LICHENIFIKACE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Vlk neboli opruzeniny je onemocnění, které vzniká zejména tam, kde se dotýkají nebo třou o sebe dvě plochy pokožky. Na tomto místě se pak zadržuje teplo a vlhko, a pakliže je navíc chráněné těsným oblečením, které brání přísunu vzduchu, dochází k hromadění kožního potu a mazu, což způsobuje podráždění pokožky, která reaguje svěděním, zarudnutím či pálením.
Co není vlk
Folikulitida
Folikulitida je infekční zánět vlasového váčku. V místě postiženého folikulu dochází k zarudnutí. Vytvoří se malý hrbolek, který se může změnit ve vřídek naplněný hnisem. Většinou se toto ložisko šíří a vřídky se množí. Postižené místo je bolestivé. Folikulitida se většinou hojí bez jizvy, může však dojít ke vzniku takzvaného furunklu.
Podobnosti s opruzeninou jsou pouze v zarudnutí a bolesti. Léčba folikulitidy je založena na antibiotických mastech, které se aplikují přímo na postiženou oblast. Velmi důležité je dbát na hygienu zasaženého místa. Pouze při velmi rozsáhlých ložiscích folikulitidy a jejím těžkém průběhu jsou podávána antibiotika ve formě tablet.
Ekzém
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
Podobnost s intertrigem spočívá v zarudnutí a lokalizaci v podobných partiích těla. Základem léčby ekzémů jsou antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy.
Plíseň
Plíseň je nemoc vyvolaná kvasinkami. Vzniká v místech vlhké zapářky a jako profesionální onemocnění u osob, které pracují ve vlhku nebo máčejí dlouhodobě kůži bez patřičné ochrany. U nich se může vyvinout i zánět nehtových lůžek. Kožní kandidóza se projevuje jako ohraničená léze s erythemem a papulkami. Za okolností, jež jsou doprovázeny poklesem buněčné imunity, je infekce torpidní, vyskytuje se i na sliznicích. Většinou odolává terapii. U kojenců vzniká celkem neškodný povlak v dutině ústní (soor) a kožní kandidóza jako následek vlhčení kůže pod plenkou. Pro povrchové postižení sliznic je charakteristický bělavý povlak lpící k povrchu, nebolestivý. Vyskytuje se na sliznici dutiny ústní, na jazyku, na patře, v hrdle.
Projevy s intertrigem jsou téměř totožné, jelikož opruzeniny vznikají také v důsledku plísní. Tudíž i léčba je identická.
Nežit
Nežit je z lékařského hlediska hnisavé kožní onemocnění, které vyvolávají různé bakterie. Vzniká na zádech, šíji či hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne zvětšovat. Tím postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé,
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Co je to vlk
Jak odlišit ekzém od opruzeniny
Opruzeniny na rozdíl od ekzému velmi často vznikají kvůli zapaření nebo vinou bakterií a kvasinek Candida albicans, které se na lidském těle běžně vyskytují. Dokonce i vláknité houby, které vyvolávají plísně na ploskách nebo nehtech nohou, mohou být původcem opruzenin. K přenesení kamkoliv po těle pak postačí běžné otírání ručníkem nebo oblékání například spodního prádla a následně se mohou vytvořit i opruzeniny na hýždích. Živnou půdou pro bakterie a kvasinky je zejména vlhké a teplé prostředí, a tak není výjimkou opruzenina konečníku.
Opruzeniny postihují nejen děti v kojeneckém a batolecím věku, ale mohou být problémem i celé řady dospělých jedinců, přičemž muži jsou k opruzeninám náchylnější než ženy a nevyhýbají se jim ani opruzeniny na stehnech; u žen se nezřídka vyskytují i opruzeniny pod prsy.
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. Zánět je neinfekční a může být alergického i nealergického původu. Alergický ekzém (kontaktní, atopický) však bývá velmi častý. Zánět postihuje především pokožku. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
V některých případech je velmi složité odlišit opruzeninu od ekzému, a tak rozhodnutí náleží zkušenému lékaři. Nepodceňujte opruzeniny na zadku u dospělých.
Zdroj: článek Opruzenina v rozkroku
Projevy
Dermatitis contacta allergica se projevuje 24–48 hodin po styku s vyvolávající látkou a je omezena jen na místo kontaktu. V akutní fázi se tvoří silně zarudlé edematózní ložisko s rychle erodujícími papulovezikulami a mokváním na povrchu, vzácně s tvorbou bul. Mikroskopicky je patrná spongióza a intracelulární edém, vznikají intraepidermální puchýřky. Později se tvoří krusty. V chronické fázi se povrch stává hyperkeratotický a tvoří se na něm ragády, nebo převládá lichenifikace. Hematogenní formu vyvolává látka, na kterou je nemocný senzibilizován krevní cestou do kůže, kde způsobí vznik kopřivky. Hematogenně či lymfogenně se může rozšířit i chronický kontaktní ekzém mimo primární místo kontaktu. Dermatitis contacta se vyskytuje nejen na rukou, na obličeji ale všude tam, kde dojde ke kontaktu s alergenem.
Tato dermatitida se může objevit na rukou či na obličeji.
Zde můžete vidět, jak vypadají projevy kontaktní dermatitidy.
Zdroj: článek Jak vypadá kontaktní dermatitida
Červené fleky na kůži u dětí
Příčiny
Červené fleky na kůži u dětí může způsobit ekzém. Ekzém není nakažlivý, kůže je jen zanícená, zčervenalá, suchá a svědí. Tvorbu ekzému může podpořit nevhodné mýdlo, které podráždí pleť, různé alergeny, klima. Přesná příčina vzniku ale není známa. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže. Ekzém se často vyskytuje na rukou, zejména v místech, kde se ohýbají.
Co s tím dělat
Základ léčby tvoří antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. V léčbě samozřejmě nezapomínáme ani na symptomatická opatření, která sice neřeší vyvolávající příčinu nemoci, ale pomáhají nemocnému zvládat příznaky nemoci a co nejlépe se s nimi vyrovnávat. V rámci symptomatických opatření dbáme na důkladné a pravidelné promašťování kůže, vyhýbáme se naopak všem přípravkům a látkám, které kůži vysoušejí. V případě potřeby pečlivě dezinfikujeme všechna – i drobná – poranění a defekty vzniklé na kůži škrábáním či olupováním.
Zdroj: článek Červené fleky na kůži
