Praziquantel je anthelmintikum ze skupiny chinolinových derivátů působící proti tasemnicím a motolicím. Vyrábí se jako léčivo pro humánní i veterinární použití. Je znám především jako lék volby proti schistosomóze. Pro lidské použití není Praziquantel v ČR registrován. Ve veterinární oblasti se často vyrábí v kombinaci s jiným anthelmintikem, jako jsou například benzimidazoly, ivermektin či tetrahydropirimidiny, pro docílení kompletního odčervení proti všem vnitřním červům. Řada přípravků obsahujících praziquantel je dostupná na českém trhu pro psy, kočky a koně.
Vermox
Vermox je anthelmintikum, tedy přípravek působící proti střevním cizopasníkům. Je určen k léčbě napadení jedním nebo několika ze jmenovaných cizopasníků: roup dětský (Enterobius vermicularis); tenkohlavec bičíkový (Trichuris trichiura); škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides); měchovci (Ancylostoma duodenale, Necator americanus); hádě střevní (Strongyloides stercoralis); tasemnice (Taenia spp.). Tento lék je na našem trhu dostupný na lékařský předpis.
Zentel
Zentel - Albendazol (albendazol) je účinný na celou řadu parazitů, nejčastěji se používá na tyto parazity: škrkavky, tenkohlavec lidský, roupy, měchovci, hádě střevní, motolice, ale je účinný i na tasemnice. Na našem trhu není dostupný.
Cesol
Cesol praziquantel je poměrně silný lék, který je na parazity velice účinný, zároveň je však nesmyslně drahý. Cesol je lék na bázi praziquantelu. Na našem trhu není dostupný.
Yomesan
Yomesan je lék na bázi niklosamidu. Na našem trhu není dostupný.
Phyteneo Vermophyt obsahuje 20 kapslí rostlinného přípravku pro podporu normální činnosti střevního traktu a jeho pročištění.
Napadení parazitickými cizopasníky, jako je roup dětský, se v gastrointestinálním traktu projevuje nejčastěji svěděním v okolí konečníku. Občas se při nákaze parazitem vyskytují projevy žaludeční nevolnosti, až ztráty chuti k jídlu, podrážděnosti, neklidu a nespavosti.
Výrobce uvádí, že působením přípravku, který je založen na vyvážené kombinaci látek rostlinného původu dokáže tělo zbavit těchto parazitů:
Dříve volně prodejná červená vodička Pyrvinium bez předpisu bohužel nenávratně zmizela z trhu. V současnosti si můžete maximálně pomoci Phyteneo Vermophytem (indikován při roupu, tasemnici, háděti, tenkohlavci, měchovci, škrkavce), Wurm-exem s extraktem z pupenů ořešáku královského či konzumací česnekové sušiny v tabletách (Allicor forte; Walmark Alicin), která působí jako přírodní antihelmintikum a antiparazitikum. U přípravku Pyrvinium došlo k ukončení výroby. U svého lékaře tedy žádejte alternativní léky vázané na lékařský předpis nebo zvolte doplněk stravy.
Měchovec (Ancylostoma duodenale) je druh červa patřící do rodu Ancylostoma. Tento parazit žije v tenkém střevě hostitele. Vyskytuje se po celém světě, ale nejvíce na starém kontinentu v jižní Evropě, dále v severní Africe, v Indii a Číně. Méně často jej najdeme v Americe. Měchovec je malý válcovitý červ, šedobílé barvy. Na okraji své ústní dutiny má 2 plošky a na každé z nich jsou dva velké zuby. Může mít i pár drobných zubů uvnitř ústní dutiny. Sameček bývá menší než samička. Samička může naklást 10 až 30 tisíc vajíček během jednoho dne. Průměrně žije tento parazit asi jeden rok.
Příznaky
Larva se do těla dostává přes kůži a proniká do krevního oběhu. Jím pak putuje do plic, což nutí hostitele ke kašli. Po vykašlání a spolknutí hlenu se dostává do tenkého střeva, kde doroste v dospělého jedince produkujícího vajíčka, která odcházejí se stolicí.
Typickými příznaky při lehké infekci jsou bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu. Při těžké infekci dochází k nedostatku bílkovin, anémii z nedostatku železa, objevuje se suchá kůže, otoky, pocit nafouknutého břicha, otupělost, srdeční selhání.
Diagnostika
Diagnostika probíhá na základě průkazu vajíček ve stolici. Důležitá je prevence, tedy dostatečná hygiena.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění způsobené měchovcem může být pro člověka smrtelné a projevuje se v několika fázích. Dospělí červi měří 10–18 mm, mají oblý tvar těla, hlavový konec je vybaven mohutnou ústní kapsulou s chitinovými zuby, jež slouží k přichycení parazita k sliznici střeva a sání krve. Kaudální konec samců je vybaven výraznou kopulační burzou.
Hlístice (Nematoda) – kmen mnohobuněčných protostomních organismů tvořící jednu z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů parazitujících v obratlovcích, mnoho dalších druhů hlístic představuje parazity bezobratlých a rostlin nebo žijí volným způsobem života. Hlístice se vyznačují stavbou těla přizpůsobenou parazitování, zejména kutikulárními zuby, jež jsou schopny narušovat tkáně napadeného jedince – hostitele. Tělo hlístic je válcovité, ke koncům ztenčené, velmi pružné, přesto pevné. Příčinou je povrchová kutikula vylučovaná jednovrstevnou pokožkou (syncytium – soubuní), která je vypnuta mízními tekutinami pseudocoelu.
Roup dětský (Enterobius vermicularis) – parazituje v tenkém střevě dětí nebo dospělých (obzvlášť pokud je hlavní složkou potravy mléko) a způsobuje onemocnění zvané oxyurióza. Samec dosahuje délky 6 mm, samice 12 mm. Projevuje se podrážděností, vyčerpáním, úporným svěděním a kopřivkou. Samičky kladou oplozená vajíčka (až 12 000) zpravidla v noci, v okolí řitního otvoru. Častým jevem je autoinfekce nakaženého jedince. Důležité je přísné dodržování hygieny.
Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) – parazituje v tenkém střevě člověka, převážně dětí, a způsobuje takzvanou ascaridózu. Je dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení). Nákaza ascaridiózou je způsobena, jak již bylo řečeno, od škrkavky dětské. Napadení začíná u živočicha, který má škrkavku, škrkavka s výkaly putuje na zeleninu, kde ji později pozře člověk. Hned po pozření se larva vylíhne, putuje do žaludku, potom do jater a z jater cévním řečištěm do plic. Postupně se dostává průdušnicí vzhůru. Buďto ji člověk vyplivne, nebo spolkne. Pokud ji spolkne, putuje až do střev, kde produkuje vajíčka až do své smrti.
Tasemnice (Cestoda) – třída bezobratlých živočichů patřících do kmene ploštěnci (Platyhelminthes), žijí parazitickým způsobem života. Je známo zhruba 5 000 druhů tasemnic, jež parazitují u všech skupin obratlovců, zejména pak ryb a paryb. Některé druhy se mohou usazovat v játrech nebo v mozku, většinou ale parazitují ve střevech.
Stronghold: Jedná se o pipety s účinnou látkou selamectin. Selamectin je adulticidní, larvicidní a ovicidní, to znamená, že zabíjí jak dospělce, tak vajíčka a larvy. Jeho přidanou hodnotou je fakt, že působí také na jiné parazity, jako jsou všenky, ušní a celotělový svrab, oblí červi a měchovci. Nepůsobí na tasemnice a naše klíšťata. Stronghold se zvířeti nakape do kůže a působí 4 týdny, na vajíčka pouze 3 týdny. Výhodou Strongholdu je jeho velmi dobrá snášenlivost kočkami. Aplikovat se může kočkám od 6. týdnů stáří. Neměl by se nikdy používat bez předešlé konzultace s veterinářem. Před jeho aplikací zejména u koťat se doporučuje zvíře nejdřív odčervit pastou (ideálně Flubenol nebo Banminth). Na trhu je Stronghold dostupný ve třech sílách: pro kočky do 2,5 kg, pro střední kočky od 2,6 kg do 7,5 kg a pro velké kočky od 7,6 kg do 10 kg. V zahraničí se prodává pod názvem Revolution.
Advocate: Jde o podobný preparát jako Stronghold. Liší se účinnými látkami – v Advocatu je kombinace látek imidacloprid a moxidectin. Spektrum účinku je totožné jako u Strongholdu. Účinek proti blechám je rovněž 4týdenní. Aplikuje se koťatům od 9 týdnů stáří, také vždy po konzultaci s veterinárním lékařem. Občas se po aplikaci může vyskytnout svědění v místě podání. Je možná i lokální alergická reakce, ale obecně je preparát velmi dobře snášen. Na trhu je Advocate ve dvou verzích: pro kočky do 4 kg a pro kočky od 4 kg do 8 kg. Je trochu levnější než Stronghold.
Comfortis: Jsou tablety, které nastupují v řádu minut. Účinnou látkou je spinosad. Spinosad účinkuje pouze proti blechám, má účinek adulticidní a ovocidní. Efekt trvá 4 týdny. Tablety se podávají s trochou jídla nebo po nakrmení. Není dobré je podávat na lačno – jednak se tím může zkrátit účinek léku, jednak to může někdy vyvolat zvracení. Nevýhodou je, že ho lze aplikovat až od 14 týdnů věku, respektive kočkám nad 1,2 kg. Jeho aplikaci u epileptiků konzultujte vždy s ošetřujícím lékařem. Z nežádoucích účinků se vyskytuje zvracení po podání na lačno, občas průjem, nechutenství nebo slinění. Většinou ale rychle odezní a nevyžadují další terapii. Pro kočky je Comfortis na trhu v 5 sílách dle hmotnosti. Výhodou je jeho cena, je nejlevnější ze všech uvedených preparátů. Nevýhodou je velikost tablety, takže pokud máte problém s podáním tablety u kočky, tak zvolte rozhodně jiný produkt.
Bravecto pipety: Jsou přírůstkem mezi protiblešími preparáty. Na trhu jsou od 1. ledna 2017. Přípravek Bravecto obsahuje léčivou látku fluralaner. U psů je přípravek dostupný ve formě žvýkacích tablet, u koček pouze ve formě spot-onu. Největší výhodou Bravecta je délka jeho účinku. Na rozdíl od ostatních preparátů působí proti blechám a klíšťatům po dobu až 12 týdnů. Proto je preparátem volby u venkovních koček a u koček s alergií na bleší kousnutí. Blechy na zvířeti usmrcuje do 12 hodin od nakapání na srst. Nejčastějším nežádoucím účinkem roztoku pro nakapání na kůži je mírná krátkodobá kožní reakce v místě aplikace, jako je erytém (zarudnutí) a pruritus (svědění) nebo vypadávání chlupů. Jelikož usmrcení blech či klíšťat přípravkem je podmíněno jejich přisátím se na psa, nelze vyloučit riziko přenosu onemocnění, kterými mohou být blechy či klíšťata infikovány. Bravecto není vhodné použít pro koťata mladší 11 týdnů nebo u koček s hmotností nižší než 1,2 kg. Na trhu je Bravecto dostupné v pipetách pro kočky 1,2–2,8 kg, pro kočky s hmotností 2,8–6,25 kg a taky pro kočky s hmotností 6,25–12 kg. Ze všech účinných preparátů je jeho cena nejvyšší, ale když přepočítáme cenu na 1 měsíc, tak vychází naopak nejlépe. Stejně jako předešlé 3 preparáty je dostupný pouze u veterináře.
Prostředí: Při odblešení kočky je potřeba zbavit blech i prostředí. Místa, na kterých se zdržují zablešená zvířata, jsou silně kontaminována blešími vajíčky. Nejhůře na tom bývají pelechy a jiná zvířecí „odpočívadla“. Ideálním místem pro líhnutí vajíček jsou všechny textilie a zejména vysoké koberce. Očistu prostředí začneme důkladným úklidem. Staré a bezcenné pelechy je nejlepší spálit nebo vyhodit. Textilie, které lze prát na vysokou teplotu, vypereme. Věci, které se do pračky nevejdou (sedačka, matrace, koberce), je dobré ošetřit pomocí parního čističe. Citlivější materiály lze ošetřit pomocí postřiků. Výborná zkušenost je s Bio Kill sprejem, který nezanechává po aplikaci žádné fleky. Bohužel je toxický pro kočky, proto se nesmí postřik provádět v přítomnosti koček a po aplikaci je potřeba místnost důkladně vyvětrat!
Dnešní parazité (ektoparazité i endoparazité) jsou čím dál častěji rezistentní na všeobecně užívané volně dostupné léky na odčervení (odčervovadlo pro lidi, léky na odčervení člověka). K dokonalému výsledku je tak třeba použít speciální přípravky s účinnou látkou, která míří přímo na určité druhy parazitů, tedy konkrétní „odčervovadlo“ pro lidi. Z tohoto důvodu je nutné laboratorní vyšetření, které určí konkrétní druh cizopasníka, a teprve potom lékař předepíše účinný lék s účinnou látkou.
Je rozdíl mezi preventivním odčervováním a léčebným. K preventivnímu odčervení lze zakoupit volně prodejné prostředky a k léčebným zákrokům je třeba prostředky na lékařský předpis. Jistotu odstranění parazitů budete mít pouze po koprologickém vyšetření a užívání účinného léku, který vám předepíše lékař.
ForBio
Studio ForBio nabízí kontroly pomocí špičkových zařízení, které včas odhalí všechna možná onemocnění, jimiž můžete trpět. V rámci prevence a diagnostických vyšetření provádí měření imunity, krevní testy i EKG. Patogeny jsou zjišťovány pomocí frekvenční analýzy, což se provádí švýcarským přístrojem F-SCAN Touch. Pro člověka je tato metoda zcela neškodná.
V tomto studiu dokáží nejenom odhalit příčinu obtíží, ale i navrhnout účinné řešení. Přístroj METATRON Clinical dokáže odhalit již raná stadia onemocnění. Jedná se o bezbolestné a neinvazivní vyšetření všech systémů lidského těla. METATRON Clinical je jediná NLS-diagnostika s certifikací pro lékařské účely, a to i pro Českou republiku. Toto studio můžete navštívit v Třemošné u Plzně.
Parazitex
Základem tohoto přípravku je kombinace speciálně vybraných rostlin. Obsažený vrcholák tříslovinný podporuje správné trávení a zažívání. Ořešák královský přispívá k obraně organismu proti externím agentům. Extrakt z kořene kurkumy vede k normální funkci jater a trávení.
Dávkování: Dospělí by měli užívat 2 kapsle denně, děti od 3 do 15 let 1 kapsli denně po jídle, zapít tekutinou.
Upozornění: Extrakty jsou plněny do speciálních kapslí s enterosolventní úpravou, která zajišťuje, že se účinné látky uvolňují přesně tam, kde mají, a to v tenkém střevě. Kapsle proto nelze vysypávat, ale je nutné je užívat vždy celé.
Doporučuje se užívat tento doplněk stravy minimálně 30 dní.
Parazitex, stejně jako různé bylinky (například česnek), jsou prostředky, které lze užívat preventivně nebo k případnému odstranění dospělých jedinců, ale zpravidla nefungují na všechna vývojová stadia parazita.
Vermox
Vermox je určen k léčbě gastrointestinální infestace jedním nebo několika ze jmenovaných střevních parazitů: Enterobius vermicularis (roup dětský); Trichuris trichiura (tenkohlavec bičíkový); Ascaris lumbricoides (škrkavka dětská); Ancylostoma duodenale, Necator americanus (měchovci); Strongyloides stercoralis (hádě střevní); Taenia spp. (tasemnice).
Působí na většinu parazitů ve střevech. Problémem je, že se například škrkavka ve střevech jen namnoží a její larvy následně proniknou skrz střevní stěnu do celého těla. Napadají pak plíce, játra, mozek, oči. Na takovéto larvy je třeba použít látku albendazol, respektive lék Zentel. Jenom ten působí v celém těle, ne jen ve střevech.
Začervení škrkavkami se nazývá toxokaróza, správně larvární toxokaróza, a rozlišuje se na kočičí a psí. V laboratoři jsou schopni toto rozeznat.
Na roupy je v ČR k dispozici pouze přípravek Vermox. U dětí lze dávku po poradě s lékařem navýšit. Je nutno léčit všechny, kdo mohli s postiženým přijít do kontaktu, a to 2x po 2 týdnech. Možno zvýšit dávku Vermoxu podle hmotnosti.
Praziquantel pro lidi
Praziquantel je anthelmintikum ze skupiny chinolinových derivátů, působící proti tasemnicím a motolicím. Vyrábí se jako léčivo pro humánní i veterinární použití. Je znám především jako lék volby proti schistosomóze. Pro lidské použití není Praziquantel v ČR registrován. Ve veterinární oblasti se často vyrábí v kombinaci s jiným anthelmintikem, jako jsou například benzimidazoly, ivermektin či tetrahydropirimidiny, k docílení kompletního odčervení proti všem vnitřním červům. Řada přípravků obsahujících praziquantel je dostupných na českém trhu pro psy, kočky a koně.
Podle Wikipedie je Ivermektin, někdy nazývaný také invermektin, širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům, jako jsou vši, střečci či zákožky. Z chemického hlediska patří mezi makrocyklické laktony.
Původně se věřilo, že ivermektin působí inhibici nervových impulzů u hlístic a hmyzu pouze uvolňováním γ-aminomáselné kyseliny, která se následně váže na její receptor komplexu chloridového kanálu postsynaptických neuronálních membrán. To způsobuje zvýšený průnik chloridových iontů, které silně polarizují tyto neuronální membrány, čímž snižují přenos nervových vzruchů. Novější teorie popisuje vztah mezi ivermektinem a glutamát-chloridovými kanály. Ivermektiny se váží na glutamát-chloridové kanály na postsynaptických membránách v nervových a svalových buňkách a způsobují nadměrný přísun chloridových iontů, který má za následek paralýzu a následnou smrt parazita. Tyto glutamát-chloridové receptory jsou pouze u hmyzu a hlístic. Ivermektiny proto působí selektivně jen na tyto dvě skupiny organismů.
Látku poprvé izoloval v roce 1975 William C. Campbell, biochemik z firmy Merck & Co., ze směsi skupiny látek odvozených od avermektinů, objevených ve vzorcích půdy odebraných na jednom golfovém hřišti pracovníky japonského výzkumného ústavu Kitasato. Extrakt z tohoto vzorku se projevil jako velmi účinný proti mnoha různým zvířecím vnějším i vnitřním parazitům (endoparazitům a ektoparazitům). Při dalším zkoumání se jako nejúčinnější projevil právě derivát ivermektin, odvozený od mateřské látky této skupiny organických látek, avermektinu. V roce 1978 dr. Campbell testoval tuto látku s úspěchem na koních jako léčebný prostředek proti mikroskopickému parazitu Onchocerca cervicalis. Protože si uvědomoval, že tento parazit je příbuzný původci onchocerciázy (říční slepoty), začala firma Merck na jeho podnět zkoumat možnost použití ivermektinu i v humánní medicíně. Jakmile byla prokázána neškodnost této látky pro člověka, začala v roce 1982 firma Merck ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) rozsáhlé testování ivermektinu na lidech, které se ukázalo jako velice úspěšné. Protože říční slepotou trpí především obyvatelé velmi chudých zemí v rovníkové Africe, vedení firmy Merck se v roce 1987 rozhodlo věnovat ivermektin všem potřebným v této oblasti zdarma po neomezeně dlouhou dobu. Distribuce ivermektinu probíhala ve spolupráci s WHO. Aby nedocházelo ke kupčení s tímto lékem, byla zřízena speciální komise (Mectizan Expert Committee) dohlížející na jeho distribuci. Později se do této práce zapojilo též Carterovo středisko v Atlantě, které založilo pro potřeby tohoto programu zvláštní fond. Během prvních 16 let (1987 až 2003) činnosti programu bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích. V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 milionů hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna, ale nyní je opět schopna uživit přes 17 milionů lidí. Případ ivermektinu se stal příkladem pro jiné farmaceutické koncerny k poskytování vlastních vybraných produktů zdarma nebo za velmi výhodných podmínek zemím třetího světa.
V roce 2015 byli za objev ivermektinu oceněni Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství irský biochemik William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura.
Ivermektin patří mezi širokospektrá antiparizitika, neboť působí proti řadě hlístic, hmyzu a roztočům. Ivermektin se používá k léčbě parazitárních onemocnění lidí a zvířat, a to ve formě perorální (pasty, tablety), injekční nebo spot-on (u zvířat). U lidí je asi nejznámější použití ivermektinu v léčbě říční slepoty či elefantiázy. Naopak není účinný proti motolicím a tasemnicím.
U lidí se používá na:
filárie: Onchocerca volvulus a další druhy rodu Onchocerca, Loa loa, Wuchereria bancrofti, Brugia malayi, Brugia timori
tenkohlavce: Trichuris trichiura
škrkavky: Ascaris lumbricoides
měchovce: Necator americanus, Ancylostoma duodenale, Ancylostoma brasiliensis, Ancylostoma caninum
háďátka: Strongyloides stercoralis
vši: Pediculus capitis
roztoče: Sarcoptes scabiei
Do budoucna se zvažuje i použití ivermektinu v boji proti malárii. Ivermektin však nepůsobí proti samotnému původci malárie (Plasmodium), nýbrž proti přenašeči – komárům rodu Anopheles. Ivermektin je distribuován do krve člověka, kde může být přítomen i několik dní. Samičky komárů po napití krve člověka ihned hynou. Použití ivermektinu u lidí tak nechrání před samotnou malárii, hubí však její přenašeče. Tato metoda by mohla být použita cíleně v komunitách s vysokým výskytem malárie vedle běžného použití insekticidů.
U zvířat
U zvířat je ivermektin dostupný pro celou řadu domácích, ale i volně žijících zvířat. Je indikován při parazitózách způsobených škrkavkami, měchovci, filáriemi, tenkohlavci, trichostrongylidy, plicnivkami, strongylidy a dalšími hlísticemi. Terapeuticky se používá též proti vším, všenkám a larvám některých much. Naopak nepůsobí nebo je málo účinný proti některým roztočům, blechám, komárům a klíšťatům.
