Zajímá vás téma LIKVIDACE PLEVELE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Majoránka zahradní je jednoletá, někdy i dvouletá bylina s přímým rozprostřeným stonkem a protilehlými oválnými listy. Drobné bílé květy tvoří husté střapce, které jsou stopkaté a vyrůstají v úžlabinách listů. Plody jsou tvrdé a úplně dozrávají jen v teplých oblastech. Celá rostlina příjemně voní.
Pěstování majoránky
Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
Zdroj: článek Majoránkový čaj
Babské rady
Správná diagnostika blech: V domácím prostředí vám postačí hustý hřeben, bílý ubrousek a trocha vody. Srst zvířete pečlivě vyčešte a to, co vám ulpí na hřebeni, přeneste na mokrý bílý ubrousek a rozetřete prstem. Takto hledáme bleší trus. Ten vypadá jako malá zrnka máku, a jelikož se většina nasáté krve vyskytuje v trusu blechy, tak okolo zrnek na mokrém ubrousku vznikne hnědočervené zbarvení ze zbytků krevního barviva nasáté krve.
Existují i babské rady na odstranění blech, ale ty moc nefungují, a tak je lepší přiklonit se ke komerčním přípravkům.
Odstranění blech na zvířeti: Existuje spousta přípravků, které se dají pořídit u veterinárního lékaře a někdy dokonce přímo v lékárně. Vždy je důležité respektovat druh zvířete (pro kočky mohou být některé psí přípravky toxické), věk zvířete (u štěňat, koťat musíme používat určitou účinnou látku, množství přípravku), hmotnost (abychom zvíře nepředávkovali) a zdravotní stav (u zvířat nemocných musíme postupovat obezřetněji, stejně tak i u březích či kojících). Musíme si v příbalovém letáku k výrobku bedlivě prostudovat omezení pro jeho použitelnost. Nevíte-li si rady a máte pochybnosti, neváhejte se zeptat veterináře. Na trhu je nepřeberné množství přípravků a způsobů aplikace. Velmi oblíbenou se stala takzvaná forma spot-on. Jsou to malé pipetky naplněné tekutinou, které se kápnou na kůži v oblasti lopatek. Z těch velmi účinných látek jmenujme především fipronil, permethrin, selamectin či imidacloprid. U štěňat se doporučuje použít přípravky ve spreji, vzhledem k snadnému dávkování. V dlouhodobé strategii ochrany proti blechám jednoznačně vedou kvalitní „antibleší“ obojky s obsahem imidaclopridu, flumetrinu, propoxuru, deltametrinu a jejich kombinace. U většiny platí, že čím vyšší kvalita přípravku, tím vyšší cena. Nově přišly na trh také léčiva ve formě tablet. Jsou velmi účinná a vzhledem k tomu, že spousta jiných účinných látek v dnešní době přestává na blechy fungovat, staly se velkým hitem.
Asanace: Je nutné si pamatovat, že 95 % blech žije ve vnějším prostředí, proto je likvidace dospělých blech, kukel a vajíček vyskytujících se v okolí vašich mazlíčků naprosto nezbytnou součástí. Lze ji provést chemicky, tedy cestou přímé likvidace parazitů a jejich vývojových stadií postřikem nebo vytřením prostředí vhodným preparátem. Používají se přípravky s účinnou látkou permethrin, tetramethrin a cypermethrin. K úspěšnému ozdravění prostředí a prevenci patří i časté luxování, praní a mechanická očista povlaků, psích pelíšků a koberců.
Zdroj: článek Jak se zbavit blech u psa
BIO konopné semínko
Otázka bio či ne-bio je stejně tak kontroverzní téma jako samotné konopí. Dalo by se říci, že obě otázky rozdělují lidi na 3 skupiny. Jedni jak biopotraviny, tak konopí rezolutně odmítají – často jsou to ti neinformovaní. Druzí naopak nakupují výhradně biopotraviny a na konopí nedají dopustit. Ti třetí jsou tak někde mezi, občas si to či ono koupí, protože je to k dispozici nebo na to mají chuť, ale spíše tyto otázky jednoduše neřeší. Existuje nespočet různých odrůd a kříženin konopí. Každá produkce léčebného konopí by měla být analyzována na poměr kanabinoidů, především tetrahydrokanabinolu THC a kanabidiolu (CBD), ale také těch dalších. Dále se provádí rozbor na kontaminaci těžkými kovy, pesticidy a mikroby.
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je teplomilná plodina náročná na vodu, půdu, živiny i agrotechniku. Patří do čeledi konopovitých (Cannabaceae), kam vedle konopí setého patří ještě chmel (Humulus). Potlačuje růst plevele, má rekultivační a protierozní schopnosti, odčerpává z půdy nečistoty, jedovaté látky a těžké kovy. Při jeho pěstování nejsou třeba ani pesticidy, ani herbicidy, které zatěžují životní prostředí. Obsahuje cca 23 % vlákna a cca 75 % dřevité hmoty.
Konopí dokáže velmi dobře absorbovat těžké kovy, ať už z půdy nebo vody. Pro tuto vlastnost se používá v oboru zvaném fytoremediace, který se zabývá čištěním půd pomocí rostlin. Je tedy důležité pěstovat konopí v ekologicky čistém prostředí a používat materiály, které neobsahují ani neuvolňují těžké kovy a další toxické látky. Tyto látky se totiž mohou skrze rostlinu dostat do těla, akumulovat se v tělních tekutinách a působit toxicky na organismus. Nekontrolované konopí může také obsahovat různé příměsi (olovo, želeno nebo písek), které zvyšují jeho váhu a tím i jeho cenu. Následné užití poté může vyvolat pro uživatele nepříznivé účinky. Toto je tedy jeden z hlavních důvodů, proč by konopí pro výrobu potravin mělo být pěstováno v ekologicky čisté produkci, prosté jakýkoliv kontaminantů.
Cena BIO konopného semínka.
Zdroj: článek Konopné semínko
