Meziobratlová ploténka je pružný, vazivově chrupavčitý útvar, který spojuje obratlová těla dvou sousedních obratlů v oblasti mezi druhým krčním obratlem a křížovou kostí. Tvoří tak chrupavčitý kloub (synchondrózu) mezi těly obratlů. Mezi lebkou a prvním krčním obratlem a mezi prvním a druhým krčním obratlem nejsou žádné meziobratlové ploténky. Lidská páteř má 23 meziobratlových plotének. Tvoří asi 25 procent celkové délky páteře. Jeho výška a základna se zvyšuje směrem ke křížové kosti.
Pokud dojde během růstu k narušení krycích plotének, může materiál z meziobratlové ploténky proniknout do spongiózy obratlového těla (Schmorlovy uzly u Scheuermannovy choroby). Od 30. roku věku vedou degenerativní procesy ke změnám složení matrice a tím ke snížení zadržování vody. To má za následek praskliny a trhliny, které pod tlakem mohou vést k vyboulení nebo dokonce k průchodu materiálu z želatinového jádra skrz vláknitý kroužek (anulus fibrosus). Toto je známé jako protruze disku nebo herniace disku. Opotřebení meziobratlového disku vede k reaktivním změnám v kostní tkáni přilehlých obratlů (intervertebrální osteochondróza a spondylosis deformans).
Konzervativní terapie
Výhřezy meziobratlové ploténky se většinou léčí konzervativně. Terapie závisí na délce trvání, lokalizaci a intenzitě symptomů. Na začátku léčby se často ordinuje krátkodobý klid na lůžku a speciální polohování, dále protizánětlivé, analgetické a svalově uvolňující léky. Pro úlevu od bolesti a pro podporu procesu hojení se doporučuje také fyzioterapie. Kromě toho mohou být užitečné fyzikální aplikace, jako jsou bahenní zábaly, horké obklady a elektroléčba.
Mezi další možnosti konzervativní léčby patří chiroterapie k uvolnění blokád v páteři a kloubech.
Vyšetření a terapeutická mobilizace podle McKenzie
Již v 50. letech 20. století novozélandský fyzioterapeut Robin McKenzie zjistil, že mnoho pacientů se může pomocí určitých pohybů a držení těla rychle a trvale zbavit bolesti.
McKenzieho test je o zjištění, které polohy a pohyby symptomy pacienta zhoršují a které naopak zlepšují. K tomu terapeut využívá strukturované průzkumy a speciální, opakující se pohybové testy. Pacient opakuje určité pohyby, přičemž se zaznamenává bolestivé chování. Specifická reakce na tyto testy spolu s podrobnou lékařskou anamnézou umožňuje zařazení do validovaných klinických podskupin podle příznaků. Terapeut tak může určit, zda lze bolest a funkční omezení eliminovat pomocí specifických aktivních postupů. Při tomto vyšetření lze rozpoznat i klinické obrazy.
Cílem metody McKenzie je poskytnout pacientovi možnosti samoléčby. Z krátkodobého hlediska může terapeut poskytnout podporu, pokud samoléčba není dostatečná. Z pohledu McKenzie je však nejúčinnějším způsobem, jak si trvale ulevit od problémů s páteří a klouby, samoléčba.
CT řízené injekce do obratlových kloubů
U CT řízených injekcí se nejprve vyznačí značka na kůži pomocí počítačové tomografie (CT ). Po aplikaci lokálního anestetika se přesně tam umístí tenká jehla tak, aby bylo zapotřebí co nejmenší množství účinné látky, které bude vstříknuto přímo do postiženého obratlového kloubu. Zánět a bolest obratlových kloubů a nervů tak lze rychle zmírnit. Ošetření obvykle trvá jen několik minut a je z velké části bezbolestné a bez vedlejších účinků.
McKenzie metoda patří mezi nejznámější a nejčastěji doporučované postupy při potížích s páteří, zejména pokud je přítomna vyhřezlá ploténka. Jejím základem jsou opakované pohyby, které mají za cíl přesunout vyhřezlý disk zpět do centrální polohy.
Typickým rysem je sledování reakce těla na konkrétní pohyb. Pokud se bolest postupně „stahuje“ zpět do zad a ustupuje z končetiny, jde o pozitivní signál. Právě tento princip dělá z McKenzie metody velmi účinný nástroj.
Nejčastěji se využívají záklony vleže (tzv. press-up), které jsou vhodné zejména pro vyhřezlou ploténku v oblasti L5 S1. Cviky je nutné provádět pomalu, plynule a bez prudkých pohybů.
Fyzioterapeuti doporučují, aby pacienti sledovali odborná videa nebo pracovali s certifikovaným terapeutem, protože chybná technika může potíže zhoršit.
Brnění rukou je způsobeno degenerativními změnami v oblasti krční a horní hrudní páteře. Tento nález je častý. K ověření a zjištění diagnózy je vhodné ortopedické a neurologické vyšetření spolu s dalšími zobrazovacími metodami. Radikulární (kořenové) syndromy vznikají na podkladě stlačení nervového kořene v meziobratlovém prostoru například poškozenou meziobratlovou ploténkou, kostním výrůstkem v meziobratlovém prostoru či zúžením páteřního kanálu. Daný míšní kořen může být poškozen jednostranně nebo oboustranně (jednotlivé kořeny jsou párové pro levou a pravou stranu těla), většinou však bývá jedna strana zasažena více. K útlaku dochází nejčastěji na základě dlouhodobých degenerativních změn (stárnutí organismu, dlouhodobé přetěžování, mikrotraumata), což bývá typické u starších pacientů. U mladších jedinců se častěji vyskytuje izolované postižení jednoho kořene způsobeného výhřezem ploténky.
Nepostradatelná je vhodná léčba a rehabilitace. Po diagnostice se poté v kombinaci s manuální terapií, kde se využívá nejrůznějších konceptů a technik (například mechanická terapie dle McKenzie, akrální koaktivační terapie dle Špringrové, metoda DNS dle Koláře, mobilizační techniky dle Lewita) může zvýšit účinnost léčby i užitím fokusované nebo radiální rázové vlny pro časnější úlevu od bolesti.
Určitě nezkoušejte cvičit svépomocí podle videa na internetu, protože byste si mohli ještě více ublížit. Účinné bude jen takové cvičení, které vám fyzioterapeut sestaví přímo na míru. Cvičení berte opravdu vážně, jedině tak se vyhnete operaci. Cviky, které vás naučí fyzioterapeut, byste měli provádět doma 20 až 30 minut nejméně pětkrát týdně. Při léčbě vyhřezlé ploténky se váš fyzioterapeut jistě zaměří i na nácvik správného držení těla, správné provádění pohybů při všedních denních činnostech a v neposlední řadě s vámi probere rizikové faktory a prevenci. Na vyhřezlou ploténku je vhodné cvičení Pilates, které můžete cvičit přímo ve specializovaných centrech pod dohledem trenéra. V současnosti je velmi uznávaná McKenzie metoda. Důležitý je také nácvik zapojení hlubokých svalů, které napřimují páteř, čímž se odlehčí tlak na vyhřezlou ploténku. Existují i vhodné cviky na výhřez ploténky v bederní oblasti.
Segment L5 S1 je nejvíce zatěžovanou částí bederní páteře, a proto zde dochází k výhřezu ploténky velmi často. Cílem cvičení je snížit tlak na disk a posílit svaly, které páteř stabilizují.
Zásadní roli hraje aktivace hlubokého stabilizačního systému, zejména břišních a zádových svalů. Cviky musí být prováděny pomalu a s kontrolou dechu.
Pravidelnost je klíčem k úspěchu – krátké, ale časté cvičení má větší efekt než nárazová zátěž.
McKenzie metoda = mechanická diagnostika a terapie (MDT)
Tato fyzioterapeutická metoda je založená na aktivním zapojení pacienta do léčebného procesu. Fyzioterapeuti a lékaři ji celosvětově používají pro vyšetření (diagnostiku), léčbu, vzdělávání a povzbuzení pacientů s problémy v oblasti krční, hrudní a bederní páteře a pacientů s poruchami periferních kloubů.
