Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Když někdo hledá mast na naražená žebra, většinou nechce číst učebnici anatomie. Chce vědět, čím se namazat, aby mohl vstát z postele, zakašlat, obléct se a nebál se každého nádechu. Z praxe domácí péče znám přesně ten typ bolesti: člověk přijde po pádu na schodech, po nárazu o roh vany, po uklouznutí na zahradě nebo po prudkém kašli a říká, že „žebro asi nebude zlomené, ale bolí to jako čert“. Jenže hrudník není koleno. Žebra se hýbou při každém nádechu, otočení, smíchu i kašli, takže i obyčejné pohmoždění umí několik dní až týdnů pořádně potrápit.
Naražené žebro obvykle znamená pohmoždění měkkých tkání v okolí žeber: svalů, vazivových úponů, okostice, drobných cév a mezižeberních nervů. Praktický dopad je ten, že bolest nemusí být nejhorší v klidu, ale při pohybu hrudníku. Typický scénář je paní po pádu bokem na hranu stolu: na kůži má modřinu na hrudní stěně – fotografie, první den říká, že to „jen táhne“, druhý a třetí den už ji píchne při každém hlubším nádechu. To odpovídá tomu, že otok a zánětlivá reakce v pohmožděných tkáních vrcholí často až s odstupem.
Mast nebo gel v takové situaci dává smysl hlavně jako lokální úleva. Protizánětlivý gel může snížit bolestivost povrchových tkání, chladivý přípravek může prvních 24 až 48 hodin zmenšit pocit tepla a tahu, přípravky na modřiny mohou pomoci tam, kde je viditelné krevní podlití. Praktický příklad: muž po nárazu řídítky do boku nemá dušnost, nemá bolest břicha, dýchá normálně, ale vadí mu dotek trička a ležení na boku. Tam může gel doplnit ledování přes látku, klid od těžké práce a běžné léky proti bolesti, pokud je smí užívat.
Problém nastává, když člověk očekává, že mast „zahojí žebro“. To neumí žádná mast. Pokud je žebro prasklé nebo zlomené, hojí se kost biologickým procesem, který potřebuje čas, stabilitu relativním klidem a dostatečné dýchání. Klinicky je zásadní, že neléčená bolest vede k mělkému dýchání. Pacient se bojí nadechnout, šetří jednu stranu hrudníku, méně kašle, hleny se hůř odstraňují a u starších lidí, kuřáků nebo pacientů s astmatem či CHOPN může vzniknout infekce dolních cest dýchacích. To je důvod, proč zdravotníci tolik řeší bolest u žeber, i když se poranění často hojí samo.
V pacientských diskuzích se opakují tři vzorce. První zní: „Namazal jsem to, ale při nádechu mě pořád píchá.“ To bývá pochopitelné, protože gel působí hlavně povrchově, zatímco bolest při nádechu vychází z pohybu žeber, mezižeberních svalů a podrážděné okostice. Druhý vzorec: „Na rentgenu nic nebylo, tak proč to tak bolí?“ Odpověď je, že i bez viditelné zlomeniny může být silně pohmožděná hrudní stěna, drobné praskliny nemusí být na prvním snímku jasné a léčba se stejně často řídí hlavně příznaky. Třetí vzorec: „Stáhl jsem si hrudník, aby se to nehýbalo.“ To je rizikové, protože pevné stažení omezuje nádech.
Konkrétní zkušenost pacientů bývá často podobná. Jedna žena po uklouznutí ve sprše popisovala, že největší úlevu jí nepřinesla nejsilnější mast, ale kombinace gelu, pravidelného paracetamolu podle doporučení lékaře, spaní ve zvýšené poloze a vědomého hlubšího nádechu několikrát za hodinu. Jiný pacient po sportovním nárazu čekal týden, protože „modřina mizela“, jenže bolest při kašli sílila a přidala se teplota; nakonec se řešila infekce dýchacích cest. Třetí člověk, senior po pádu na bok, měl jen malou modřinu, ale výraznou slabost a bolest ramene, což už vyžadovalo lékařské vyšetření, protože po úrazu hrudníku je nutné myslet i na vnitřní poranění.
Praktické shrnutí je jednoduché: mast na naražená žebra má místo, ale jen jako část režimu. Dávejte ji na neporušenou kůži, nemažte otevřené oděrky, nekombinujte více protizánětlivých gelů najednou a nečekejte, že potlačení bolesti znamená vyléčení. Běžný vzorec chování, který pomáhá, je: první dva dny chladit, odpočívat od námahy, ale neležet celý den bez pohybu; další dny se šetrně rozhýbávat, hlídat dýchání a bolest nepřetěžovat. Rizikový vzorec je „přemazat a pracovat dál“, například tahat nákup, sekat dřevo nebo cvičit trup. Ještě horší je „raději nedýchat zhluboka, aby to nebolelo“, protože právě to zvyšuje riziko plicních komplikací.
Nejdůležitější věta pro praxi: pokud mast pomůže s citlivostí na dotek, je to v pořádku; pokud ale bolest brání nádechu, zhoršuje se, přidává se dušnost, horečka, kašel s krví nebo bolest břicha, je potřeba řešit stav zdravotně, ne jen kosmeticky mazáním.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč žebra po naražení bolí a kdy jde jen o pohmoždění
Naražená žebra bolí proto, že hrudní stěna je živá mechanická konstrukce, ne pevný krunýř. Každé žebro se při nádechu zvedá a rotuje, mezižeberní svaly pracují a nervy vedené podél žeber reagují na tlak, otok i mikroskopické trhlinky. Když dojde k nárazu, poškodí se drobné cévy, vznikne otok, podráždí se okostice a bolest se ozve při každém pohybu. Praktický dopad je výrazný: pacient často zvládne sedět v klidu, ale prudce ho píchne při vstávání z postele, kýchnutí nebo otočení v autě.
Neškodnější příčiny bývají pohmoždění měkkých tkání, natažení mezižeberních svalů, drobná modřina nebo podráždění úponů. Typickým příkladem je člověk, který narazil bokem do kliky dveří, má citlivé místo na dotek, případně lokální otok a zhmoždění hrudníku – fotografie, ale dýchá normálně a bolest se den po dni pomalu lepší. V takovém případě může pomoci chlad, klid od zvedání břemen, vhodný gel a pravidelný režim dýchání.
- Pohmoždění svalů: bolí při pohybu trupu, zatlačení na místo a zvedání ruky.
- Modřina: bolest je povrchovější, často se mění barva kůže a citlivost na dotek.
- Natažení mezižeberních svalů: bolest se zhoršuje při hlubokém nádechu, smíchu a kašli.
- Podráždění okostice: místo bývá velmi citlivé, i když na kůži nemusí být skoro nic vidět.
Vážnější příčiny zahrnují prasklé nebo zlomené žebro, vícečetné zlomeniny, poranění plíce, krvácení do hrudníku nebo poranění břišních orgánů při nárazu do dolních žeber. Praktický rozdíl je v celkovém stavu. Pokud se člověk nemůže nadechnout, bolest se zhoršuje, je slabý, motá se mu hlava, vykašlává krev nebo má bolest břicha či ramene, není vhodné řešit situaci jen mastí. U deformity hrudní stěny, propadávání části hrudníku nebo nepravidelného pohybu při dýchání jde o varovný obraz, který patří k urgentnímu vyšetření; vizuálně se může projevit jako paradoxní pohyb hrudníku při těžkém poranění – fotografie.
Rozhodovací věta: čím víc bolest ovlivňuje dýchání, kašel a běžnou chůzi, tím méně je důležité, jakou mast zvolíte, a tím důležitější je zhodnotit, zda nejde o zlomeninu nebo komplikaci.
| Situace | Co to může znamenat | Praktický krok |
|---|---|---|
| Bolest jen na dotek | Častěji pohmoždění | Gel, chlad, šetření, sledování |
| Bolest při nádechu | Podráždění mezižeberních struktur nebo zlomenina | Tlumit bolest a hlídat dýchání |
| Dušnost nebo kašel s krví | Možné poranění plic | Lékařské vyšetření ihned |
| Bolest břicha po nárazu do dolních žeber | Možné vnitřní poranění | Nečekat doma |
Doporučuji také podívat se na článek Naražená žebra.
Kdy s naraženými žebry k lékaři a kdy nestačí mazání
U naražených žeber je největší chyba hodnotit stav jen podle velikosti modřiny. Někdo má výraznou podlitinu a přitom jen povrchové zhmoždění, jiný má kůži téměř čistou, ale bolest ho nutí dýchat mělce. Klinicky je důležitější mechanismus úrazu, věk, nemoci plic, užívání léků na ředění krve a schopnost normálně dýchat. Praktický příklad: mladý zdravý člověk po lehkém nárazu při sportu může stav sledovat doma, pokud se lepší. Senior po pádu v koupelně by měl být posouzen opatrněji, protože riziko zlomeniny a komplikací je vyšší.
K lékaři je vhodné jít, pokud bolest neustupuje, zhoršuje se po několika dnech, brání spánku, znemožňuje hluboký nádech nebo se objeví teplota a produktivní kašel. Praktický dopad je jasný: lékař může posoudit dýchání, poslech plic, saturaci kyslíku, bolestivost žeber, riziko zlomeniny a potřebu silnější analgezie. Mast v takové chvíli neřeší hlavní problém, kterým je nedostatečné dýchání nebo možná komplikace.
- Dušnost: pocit, že se nemůžete nadechnout, je vždy varovný.
- Kašel s krví: po úrazu hrudníku vyžaduje neodkladné vyšetření.
- Horečka, zimnice nebo zelený hlen: mohou ukazovat na infekci dýchacích cest.
- Silná bolest břicha nebo ramene: po nárazu do dolních žeber může signalizovat vnitřní poranění.
- Úraz ve vysoké rychlosti: autonehoda, pád z výšky nebo přimáčknutí hrudníku patří k lékaři.
Okamžité vyšetření je namístě také při viditelné změně tvaru hrudníku, promáčknutí, asymetrii při dýchání, zmatenosti, modrání rtů nebo nápadné slabosti. Vizuální projevy jako deformita hrudní stěny při poranění žeber – fotografie nejsou běžná „naraženina“. U pacientů na warfarinu, apixabanu, rivaroxabanu, dabigatranu nebo u lidí s poruchou srážlivosti může i zdánlivě menší náraz vytvořit větší krvácení do tkání. Tam je praktické raději stav konzultovat, zejména když se modřina rychle zvětšuje.
Bezpečnostní pravidlo: pokud se po úrazu hrudníku bojíte nadechnout, protože bolest je příliš silná, neřešte jen mast. Potřebujete bolest zvládnout tak, abyste mohli dýchat, kašlat a hýbat se.
Zkušenosti pacientů ukazují, že lidé často čekají příliš dlouho ze dvou důvodů. První je věta: „Když s tím stejně nic neudělají, proč bych šel k lékaři?“ Jenže vyšetření není jen o sádře, kterou u žeber nedostanete. Je o vyloučení rizik, nastavení analgezie a poučení, jak předejít komplikacím. Druhý důvod je: „Mast to na chvíli ztlumí, tak to bude dobré.“ Krátkodobá úleva ale nesmí zakrýt zhoršující se dušnost, horečku nebo bolest při kašli.
Za přečtení také stojí článek Naražená kostrč.
Jak se pozná, zda jsou žebra naražená, prasklá nebo zlomená
Diagnostika poranění žeber začíná rozhovorem a vyšetřením, ne mastí. Lékař se ptá, jak k úrazu došlo, kam přesně směřoval náraz, zda byla bolest hned nebo se rozvíjela, jestli se zhoršuje při nádechu, kašli a pohybu. Klinicky je důležité, zda šlo o lehké bouchnutí, nebo o velkou energii, například pád z výšky, autonehodu či stlačení hrudníku. Praktický příklad: pád bokem na koberec u zdravého člověka se hodnotí jinak než pád staršího člověka na hranu vany.
Při vyšetření se sleduje dech, barva kůže, schopnost mluvit v celých větách, symetrie hrudníku a bolestivost při jemném pohmatu. Poslech plic pomáhá zachytit podezření na zhoršené provzdušnění, chrůpky nebo jiný problém. Může se měřit saturace kyslíku. Praktický dopad je zásadní: pacient, který má sice bolestivé místo, ale normálně dýchá a má stabilní stav, často potřebuje hlavně režim a léčbu bolesti. Pacient, který dýchá mělce, má nízkou saturaci nebo se zhoršuje, potřebuje další vyšetření.
- Klinické vyšetření: hodnotí bolest, dech, kašel, celkový stav a rizikové faktory.
- Rentgen hrudníku: může ukázat zlomeninu, ale hlavně pomáhá posoudit hrudník a plíce.
- CT vyšetření: používá se spíše při větším úrazu nebo podezření na komplikace.
- Ultrazvuk: někdy pomůže zachytit povrchovější zlomeninu nebo tekutinu, záleží na pracovišti.
- Kontrola po čase: je důležitá, pokud bolest nemizí nebo se přidá kašel a teplota.
Je dobré vědět, že rentgen nemusí vždy zachytit drobnou prasklinu žebra, zvlášť v prvních dnech nebo při nevýrazném nálezu. To ale neznamená, že pacient „simuluje“. Bolest může být skutečná a silná i při pohmoždění okostice a mezižeberních svalů. Praktický příklad: pacient má normální snímek, ale při kýchnutí cítí ostré bodnutí na jednom místě. Léčebně se často postupuje podobně jako u jednoduché zlomeniny: tlumení bolesti, dechová opatrnost, šetření od námahy a sledování varovných příznaků.
| Nález | Spíše odpovídá | Co čekat |
|---|---|---|
| Citlivost a modřina bez dušnosti | Pohmoždění | Postupné zlepšování během dnů až týdnů |
| Ostrá bodavá bolest při nádechu | Pohmoždění, prasklina nebo zlomenina | Nutnost dobře tlumit bolest a dýchat |
| Bolest po velkém úrazu | Vyšší riziko zlomeniny a vnitřního poranění | Zobrazovací vyšetření podle stavu |
| Zhoršující se dech | Možná plicní komplikace | Vyšetření bez odkladu |
Praktický dopad diagnostiky: cílem není jen najít čárku na žebru, ale zjistit, zda člověk bezpečně dýchá, nemá komplikaci a má bolest zvládnutou tak, aby se mohl uzdravovat.
V domácí péči je užitečné sledovat jednoduchý trend. Zlepšuje se bolest při vstávání? Dýchá se každý den o trochu lépe? Je kašel volnější, bez krve a bez horečky? Pokud ano, jde stav správným směrem. Pokud je pátý až sedmý den hůř než druhý den, pacient spí vsedě kvůli bolesti, nemůže odkašlat nebo se bojí nadechnout, je vhodné znovu kontaktovat lékaře. Mast v takové chvíli může být příjemná, ale diagnostickou informaci nenahradí.
Článek Jsou to ledviny a nebo jde o bolest zad by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Jakou mast nebo gel použít na naražená žebra a co dělat doma
U naražených žeber se nejčastěji volí protizánětlivé gely s účinnými látkami ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků, například diklofenak nebo ibuprofen. Jejich smysl je tlumit lokální zánětlivou bolest v měkkých tkáních. Prakticky mohou pomoci tam, kde je citlivost na dotek, bolest kolem modřiny nebo namožené mezižeberní svaly. Nenanášejte je na odřenou nebo poraněnou kůži, po aplikaci si umyjte ruce a nepřekrývejte místo neprodyšnou fólií, pokud to výslovně nedoporučí příbalová informace.
Pokud je přítomná modřina, někteří lidé používají přípravky s heparinoidem nebo gely určené na pohmožděniny. Ty mohou být vhodné hlavně u povrchového krevního podlití, ale nejsou řešením bolesti vycházející z pohybu žeber. Bylinné masti, kostivalové přípravky nebo arnikové gely lidé často popisují jako příjemné, ale je potřeba brát je jako podpůrnou péči. Praktický příklad: když babička říká, že jí bylinná mast „prohřeje bok“, může jí subjektivně ulevit, ale nesmí kvůli tomu přestat sledovat dech, teplotu a celkový stav.
- Prvních 24 až 48 hodin: spíše chladit přes látku, krátce a opakovaně, pokud je to příjemné.
- Po odeznění největšího otoku: někomu lépe sedí mírné suché teplo, ale nesmí zhoršovat bolest.
- Protizánětlivý gel: použít podle příbalové informace a nekombinovat bez rozmyslu s podobnými přípravky.
- Běžné léky proti bolesti: paracetamol nebo ibuprofen jen tehdy, pokud jsou pro daného člověka bezpečné.
- Dechový režim: několikrát za den vědomě hlubší nádech, ne však násilně přes ostrou bolest.
Domácí léčba stojí na tom, aby bolest byla zvládnutelná, ale člověk se úplně neznehybnil. Celodenní ležení zhoršuje rozepínání plic, zvyšuje tuhost hrudníku a u rizikových osob může přispět k zahlenění. Naopak přetěžování, nošení těžkých tašek, prudké rotace trupu a návrat ke sportu přes bolest hojení dráždí. Praktický dopad: krátká chůze po bytě, opatrné vstávání přes bok, spánek ve zvýšené poloze a přidržení bolestivého místa rukou nebo polštářem při kašli mohou pomoci víc než neustálé přemazávání.
Co nedělat: nestahovat hrudník pevným obinadlem, nedávat zahřívací náplasti na podrážděnou kůži, nemasírovat silou bolestivé místo a nezkoušet „napravovat žebro“. Hrudník se musí hýbat, aby plíce pracovaly. Pokud bolest nejde zvládnout běžnými prostředky, lékař může doporučit vhodnější analgetika, u těžších stavů i specializované metody tlumení bolesti. U pacientů s žaludečními vředy, onemocněním ledvin, užíváním léků na ředění krve, těhotenstvím nebo alergií na protizánětlivé léky je vhodné výběr gelu i tablet konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
Nejlepší domácí kombinace: vhodný gel na neporušenou kůži, chlad v prvních dnech, bezpečné léky proti bolesti podle zdravotního stavu, šetrný pohyb, hlubší nádechy a jasná hranice, kdy už se má vyhledat lékař.
Lékařská léčba přichází ke slovu, když bolest brání dýchání, úraz byl větší, pacient je rizikový nebo se objevují varovné příznaky. Může jít o vyšetření, kontrolní snímek, silnější analgezii, doporučení dechových cvičení, fyzioterapii nebo při závažných mnohočetných zlomeninách specializovanou péči. Pro běžného člověka s lehkým naražením ale zůstává hlavní cíl prostý: nezhoršit stav, dýchat, nepřetížit hrudník a dát tkáním čas.
Odborné zdroje k tomu, kdy mast na naražená žebra pomůže a kdy nestačí
U dotazu mast na naražená žebra je důležité oddělit dvě věci: co může ulevit od povrchové bolesti svalů a měkkých tkání, a co už žádná mast nevyřeší, protože problém leží hlouběji v hrudní stěně, v žebru nebo v dýchání. Proto jsem vybrala zdroje, které nepodporují zázračné sliby, ale praktickou medicínu: bolest tlumit, dýchat dostatečně hluboce, sledovat varovné příznaky a při podezření na komplikaci nečekat.
- NHS Inform o poranění hrudníku a žeber jsem zvolila proto, že velmi srozumitelně popisuje běžný postup u úrazu žeber. Pro laika je přínosné hlavně sdělení, že většina lehčích poranění hrudní stěny se řeší doma, ale neznamená to „nic nedělat“. Prakticky z toho plyne: hlídat dýchání, bolest a schopnost běžného pohybu. U člověka, který hledá mast, tento zdroj pomáhá pochopit, že mast může být jen doplněk, nikoli hlavní léčba.
- Mayo Clinic o diagnostice a léčbě poranění žeber potvrzuje, že i zlomená žebra se často hojí konzervativně, ale klíčová je kontrola bolesti. Důležité je vysvětlení, že když bolest brání hlubokému nádechu, roste riziko plicních komplikací. Běžnému člověku to přinese jednoduché pravidlo: správná úleva od bolesti není pohodlnost, ale prevence mělkého dýchání, zahlenění a zánětu průdušek nebo plic.
- ACR doporučení k zobrazovacím vyšetřením u žeber jsem zařadila kvůli časté otázce, zda je nutný rentgen. Zdroj vysvětluje, že u izolovaného menšího poranění žeber často stačí klinické posouzení a základní snímek hrudníku, zatímco CT má smysl spíše při větším úrazu nebo podezření na poranění orgánů. Pro pacienta je užitečné vědět, že negativní rentgen nevylučuje bolestivé pohmoždění a že léčba se často řídí stavem dýchání a rizikem komplikací.
- NCBI Bookshelf: klinický přehled zlomenin žeber doplňuje odbornější pohled na analgezii, ledování, odpočinek a prevenci špatného rozepnutí plic. Vybrala jsem jej proto, že dobře vysvětluje, proč se dnes nedoporučuje pevné stahování hrudníku. Pro běžného člověka je to zásadní: „zafixovat žebra“ obinadlem sice může krátkodobě působit bezpečně, ale může zhoršit dýchání a tím zvýšit riziko plicních potíží.
- Odborný konsenzus k dechové rehabilitaci po poranění žeber jsem vybrala proto, že mast sama neřeší nejdůležitější funkci hrudníku: pohyb při dýchání. Zdroj podporuje význam dechového režimu, mobilizace a fyzioterapeutického vedení u rizikovějších pacientů. Pro laika je přínos jasný: při naražených nebo zlomených žebrech nejde jen o to, aby to nebolelo na dotek, ale aby člověk dokázal kašlat, nadechnout se a postupně se hýbat.
Celkové ponaučení z těchto zdrojů je praktické: mast nebo gel na naražená žebra může být pomocník, ale nesmí zakrýt varovné příznaky. Pokud člověk po úrazu dýchá normálně, bolest se pozvolna lepší a nejde o velký náraz, lokální přípravek může doplnit klidový režim, chlad, běžnou analgezii a šetrný pohyb. Pokud se objevuje dušnost, kašel s krví, horečka, zhoršující se bolest, bolest břicha nebo ramene, je na místě lékařské vyšetření.
FAQ k masti na naražená žebra a bezpečné úlevě od bolesti
Jaká mast je nejlepší na naražená žebra?
Nejčastěji dává smysl protizánětlivý gel s diklofenakem nebo ibuprofenem, pokud jej můžete bezpečně používat. Pomáhá hlavně na bolest pohmožděných měkkých tkání, ne na samotnou kost nebo hlubokou bolest při dýchání.
Pokud máte modřinu, může být vhodný i přípravek na pohmožděniny, ale výběr záleží na kůži, lécích a zdravotním stavu. Gel nanášejte jen na neporušenou kůži, nepoužívejte více podobných přípravků najednou a řiďte se příbalovou informací. Když bolest brání hlubokému nádechu, samotná mast nestačí a je důležitá účinnější léčba bolesti nebo lékařské posouzení.
Pomůže mast, když je žebro prasklé nebo zlomené?
Mast může ulevit od povrchové citlivosti, ale prasklé nebo zlomené žebro nezahojí. Hojení kosti probíhá postupně a nejdůležitější je, aby bolest nebránila dýchání, kašli a opatrnému pohybu.
U jednoduchých poranění žeber se léčba často podobá: tlumení bolesti, klid od námahy, šetrné dýchání, žádné pevné stahování hrudníku a sledování varovných příznaků. Pokud se přidá dušnost, kašel s krví, horečka, zhoršující se bolest nebo bolest břicha po úrazu, je potřeba vyšetření. Rozhodující není jen to, zda je žebro na rentgenu vidět jako zlomené, ale zda hrudník bezpečně funguje.
Je lepší na naražená žebra chladit, nebo mazat hřejivou mastí?
První den až dva bývá vhodnější chladit, protože po nárazu se rozvíjí otok, drobné krvácení a zánětlivá reakce. Hřejivé přípravky mohou u čerstvého pohmoždění někomu bolest zhoršit.
Chlad přikládejte přes látku, krátce a opakovaně, nikdy ne led přímo na kůži. Později může některým lidem pomoci mírné suché teplo, pokud nepřidává pulzování nebo pálení. Protizánětlivý gel lze použít podle návodu, ale nedávejte ho současně pod horký obklad. U žeber je důležité sledovat, zda se s úlevou zároveň zlepšuje schopnost normálně dýchat a vstávat.
Jak dlouho bolí naražená žebra?
Lehčí naražení může bolet několik dnů až dva týdny, výraznější pohmoždění nebo prasklina často déle. Bolest při kašli, smíchu a hlubokém nádechu může přetrvávat i tehdy, když modřina už mizí.
Důležitý je trend. Pokud se bolest postupně zmenšuje, dýchání je volnější a zvládáte běžný pohyb, většinou jde hojení správným směrem. Pokud je bolest po týdnu horší, budí vás v noci, nutí vás dýchat mělce, přidá se teplota, zahlenění nebo dušnost, nečekejte jen na účinek masti. V takové situaci je rozumné kontaktovat lékaře, protože problém může být hlubší než povrchové pohmoždění.