroje uvádí, že přítomný pektin funguje přes trávicí systém, kde váže cholesterol a podporuje jeho vyloučení z organismu. Jablečný ocet je k dispozici také ve formě tablet. Výrobky bývají kombinované například s vlákninou, případně jinými bylinnými složkami. Jejich účelem je usnadnění trávení těžkých jídel a také podpora spalování tuků.

Zdroj: článek Domácí jablečný ocet

Co to jsou probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou převážnou součástí zdravé střevní mikroflóry. Jedná se o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a některé další druhy bakterií, jako je například Streptococcus thermophilus. Pro kojence jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích kapslí nebo sáčků. Střeva miminka by se měla lépe osídlit v průběhu několika dní až dvou týdnů.

Zdroj: článek Probiotika

Bílé tečky na jazyku miminka

Nejčastější příčinou bílých teček na jazyku miminka je moučnivka. Ta se projevuje bílými povlaky v ústech dítěte (na jazyku, na patře či vnitřku tvářích) a nejčastěji se objevuje u kojenců do jednoho roku věku. Moučnivku způsobuje kvasinka, která se v lidském těle běžně vyskytuje, ale pokud je všechno v pořádku, dokážeme se s ní vypořádat. Teprve v momentě, kdy je naše imunita z nějakého důvodu oslabena, dochází k přemnožení kvasinek a ke vzniku moučnivky.

Postiženým miminkům nemusí moučnivka způsobovat žádné problémy, ale taky může. Některé děti trpí potížemi s příjmem potravy, neklidem či bolestmi bříška. Pokud jsou totiž kvasinky přemnožené v pusince, jsou pravděpodobně přemnožené i ve střevech, kde pak způsobují nežádoucí kvašení.

Pokud se jedná o mírnou formu moučnivky, je potažený pouze jazyk, nikoli patro či ústní sliznice, nemusí se přistupovat k žádné léčbě. Lékaři obvykle radí nechat to miminko vybojovat samo. Jako pomocná opatření se doporučuje vyvářet po nějakou dobu dudlíky a pomoci nastartovat imunitu dítěte přípravkem s obsahem širokospektrálních laktobacilů.

Pokud se ale bílé flíčky či potahy vyskytují nejen na jazyku, ale zasažena je větší část úst, případně je zarudlá oblast kolem konečníku, je už nutné přistoupit k léčbě. Pediatři nejčastěji doporučují slabý roztok genciánové violeti (fialová vodička), kterou se miminku vytírají ústa. Někde se sice dočtete, že je karcinogenní, ale to byste museli dítě genciánkou několik měsíců doslova prolévat, aby bylo riziko vzniku rakoviny opodstatněné.

Někteří lékaři předepisují také borax, nebo pokud občas jezdíte do Německa či do Rakouska, můžete si dovézt volně prodejný Nystatin. Kromě vytírání pusinky dítěte je ale taky nutné potírat si vybraným lékem bradavky, aby si vaše miminko při kojení nezaneslo kvasinky zpátky.

Zdroj: článek Bílé skvrny na jazyku

Kvasinková dieta

Protikvasinková dieta znamená poměrně přísný stravovací režim, jehož poctivé dodržování ale přináší značnou úlevu. Nemůžeme si myslet, že za všechno může zaplísněný organismus a střílet diagnózy od boku. Základem této diety je striktní vyloučení cukru a bílé mouky z jídelníčku. Rovněž je potřeba trvale se vzdát droždí a mléka. Je naprosto nevhodné jíst sladké bílé pečivo, koláče, koblihy, chléb, rohlíky, zákusky, cukrovinky a oblíbenou čokoládu. Pečivo můžete pouze celozrnné a kváskové, nejlepší je ovšem nejíst pečivo vůbec. Můžete ho nahradit extrudovanými chlebíčky a podstatně zdravějšími obilnými kašemi. Povolenými obilovinami jsou jáhly, pohanka, hnědá rýže, žito, oves, ječmen a špalda. Bílou rýži a kukuřici byste měli omezit nebo vynechat. Chybou by však bylo si kašičky sladit. Na to opravdu zapomeňte. Pozor na med, fruktózu, třtinový cukr či sladké sušené ovoce. Pořád se jedná o cukr, navíc v sušeném neošetřeném ovoci jsou podmínky pro plísně jak dělané.

Z ovoce se doporučují například jablka, hrušky, grepy, kiwi, maliny, borůvky, ostružiny, švestky, rybíz, třešně, meruňky, angrešt a podobně. Vybírejte si především ovoce s kyselejší chutí, tím nic nezkazíte. Vynechat byste měli veškeré sladké ovoce, které snadno podléhá kvašení. Ze sladidel je pak povolena pouze stévie, melasa a obilné slady. Vyhněte se umělým sladidlům. Prostě se vyhněte celkově cukru. Se zeleninou na tom budete mnohem lépe, jsou ale zakázány brambory a veškeré výrobky z nich. Omezit byste také měli sladkou kukuřici. Z nápojů se doporučují nejrůznější zeleninové šťávy, zelené a bylinné čaje, samozřejmě také čistá voda. Bublinkové nápoje, slazené limonády, kávu a alkohol bez lítosti přenechejte druhým. Co se týká bílkovin, můžete libové maso, nejlépe ryby. Zakázány jsou uzeniny, tučná a smažená masa, rovněž mléko, sýry, sladké mléčné výrobky a plísňové sýry. Povoleny jsou kvalitní bílé jogurty nebo neslazené kysané nápoje s probiotickou kulturou. Přátelská spolupráce s probiotiky se vyplatí vždycky. Vynechejte veškeré přídatné látky, konzervy, polotovary a přípravky na dochucení. Z tuků upřednostňujte ty nenasycené nebo například kokosový olej, který se považuje za vynikajícího spolubojovníka s kvasinkami a plísněmi. Chcete-li si okořenit jídlo, používejte v hojné míře česnek, kterého se kvasinky velice bojí. Rovněž mají respekt před štiplavou zeleninou, jakou je například řeřicha nebo ředkvičky.

Počítejte s tím, že na počátku diety budete mít velkou chuť na sladké. Je to proto, že kvasinkám postupně začne chybět cukr. Chuť na sladké postupně odezní. Během diety může dojít ke zhoršení potíží, jedná se pouze o dočasnou záležitost. Protikvasinkovou dietu můžete navíc podpořit užíváním některých osvědčených přípravků na hubení plísní a kvasinek.

Test na kvasinky.

Zdroj: článek Jak se zbavit kvasinek

Kde hledat přírodní probiotika

Vynikající přírodní probiotikum je kefír. Nápoj z kefíru zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky. Mléčná kefírová houba přeměňuje mléčnou laktózu v jiné sloučeniny, a proto je kefír vhodný i pro lidi trpící intolerancí laktózy. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a účinně stimuluje imunitní systém. Je obecně známo, že imunitní systém je v takové kondici, v jaké je vaše zažívání, a hlavně vaše střevní mikroflóra. Schopností kefíru jakožto přírodního probiotika je tedy udržovat vaši střevní mikroflóru v perfektní kondici. Kromě kefíru se probiotika vyskytují v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, sýry. Tento druh potravin bychom měli konzumovat nejlépe každodenně, jelikož mléčné výrobky nám kromě zdravých probiotik dodávají i nezbytný vápník, jehož hlavní funkce v našem těle je jistě každému dobře známá.

Některým lidem může příjem mléčných výrobků způsobovat jisté zažívací potíže, mnoho z nás je totiž alergických na mléčnou bílkovinu nebo nedokážeme zpracovat mléčný cukr – laktózu. V takovém případě je nezbytné přijímat probiotika z jiných zdrojů. Kromě doplňků stravy zakoupených v lékárně, kde máte tyto „hodné bakterie“ již v koncentrovanější formě, můžete do jídelníčku zařadit zeleninu, která prošla procesem mléčného kvašení. Patří sem například zelí, okurky, nebo takzvané pickles, což je zkvašená zelenina bohatá na probiotické bakterie. Většinou jsou zakysané mléčné výrobky v určitém množství dobře tolerovány i u lidí trpících laktózovou intolerancí, v těchto produktech je totiž mléčný cukr již částečně naštěpen. Někdy můžeme probiotika nalézt i ve fermentovaných sójových produktech, což ocení zejména vegetariáni, vegani nebo lidé vyznávající jiný alternativní směr stravování.

Zdroj: článek Synbiotika pro zdravá střeva

Jak ji použít

Březová šťáva se uchovává v dřevěných bečkách, lehce posypaná ječmenem. Když zrna vyklíčí, vytvoří se zelený povrch a šťáva získá zvláštní jemnou chuť, kterou lze zvýraznit mátou a jinými přísadami. Samotná šťáva je nasládlé chuti s vůní přírody.

Kvas získáme odstavením nádoby s mízou někam do chladna. Zde ji necháme podle potřeby kvasit. Pro zlepšení chuti lze opět přidat ječmen, mátu či jiné bylinky.

Na víno z březové mízy potřebujeme 1 litr březové mízy, který svaříme s 20 dkg cukru, procedíme a necháme zakvasit. Kvasinky dostaneme do mízy buď živou kulturou z chleba, z kvasnic, nebo ideálně z vína. Etanolové bakterie jsou všude, a tedy i ve sbírané míze, ale je dobré kvasný proces podpořit. Kvašení trvá 4 týdny. Vykvašené víno dobře uzavřeme do čisté láhve, pevně uzavřeme, nejlépe voskem, a necháme 12 týdnů uležet. Pro chuť můžete před kvasným procesem přidat na 1 litr březové kůry 2 dl vína.

Březový sirup vyrobíme tak, že na jeden litr sirupu potřebujeme 60–100 l mízy. Přidáme 20 dkg cukru na litr mízy. Vařením této směsi vzniká sirup – nezapomínejte míchat a odstraňovat vzniklou pěnu. Správný sirup má mít 66–67% cukernatost. Chuť březového sirupu je shodná s chutí javorového sirupu.

Zdroj: článek Březová míza

Recepty s vodním melounem

Melounová limonáda

Ingredience: melounová šťáva, startér, máta

Postup: Meloun vložte do odšťavňovače i s bílou částí slupek (obsahuje nejvíc citrulinu) a získejte melonovou šťávu. Vychlazená a s troškou citronu je skvělá sama o sobě. Pokud nemáte odšťavňovač, tak v mixéru rozmixujte meloun s vodou na pyré a posléze přeceďte přes plátno. Pro výrobu limonády nasekejte mátové lístky, dejte je do melounové šťávy a přilijte trochu oblíbeného startéru na mléčné kvašení. Nechte přes noc v teple, posléze přeceďte (máta začne hnědnout), nalijte do láhví, uzavřete a dalšího půldne nechte v lednici. Limonáda dozraje, vzniknou v ní bublinky. Dá se s velkým úspěchem použít jako základ pro různé letní koktejly s bílým rumem, vodkou anebo tequillou.

Startér = předchystaná kultura bakterií, kterou si můžeme připravit doma třeba z jogurtu nebo je možné ji zakoupit v obchodě.

Melounový salát

Ingredience: 400 g vodního melounu bez slupky a ideálně i bez pecek, 150 g cherry rajčat, 50 g černých oliv, 50 g baby špenátu, 150 g sýru feta, 2 polévkové lžíce olivového oleje, šťáva z 1 citronu, sůl, pepř

Postup: Meloun nakrájíme na kostičky o straně 2 cm. Přidáme na půlky rozkrojená cherry rajčata, nakrájené olivy, opláchnuté listy špenátu, nakrájený nebo nastrouhaný sýr feta. Zakápneme olivovým olejem a citronovou šťávou. Můžeme dochutit solí a pepřem.

Ovocný melounový salát

Ingredience: 1 vodní meloun, 200 g broskví, 200 g meruněk, 1 hruška, 150 g rybízu, 2 hrsti vlašských ořechů, 2 lžíce vodky – nemusí být, 70 g moučkového cukru, citronová šťáva

Postup: Omyté broskve ponoříme na okamžik do vařící vody, oloupeme je, zbavíme pecek a pokrájíme na kostičky. Odpeckované meruňky a oloupanou hrušku pokrájíme na kostičky, posypeme moučkovým cukrem a drobně pokrájenými ořechovými jádry. Pokapeme vodkou a citronovou šťávou, lehce promícháme a necháme v chladničce asi 3 hodiny proležet. Z dužniny melounu vypícháme kulatým vypichovačem kuličky. Opláchnutý rybíz zbavíme stopek, promícháme s vychlazeným ovocem a naplníme do melounové slupky, jejíž okraj jsme ozdobně vyřezali. Salát podáváme vychlazený.

Melounový dort

Ingredience: 100 g másla, 200 g cukrářských piškotů, 1 balíček citronového želé nebo jiné ochucené želatiny pro 1/2 l tekutiny, 100 g žervé nebo tučného tvarohu, 125 g cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 2 lžíce citronové šťávy, 400 ml smetany, na obložení vodní meloun

Postup: Piškoty v mikrotenovém sáčku rozdrtíme válečkem na nudle, drobečky promícháme s rozpuštěným máslem. Dortovou rozevírací formu o průměru 24 cm napl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vodní meloun

Účinky

Jablečný ocet je označován za zázračný elixír mládí, zdraví a štíhlosti. Vyrábí se z čerstvých rozdrcených jablek, která se nechávají kvasit v dřevěných kádích. Po dokončení procesu kvašení se obsah přecedí a vzniká hustá hnědá tekutina, jež zachovává všechny enzymy, vitamíny, minerály a prospěšné látky, které obsahovala již čerstvá jablka. Vyniká různými léčivými vlastnostmi, má antibakteriální a antimykotické účinky. Působí jako přírodní antibiotikum, které ničí patogenní bakterie a viry v těle. Napomáhá dobrému trávení a podporuje štěpení tuků. To z jablečného octa činí skvělý doplněk při hubnutí a cestě ke štíhlé linii. Při pravidelném užívání také dochází k posílení imunity organismu.

Zdroj: článek Jablečný ocet a dna

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Bc. Jakub Vinš

 Mgr. Michal Vinš

 Nina Vinšová


kvašené zelí postup nakládání
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
kvasící med
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.