NĚMECKÝ OBROVITÝ STRAKÁČ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Půst není jen obyčejná dieta. Slova půst se používá nejen v náboženství pro asketické prostředky, které způsobují, že tělo nedostává, nač je zvyklé. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje.
Co je půst a co dieta?
Doba půstu je čas, ve kterém nepřijímáte pevnou potravu a pijete pouze vodu, nejlépe destilovanou z lékárny, balenou ve skle. Pozor! Mnozí lidé zaměňují půst za dietu. Přijímáte-li v průběhu „půstu“ minerálky nebo nějaké šťávy, je jedno jaké, držíte dietu, a ne půst! Rozdíl je v tom, že při půstu dochází ke zpomalení a pak k zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv! Doby půstu jsou: 1, 3, 7, 15, 21, 40 dní. Tyto doby jsou stanoveny na základě znalostí zasvěcenců o proudění energie v energetických centrech lidského těla. S půstem je potřeba zacházet velmi opatrně, jelikož uvolňuje staré usazeniny koncentrovaných chemikálií v těle. Energii, kterou ušetří tělo na práci žaludku, použije ke zvýšené činnosti ledvin, jater, střev a dalších orgánů čistících tělo. V některé z těchto částí může být uložena hrudka chemikálie (z konzervovaného jídla, z léků a podobně), která se půstem uvolní, ledviny ji pak nezvládnou odfiltrovat a propustí ji do krve. Tím si můžete způsobit otravu celého organismu.
Slovo půst se německy řekne fasten, což je odvozeno od gótského slova fastan – zastavit se, sečkat. Z toho vyplývá, že půstem pozastavíme naši každodenní rutinu, čímž je například stravování nebo zábava. Půst souvisí s pokáním. Půstem můžeme sledovat změny našeho organismu, změny, které nám přináší na duši i těle. Půst se využívá hlavně v různých náboženstvích. Židé se postí vždy před nástupem židovského roku. Dospělí nic nejí, nepijí, někteří se postí deset dní před hlavním svátkem. Devět dní počínaje dnem prvního jarního úplňku. Tradiční křesťané se postí před Velikonocemi, kdy Popeleční středa a Velký pátek jsou hlavními postními dny. Pravoslavní křesťané mají postní zvyky mnohem složitější a přísnější. Před Velikonocemi je jejich půst delší, dále se postí před Vánocemi a některé dny během roku. Nejznámější půst je islámský. Trvá až měsíc a nazývá se Ramadán. Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře a musí ho dodržovat všichni muslimové. Celý měsíc je chápán jako modlitba a lidé se zdržují jídla, pití, kouření, žvýkání a souložení od východu do západu slunce. Z toho vyplývá, že se v noci často připravují různé zábavy, kde se holduje pití, jídlu a kouření. Výjimku v tomto období mají pouze malé děti, těhotné a kojící ženy, staří a nemocní.
Německý výrobce kosmetiky od ledna používá nové, jednodušší logo. Barvu si půjčil od své nejdůležitější značky Nivea. Logo, které Beiersdorf změnil k novému roku, má být jednodušší a čistší. Předchozí logo používala společnost Beiersdorf 35 let. Zdůraznit má zaměření výrobce kosmetiky na péči o pokožku, čemuž odpovídá i nový odstín modré, který si vypůjčil od své stěžejní značky Nivea. Mění se také font. Největším rozdílem ale je, že z loga mizí zkratka BDF, stejně jako čtyři tečky, které symbolizovaly jednotlivé divize společnosti – Cosmed, Medical, Pharma a Tesa. Dnes je společnost Beiersdorf rozdělena pouze do dvou částí: Consumer a Tesa. Nové logo je mostem spojujícím tradici společnosti a její směřování do budoucnosti.
Zlatý stafylokok je grampozitivní bakterie patřící do rodu stafylokoků. Objevil ji v roce 1880 skotský chirurg Alexander Ogston, o čtyři roky později ji německý bakteriolog F. Rosenbach dal latinský název. Způsobuje velmi často různé infekce v rozsahu od mírných zánětů kůže a měkkých tkání až po život ohrožující sepse („otravy krve“ směřující až do septického šoku spojeného se selháváním orgánů), syndrom toxického šoku a nekrotizující pneumonie. Patogenita této bakterie je výsledkem produkce toxinů (exfoliativní toxiny, enterotoxiny a tak dále), které způsobují ničení tkáně nemocného. Tvoří žlutý pigment (od toho odvozeno druhové jméno aureus – zlatý), zkvašuje manitol a přibližně u třetiny lidské populace je přirozeně přítomna na kůži a sliznicích. Přenos genů antibiotikové rezistence (například na plazmidech) mezi kmeny S. aureus se uskutečňuje nejčastěji transdukcí prostřednictvím temperovaných bakteriofágů z čeledi Siphoviridae. Příkladem onemocnění způsobeného touto bakterií je otrava infikovaným jídlem. Zlatý stafylokok může být přítomen v salámech, vepřovém mase, ale i v pečivu plněném pudinkem, dále v bramborovém salátu či ve zmrzlině. Způsobuje rovněž některé kožní infekce.
Collaguard je sterilní, průhledný, biologicky vstřebatelný film složený ze 100% kolagenu typu I, který se používá pro prevenci pooperačních adhezí. Collaguard je ošetřen proti přítomnosti virů a prionů. Collaguard se používá při operacích trávicího traktu, při gynekologických a urologických operacích. Collaguard je možno použít u pacientů podstupujících klasickou otevřenou operaci nebo laparoskopii. Collaguard je německý zdravotnický prostředek určený k prevenci pooperačních srůstů.
Cyclotest je učenlivý minipočítač na jednoduchou a přirozenou antikoncepci založený na měření bazální teploty a sledování příznaků ovulace, jako je hlen hlen a LH hormon. Cyclotest je prospěšný nejen v antikoncepci, ale také i při podpoře otěhotnění, protože upozorní na plodné dny.
Cyclotest je certifikovaný německý výrobek a na evropském trhu figuruje již více než 25 let.
Cyclotest se prodává ve dvou druzích: cyclotest 2 plus a cyclotest baby.
V přímém prodeji distribuují výrobky samostatní obchodní partneři. Zákazníci profitují z individuálního poradenství, partneři z atraktivních vedlejších příjmů. Myšlenka přímého prodeje je velmi jednoduchá: Výrobky nebo služby prodávají samostatní obchodní partneři v rámci vedlejšího nebo hlavního zaměstnání. Tento způsob prodeje ušetří firmě finančně nákladnou reklamu, poplatky za výkony a marže zprostředkovatelům. Místo toho jsou peníze u LR investovány do vývoje a inovace kvalitních produktů a také do vzdělávání a odměňování obchodních partnerů. Do přímého prodeje je po celém světě aktivně zapojeno přibližně 70 milionů lidí. U mnoha z nich se vedlejší příjem stane později hlavním příjmem. Společně v přímém prodeji dosahují ročního obratu více než 120 miliard US$. Systém odměňování se v přímém prodeji se síťovým marketingem skládá ze dvou komponentů: obchodní marže na straně jedné a příjmu z bonusů na straně druhé.
Kosmetika LR na rozdíl od produktů Dove, Neutrogena, Garnier neobsahuje žádný tekutý parafín ani minerální oleje. Jejím základem je zastudena lisovaný palmový olej. LR kosmetika je nahlášena k patentování, má německý atest Dermatestu a je součástí skupiny VKE, kosmetického svazu, ve kterém panují přísná pravidla a patří do něj také Dior, Lancome a ostatní velikáni včetně LR.
Při pocitu nedokrvených rukou poslouží osvědčená domácí vodoléčba, ke které potřebujete pouze teplou a studenou vodu, vanu nebo velký škopek. Tento nejjednodušší léčebný systém vypracoval známý německý farář Sebastian Kneipp, který tvrdil, že všechny nemoci vznikají z porušení toku krve a vodní procedury působí na úpravu krevního oběhu.
Postup:
Ruce musí být před vodoléčbou pořádně zahřáté – masírujte je kartáčem, třete rukama o sebe a podobně.
Připravte si dva velké kbelíky, jeden se studenou vodou (12–15 °C) a druhý s teplou vodou (42–43 °C). Ruce ponořte do teplé vody na 3 minuty a hned nato do studené na půl minuty až 1 minutu. Lázeň asi 10x vystřídejte, naposled skončete ve studené vodě až 3 minuty a vydatně třete ruku o ruku. Potom ruce řádně osušte a ručníkem ještě promasírujte.
Tuto vodoléčbu provádějte 2x denně, vždy ráno po probuzení a večer před spaním. Účinky léčby se projevují přibližně po 2–3 týdnech, proto musíte být trpěliví a nespěchat.
Mokré otěry nedokrvených rukou silně prokrvují a prohřívají. Jsou určeny těm, kteří jsou připoutáni na lůžku kvůli jiné nemoci. Připravte si studenou vodu, 2 froté žínky a 1 froté ručník. Pacient leží a je teple přikrytý. Každou ruku třete zvlášť. Vytáhněte zpod přikrývky ruku a namočenými žínkami, které máte natažené na rukou, třete končetinu směrem nahoru 3x, žínky odložte a třete končetinu suchým ručníkem směrem nahoru také 3x. Vše 3x opakujte. Ruku zabalte pod přikrývku a pokračujte stejným způsobem na druhé ruce.
Vodoléčba je jen doplňková alternativní terapie. Je nutné řídit se pokyny lékaře a užívat léky a dále bylinky na zlepšení prokrvení končetin a proti ateroskleróze.
Oligofruktóza omezuje pocit hladu. Působí efektem nabobtnání, to znamená, že kontaktem s vodou vláknina zvětší v žaludku svůj objem, tlačí na jeho stěny a do mozku je vyslán signál o zasycenosti. Dále podporuje střevní pasáž aktivací střevní peristaltiky, přispívá k dobrému trávení a podílí se na detoxikaci střeva. Pomáhá vyloučit nahromaděné toxické látky, napomáhá snížení hladiny žlučových kyselin a špatné bakteriální flóry. Tím, že účinně a rychle podporuje eliminační pochody v tlustém střevě, je výbornou očistou.
Německý přírodovědec Rose poprvé izoloval „charakteristickou látku rostlinného původu“ z ománu pravého v roce 1804. Této látce dal vědec Thomson v roce 1818 název inulin, ale dříve také byla známá jako alantin, helenin, menianthin, dahlin, sinanterin a sinisterin. První poznatky o fyziologickém významu inulinu objevil Külz v roce 1874, když zpozoroval, že moč diabetiků konzumujících 50–120 g inulinu denně, neobsahuje žádné jednoduché sacharidy. Na tomto podkladě se dnes využívá inulinu při diagnostickém vyšetření ledvin. Studie o účincích inulinu na lidské zdraví byla poprvé provedena na začátku 20. století, kdežto studie o neškodnosti inulinu pro člověka byla uskutečněna teprve o několik let později (1935), když si sám autor intravenózně píchl 160 g inulinu.
Inulin absorbuje vodu, zvětšuje svůj objem, vytváří v žaludku viskózní roztok a mírně snižuje jeho kyselost. Zpomaluje vyprazdňování žaludku a tím vyvolává pocit sytosti. Reguluje trávení a absorpci sacharidů i tuků v tenkém střevě.
Ingeborg Stadelmann (* 1956), porodní asistentka a matka tří dětí, je spoluzakladatelkou ordinace porodních asistentek „Erdenlicht“ (Pozemské světlo) v Kemptenu a po mnoho let se věnovala domácím porodům. Jejím hlavním zájmem přitom byla celková péče o těhotné a matky, v níž úspěšně uplatňovala vedle klasické homeopatie a bylinkářství především aromaterapii. V současnosti se již několik let zaměřuje výhradně na profesní vzdělávání porodních asistentek a ošetřovatelek (a ošetřovatelů) a také na vzdělávání dospělých. V celé německy mluvící oblasti pořádá přednášky a semináře k tématům přirozené porodnictví, fytoterapie, homeopatie a aromaterapie. Ingeborg Stadelmann byla za své zásluhy v roce 2004 vyznamenána bavorským svazem porodních asistentek diamantovou čestnou broží. Již v roce 1999 dostala za své zásluhy jako porodní asistentka a iniciátorka porodního domu „Erdenlicht“ Zlaté jablko od kemptenského spolku žen. K jejím nejnovějším projektům patří zahrada bylinek a vůní na hradním valu v Kemptenu (AIIgau), kterou iniciovala spolu s lékárníkem Dietmarem Wolzem a která byla otevřena v červenci 2005.
Ingeborg Stadelmann je zkušená německá porodní asistentka, zastánkyně přirozeného porodnictví a komplexní péče o ženy v těhotenství, během porodu i po něm. Vedle bylinkářství a homeopatie se věnuje především aromaterapii a tento svůj „koníček“ dotáhla až k uzavření spolupráce s jednou z lékáren v Kemptenu, pro kterou zajišťuje výrobu nejrůznějších voňavých a léčivých olejíčků. Tato specifická zaměření autorky se do obsahu knihy značně promítají a lidé naklonění některému z uvedených přístupů mohou uvedené informace o vhodných bylinkách, vůních či homeopatických lécích vnímat jako významnou přidanou hodnotu.
Autorka začínala na klinice, v roce 1984 odešla a založila si vlastní praxi, začala se věnovat i domácím porodům. Není to tak dávno, kdy bylo běžné i v našich krajích rodit v domácnostech se svojí porodní asistentkou. Nyní jsme z těhotenství udělali chorobu, porodníky jsou převážně muži. Kniha nabízející alternativní pohled je na našem trhu ojedinělá. Od svého vzniku v roce 1994 se dočkala už mnoha vydání.
Kvašení (fermentace), zkráceně také někdy označované jako kvas, znamená přeměnu látky za účasti enzymů mikroorganismů, při níž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek (obvykle sacharidů) na látky energeticky chudší, nebo se nové látky syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se účastní živé mikroorganismy (například kvašení piva, vína, těsta). V roce 1907 získal německý chemik Eduard Buchner Nobelovu cenu za chemii za objev, že ke kvašení není třeba živých mikroorganismů, ale stačí jejich enzymy. Byl to jeden ze zásadních objevů ustavující se biochemie. Věda, která zkoumá kvašení, se nazývá zymologie. Kvašení je anaerobní proces, který je jednodušší, ale méně efektivní než dýchání. Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné. V průmyslu se používá buď kvašení jednorázové, nebo nepřetržité (za stálého přítoku sladké zápary a odběru zápary prokvašené).
Máselné kvašení je anaerobní štěpení cukrů nebo kyseliny mléčné na kyselinu máselnou za vývoje oxidu uhličitého a vodíku. Z mnoha druhů bakterií je pro máselné kvašení nejobvyklejší Clostridium butyricum. Granulobacter butyricum vytváří vedle kyseliny máselné též butanol. Máselné kvašení se uplatňuje při máčení lnu, výrobě pšeničného škrobu kysáním a při zrání některých sýrů. Máselné kvašení je nežádoucí například při přípravě siláže.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
