Alkalická mýdla mají důležitý význam pro všechny, kdo trpí překyselením organismu. Lidé, kterým byla diagnostikována artritida, artróza, prodělávají záněty a plísně v těle, mívají deprese, rakovinu, trápí je chronické zdravotní problémy, jsou velmi překyselení. Prvními signály překyselení organismu bývají nezpracované stresy, únava, vyčerpání, psychická nevyrovnanost, špatný spánek a časté chození na toaletu během noci. Objevují se tmavé kruhy nebo otoky pod očima, kožní vyrážky, opary, praskají koutky úst, tvoří se bradavice, ječná zrna a podobně. Zažívání mívá zhoršenou funkci projevující se průjmy, zácpou, nadýmáním, plynatostí, bolestmi břicha a dalšími problémy. Překyselení těla bývá také častým důsledkem výkyvů váhy, příčinou vzniku hemoroidů, zánětů močového měchýře, problémů se slinivkou, ledvinami, játry, štítnou žlázou a prostatou. Snažíme-li se odkyselit organismus, je velmi důležité nejen změnit stravovací návyky, ale i používat alkalická mýdla.
Chcete-li se dozvědět, kde se na stupnici překyselení nacházíte, proveďte jednoduchý test. Kupte si ve zdravé výživě lakmusový papírek na měření pH moči. Měření provádějte podle návodu na příbalovém letáčku. Optimální hodnoty pH moči se pohybují kolem 5,5.
Dlouhodobá únava, přetažení, snížená výkonnost a pocit vyčerpanosti. Bolesti hlavy, zad, svalů. Časté pálení žáhy, zažívací potíže, špatné trávení. Ekzémy, zhoršené hojení ran, parodontóza, ale také častý pocit chladu v těle, studené končetiny, podrážděnost, patrná změna hmotnosti, snížená imunita, časté špatně identifikovatelné bolesti a také třeba padání vlasů. To všechno mohou být příznaky, při kterých nám organismus sděluje: „Pozor, jsem překyselený, udělejte s tím něco dřív, než bude zle!“ A ono může být hodně zle, ale o tom v jiném příspěvku. Signály mohou napovědět. Skutečná míra acidózy se pak dá poměrně snadno zjistit i v domácích podmínkách. Stačí ponořit do ranní moči lakmusový papírek, případně použít sadu pro zjišťování pH v bazénech. Hodnota pH moči se obvykle pohybuje v rozmezí 5–7 a ovlivňuje ji mimo jiné potrava: rostlinná strava moč alkalizuje, živočišná naopak acidifikuje. Hodnoty pod 5 signalizují acidózu (překyselení), nahromaděné toxiny a škodlivé látky v těle. Měli bychom zbystřit, i nepatrné překyselení může velice snadno přerůst v akutní. Naproti tomu měření kyselosti organismu pomocí krve se ukazuje jako poměrně nespolehlivá metoda. Tělo mobilizuje veškeré své síly, bere ze zásob, jen aby této důležité tekutině udrželo optimální pH. A tak i silně překyselený organismus může dlouho vykazovat poměrně neutrální hodnoty pH. Samozřejmě můžeme nechat stanovení acidity organismu na odbornících, kteří nám zároveň poradí, co a jak ve své životosprávě upravit, případně zcela změnit.
Skutečná míra acidózy se pak dá poměrně snadno zjistit i v domácích podmínkách. Stačí ponořit do ranní moči lakmusový papírek, případně použít sadu pro zjišťování pH v bazénech. Hodnota pH moči se obvykle pohybuje v rozmezí 5–7 a ovlivňuje ji mimo jiné potrava: rostlinná strava moč alkalizuje, živočišná naopak acidifikuje. Hodnoty pod 5 signalizují acidózu (překyselení), nahromaděné toxiny a škodlivé látky v těle. Naměříme-li si takové hodnoty, měli bychom zbystřit, i nepatrné překyselení může velice snadno přerůst v akutní.
Měření kyselosti organismu pomocí krve se ukazuje jako poměrně nespolehlivá metoda. Tělo mobilizuje veškeré své síly, bere ze zásob, jen aby této důležité tekutině udrželo optimální pH. A tak i silně překyselený organismus může dlouho vykazovat poměrně neutrální hodnoty pH. Samozřejmě můžeme nechat stanovení acidity organismu na odbornících, kteří nám zároveň poradí, co a jak ve své životosprávě upravit, případně zcela změnit.
Hodnotou pH se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele, či naopak zásaditě (alkalicky). Používá se logaritmická stupnice s rozsahem hodnot od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad či jiné než vodné roztoky mohou nabývat jiných hodnot); přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než sedm – čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina; naopak zásady mají pH větší než sedm, čím větší číslo, tím „silnější“ zásada. Výpočty pH mají velký význam především v analytické chemii při titračních reakcích.
Stupnici pH zavedl v roce 1909 dánský biochemik Søren Peder Lauritz Sorensen.
Většina vnitřních živých látek má pH přibližně 6,8. Krevní plazma a ostatní tekutiny obklopující buňky v těle mají pH v rozmezí 7,2 až 7,45. Zdravé pH těla znamená, že průměrné pH uvnitř buněk v těle se pohybuje okolo hodnoty 7,0.
Vyšší pH v těle snižuje potřebu tuku a cholesterolu, který slouží k ochraně organismu před škodlivými kyselinami.
Naopak nízké pH v těle znamená pro organismus problém. Vezměme jako příklad krev. Je-li její pH hodnota nižší než 6,9, může nastat kóma a smrt. Dalším příkladem může být pH slin u lidí trpících rakovinou. U nich jsou pozorovány hodnoty v rozmezí mezi 4,5–5,7.
Ztráta rovnováhy pH v těle může způsobovat nemoci, které často označujeme jako špatná látková výměna či špatný metabolismus. Nejčastější poruchou této rovnováhy je i známé překyselení organismu.
Naše tělo má však také speciální mechanismus, který za využití iontů udržuje v těle vyvážené pH. Vlivem špatných stravovacích návyků, znečištěného ovzduší a stresu však tento mechanismus přestává fungovat.
Pro zajímavost čistá voda (destilovaná) má pH 7, sliny člověka s nádorovým onemocněním pH 4,5– 5,7 a sliny zdravého člověka pH 6,5–7,4.
Kyselost nebo zásaditost roztoků je vyjadřována jako pH (latinsky pondus Hydrogenii, anglicky potential of Hydrogen). Pro rychlé, orientační zjištění pH se používají indikátory, například univerzální lakmusové papírky (lakmus je přírodní barvivo z lišejníků). Hodnota pH se určí kápnutím zkoumaného roztoku na pH papírek a porovnáním jeho barvy s kalibrovanou barevnou škálou.
Nejsou popsány pozitivní vlivy ketogenního stavu na sportovní výkon. Cyklická ketogenní dieta má, co se týče síly a tréninkových vah, spíše negativní efekt. Na cyklickou ketogenní dietu se váže i silový trénink, první dvě tréninkové jednotky si nechte na první dva dny v týdnu. Zde budete mít ještě dost sil na to, abyste celý trénink absolvovali kvalitně. Další 1 den odpočívejte a jděte do posilovny až po něm. Pro udržení ketózy můžete také zařadit aerobní aktivitu v délce maximálně 30 minut. Tato aktivita vám zaručí dostatečné prohloubení ketózy společně s minimálním vlivem na odbourávání svalové hmoty. Fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů absolvujte pouze jeden trénink. Je možné, že budete vyšším příjmem energie značně utlumeni, takže dopřejte tělu čas na to, aby mohlo doplnit glykogenové rezervy.
Těžký trénink se zařazuje do prvních dvou dnů bezsacharidové fáze, během nichž máte ve svalech dostatečnou zásobu glykogenu. Tento glykogen je potřeba zužitkovat, aby vaše svaly dostaly podnět pro růst. Zároveň je úkolem prvních dvou tréninků vyčerpat jej pro nástup organismu do ketózy. Počet opakování se pohybuje v rozsahu 8–10. Pokud vám záleží na udržení síly, můžete svůj trénink přizpůsobit předřazením několika sérií základních cviků s nižším počtem opakování. Jestliže jste odcvičili správný trénink a přijímali správnou stravu, měli byste být nejpozději večer po druhém tréninku v ketóze (zjistíte indikačním papírkem). Máte-li problém se do ketózy dostat nebo se v ní udržet, můžete přidat aerobní činnost. Intenzita aerobní zátěže by však měla být spíše mírná, aby nedocházelo k devastaci svalové hmoty. Jednoduchá poučka říká: volte takovou intenzitu, abyste byli schopni pronést kdykoliv v průběhu aerobního cvičení souvislou větu. Poslední den před sacharidovou fází je třeba maximálně dokončit vyprázdnění glykogenu a připravit tak organismus na jeho zvýšené ukládání. Přichází tak na řadu další trénink (třetí a poslední v daném týdnu). Chvíli před ním zkonzumujte cca 50 g sacharidů, nejlépe jednoduchých (džus, ovoce), čímž se dostanete zpět na metabolismus sacharidů. V tomto stavu je třeba vykonat trénink přizpůsobený k dovyčerpání glykogenu. Osvědčenou metodou je kruhový trénink: dvě až tři série s velmi lehkou zátěží a vysokým počtem opakování. Po tomto tréninku je váš organismus připraven přeměnit přijaté sacharidy na glykogen ve větším množství než obvykle. Proto následuje ihned sacharidová fáze neboli „carb up“ (česky doslova cukrobraní). Ke všem anaerobním aktivitám potřebuje tělo pořádnou porci sacharidů. Je sice možno udržovat organismus dlouhodobě v ketóze, ale je obtížné v ní dlouhodobě vykonávat silový trénink. Vaše síla po 4–5 dnech ketózy klesne, což vám znemožňuje tvrdě trénovat. Všichni však víme, že pro udržení svalové hmoty v jakékoliv dietě je zapotřebí cvičit s těžkými vahami a maximální intenzitou. Nevýhody ketózy se odstraňují cyklováním. Zjednodušeně řečeno, během dvou dní „carb up“ můžete přijímat sacharidy v neomezené míře. Vaše vyhladovělé tělo je uloží jako glykogen. Po dvou dnech se vrátíte k bezsacharidové stravě a tvrdým tréninkem se opět dostanete do ketózy.
Je důležité dostat do sebe sacharidy co nejrychleji po posledním (kruhovém) tréninku. Dejte si jeden gainer před odchodem do sprchy a druhý po sprše. První den můžete zpočátku jíst jednoduché sacharidy, třeba i s vysokým glykemickým indexem, tedy piškoty, ovoce, zmrzlinové sorbety. Poté přibrzděte a své zásoby doplňte komplexními sacharidy. Během „carb up“ se pokud možno vyhýbejte tuku. V průběhu „carb up“ nemá smysl se pokoušet o trénink. Nával sacharidů vás spolehlivě uspí a trénink by se obvyklé intenzitě blížil jen stěží. Soustřeďte se na příjem sacharidů, těžký trénink přijde v „low carb“ fázi. Je pravidlem, že po první „carb up“ fázi je těžší dostat se opět do ketózy, protože v organismu se uloží více glykogenu, než je obvyklé. Není také žádnou výjimkou, že během víkendu naberete až 2 kg. Sacharidy na sebe totiž ve svalech vážou spoustu vody. V průběhu „low carb“ fáze je vhodné užívat pouze multivitamínový preparát, případně doplňovat minerály. Ale to je asi tak vše. Suplementace proteiny nemá smysl. Jednak přebytek proteinu vyvolává nežádoucí glukoneogenezi, jednak mnoho proteinových suplementů obsahuje i sacharidy, byť v malém množství. V průběhu „low carb“ fáze je možno užívat čistý MCT olej, pokud jej seženete. Stejnou roli vám však splní jakýkoliv „zdravý“ tuk, jako je olivový, lněný slunečnicový olej či tuk rybí. Velmi individuální otázkou je využití různých spalovačů na bázi kofeinu a ma-huang. Tyto přípravky totiž částečně u některých jedinců snižují ketózu. Ve fázi „carb up“ si můžete pomoci gainerem, případně i kreatinem. V „low carb“ fázi nemají tyto suplementy rovněž žádné opodstatnění.
U sportovců se délka obou fází liší, nejčastěji se doporučuje 5 dní takzvané low carb fáze, kdy se minimalizuje množství přijatých sacharidů. V číslech by nemělo přesáhnout 40 g denně. Tělo se během této doby dostane do stavu ketózy, kdy začne energii získávat právě z uložených tuků. Poté následují obvykle 2 dny, kdy se opět zařazují do stravy sacharidy, a to v běžném nebo mírně vyšším množství. Důvodem je to, že náš organismus potřebuje dodat opět energii pro další výkony. Délka této takzvané carb up fáze záleží na tom, kolik času potřebuje tělo k obnovení zásob glykogenu, zároveň však nesmí trvat příliš dlouho, aby výsledek z předchozích dnů zůstal patrný.
V prvních dnech sice tělo produkuje ketony, ale neumí je efektivně využívat. Existují dvě metody měření ketózy. První je pomocí proužků ketoPhan/diaPhan, které měří přítomnost ketonů v moči. Druhá metoda je pomocí ketometru, který měří přítomnost ketonů v krvi. Prvních pár dní tedy budete pozorovat vysokou koncentraci ketonů v moči, což je právě znakem toho, že je tělo zatím neumí efektivně využívat. Tento stav není pro organismus ideální. V této fázi je nastaven napůl na tukový a napůl na cukrový metabolismus. Pokud se chcete dostat do ketózy, měli byste usilovat o ketoadaptaci, tedy o to, abyste měli co nejvíce ketonů v krvi, ale už téměř žádné v moči.
1.–3. den
Při snížení sacharidů v potravě pod 50 g denně začne organismus spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Dochází k úbytku hmotnosti, což však primárně souvisí se ztrátou vody navázanou na glykogen. Organismus se zatím nezačal zbavovat tuků.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: < 0,5 mmol/l
Ketony v moči: < 5 mg/dl
4.–21. den
Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Játra začínají produkovat stále větší a větší množství ketonů. Tkáně zatím nejsou přizpůsobeny na jejich využívání, a tak většina vyrobených ketonů odchází z těla močí. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází i k poklesu fyzické výkonnosti.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: postupný nárůst až na 3 mmol/l
Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg/dl
22.–42. den
Stále větší a větší množství buněk začíná využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahá i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici, avšak podíl ketonů v krvi se drží na horní hranici – organismus se adaptoval na nové palivo – ketony.
Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol/l
Ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg/dl
43.–56. den
Organismus je přepnut do ketózy, nedějí se už žádné další změny. V tomto období by se ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módu. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.
Velmi levná, ale zároveň velmi nespolehlivá metoda jsou „ketoproužky“, které se dají zakoupit online nebo i v některých lékárnách. Vyjdou vás na pár korun a jediné, co je po vás požadováno, je kapka moči. Bohužel technologie použitá pro detekci ketonů nepatří na rozdíl od proužků na měření pH mezi ty nejpřesnější.
Velmi přesná, ale zároveň nejdražší metoda je měření z krve. Na celosvětovém trhu je několik producentů přístrojů, které vám velmi přesně změří množství ketonů v krvi, a to během několika sekund poté, co kápnete krev na testovací proužek.
Dostupná je i neinvazivní metoda – švédská firma Moose AB přišla na trh s přístrojem Ketonix, který si každý může pořídit za 110 dolarů (přibližně 2 400 Kč). Použití je velmi jednoduché, stačí připojit tester do USB portu počítače nebo na externí USB baterii, zhluboka se nadechnout a po dobu přibližně 15 sekund do testeru jednorázově vydechnout. Pokud vás někdy zastavila policie a museli jste podstoupit dechovou zkoušku na alkohol, máte dostatečnou praxi. Během několika sekund vám Ketonix na barevné stupnici ukáže, v jakém stavu se ketóza nachází.
Pokud je energetický výdej větší než příjem, vždy vzniká více ketolátek. Je to přirozený metabolický děj. Ke zvýšené tvorbě ketolátek dochází při nízkoenergetické dietě. Mezi takovéto diety patří i takzvané hyperproteinové, kdy je v jídelníčku vysoký podíl bílkovin a malý podíl sacharidů a tuků. Příjem bílkovin není ale nijak extrémní. Na obsah sacharidů se klade ještě větší důraz než na obsah tuků. Pokud dietu budete důsledně dodržovat, měření ketolátek není nijak důležité. Jestliže se rozhodnete ketózu měřit, první hodnotu je vhodné měřit již před zahájením režimu, abyste měli srovnání, pokud neabsolvujete běžné interní vyšetření. K nárůstu hodnot by mělo dojít již po 3 dnech diety.
Hlavním principem (příznaky) ketonové diety je výrazné navýšení množství potravin obsahujících bílkoviny a snížení sacharidů na 25 až 40 gramů denně. Sacharidové potraviny jsou v podstatě kompletně zakázané, zejména pečivo, těstoviny, brambory, rýže, ovoce i sladkosti. Neomezená je naopak konzumace masa, vysokotučných mléčných výrobků a některých méně sladkých druhů zeleniny.
Jak poznat, že u vás nastala ketóza? Dejte na své pocity. Měli byste zaznamenávat úbytek kilogramů a centimetrů na obvodech, příliv energie a žádný hlad. Může se stát, že vám několik dnů po sobě nezmizí ani jediný centimetr. Vaše tělo hubne ve vlnách, proto se neměřte každý den, ale pravidelně třeba jednou týdně.
Kdyby vás však pocit, že u vás ketóza neprobíhá, neopouštěl, můžete vyzkoušet diagnostické proužky pro analýzu moči (například KetoPhan), které koupíte v každé lékárně. Ketony se vyplavují do krve a moči a právě v nich je tedy možné je zjistit. Myslete ale na to, že hladina ketonů v moči v průběhu dne kolísá, takže výsledek nemusí být 100% přesný.
Diagnostické proužky navíc nepoznají všechny ketolátky, ale jen acetoacetát. Výsledek tak nemusí odpovídat ani množství ketonů v krvi. A množství ketonů v krvi a v moči rovněž nezávisí jen na rychlosti jejich tvorby, ale i na rychlosti jejich odbourávání. Pokud vám tedy proužek nezrůžoví, vůbec to nemusí znamenat, že nejste v ketóze. Mimo to intenzita zabarvení proužku a dokonce ani množství ketonů v krvi rychlost vašeho hubnutí neovlivní.
Pokud má člověk několik dní velmi nízký příjem sacharidů, dostane se jeho organismus do stavu ketózy. Tento stav není nebezpečný, naopak je pro organismus přirozený. Při změně stravy z klasické sacharidové na tu s převahou tuků a bílkovin se v organismu zpočátku udržuje v krvi glukóza, mozek ještě ketony nespaluje, avšak tyto látky použije na syntézu lipidů v mozku. Glykogen se postupně vyčerpá ze svalů a po dvou dnech začíná mozek spalovat ketony a energie se bere z tukových zásob. Do ketózy je možné se dostat asi po dvou dnech (48 hodin), jestliže sacharidy nepřekročí za den 50 gramů, a to ve všech formách. Tento stav lze poznat nejen pomocí diagnostických proužků, ale i podle zápachu z úst (v ketóze je tedy nutné dbát na zvýšenou ústní hygienu), který je při ketóze charakteristický. Dalšími příznaky ketózy mohou být i pocity na zvracení či nevolnost. Diagnostické proužky je možné koupit v každé lékárně, slouží k rychlému zjištění, zda máte vyšší výskyt ketolátek v moči.
Při tomto stavu se rychle spalují tuky, které organismus čerpá místo energie ze sacharidů, proto ketózu využívají mnohé diety, mezi které patří i proteinová, Atkinsonova, počáteční fáze Dukanovy diety nebo diety ze South Beach. Jídelníček je tvořen převážně masem, rybami, mléčnými výrobky, vejci, oleji, semínky, ořechy a zeleninou. Na ketóze je založena také „pravěká dieta“ neboli paleodieta, která se často využívá k léčbě různých nemocí.
Hlavním principem ketonové diety je tedy výrazné navýšení množství potravin obsahujících bílkoviny a snížení sacharidů na 25 až 40 gramů denně. Sacharidové potraviny jsou v podstatě kompletně zakázané, zejména pečivo, těstoviny, brambory, rýže, ovoce i sladkosti, neboli bezsacharidová dieta. Neomezená je naopak konzumace masa, vysokotučných mléčných výrobků a některých méně sladkých druhů zeleniny. POZOR, nepleťte si ketózu s ketoacidózou – extrémním nedostatkem inzulínu u diabetiků. Při ketoacidóze je hladina cukru maximální a stav ketonů je 10krát vyšší než u normální ketózy.
Zdravý organismus se bez sacharidů neobejde déle než 4 až 6 týdnů, aniž by se to projevilo na celkovém zdravotním stavu. A tak se doporučuje držet cyklická ketogenní dieta nejdéle 6 týdnů a poté se vrátit k pestrému a vyváženému jídelníčku. Ketonová dieta představuje jednostranně zaměřený jídelníček, a proto není v žádném případě vhodná pro dlouhodobé stravování. A nadto je stav ketózy vhodný také jen po určitou dobu.
V průběhu diety je vhodné jíst 5x až 7x denně a dodržovat zvýšený pitný režim. Organismu totiž chybí sacharidy, které mají schopnost zadržovat vodu v těle. Návrat k normálnímu způsobu stravování se nikdy nesnažte uspíšit, musí být postupný. Vyhnete se tak nejen zdravotním potížím, ale především nežádoucímu jo-jo efektu.
V první fázi ketonové diety se člověk může věnovat běžným každodenním aktivitám a sportovním aktivitám, na které je zvyklý. Nesportující člověk by měl být v první fázi opatrný a pohyb přidávat až od druhé, mírnější fáze, kdy si organismus na odlišný způsob stravování přivykl. Od třetí fáze může člověk sportovat naplno, pohyb je v tuto chvíli naopak žádoucí, jelikož po přechodu na racionální stravu zabrání jo-jo efektu.
Ketonové dietě by se měli vyhnout lidé, kteří trpí cukrovkou či metabolickými onemocněními (například dyslipidémií – poruchou metabolismu tuků). Jednorázová dieta a hladovění by jim mohly způsobit ještě větší zdravotní problémy a špatné fungování metabolismu. To platí i pro těhotné a kojící ženy, které potřebují pestrý a vyvážený jídelníček.
Při změně stravy z klasické sacharidové na tu s převahou tuků a bílkovin se v organismu zpočátku udržuje v krvi glukóza, mozek ještě ketony nespaluje. Avšak tyto látky použije na syntézu lipidů v mozku. Glykogen se postupně vyčerpá ze svalů. Po dvou dnech začíná mozek spalovat ketony a energie se bere z tukových zásob. A protože se při tomto stavu rychle spalují tuky, které organismus spaluje místo energie ze sacharidů, je ketóza využívána při hubnutí. Ketózu využívají mnohé diety, například proteinová, Atkinsova a počáteční fáze Dukanovy diety nebo diety ze South Beach. Jídelníček je tvořen převážně masem, rybami, mléčnými výrobky, vejci, oleji, semínky, ořechy a zeleninou. Na ketóze je založena i pravěká dieta neboli paleodieta, která se často využívá k léčbě různých nemocí.
Ketóza je organismu přirozený biologický stav. Nastává, když se tělu ve stravě pravidelně dodává dostatečné množství proteinů (bílkovin) a zároveň je na minimum snížen příjem sacharidů a tuků. V ketóze se pak začínají tvořit „ketolátky“. Vznikají štěpením tukových tkání a mají schopnost plnohodnotně nahradit sacharidy, které jsou primárním zdrojem energie člověka.
V důsledku toho dochází k úbytku nejen podkožního tuku, ale také útrobního tuku, neboli viscerálního, který obklopuje důležité orgány. Snižuje se hladina cholesterolu v krvi a klesá produkce hormonu inzulinu, který štěpí cukry a vyvolává chuť na sladké. Ketózu neprovází hlad, chutě ani špatná nálada. Člověk se může cítit plný energie a místy mít až euforickou náladu. Ketóza je také skvělý detoxikační prostředek. Tělo totiž spaluje i usazené toxické látky, prostě vyloučí vše, co nepotřebuje. Do ketózy se organismus dostává v průměru po 2–3 dnech proteinové diety. Připravovat proteinovou dietu z běžných potravin je pro zdraví nevhodné a také časově náročné. Proto je tu proteinová dieta, jejíž základ představují speciální proteinová jídla.
Do ketózy je možné se dostat asi po dvou dnech (48 hodin), jestliže sacharidy nepřekročí za den 50 gramů, a to ve všech formách. Tento stav se dá poznat nejen pomocí diagnostických proužků, ale i podle zápachu z úst (v ketóze je tedy nutné dbát na zvýšenou ústní hygienu), který je při ketóze charakteristický (zápach z úst). Dalšími příznaky ketózy mohou být pocity na zvracení či nevolnost. Diagnostické proužky je možné koupit v každé lékárně, slouží k rychlému zjištění, zda máte vyšší výskyt ketolátek v moči.
Fáze LOW CARB je charakteristická nízkým, respektive nulovým příjmem sacharidů. Její délka je naplánovaná na 5 dní v týdnu, mohou to být jak tréninkové, tak netréninkové dny. V těchto dnech se budete snažit o vyčerpání veškerého glykogenu a dostání se do fáze ketózy. Jak již bylo řečeno výše, ketóza je stav, kdy jsou jako energetické zdroje využívány produkty metabolismu tuků, tedy ketony, které se tak stávají významným zdrojem energie pro pracující mozek, svaly a orgány. K vyčerpání glykogenových rezerv dojde cca po 2–3 dnech, nejpozději ve čtvrtém dni tedy můžete očekávat stav ketózy. Strava v ketonických dnech je poměrně jednoduchá. Konzumujte bílkoviny a tuky ve vyváženém poměru a vyvarujte se sacharidům. Hledejte i skryté sacharidy a nepřijímejte více než 40 g sacharidů za den. Čím méně, tím lépe. Stejně jako každá dieta i cyklická ketogenní dieta počítá s deficitním příjmem energie, sice tedy můžete konzumovat tučnější potraviny, avšak dbejte na to, abyste nepřekračovali svůj denní energetický výdej. V cyklické ketogenní dietě se vyplatí konzumovat pouze 2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Přebytek bílkovin by se zbytečně mohl využít na tvorbu sacharidů (glukoneogeneze), což je stav, který je pro CKD naprosto nežádoucí. Mnoho sportovců si myslí, že v této dietě mohou konzumovat uzeniny, sýry, slaninu a podobně. Ne, i při této dietě myslete na to, že jste stále „na dietě“. Konzumujte kvalitní bílkoviny a nenasycené tuky a oleje, a pouze malou část tuků nasycených. Ketony působí na náš organismus toxicky a jejich vysoká koncentrace může vyústit až ke ketoacidóze. Pro jejich odplavení je tedy nutné konzumovat dostatek vitamínů (zejména rozpustných ve vodě) a antioxidantů, společně s vyšším příjmem tekutin.
Fáze CARB UP je opakem předchozí fáze, kdy se konzumovaly výhradně tuk a bílkoviny. V této fázi bude cílem obnovit glykogenové rezervy a připravit tak organismus na další dny, kdy bude zaplaveno ketony. V těchto dnech se můžete vyloženě naplnit sacharidy takzvaně „co to dá“. Právě fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů se pokoušejte konzumovat pouze minimum tuku, stejně tak omezte bílkoviny na 1,5 g/kg tělesné hmotnosti. Volte tedy potraviny dietní s vyšším obsahem sacharidů.
Celková dieta je vhodná k držení po dobu 4–6 týdnů, po jejím ukončení postupně přidávejte sacharidy do svého jídelníčku. Začněte na 2 g/kg. Pokud ještě nejste spokojeni se svou postavou, přestupte pozvolna na sacharidové vlny. Nevýhodou této diety je její poměrně dost jednostranné zaměření, takže není vhodné ji dodržovat dlouhodobě. Doporučuje se proto především v situacích krátkodobých, kdy potřebujeme rychle shodit co nejvíc tuku. Máte-li sedavé zaměstnání a nejste sportovně založeni, nebudou pro vás například dva týdny klasické ketogenní diety nijak ohrožující. Jiná situace ale nastává v případech, kdy vaše tělo požaduje dodání potřebné energie, aby bylo schopno fyzického výkonu. Přesněji řečeno, jste-li aktivními sportovci a věnujete se pravidelně náročnému tréninku, nemůžete si zkrátka dovolit vyřadit sacharidy z jídelníčku úplně. Výsledkem by totiž byl výrazný úbytek sil a snížení výkonu.
Postup: Oblíbenou zeleninu uvařte do poloměkka. Dle chuti můžete rozmixovat všechnu zeleninu tak, aby vznikl hladký krém, poté dochuťte solí, pepřem a kořením. Můžete také před mixováním část zeleniny odebrat a po rozmixování vrátit zpět – v polévce vám zůstane něco k zakousnutí.
Kuřecí kousky s cuketou a houbami
Ingredience: kuřecí prsa, 1/2 menší cukety, 3 žampiony nebo jiné houby, malý stroužek česneku, italské bylinky, 1 bílek (podle potřeby), sůl, pepř
Postup: Cuketu nejdříve zbavte vnitřní vodnaté části. Nejlépe to uděláte tak, že rozříznete cuketu podélně na čtvrtiny a potom jedním řezem vyříznete střed. Dužnatou část cukety včetně slupky nakrájejte na hodně malé kousky – můžete ji i nasekat. Na podobně velké kousky nakrájejte také žampiony. Všechny ingredience smíchejte do kompaktní hustší hmoty (může se trochu sypat). Nyní máte dvě možnosti, buď vytvarujte placičky a dejte je na pečicí papír a pečte v troubě cca na 200 °C dozlatova, nebo je opečte na trošce olivového oleje na pánvi. Na olivovém oleji pak opečte kousky kuřete a dochuťte solí a pepřem.
Postup: Květák rozdělte na malé růžičky a krátce povařte ve slané vodě. Na pánvi na malém množství oleje osmahněte cibulku, přidejte povařený květák a bílek. Důkladně promíchejte a krátce osmahněte na pánvi. Dosolte, ochuťte pepřem a dalším kořením podle vlastních preferencí.
