Muňka (Phthirus pubis), někdy se používá také výraz filcka, je parazit, který se vyskytuje na ochlupených místech těla, hlavně pak kolem genitálií. Někdy se může objevit na prsou, v podpaží, vousech, obočí a řasách. Onemocnění Peduculosis pubis se řadí mezi pohlavní choroby, protože k přenosu dochází nejčastěji při pohlavním styku. Filcky se v našich zeměpisných šířkách běžně vyskytují.
Filcky neboli muňky
Muňka připomíná svým tvarem klíště, má malou hlavu, ploché čtvercové tělo a silné nohy s drápy, kterými se drží na chlupech. Sameček měří 1 mm, samička asi 1,5 mm. Samičky za dobu svého života, což je přibližně 3 týdny, nakladou 20–30 vajíček, ze kterých se za 7 dní vylíhnou larvy. Ty jsou za 15 až 17 dní schopné rozmnožování. Živí se sáním krve. Původcem filcek je veš muňka (Phthirus pubis). Přenos se děje především tělesným kontaktem, a to převážně při pohlavním styku, výjimečně nepřímo, tedy lůžkovinami, ručníky a podobně.
Jak se filcky projevují:
lokálním svěděním;
hnidami, tedy vajíčky ulpívajícími na chlupech;
exkoriací – poškrábáním;
šedomodrými drobnými kožními změnami v místech kousnutí;
ekzematizací – zanícením.
Nejčastěji se muňky vyskytují v pubickém ochlupení, méně často v análním (kolem řitního otvoru) a axilárním (v podpaží) ochlupení, kštici, obočí, řasách, vousech, v ochlupení na hrudníku. Muňka je vidět pouhým okem, vypadá jako tmavě hnědá až žlutohnědá tečka přichycená ke chlupu. Muňky způsobují svědění, které však nemusí být velké a postižení lidé mu nemusí věnovat pozornost. Při zpozorování příznaků je třeba ihned navštívit lékaře.
Svědění varlat může mít celou řadu příčin, od neškodných až po infekční onemocnění vyžadující léčbu. Rozlišit jednotlivé příčiny je důležité nejen kvůli úlevě od obtíží, ale i kvůli prevenci komplikací.
Tinea cruris
Tinea cruris patří mezi nejčastější příčiny svědění varlat. Jedná se o plísňové onemocnění, které se daří v teplém a vlhkém prostředí. Často postihuje sportovce, osoby se zvýšeným pocením nebo muže nosící těsné syntetické prádlo.
Typickými příznaky jsou intenzivní svědění rozkroku, zarudnutí, šupinatění a ostře ohraničená vyrážka, která se šíří z třísel na vnitřní strany stehen. K léčbě se používají antimykotické krémy nebo spreje. Pokud volně prodejné přípravky nezabírají, je nutné vyšetření dermatologem.
Kvasinková infekce
Kvasinková infekce je způsobena především Candida albicans. U mužů se může objevit po užívání antibiotik, při oslabené imunitě nebo po pohlavním styku s infikovanou partnerkou.
Projevuje se svěděním kůže varlat, pálením, zarudnutím a někdy bělavým povlakem. Léčba zahrnuje lokální antimykotika, v těžších případech i perorální léčbu.
Kontaktní dermatitida
Kontaktní dermatitida vzniká jako reakce na dráždivé nebo alergizující látky. Často jde o reakci na prací prášky, aviváže, sprchové gely, mýdla nebo parfemované intimní přípravky.
Projevuje se svěděním varlat, zarudnutím a vyrážkou. Základem léčby je odstranění vyvolávající látky a zklidnění pokožky pomocí vhodných krémů.
Veš muňka
Veš muňka (filcky) je parazit, který se živí lidskou krví a nejčastěji postihuje oblast genitálií. Přenáší se především pohlavním stykem, ale i prostřednictvím kontaminovaného prádla nebo ložního povlečení.
Typické je silné svědění šourku, drobné ranky po štípnutí a někdy i viditelné parazity nebo hnidy. Léčba spočívá v použití speciálních antiparazitárních přípravků a důsledné hygieně.
Svrab
Svrab je parazitární onemocnění způsobené zákožkou svrabovou. Ta vyhledává teplá místa kůže, mezi která patří i genitálie. Svědění je velmi intenzivní, zejména v noci.
Kromě svědění se objevují drobné pupínky, stroupky a chodbičky v kůži. Léčba vyžaduje speciální antiparazitární přípravky a současné ošetření všech osob v domácnosti.
Další příčiny
Ekzém – chronické zánětlivé onemocnění kůže
Psoriáza – lupénka s postižením genitální oblasti
Kandidóza – přemnožení kvasinek
Extramamární Pagetova choroba – vzácné, ale závažné onemocnění
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se do prádla vrací. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis) žijící ve vlasaté části hlavy a o veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla. Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě (vlasech, či naopak v ohanbí a spodním prádle), která je pro něj typická a nepřelézá do lokality druhé. Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané. Oproti tomu veš dětská přežívá spolehlivě veškeré úkony hygieny, tedy mytí hlavy a česání běžným hřebenem. Mimo vlasy (například na tkaninách) nepřežívá obvykle déle než jeden den. Z toho je skutečně patrné, že s úrovní hygieny výskyt vší nesouvisí. S tímto faktem je zapotřebí nemocného a jeho okolí seznámit.
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrábány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.
Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.
Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.
