METOPROLOL SUKCINÁT bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Betaloc je lék, který se řadí do skupiny beta-blokátorů. Beta-blokátory tlumí účinek sympatiku a sympatomimetik na beta-adrenergních receptorech. Tyto produkty patří mezi základní léky na vysoký tlak, onemocnění srdce a poruchy srdečního rytmu. Účinnou složkou preparátu je sloučenina metoprolol.
Léková skupina
Betaloc obsahuje metoprolol-sukcinát (metoprololi succinas) a patří do ATC skupiny C07AB02, název ATC skupiny je Metoprolol.
Existují selektivní a neselektivní beta-blokátory. Oba typy mohou mít vnitřní sympatomimetickou aktivitu (VSA), což umožňuje jistý stupeň beta-adrenomimetického působení označovaný jako kompetitivní dualismus. Po jejich podání nedochází k tak závažnému poklesu bazální tepové frekvence, a proto jsou často upřednostňovány pro menší riziko vzniku arytmií.
Selektivní beta-blokátory mají méně nežádoucích účinků. Jsou vhodné k terapii anginy pectoris a hypertenze a neovlivňují spektrum plazmatických lipidů.
Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch.
Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v poslední době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.
Oznamte svému lékaři, pokud užíváte jakýkoli z následujících přípravků:
Neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) obsahující léčivou látku: fenelzin, iproniazid, isokarboxazid, nialamid, tranylcypromin. Pokud jste užíval/a jakýkoli z těchto přípravků je potřeba vyčkat 14 dní než zahájíte léčbu přípravkem Cipralex. Po ukončení léčby přípravkem Cipralex je nutno čekat 7 dní, než je možno zahájit léčbu kterýmkoli z těchto přípravků.
Reverzibilní selektivní inhibitory MAO-A obsahující moklobemid (užívaný k léčbě deprese).
Ireverzibilní MAO-B inhibitory obsahující selegilin (užívaný k léčbě Parkinsonovy choroby). Tyto přípravky zvyšují riziko výskytu nežádoucích účinků.
Antibakteriální léčivo linezolid.
Lithium (užívané k léčbě bipolární afektivní poruchy) a tryptofan.
Imipramin a desipramin (užívané k léčbě deprese).
Sumatriptan a podobná léčiva (užívaná k léčbě migrény) a tramadol (užívaný k potlačení silné bolesti). Tyto přípravky zvyšují riziko výskytu nežádoucích účinků.
Cimetidin a Omeprazol (užívané k léčbě žaludečních vředů), fluvoxamin (antidepresivum) a tiklopidin (užívaný ke snížení rizika výskytu mozkové mrtvice). Tyto přípravky mohou zvýšit hladinu přípravku Cipralex v krvi.
Kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé přípravky (přípravky užívané k tlumení bolesti nebo ředění krve, tzv. antikoagulanty).
Warfarin, dipyridamol a fenprokumon (přípravky užívané k ředění krve, tzv. antikoagulanty). Váš lékař pravděpodobně provede při zahájení a ukončení léčby přípravkem Cipralex kontrolu srážlivosti krve, aby se ujistil, že stále užíváte přiměřenou dávku přípravků proti srážení krve.
Meflochin (užívaný k léčbě malárie), bupropion (užívaný k léčbě deprese) a tramadol (užívaný k potlačení silné bolesti) z důvodů možného snížení záchvatového prahu.
Neuroleptika (přípravky k léčbě schizofrenie, psychózy) z důvodů možného rizika snížení záchvatového prahu, antidepresiva.
Flekainid, propafenon a metoprolol (užívané k léčbě kardiovaskulárních chorob); klomipramin a nortriptylin (antidepresiva) a risperidon, thioridazin a haloperidol (antipsychotika). Může být zapotřebí upravit dávkování přípravku Cipralex.
Tyto léky snižují zátěž srdce a rozšiřují krevní cévy. To pomáhá srdci bít pomaleji a s menší silou. Mezi betablokátory patří atenolol (plně hrazený TENORMIN), metoprolol (plně hrazený BETALOC).
Betablokátory se obvykle nedoporučují jako jediný předepsaný lék. Mohou nejlépe fungovat v kombinaci s jinými léky na krevní tlak.
Pokud máte prehypertenzi a jinak jste zdraví, s největší pravděpodobností nebudete muset brát léky na vysoký krevní tlak. Ale jestli máte prehypertenzi a diabetes, nebo onemocnění ledvin či srdce, lékař vám může předepsat léky na snížení krevního tlaku.
Léčba 1. etapy vysokého krevního tlaku (140/90 až 159/99)
1. fázi nebo etapu vysokého krevního talku máte tehdy, když máte systolický tlak v rozmezí 140-159, nebo diastolický tlak v rozmezí 90-99. Zda se obě čísla nacházejí v tomto rozsahu, tak je jisté, že máte 1. fázi vysokého krevního talku. Jako první změnu, kterou můžete udělat, je ta, že přijmete zdravý životní styl, který sníží riziko dalšího zhoršování. S největší pravděpodobností vám budou předepisovány tyto léky na vysoký krevní tlak:
Diuretika (močopudné léky)
Jako první a nejčastější možnost vám může lékař předepsat diuretika, což jsou tak zvané vodní pilulky. Diuretika odvádějí přebytečnou vodu a sodík z těla ven, což snižuje krevní tlak. Také vám lékař může stanovit dietu, popřípadě kompletní změnu životního stylu, čímž také může snížit zvýšený krevní tlak. K dispozici jsou 3 druhy diuretik, mezi první volbu patří thiazidová diuretika, která mají méně nežádoucích účinků, nežli zbylé typy diuretik. Thiazidová diuretika, nebo také nazývána jako saluretika mají silnou ochranu před vznikem mrtvice a srdečního selhání, které může způsobit vysoký krevní tlak.
Další léky na vysoký krevní tlak
Diuretika nejsou jediné léky, které mohou být použity na vysoký krevní tlak. Lékař vám může předepsat i další jinou léčbu nebo jiné léky, ale jen za určitých okolností.
Angiotensin-konvertující enzym (ACE) inhibitory, které umožňují rozšíření cév, což pak vede k zabránění vniku angiotensinového hormonu do krve. Mezi často předepisované ACE inhibitory patří kaptopril (Capoten), lisinoprel (Prinivil, Zestril) a ramipril (Altace).
Angiotensin II receptor blokátorů (ARB), umožňuje krevním cestám odpočinek, když pozastavuje účinky angiotensinu. Často jsou předepisovány tyto léky, losartanem (Cozaar), olmesartan (Benicar).
Beta blokátory, pracují tak, že blokují určité nervy a hormonální signály do srdce a cév, a tím snižují krevní tlak. Předepsané beta blokátory jsou metoprolol (Lopressor, Toprol XL), nadrol (Corgard) a penbutolol (Levatol).
Blokátory kalciových kanálků zabraňují přístupu vápníku do srdce a svalových krvinek, což způsobuje odpočinek buněk a má za následek také snížení krevního tlaku. Mezi často předepsané blokátory kalciového kanálku patří amlodipin (Norvasc), diltiazem (Xardizem, Dilacor XR) a nifedipin (Adalat, Procardia).
Reninové inhibitory, kde renin je enzym produkovaný ledvinami, který má řetězovou reakci spojenou se zvyšováním krev
Beta-blokátory se používají v terapii vysokého tlaku, onemocnění srdce a poruch rytmu (beta-blokátory patří mezi takzvaná antiarytmika). V dnešní době existuje řada generací beta-blokátorů, které se poněkud liší svými účinky. Co mají ale společné, je to, že dokážou blokovat beta-receptory v srdci. Na beta-receptory se za normálních okolností vážou stresové hormony, jako je například adrenalin a noradrenalin. Beta-blokátory ovšem tyto receptory zablokují. Tím zpomalují srdeční akci, snižují namáhání srdeční svaloviny a spotřebu kyslíku srdečním svalem. Dále svým účinkem snižují krevní tlak a u pacientů s onemocněním srdce významně snižují riziko vzniku nebezpečných poruch rytmu.
Beta-blokátory se dělí na kardioselektivní a neselektivní:
kardioselektivní svými účinky působí nejvíce na receptory v srdci;
neselektivní mají zvýšený účinek na ostatní orgány.
Beta-blokátory se využívají v léčbě řady chorob srdce – srdeční selhávání, kardiomyopatie, ischemická choroba srdeční (angina pectoris, stavy po infarktu myokardu) a u vysokého tlaku. Svými účinky na zpomalení srdečního rytmu se beta-blokátory podávají i pacientům s některými poruchami rytmu, kde se chce zabránit vzniku příliš rychlé tepové frekvence (například fibrilace síní). Některé neselektivní beta-blokátory se uplatňují i v léčbě portální hypertenze, protože snižují tlak krve v portální žíle.
Patří sem:
acebutolol, například léky Acecor a Sectral;
betaxolol, například léky Lokren, Betaxa, Betaxolol a další;
bisoprolol, například léky Concor, Bisocard, Bisoprolol, Rivocor a další;
carvedilol, například léky Atram, Coryol, Carvedilol, Dilatrend a další;
celiprolol, například léky Tenoloc a Celiprolol;
metoprolol, například léky Betaloc, Egilok, Vasocardin a další;
nebivolol, například léky Nebilet a Nebivolol.
Beta-blokátory mohou způsobit přílišné snížení krevního tlaku a z toho plynoucí slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii s kolapsem nebo se zhoršením příznaků srdečního selhání. To se stává zejména při současném užívání beta-blokátorů s účinnými látkami verapamil (například léky Isoptin a Verapamil) a diltiazem (například lék Diacordin), proto se tato kombinace důrazně nedoporučuje. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek (astma, chronická bronchitida a CHOPN), snížení libida a různé trávicí obtíže.
Vzájemné působení Citalonu s dalšími léčivými přípravky
Lékař, který Citalon předepisuje, by měl vědět o všech lécích, které pacient užívá nebo je užíval v nedávné době, a to i léky, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Některé léky mohou způsobit problémy, pokud se užijí s přípravkem Citalon. Pokud pacient užívá kterékoli z následujících léčiv, je nutná porada s lékařem, předtím, než se začne přípravek Citalon užívat.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků, které zvyšují hladiny serotoninu, jako je Oxitriptan nebo L-tryptofan, což je volně prodejný doplněk stravy.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků na depresi, jako jsou jiné léky ze skupiny SSRI, například fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin, sertralin, venlafaxin. Pak také pokud se užívají IMAO, tricyklická antidepresiva jako je klomipramin, nortriptylin a desipramin, bupropion, a třezalka tečkovaná, což je bylinný přípravek.
Opatrnosti je třeba při užívání Catalonu a léků na Parkinsonovu chorobu, jako je selegelin (IMAO).
Opatrnosti je třeba při společném užívání Citalonu a léků na migrénu nazývané triptany, jako je sumatriptan.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků na bolest, jako je Tramadol.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků na duševní nemoci, jako je lithium, risperidon, thioridazin, fenothiaziny, pimozid a haloperidol.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků na vysoký krevní tlak nebo srdeční selhání, jako je metoprolol.
Opatrnosti je třeba při užívání a léků na nepravidelný srdeční tep, například propafenon, flekainid.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků zabraňující srážení krve, jako je warfarin, dipyridamol, tiklopidin, obecně nazývané antikoagulancia.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků proti bolesti a zánětu, jako je kyselina acetylsalicylová nebo jiné léky nazývané nesteroidní antirevmatika, jako je ibuprofen, diklofenak a celekoxib.
Opatrnosti je třeba při užívání Citalonu a léků na žaludeční vředy, jako je omeprazol, lansoprazol, esomeprazol nebo cimetidin.
Opatrnosti je třeba při společném užívání Citalonu a léků k prevenci malárie, jako je meflochin.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
