Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
Jako rýmovník jsou někdy označovány všechny druhy rodu Plectranthus (molice), kterých je asi 350. Nejčastěji jde však o pojmenování australského druhu Plectranthus argentatus. Jeho původní domovinou je Austrálie, ačkoli je dnes rozšířen i na dalších kontinentech.
Lanolin je změkčovadlo, takže se přidává do některých pracích prostředků. Je speciálním pracím prostředkem nejen na vlnu, ale chrání i z přírodního vlasu, pletené zboží, jemné textilie, povlečení, deky, záclony, ručníky i teplé revmatické prádlo. Přípravek s obsahem lanolinu čistí jemně a důkladně, nemění tvar či barvu prádla, dezinfikuje a prádlo také svěže voní. Lanolin je k pokožce šetrný, pH hodnota chrání ruce i textilie. Výrobek neobsahuje fosfáty a je ekologicky nezávadný.
Ruční praní ovčích roun – namočené rouno promněte prostředkem a nechte 10 až 30 minut působit (podle znečištění), poté propláchněte vlažnou vodou (maximálně 30 °C).
Údržba ovčích roun – každých 14 dní lehce postříkejte rouno po povrchu a nechte zatáhnout. Tím se rouno impregnuje, chloupky se nelámou a deka vydrží opravdu dlouho.
Praní v pračce: Jako předpírka lanolin kvalitně odstraňuje mastnoty, asfalt, žvýkačky. Čistí potahové látky, koberce po vyčištění doslova září a o záclonách po použití lanolinu se vám ani nezdálo. Jako prášek na praní je cenou i účinností bezkonkurenční. 1,5litrový koncentrát je schopen nahradit velmi kvalitní 9kilový prací prášek a navíc k němu nemusíte dokupovat drahé avivážní přípravky. Je však třeba dodržovat toto dávkování: na 1 pračku 1/2, max. ¾ víčka lanolinu (při praní 30 °C, max. 40 °C – prádlo bude hebké). Kdybyste použili větší množství, bude jen více pěnit, ale účinnost praní zůstane stejná. Výborně se také hodí na praní šátků pro nošení dětí, které v sobě mají příměs vlny nebo hedvábí.
Mycí prostředek: Stačí pár kapek do vody na nádobí místo chemických saponátů. Pokud nanesete čirý lanolin na zapečené nádobí od jídla a necháte 10–15 minut působit, pak spáleninu odstraníte jen pomocí oboustranné houbičky. S úžasem zjistíte, že již nepotřebujete žádné chemické pasty a podobně.
Úklidový prostředek: Hospodyňky nalezly v tomto výrobku dokonalého pomocníka při každodenním úklidu domácností. Lze jej používat na mytí všech nesavých podkladů – okna (bez Okeny a leštění), podlahy, dveře kachličky, vany a jiné.
Zahrádka: Tento ekologický preparát hojně využívají i zahrádkáři na postřiky proti různým škůdcům (mšice, molice, mandelinka), ale i proti plísním. Na tyto postřiky je doporučeno zředit půl deci čirého lanolinu s 5 litry vody. Nejenže je to ten nejlevnější postřik, ale okamžitě se ze zahrad odstraňují chemické preparáty (těžké toxické látky), které následně konzumujeme. Mnoho lidí lanolin také používá na odstranění lišejníků z teras či náhrobků.
Motoristé používají tento výrobek na mytí a leštění autolaků, plastů, čištění potahů a čalounění.
Díky svému aroma je to velmi účinný repelent i proti klíšťatům (vtírá se do kůže).
Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.
Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.
Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
Molice (Plectranthus), nazývaná česky též moud, patří do rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovité. Vyskytuje se v subsaharské Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech v Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo jednoho metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů. Rozeznává se až tři sta padesát druhů.
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
Cena pohřbu je zcela závislá na tom, jestli se jedná o pohřeb s obřadem nebo bez něj. Pokud se jedná o pohřeb bez obřadu, cena může být kolem 10 000 korun, pokud je součástí pohřbu i obřad, cena se pohybuje kolem 25 000 korun, může být ale i vyšší v závislosti na jednotlivých položkách. Rakev, hudba, květiny a další požadavky pozůstalých mohou cenu výrazně ovlivnit.
Pro lepší představu uvádím orientační ceny u některých nezbytných ale i dobrovolných položek. Mezi položky, které se musí bezpodmínečně při pohřbu zaplatit, patří veškeré obstarání zemřelého, jako je chlazení, oblékání a úprava. Cena za chlazení zemřelého se pohybuje v rozsahu 200 – 1 000 Kč. Cena za oblékání a úpravu (není nutná) zemřelého před obřadem může být kolem 400 – 800 Kč. Převoz zemřelého se počítá za kilometry. Obvyklá sazba je kolem 15 – 20 Kč/km. Další nutnou položku je už zmiňovaná rakev. Rakev bez obřadu stojí kolem 1 500 Kč, průměrná rakev určená k obřadu se dá pořídit asi za 5 000 Kč. Při obřadu je na rakvi umístěná květina, jejíž cena se pohybuje v rozmezí 500 – 2 500 Kč. U rakve pak bývají věnce, cena jednoho věnce je v rozmezí 800 – 1 500, pokud se jedná o věnec umělý, věnec z živých květin je pak podstatně dražší. Cena za obřadní síň se pohybuje kolem 2 000 – 8 500 Kč, záleží na lokalitě, typu síně, její kapacitě atd. Profesionálnímu řečníkovi pozůstalí zaplatí odhadem kolem 400 Kč. Pohřební obřad může doprovázet i živá hudba, cena za kapelu se pak pohybuje v rámci 3 000 – 8 000 Kč. Pokud si pozůstalí nechají od pohřební služby vytvořit parte, cena za 50 kusů je od 200 – 1 000 Kč, záleží na typu parte. Pokud pozůstalí zvolí pro zemřelého kremaci, tak za zpopelnění, urnu a přesyp zaplatí kolem 4 000 Kč a za vyřízení objednávky ještě další 1 000 Kč. Při uložení zemřelého do země se za otevření a zavření hrobky zaplatí od 2 000 do 7 000 Kč. Pronájem hřbitovního místa se platí na deset let a hodnota zase závisí na lokalitě, rozpětí je velmi široké 5 – 135 Kč/m2. U obou typů pohřbů se musí zaplatit nejrůznější administrativní poplatky a vyhotovení dokladů, cena se pohybuje kolem 500 Kč. Z těchto částek jasně vyplývá, že pohřeb není levnou záležitostí.
Dalším stylem je "black tie optional", který také patří k formálním stylům.
Význam pro ženy
I ženy mají u tohoto stylu na výběr, mohou zvolit buď šaty (žádné výrazné vzory), nebo i společenské kalhoty (ideálně černé) doplněné zajímavým a hlavně vysoce elegantním vrškem. Stejně jako u jiných vysoce formálních stylů je pro ženu nezbytnou nutností plná obuv, malé psaníčko a zajímavý šperk.
Význam pro muže
Jak už název napovídá (optional se překládá také jako nepovinný), tento styl dovoluje pánům obléct si jak smoking, tak i kvalitní společenský oblek s kravatou a bílou košilí. Tento dress code měl být určitým ústupkem těm mužům, kteří v šatníku nemají smoking, nebo se v něm necítí dobře. Nevýhodou tohoto stylu může být, že třeba všichni muži přijdou oblečeni do smokingu až na jednoho, a ten prostě nezapadne. Nemusí se pak na akci cítit dobře. Stejně tak může nastat přesně opačná situace, kdy všichni muži přijdou oblečeni do společenského obleku, a jeden bude ve smokingu. To je právě takový případ, který se často objevuje ve filmech, kdy si hrdinu oblečeného do smokingu pletou ostatní hosté s číšníkem, protože ti obvykle na vysoce formálních akcích smokingy mají povinně. Pokud si tedy pozvaný není jistý, jaké oblečení zvolit (a má v šatníku k dispozici jak společenský oblek, tak i smoking), je nejlepší kontaktovat pořadatele a zjistit jaké oblečení očekává = doporučuje (ale ani tak nic není jisté, ani pořadatel pozvaným nevidí do hlavy a neví, pro co se rozhodnou).
Je řada variant jak se může muž obléknout, když je na pozvánce jako dress code uveden "black tie optional". Může zvolit vysoce sofistikovanou módu, kdy by jeho oděv měl tvořit kvalitní černý smoking, černý motýlek, večerní šála, šerpa kolem pasu, plisovaná košile, onyxové manžetové knoflíčky, vyleštěné černé boty z telecí kůže. Takzvanou třešničkou na dortu může být bílá květina v klopě.
Za klasický pánský model na akci "black tie optional" se považuje černý smoking s černým motýlkem, bílým kapesníčkem v klopě, bílou košilí, onyxovými manžetovými knoflíčky a leštěnými černými boty z telecí kůže.
Další styl se inspiroval Jamesem Bondem ve filmu Skyfall, kde se agent 007 oblékl do černého smokingu moderního střihu doplněného bílým kapesníčkem, černého motýlku, kvalitní smokingové košile zakončené onyxově černými manžetovými knoflíčky. Nezbytnou součástí jak pro agenta s právem zabíjet tak i pro každého účastníka jakékoliv společenské akce jsou vyleštěné a kvalitní boty (v tomto případě samozřejmě v černé barvě).
Pokud si pánové zvolí raději společenský oblek nejčastěji v černé barvě, měli by ho doplnit černou kravatou s úzkou stříbrnou sponou na kravatu, bílým kapesníčkem v klopě (nemusí být složený do jednoduchého trojúhelníku, zaujmout můžou pánové i případně více cípy ven), kvalitní oblekovou košilí s černými manžetovými knoflíčky a samozřejmě černými lakovanými botami.
Stuhy pro starší osoby se doporučují v barvě černé či hnědé. Pro muže středního věku vyberte šedou nebo zelenou stuhu. Pro ženy středního věku spíše fialovou, vínovou nebo šedou stuhu. Pro mladší osoby jsou vhodnější bílé, světle žluté nebo šedé smuteční stuhy. Smuteční stuha je rozdělena na dvě části: pravý a levý cíp. Text můžete volit zcela dle svého přání. Chcete-li se držet tradice, do levého cípu umístěte obecný text obsahující vzkaz zemřelému. Příkladem může být: Poslední sbohem, Na rozloučenou, Myslíme na Tebe, Se vzpomínkou, S láskou a podobně. Do pravého cípu je potom nejvhodnější uvést osoby, od nichž smuteční květina je. Například jsou to texty jako: rodina Novákova, dcera Jana s rodinou a podobně.
Smuteční kytice má mít sudý počet květin, z čehož vyplývá, že všechny ostatní vazby mají počet lichý. Květinová etiketa povoluje mnoho výjimek, jen v případě květin na hrob je pevná jako kámen. Počet květin na pohřeb vždy byl, je a bude sudý. Takže už jen pro ten pocit, že chcete řádně uctít památku zesnulých a neurazit pozůstalé, se toho držte.
Sudý počet květin má zahnat osamělost mrtvých, kterým chybí spřízněná duše do páru. S tímto pravidlem přišel dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Nehistorických vysvětlení je hned několik. Například že jedna květina je pro zesnulého, druhá pro Boha, který má na zesnulého dohlížet. Další vysvětlení je naopak čistě praktické: sudý počet květin se floristům lépe aranžuje nejen do kytice. Pravidla kolem sudých a lichých počtů květin zná jen východní Evropa a Amerika.
Tmavší barvy (fialové, červené, oranžové, popřípadě i žluté) se používají většinou pro pány. Doplňují se také zelenou a bílou barvou. Světlejší, růžové, ale i červené odstíny se hodí naopak pro ženy a opět je možné je zkombinovat s bílou barvou. Barvy mohou symbolicky také vyjadřovat osobnost a charakter zemřelého.
Mahony jsou nízké až středně vysoké keře, kytka, květina (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mají lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř do hněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté. Plody jsou modré bobule, na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté. Nejčastěji pěstovaná je u nás velmi dekorativní mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Rostlina se používá k dekoraci, a to jako samotná nebo do vazeb, přičemž je výsledná kytice velmi originální.
Mahony rostou v přírodě převážně na polostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování – i na zahrádce jim svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají.
Je zahradní květina, která se používá do pokrmů nebo jako čaj a tradiční bylinný přípravek. Ibišek může snížit hladinu kyseliny močové. Můžete užívat čaj nebo bylinné extrakty v podobě potravinových doplňků.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Každá květina jednoho dne odkvete, stejně tak i každé zvíře jednoho dne opustí tento svět a i každá kapka vody se jednou vypaří, protože nic netrvá věčně a vše musí jednou skončit. Nejinak je tomu i s životem člověka, i ten nemá věčné trvání, a tak i nad jeho dny života jednou vysvitne slunce naposledy. Nejinak tomu bylo u mého milovaného dědečka Františka Nováka. Jeho náhlý a tichý odchod z tohoto světa uvrhl životy členů naší rodiny do temnoty a smutku. Náhle nás pohled do slunečných dnů netěšil. Každý východ slunce pro nás znamenal jen další den bez dědečka, otce, přítele. Bez milovaného člověka sršícího energií, optimismem a v neposlední řadě i láskou a úctou k životu. To, že jste zde v tomto domě smutku s námi, svědčí o tom, že i váš život jeho odchodem potemněl. I pro vás byl můj drahý dědeček zdrojem světla a tepla, které vám i nám předával skrz svou lásku a přátelství. Vaše i mé slzy svědčí o tom, kým byl, báječným dědečkem, milujícím manželem, starostlivým otcem, věrným přítelem, veselým společníkem a spolehlivým zaměstnancem. To vše není málo. To kým byl, mi dává víru, že si jeho vzpomínku navždy uchováte v srdci. A že právě vzpomínky na něj nám společně vrátí zpět do našich životů trochu toho jeho světla a tepla, kterým vyzařoval, a rozjasňoval dny našeho života po celý svůj život.
Světlo tohoto světa spatřil můj dědeček František Novák před jednasedmdesáti lety v pohraničím městě Náchodě. Své narození vždy považoval za oslavu života po skončení kruté války, která si vyžádala životy mnoha členů jeho rodiny. Po celý život ho provázela pýcha nejen na své rodiče, kteří prožili řadu nelidských utrpení, ale i na životy členů rodiny, kteří to nepřežili. Byl pyšný na to, kým byl a celý život svou úctu k předkům dával nepokrytě najevo a předával ji dál dalším generacím. Jeho dětství prožité v Hradci Králové bylo klidné a šťastné. Miloval chvíle strávené s otcem u tesařského náčiní, stejně tak rád trávil čas s maminkou v její krejčovské dílně. Už od dětství mu žádná práce nebyla cizí a žádnou nepovažoval za méněcennou. I proto si ve chvíli, kdy se rozhodoval, o svém studiu, své budoucnosti, zvolil práci tesařskou, která mu byla velmi blízká. Postupně se z něj stal vynikající řemeslník. Ztráta milovaného otce ho pak vedla k tvorbě v
