KVĚTENSTVÍ

Sběr a sušení lipového květu

Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.

Zdroj: článek Lipový květ

Domácí konopná mast

Ingredience: 1 kg vyškvařeného sádla, 0,75 l nedrceného a suchého bylinného materiálu

Postup: K výrobě konopné masti je nejlépe použít sušené listy a květenství – samičí rostliny bez stonků. Pracujeme s poměrem 1 kilogram sádla na 0,75 litru nedrceného a suchého bylinného materiálu. Rozhodující je i poměr listů a květenství, květenství má vyšší podíl aktivní látky. Připravíme si vodní lázeň. Sádlo rozpustíme a přidáme rozemleté a rozemnuté části rostliny. Pro zjednodušení louhování a scezení můžeme rostlinné části napěchovat a zašít do bavlněného či gázového sáčku. V rozpuštěném sádle směs po dobu dvou hodin louhujeme a necháme vychladnout. Základ masti společně s bylinnou necháme ještě po dobu jednoho týdne odležet na chladném a temném místě. Mast poté znovu zahřejeme po dobu dvou hodin cca na 80 °C a louhování opakujeme. Následné čtyři týdny necháme mast odležet, poté ji ještě naposled zahřejeme tak, abychom ji přivedli do stavu tekutosti. Pevný materiál scedíme přes jemné plátno, které lze použít například jako obklad na postižené části těla nebo na zábaly kloubů. Dokud je mast ještě teplá, plníme ji do čistých sklenic či kelímků, které lze opatřit víčkem. Domácí konopnou mast uskladňujeme nejlépe v chladnu a temnu.

Zdroj: článek Domácí výroba konopné masti ze sádla

Popis aloe vera

Aloe pravá je sukulentní rostlina, která zpravidla tvoří jen růžici listů nebo zkrácený stonek. Tato rostlina může dorůst do výšky až jeden metr. Podzemní část rostliny tvoří světle hnědé, vláknité a velmi silné kořeny. Kořeny rostliny jsou přizpůsobené pro růst na chudých půdách. Listy jsou silně dužnaté a na povrchu hladké. Čepele listů jsou nejčastěji 40–50 cm dlouhé a 6–7 cm široké. Na okrajích listů jsou 10–20 mm dlouhé, tvrdé a ostré výběžky. Uvnitř listů je průhledný polotekutý gel. Listy jsou nejčastěji zbarveny do zelenošedé barvy a často se na nich vyskytují světlé skvrny. Listy společně vytvářejí trsnaté růžice. Květy aloe jsou trubkovitého tvaru, obvykle žlutě nebo oranžově zbarvené. Květy jsou seskupeny v květenství na vysokém stvolu, který je větvený a může dorůstat až 90 cm. Květenství je hrozen. Doba kvetení rostliny: květen–červen.

Aloe vera obsahuje:

• steroidy
• vitamíny
• minerály
• aminokyseliny
• glykosidy
• saponiny
• polysacharidy
• mastné kyseliny

Zdroj: článek Aloe vera recepty

Kozlík lékařský

Rostlina patří do čeledi kozlíkovité. Kozlík lékařský je vytrvalá přímá bylina s charakteristickým pachem, dorůstající výšky asi 60 až 200 cm. Lodyha bývá přímá, v květenství větvená, rýhovaná a mimo uzliny lysá. Vyrůstá z krátkého silného vertikálního podzemního oddenku. Lodyžní listy jsou lichozpeřené, dlouze řapíkaté, složené nejčastěji ze 7 až 9 párů lístků. Lístky jsou kopinaté, obvykle 7 až 12 mm široké, na okraji hustě zubaté, na bázi často sbíhají na vřeteno listu. Koncový lístek bývá stejně široký jako postranní lístky. Květenství je hustý, větvený, latovitý vidlan, složený z drobných oboupohlavných květů. Květy jsou bílé až růžové, 3 až 6 mm dlouhé, nálevkovité, vonné. Tyčinky a čnělka vyčnívají z korunní trubky, která je na bázi mírně vydutá. Kozlík kvete v létě, nejčastěji v červenci. Plody jsou kopinaté, lysé, 2 až 3,5 mm dlouhé nažky. Bylina se sbírá v období od srpna do října, a to její podzemní část, tedy oddenek s kořeny. Droga se rychle umyje a suší na vzdušném místě. Vzhledem k tomu, že je silice soustředěna v buňkách těsně pod povrchem, je nutné drogu mýt velice opatrně a snažit se nepoškodit povrch kořene. Droga silně voní a je nutné ji chránit před kočkami.

Zde můžete vidět, jak vypadá bylina kozlík lékařský.

Zdroj: článek Kozlík lékařský

Šáchor jedlý

Šáchor jedlý (Cyperus esculentus var. sativus Boeck) je jednoletá rostlina obnovující se na stejném místě po více let. Má přímou, nevětvenou, světle zelenou lodyhu vysokou 20 až 50 cm, někdy až 80 cm. Lodyha je na bázi pod povrchem půdy vydutá do stonkové hlízy, výše je přímá, trojhranná a tlustá do 3 mm. Je ve třech řadách porostlá střídavě vyrůstajícími listy, jež jsou jednoduché a čárkovité; bývají dlouhé přibližně jako lodyha a široké jen do 5 mm. Listy jsou žlutozelené, lysé, kýlovité, mají výraznou střední žilku, jsou mírně stočené a okraje pochev, ze kterých vyrůstají, jsou rovné nebo zvlněné.

Na vrcholu lodyhy se vytváří světle žluté až žlutohnědé květenství, a to kružel klásků, které někdy bývá nepřesně považováno za jednoduchý nebo složený okolík. Pod květenstvím roste vodorovně nebo šikmo vzhůru tři až šest úzkých zákrovních listenů dlouhých 5 až 15 cm. Květenství je tvořeno čtyřmi až deseti nestejnými, 1 až 8 cm dlouhými větvičkami, přičemž na každé z nich je ve dvou řadách šest až osm tenkých vícekvětých klásků. V klásku vyrůstají ve žlutých plevách zploštěné, zelené, oboupohlavné a bezobalné kvítky. Každý má tři tyčinky s prašníky a semeník zakončený čnělkou se třemi huňatými bliznami. Opylení kvítků zajišťuje vítr.

Plodem je přisedlá, eliptická, trojhranná, šedohnědá, lesklá nažka (semeno), dlouhá asi 1,5 mm. Za příznivých pěstitelských podmínek rostlina vyprodukuje velké množství klíčivých nažek, v evropských podmínkách vykvete jen zřídka.

Hlízky se sklízejí na podzim, pro konzumaci se suší, pro výsadbu naopak ukládají do vlhkého písku. Rostou od původní rostliny do vzdálenosti 30 až 100 cm a v hloubce až 45 cm, proto se na polích vyorávají podobně jako brambory. Na jaře po vysazení vyklíčí za dva až šest týdnů v závislosti na vlhkosti a teplotě, minimální teplota, při níž klíčí, je 18 °C.

Důležitým prostředkem pro množení šáchoru jedlého je také osivo. Semena uskladněná v suchu jsou dlouze dormantní, ale při vlhkém skladování při teplotě okolo 10 °C klíčivost ztrácejí. Při teplotě 20 °C z hloubky do 1,5 cm rychle vyklíčí, při větší hloubce, například 2,5 cm, klíčí znatelně pomaleji; střídání teploty mezi 20 a 30 °C klíčení urychluje.

Zdroj: článek Tygří ořechy