Zajímá vás téma NEPRUCHODNE KAROTIDY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Krkavice, též karotida, či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida vychází přímo z oblouku aorty, pravá krkavice vyúsťuje z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Stenóza karotidy
Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.
Alergie je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být: zduření nosní sliznice (alergická rýma), zarudnutí a svědění anebo otoky očí (alergický zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy doslova astmatický záchvat, pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice, ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní reakce, řídce i bolesti hlavy.
Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.
Břišní kýla, také kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo. Břišní kýly se vyskytují nejčastěji v oblasti jizev, kde je místo oslabené. Příznakem břišní kýly je měkké nebolestivé vyklenutí různé velikosti, závislé na velikosti defektu ve stěně břišní. Zde naleznete obrázky i fotografie (obrázek) pro představu, jak vypadá břišní kýla.
Příznaky kýly:
viditelné vyklenutí, které lze většinou tlakem opět zatlačit zpět do břicha;
pocit plnosti nebo tíhy v břiše;
při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše;
někdy nucení na zvracení
Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečný problém. Je-li léčba kýly oddalována, může dojít k takzvanému uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti. Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následná infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice a vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.
Kýlu tvoří:
kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených);
kýlní branka – defekt či oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven;
kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky všechny orgány dutin břišní.
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
Aneuryzma je zeslabení stěny tepny, při kterém na tepně vzniká rozšířené místo (výduť). Pokud je tepna jen lehce rozšířena bez většího zeslabení stěny, hovoří se o ektázii (například ektázie karotidy). Zjednodušeně řečeno je tedy ektázie jakýmsi předstupněm aneuryzmatu.
Většina aneuryzmat se neprojevuje žádnými příznaky a není nebezpečná. Nicméně v pokročilých stadiích může dojít k ruptuře (prasknutí) aneuryzmatu a k život ohrožujícímu vnitřnímu krvácení. Ne všechny výdutě je potřeba aktivně léčit, nicméně při ruptuře aneuryzmatu je nutná bezodkladná operace.
K průchodnosti karotidy je možné zavedení stentu. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
