Inhalátory jsou určené k cílené léčbě horních a dolních cest dýchacích. Jsou také vhodné při nástupu nachlazení nebo při dlouhodobých problémech s astmatem. Při výběru je důležitý typ inhalátoru a nebulizační výkon. Nebulizační výkon udává rychlost přeměny léčebného roztoku na mlžinu (v ml/min), čím vyšší, tím kratší inhalace.
Inhalátor Nicorette
Nicorette inhalátor 15 mg patří do skupiny léků používaných k odvykání kouření. Přípravek Nicorette inhalátor 15 mg je určen k léčbě závislosti na tabáku, ke zmírnění touhy po kouření (nikotinu) a ke zmírnění abstinenčních příznaků, což umožňuje snadnější odvykání kouření kuřákům motivovaným přestat kouřit. Slouží rovněž jako podpůrný přípravek k překonávání dočasné abstinenční fáze kouření nebo ke snadnějšímu snížení počtu vykouřených cigaret u kuřáků neschopných nebo neochotných přestat kouřit. Nicorette inhalátor 15 mg je tekutina určená k inhalaci. Její účinnou látkou je nicotinum. Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu, přesto musíte přípravek Nicorette inhalátor 15 mg používat pečlivě podle návodu, aby vám co nejvíce prospěl.
Nicorette inhalátor 15 mg se používá v okamžiku, kdy se dostaví touha si zakouřit. Čím častěji jste schopen/na nahradit cigaretu inhalátorem, tím snazší bude pro vás přestat kouřit. Krátce po použití několika náplní si jistě osvojíte způsob, který vám bude nejlépe vyhovovat. Při používání inhalátoru jako cigarety, ale vdechováním 8krát více vdechů než při kouření, dodává inhalátor přibližně 1 mg nikotinu. Nicorette inhalátor 15 mg tak nahrazuje kuřácký návyk – pohyb ruky k ústům – a používá se stejným způsobem jako cigareta. Vzhledem k tomu, že množství nikotinu vdechovaného inhalátorem je mnohem nižší než u cigarety, je k odpovídajícímu stupni náhrady zapotřebí vdechovat 8–10krát více vdechů než při kouření cigaret. Vdechování má trvat 10–20 minut. Pokud není touha po kouření zmírněna dostatečně, zvyšuje se četnost anebo počet vdechů. Jedna náplň nahrazuje přibližně sedm cigaret. K docílení nejlepších výsledků má být používáno 3–6 náplní denně. Používání méně než 3 náplní denně může vést k selhání léčby touhy po kouření. Dávkování je individuální, stanovené podle předchozích kuřáckých zvyklostí – stupně nikotinové závislosti. Nepoužívejte však více než 6 náplní za den. Pravidelné používání inhalátoru déle než 12 měsíců se všeobecně nedoporučuje. Někteří bývalí kuřáci mohou pociťovat potřebu delší léčby pomocí inhalátoru, aby se vyvarovali návratu ke kouření. Pro případ, že se dostaví náhlá touha po kouření, máte mít po ruce zásobu náplní. Hladina nikotinu při použití inhalátoru je závislá na okolní teplotě. K docílení stejného účinku při nižších teplotách musí být inhalátor používán déle. Přípravek působí nejlépe při pokojové teplotě. Nižší teplota (pod 15 °C) vede ke sníženému uvolňování nikotinu, zatímco vyšší teplota (nad 25 °C) vede ke zvýšení uvolňování nikotinu, takže inhalace musí být méně četná, abyste zamezili předávkování.
Inhalování vodních par napomáhá správnému fungování dýchacích cest. Konkrétně díky němu dochází k dostatečnému zvlhčení sliznic a podpoře jejich samočisticích schopností. Jednodušeji se rozpouštějí hleny a odplavují bakterie nebo jiné nečistoty.
V moderní době se vodní páry nejčastěji vytvářejí pomocí inhalátorů, což jsou jednoduché zdravotnické přístroje, které dokážou tekutinu přeměnit na dýchatelný aerosol, tedy mikrokapičky, které jsou schopné se dostat do nejzazších zákoutí dýchacích cest.
Inhalaci je vhodné přidat k ostatním léčebným opatřením, která při respiračních infekcích provádíte. Vzájemně se totiž podporují.
Základním léčivem, které se do inhalátoru v domácnostech lije, je léčebná minerální voda. Nejlepší zkušenosti jsou s Vincentkou, ale podobné složení má i Bílinská kyselka. Obě jsou osvědčené v léčbě dýchacích cest. Ne že by se nedala inhalovat třeba obyčejná voda z kohoutku, ale přírodní soli rozpuštěné v lázeňských minerálkách mají svůj podíl na odhleňovacím a protizánětlivém účinku.
Někdy je potřeba podpořit vykašlávání silnějším léčivem. K tomu určené přípravky jako Mucosolvan nebo Ambrobene seženete i jako roztok do inhalátoru.
Základní pravidla:
Začněte inhalovat při prvních příznacích onemocnění, a to dvakrát denně, ráno a večer. Infekce pak bude mít menší šanci se rozšířit a nemoc pravděpodobně proběhne v mírnější podobě.
Inhalujte tak dlouho, dokud vaše dýchací cesty nebudou volné a čisté. To znamená, že pokud stále trochu smrkáte, kašlete nebo máte zalehlé ucho, ještě není čas inhalační léčbu ukončit.
Máte-li pouze kašel, inhalujte ústy přes náustek. Máte-li rýmu nebo ucpané dutiny, používejte inhalační masku, protože potřebujete aerosol vdechovat nosem. Máte-li infekci v nose i v krku zároveň, využijte opět masku a nadechujte se první půlku inhalace nosem a druhou ústy.
Pokud máte slabší imunitu a každou chvíli „na vás něco sedne“, je samozřejmě vhodné v „chřipkové sezoně“ inhalovat i preventivně. Dýchací cesty budou odolnější vůči choroboplodným zárodkům. Při prevenci stačí inhalovat jednou denně, ideálně večer.
A ještě jeden tip: Při urputnějších zánětech je lepší dýchat aerosol vlažný, ne studený. Toho docílíte tak, že minerálku před nalitím do inhalátoru ohřejete na zhruba 40 °C, například v mikrovlnce.
OMRON C28P je kompaktní kompresorový inhalátor pro astmatiky a alergiky, který výborně poslouží při zvlhčování horních i dolních cest dýchacích. Umožňuje samozřejmě i inhalaci lékových forem. Přístroj využívá technologii V. V. T. (Virtual Valve Technology), která zajišťuje menší ztrátovost vdechovaného aerosolu v inhalačním setu a tím pádem je léčivá látka účinnější. Jednotlivé části inhalátoru navíc není nutné tolik čistit, a tak je jeho údržba mnohem snadnější.
Objem zásobníku na léky je 7 ml, nebulizační výkon je pak 0,5 ml za minutu. I přes nespornou výkonnost se hlučnost drží na přijatelné hranici 60 dB. V ceně inhalátoru je také bohaté příslušenství, včetně praktické cestovní tašky, takže se dá celý přístroj snadno přenášet. V sadě naleznete také druhý inhalátor zdarma.
Vlastnosti a funkce: technologie V. V. T., nebulizační výkon 0,5 ml/min, velikost produkovaných částic 3,0 um (MMAD – střední průměr částic), objem zásobníku na léky 7 ml, úroveň hluku (ve vzdálenosti 1 m) 60 dB.
Hmotnost: 1 900 g
Příkon: 192 VA
Rozměry: 170 x 103 x 182 mm
Příslušenství: maska PVC pediatrická/dětská, maska PVC pro dospělé, kompletní nebulizační set (PVC), inhalační hadička (PVC) 207 mm, nosní inhalační nástavec, 5x náhradní vzduchový filtr, cestovní taška.
Výhodou tohoto kompresoru je, že je plně hrazen pojišťovnami a má zdarma druhou inhalační soupravu. Nevýhodou je velikost a je hlučnější.
Zdravé dýchání je životně důležité a tak automatické, že si ho ani neuvědomujeme. Denně se nadechneme a vydechneme více než 20 000krát. Astma, bronchitida a plicní emfyzém patří mezi nejčastější respirační onemocnění.
Inhalační terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od užívání pilulek či sirupů ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využít léčebný efekt pouze v dýchacích cestách. Inhalační léčba tím výrazně snižuje nežádoucí účinky užívání tabletové formy léků.
Při vdechování dochází ke zvlhčení sliznic, zvýšení obranyschopnosti, transportu léčivých látek přímo na lokální místo potřeby léčby a snižování hlenu v dýchacích cestách. Tento hlen se stává řidší, snadněji se vykašlává, hltan a ústní dutina se dezinfikují.
Co inhalovat:
Sterilní fyziologický roztok chloridu sodného (NaCl 0,9%) – jedná se o základní medikament pro inhalaci, slouží i k naředění jiných léků. Inhaluje se také samostatně jako prevence zánětů dýchacích cest, při zánětech, které již propukly, má nezpochybnitelný odhleňovací účinek.
Minerální vody vhodné na inhalování – Vincentka – v dýchacích cestách napomáhá odhleňovat. Může se použít při akutních i chronických zánětech dýchacích cest. Příznivě ovlivňuje i celkovou imunitu organismu. Pokud nemáte po ruce Vincentku anebo jinou minerální vodu, můžete k inhalaci použít také obyčejnou kuchyňskou sůl. Stačit bude zhruba devět gramů na litr vody. Roztok zahřejte (pozor, nesmí se vařit), poté stáhněte ze sporáku a přelijte do inhalátoru. Máte-li doma menší děti a nevlastníte inhalátor, můžete improvizovat a slanou vodu inhalovat v míse pod ručníkem anebo si připravit roztok přímo do umyvadla, kam ponoříte ruce až po lokty a zároveň budete páru vdechovat.
Látky s mukolytickým účinkem – například Mucosolvan, Bromhexin, Ambrobene. Většina mukolytik se ředí fyziologickým roztokem (NaCl 0,9%).
Inhalování vodních par napomáhá správnému fungování dýchacích cest a vede k uvolnění dutin při zánětu. Konkrétně díky němu dochází k dostatečnému zvlhčení sliznic a podpoře jejich samočisticích schopností. Snáze se rozpouštějí hleny a odplavují bakterie nebo jiné nečistoty. V moderní době se vodní páry nejčastěji vytvářejí pomocí inhalátorů, což jsou jednoduché zdravotnické přístroje, které dokážou tekutinu přeměnit na dýchatelný aerosol, tedy mikrokapičky, které jsou schopné se dostat do nejzazších zákoutí dýchacích cest. Inhalaci je vhodné přidat k ostatním léčebným opatřením, která při respiračních infekcích provádíte. Vzájemně se totiž podporují.
Základním léčivem, které se do inhalátoru v domácnostech lije, je léčebná minerální voda. Nejlepší zkušenosti jsou s Vincentkou, ale podobné složení má i Bílinská kyselka. Obě jsou osvědčené v léčbě dýchacích cest. Přírodní soli rozpuštěné v lázeňských minerálkách mají svůj podíl na odhleňovacím a protizánětlivém účinku.
Ultrazvukový inhalátor Artsana ProJet se vyznačuje jednoduchou obsluhou, ovládáním i čištěním. Jeho charakteristikou je také tichý chod a možnost regulace množství a vlhkosti mlžiny. Je vhodný pro domácí používání, používá se pro léčbu astmatu, chronické bronchitidy a respiračních onemocnění. Snadno se obsluhuje, ovládá a čistí. Výhodou tohoto inhalátoru je, že se jedná o stolní ultrazvukový inhalátor, je tichý, vhodný i pro děti a je plně hrazen pojišťovnami. Nevýhodou je vyšší finanční částka.
Principem léčby každého astmatického záchvatu je včasné podání bronchodilatačního léku. Z toho vyplývá, že tento pomocný lék by měl mít nemocný neustále u sebe, aby při prvních příznacích mohl léčbu zahájit v jakékoliv situaci a v jakémkoliv prostředí. Léky se používají v podobě inhalační, protože tato forma léků se při správném podání dostává přímo na místo potřeby a má možnost začít účinkovat prakticky okamžitě. Podávání tabletových forem léků není vhodné, protože vstřebání tablet trvá zbytečně dlouho a účinek léčby je tak zbytečně odložen. Nejrozšířenějším bronchodilatačním lékem pro tento účel je salbutamol (Ventolin, Salamol, Ecosal), který se nejčastěji podává z dávkovacího aerosolu. Aplikaci je výhodné podat z tlakové nádobky přes inhalační nástavec (spacer), čímž se zaručí lepší synchronizace uvolnění léku a nádechu. V běžné praxi samozřejmě není inhalační nástavec vždy k dispozici, protože nástavce jsou velké a není příliš praktické tyto pomůcky nosit všude s sebou. Lék lze samozřejmě podat přímo z tlakové nádobky, o to je však důležitější, aby měl nemocný dokonalou techniku inhalace a byla tak jistota, že skutečně potřebnou dávku léku vdechne. Zvládnutí techniky inhalace by měl lékař kontrolovat při každé návštěvě pacienta v ordinaci, nejlépe na jeho vlastním inhalátoru. Uvedené léky lze podat i ve formě práškové, například salbutamol v podobě Ventodisku nebo terbutalin jako Bricanyl Turbuhaler. U těchto léků není třeba používat spacer, proto může být prášková forma pro řadu pacientů výhodnější. Některé přístroje mohou mít vyšší odpor při nádechu, což může být při astmatickém záchvatu pro pacienta trochu nepříjemné. Platí však, že pokud se pacient může alespoň s určitou silou nadechnout, ze všech běžných inhalátorů má nádech dostatečnou účinnost pro zvládnutí akutního stavu. Ve zdravotnickém zařízení či za určitých podmínek i v domácím prostředí lze použít tryskový inhalátor, který rozprašuje lék buď tlakem kompresorku, nebo tlakovým vzduchem (kyslíkem) při klidovém dýchání. U tohoto způsobu podávání je trochu odlišné dávkování léků a rozhodně musí být taková léčba řádně indikována a řízena kvalifikovaným lékařem.
Potřebujete: 200 g balkánského sýru (strouhaný), 1 vejce, 30 g mletých slunečnicových semen, 30 g lněného semínka, 10 g pšeničných otrub
Příprava: Všechny ingredience prohněteme a vyformujeme váleček. Nakrájíme na plátky. Každý plátek položte na bobkový list, pečte 25 minut při 200 °C. Nenakynou, zůstanou ploché. Jsou vynikající jako základ s máslem pro různé oblohy jako např. šunka, uzená krůtí prsa apod. Před jídlem bobkový list odstraňte. Je možné zmrazit je do zásoby. Místo bobkového listu vyzkoušejte tymián a rozmarýn.
Příprava: Odstraňte z dýně vršek – víko, lžící vydlabejte semínka a vlákna i s částí dužiny, až zbyde centimetrový okraj. Dužinu uchovejte pro další použití. Nasaďte kryt a pečte po dobu 20 minut v troubě při 180 °C. Mleté hovězí maso osmažte na oleji, přidejte česnek a trochu zeleninového vývaru, dužinu z dýně a očištěný a na proužky nakrájený pórek, rajče a rajčatový protlak a chvíli poduste. Pak vše dochuťte zakysanou smetanou a kořením. Fetu nakrájejte na kostičky a vmíchejte do náplně, tu poté vložte do dýně a pečte dalších 20 minut. Hotovou dýni krájejte jako meloun.
Jednoduchá polévka z mletého masa
Potřebujete: 350 g mletého masa, 1–2 lžíce oleje, 1 kostku vývaru, sůl, pepř, půl litru vody
Příprava: Mleté maso v hrnci zprudka osmažit, pak dle chuti ochutit, zalít vodou a přivést k varu. Přidejte kostku vývaru a povařte.
Lososové filety na zelených špekových fazolkách
Potřebujete: 200 g filetů z lososa, 100 g mražených zelených fazolových lusků, 50 g anglické slaniny nebo uzeného špeku, 1 malá cibule, 100 g čerstvého másla, 20g másla s mořskou solí, slunečnicový olej, bílý pepř, sůl
Příprava: Mražené fazolky krátce povaříme v osolené vodě, tak aby ještě byly „al dente“. Scedíme, přelijeme studenou vodou a necháme okapat. Na pánvi lehce osmažíme na rozpáleném oleji kostičky slaniny a cibulky, tak aby nebyla příliš hnědá, přidáme okapané fazolky. Směs promícháme, osolíme a opepříme. Na druhé pánvi na oleji opečeme filety z lososa, pro lepší vůni ke konci přidáme čerstvé máslo. Nesmažíme ho dlouho, nemá být vysušený jako treska, ale pěkně šťavnatý. Osolíme ho a opepříme. Pokud máme máslo s mořskou solí, solíme jen velmi lehce.
Vaše dítě začalo kašlat a vy mu v lékárně koupíte v minulosti osvědčené kapky proti kašli. Ty ale náhle nezabírají. Po týdnu tedy navštívíte pediatra, který může usoudit, že se asi nejedná o virovou, ale bakteriální infekci a doporučí antibiotika. Kašel ale ani po dvou týdnech neustává. V takovém případě je určitě třeba myslet na to, že se může jednat o alergii, jejímž prvním projevem je astmatický kašel. Neváhejte tedy a navštivte lékaře odbornosti alergologie a klinická imunologie – ten potvrdí případný alergický původ obtíží a nasadí vhodné léky.
Léčba kašle závisí na jeho příčině. Dítěti ale můžete ulevit zvlhčováním vzduchu v pokoji, zvláště v noci. V některých případech může pomoci zvýšení hlavové části postele. U kojenců je důležité udržovat průchodný nos, aby mohli přijímat potravu.
Farmakologická léčba kašle by měla být vždy v rukou lékaře. Léky na kašel (sirupy, kapky – včetně volně prodejných) podávejte pouze na doporučení lékaře. Podle několika nedávno provedených výzkumů tyto léky nemají u dětí až do 6 let žádný efekt na průběh onemocnění a přitom mohou mít život ohrožující vedlejší účinky, zvláště u kojenců a batolat.
V současnosti se rozlišují dvě základní skupiny léčiv. Takzvané léky záchranné se inhalují při akutním astmatickém záchvatu pomocí inhalátoru (dvě až čtyři vdechnutí) a nemocní velmi přesně vědí, v jaké dávce a kolikrát za den (až čtyřikrát) je mohou užít. Jsou mimořádně rychle účinné – už v řádu minut po jejich inhalaci dojde k rozšíření dýchacích cest a nemocným se výrazně uleví.
U těžších forem astmatu, kdy je potřeba častěji aplikovat záchrannou léčbu (třeba i několikrát do týdne), se užívají takzvané protizánětlivé preventivní léky. Mohou se opět inhalovat nebo vdechovat v práškové formě pomocí speciálního dávkovače. Jedná se o inhalační formu hormonů kůry nadledvin – kortikoidů. Pokud jsou tyto léky užívány a dávkovány podle doporučení, pak nemají žádné závažné negativní systémové účinky, protože vdechnutá dávka je naprosto minimální a téměř vůbec se nedostane do krevního řečiště. Působí tedy pouze v dýchacích cestách a pacientům při jejich užívání nehrozí žádné nebezpečí.
Kdy kontaktovat lékaře:
kašel se objeví u dítěte mladšího 6 měsíců;
dítě má problémy s dýcháním nebo se při dýchání objevuje pískot;
náhlý kašel z plného zdraví, zvláště pokud je doprovázen horečkou;
bolestivý kašel, úporný nebo je doprovázen častým zvracením;
Ambrobene sirup se užívá při akutních a chronických onemocněních dýchacích cest, které jsou spojeny s obtížným vykašláváním, doporučuje se také u infekčních onemocnění dýchacích cest nebo při akutních a chronických zánětech vedlejších nosních dutin. Ambrobene sirup je roztok a podává se dětem i dospělým. Léčivou látkou je ambroxoli hydrochloridum (15 mg v 5 ml sirupu). Pomocnými látkami v sirupu jsou 70% krystalizující sorbitol, propylenglykol, malinové aroma, dihydrát sodné soli sacharinu, čištěná voda. Sirup Ambrobene 15 mg/5 ml obsahuje 42 g sorbitolu. Při užití léku podle doporučeného dávkování tak obsahuje každá dávka do 4,2 g sorbitolu. Přípravek je nevhodný pro pacienty s vrozenou nesnášenlivostí fruktózy. Může způsobit žaludeční nevolnost a průjem.
Ambrobene 7,5 mg/ml je roztok obsahující 25% kyselinu chlorovodíkovou, a to v množství 0,6 mg. Při inhalaci může u pacientů s hyperreaktivitou dýchacích cest dojít k vyvolání bronchokonstrikce (zúžení bronchů).
Vždy užívejte Ambrobene přesně podle pokynů svého lékaře. Obvyklé dávkování je následující:
1) Ambrobene 15 mg/5 ml, sirup (odměrka je součástí balení)
děti 0–2 roky: 2x denně 2,5 ml
děti 2–5 let: 3x denně 2,5 ml
děti 5–12 let: 2–3x denně 5 ml
děti nad 12 let a dospělí: první 2 až 3 dny 3x denně 10 ml, dále 2x 10 ml nebo 3x 5 ml
2) Ambrobene 7,5 mg/ml, roztok (odměrka je součástí balení)
děti 0–2 roky: 2x denně 1 ml
děti 2–5 let: 3x denně 1 ml
děti 5–12 let: 2–3x denně 2 ml
děti nad 12 let a dospělí: první 2 až 3 dny 3x denně 4 ml, dále 2x 4 ml nebo 3x 2 ml
3) Inhalace
děti do 5 let: 1–2x denně 2 ml
děti nad 5 let a dospělí: 1–2x denně 2 až 3 ml
Inhalace, zejména u dětí, má vždy probíhat pod lékařským dohledem. Pro inhalaci je vhodné roztok naředit v poměru 1 : 1 například fyziologickým roztokem. Pacient má během inhalace dýchat normálně, hluboké vdechování může dráždit ke kašli. Roztok se před inhalací doporučuje ohřát na tělesnou teplotu. Pacienti s astmatem by před inhalací měli užít bronchodilatans (lék rozšiřující průdušky), a to v inhalační formě 30 minut a v perorální formě nejméně 60 minut před vlastní inhalací. Vhodným inhalačním přístrojem je například ultrazvukový nebo kompresorový inhalátor (s výjimkou inhalátoru s rozprašováním parou).
Kortikoidy lze užívat v tabletách, formou masti nebo inhalace. Lék působí celkem rychle, ale aby opravdu pacientovi s jeho zdravotní komplikací pomohl, je potřeba jej užívat alespoň několik týdnů až měsíců v dávkách předepsaných lékařem.
Kortikoidy lze užívat v tabletách na předpis od lékaře v případě, že vaše imunita útočí na některý z vašich orgánů. Tablety se vstřebávají do krve v miligramových dávkách, ale vliv na organismus mají závažný, protože jsou dost silné. Perorálně užívané kortikoidy mohou způsobit vedlejší účinky, které jsou velmi individuální a neobjevují se úplně u všech uživatelů léku. Kortikoidy jsou oproti mnohým lékům velice účinné, avšak velmi záludné. Jejich nadměrná dávka může mít za důsledek nespočet zdravotních komplikací, které lze shrnout pod pojem Cushingův syndrom. Mezi nejčastější vedlejší účinky patří obezita, hromadění tuku v obličeji a v oblasti břicha, cukrovka, migréna, ochablost svalů, zvýšený apetit, závratě, u mužů pokles potence, deprese, nižší imunita, u žen vynechání menstruačního cyklu, podráždění žaludeční sliznice, rozjařenost, náladovost, nespavost, zvýšená křehkost kostí neboli osteoporóza, perforace střev, vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, zhrubnutí hlasu kvůli ovlivnění sliznice hlasivek a další. Kortikoidy mimo jiné přispívají i ke vzniku nádorových nebo infekčních onemocnění. Nejčastěji je užívají pacienti s revmatem, roztroušenou sklerózou nebo například Crohnovou chorobou. Kortikoidy v tabletách vám lékař předepíše jen na omezenou dobu a jen v případě, pokud jiná léčba nezafungovala.
Další možné užívání kortikoidů je formou mastí nanášením na kůži. Vstřebávají se méně než tablety, ale více než inhalační kortikoidy. Mastičkou šetřete a dávejte ji na kůži vždy jen nepatrné množství. Po namazání si ruce od masti pečlivě umyjte mýdlem. Masti s kortikoidy se používají nejčastěji při akutním atopickém ekzému nebo lupénce.
Poslední možností podání kortikoidů jsou inhalační kortikoidy. Ty slouží především při astmatu. Dávky jsou rovněž miligramové, ale na rozdíl od tabletových kortikoidů se vstřebávají do krve jen minimálně, což znamená i menší riziko vedlejších účinků. Navíc působí jen tam, kde mají, a neovlivňují stav celého organismu jako kortikoidy v tabletách. Pokud nebudete užívat dávky atypické, tyto kortikoidy vás téměř neovlivní. Kortikoidy se takto podávají ve formě inhalátoru nebo nosního spreje, kdy je látka směrována přímo na nosní nebo plicní sliznici a zastaví vývoj zánětu. Vedlejší účinky jsou v tomto případě jen minimální.
Při užívání kortikoidů pečujte o pokožku, používejte speciální krémy proti striím a jemně kůži masírujte, čímž podpoříte prokrvení v dané části těla. Během užívání kortikoidů můžete být náchylnější k některým infekcím, jako je například kvasinková infekce, a to z důvodu, že kortikoidy potlačují imunitní reakce a snižují vaši obranyschopnost. Ačkoli mají kortikoidy mnoho pravděpodobných vedlejších účinků, pacienti by z nich neměli mít strach. Je to totiž volba lékaře mezi tím, zda vám zachránit život a nemoc vyléčit, nebo vás neléčit a riskovat až smrtelné účinky.
Léčba zahrnuje lokální antihistaminika, steroidní látky (ve formě inhalátorů, sprejů, kapek do nosu, očí a průdušek), kromony (preventivně podávané léky, které snižují uvolňování zánětlivých mediátorů). Mezi volně prodejné léky patří antihistaminika (působí úlevu od svědění, kýchání) ve formě tablet, nosní kapky k uvolnění ucpaného nosu, oční kapky ke zklidnění podráždění. Při kožních projevech masti.
Léčbu lehkých dýchacích potíží nebo rýmy je vhodné podpořit inhalací fyziologického roztoku nebo minerálních vod, zejména Vincentky. Ta pomáhá v uvolňování a rozpouštění hlenů, je vhodná jako prevence nebo při lehkém nachlazení a rýmě. Podobné účinky má i Bílinská kyselka. Obě minerální vody lze použít i do inhalátorů.
Léčba chronické obstrukční plicní nemoci je komplexní, dlouhotrvající a vyžaduje si dobrou spolupráci pacienta a dodržování všech lékařských doporučení. Jejím cílem je zmírnění příznaků, zabránění postupu nemoci do vyšších stadií a zlepšení kvality života. V první řadě musí pacient okamžitě zanechat kouření. Dále je nutné antibioticky léčit všechny akutní bakteriální infekce. Podávají se léky, které rozpouštějí hlen a usnadňují jeho vykašlávaní. Nemocný by se měl nechat každý rok očkovat proti chřipce.
Podle stadia nemoci se léčba rozšiřuje o další léky. V lehkém stadiu se vdechují pomocí inhalátorů léky, které působí roztažení průdušek, a tak usnadňují dýchání. V těžkém stadiu se navíc přidávají kortikoidy. Kortikoidy mají za úkol zmírnit symptomy, zlepšit plicní funkce, zlepšit kvalitu života pacienta a omezit počet a dopad exacerbací (akutní zhoršení nemoci). Ve velmi těžkém stadiu je nutná dlouhodobá domácí oxygenoterapie. Jedná se o vdechování kyslíku pomocí takzvaných kyslíkových brýlí alespoň 16 hodin denně. Nedílnou součástí oxygenoterapie jsou respirační fyzioterapie a dechová gymnastika jako podpůrné metody léčby. Uplatňují se u všech forem CHOPN. Pacient s CHOPN by měl každé 3 měsíce podstoupit kontrolu u svého praktického nebo plicního lékaře.
K inhalaci se hojně využívají také různé éterické oleje, které v hojné míře obsahuje například Alpa. Inhalace Alpy má řadu účinků: ulehčuje při rýmě a onemocnění horních cest dýchacích, čistí sliznice a uvolňuje rýmu a také má relaxační a uvolňující účinky. Tady ale pozor – u menších dětí, astmatiků a alergiků nemusí být inhalace Alpy vhodná. Dráždí totiž sliznice a v krajním případě může vyvolat astmatický záchvat. K samotné inhalaci vám postačí dvě lžíce Alpy, které rozmícháte v horké vodě. Roztok opět stáhněte těsně před tím, než se začne vařit, a přelijte do inhalátoru.
Správný postup inhalace je zásadní pro účinnost léčby. Nejčastěji se Pamycon používá v elektrickém nebo ultrazvukovém inhalátoru.
Příprava roztoku
Obsah ampule Pamyconu se obvykle ředí fyziologickým roztokem nebo Vincentkou dle doporučení lékaře. Nejčastější poměr je 1:1, ale může se lišit podle věku a diagnózy.
Samotná inhalace
Inhalujte v klidu, vsedě.
Dýchejte pomalu nosem, případně ústy dle doporučení.
Délka inhalace bývá obvykle 5–10 minut.
Po inhalaci alespoň 30 minut nejíst, nepít a nevycházet do chladu.
