NESPECIFICKA URETRITIDA a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Močová trubice je orgán, který odvádí moč z močového měchýře pryč z těla. Odvod moči regulují dva svěrače. U žen je močová trubice rovná a dlouhá zhruba 4 cm. U mužů je esovitě prohnutá, dlouhá 12–25 cm a kromě odvodu moči slouží i jako pohlavní vývodní cesta, která odvádí sperma. Za den člověk vyprodukuje asi 2–3 litry moči. Proces zbavování se moči z močového měchýře přes močovou trubici ven z těla se nazývá močení.
Uretritida
Uretritida neboli zánět močové trubice je jednou z interdisciplinárních diagnóz, se kterou se ve své praxi setkává nejen dermatovenerolog, ale též praktický lékař, urolog a gynekolog. Uretritidy dělíme na infekční a neinfekční, akutní a chronické, primární a sekundární. Na dermatovenerologických ambulancích se však téměř výhradně setkáváme s uretritidami infekčními. Ty se dále dělí na uretritidy gonokokové, způsobené bakterií Neisseria gonorrhoeae, a uretritidy negonokokové, též nazývané nespecifické. Nespecifické uretritidy způsobují Chlamydia trachomatis, Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis, streptokoky, stafylokoky a další bakterie, dále protozoa Trichomonas vaginalis, ale mohou je vyvolat i viry Herpes simplex nebo kvasinky. Neinfekční uretritidy vznikají často v souvislosti s traumatem či sexuálními praktikami spojenými se zaváděním cizích těles do uretry, zejména u mužů, na vzniku se může podílet i špatná hygiena. K sekundárním uretritidám dochází nejčastěji po instrumentálních výkonech.
Gonokoková uretritida
Je bakteriální infekce, která je původcem kapavky.
Negonokoková uretritida
Je známá též jako nekapavčitá uretritida či nespecifická uretritida. Jedná se o zánět močové trubice, který není způsoben bakterií vyvolávající kapavku. Mezi příčiny negonokokové uretritidy patří bakterie, virové infekce, parazitické infekce a neinfekční příčiny.
Symptomy mohou zahrnovat dysurii (bolest a pálení při močení), bílý či zakalený výtok z močové trubice (uretry) a časté nutkání k močení. U mužů jsou symptomy výtok z penisu, pálení či bolest při močení, svědění, podráždění či citlivost a skvrny na spodním prádle. U žen jsou to výtoky z pochvy, pálení či bolest při močení, anální či orální infekce. Bolesti břicha nebo abnormální vaginální krvácení mohou být známkou pokročení infekce na hluboký pánevní zánět.
Zánět močové trubice, latinsky uretritida, se vyskytuje ve dvou formách – nekapavčité a kapavčité. Projevuje se především změnami při močení, nejčastěji pálením a řezáním, častým nutkáním na močení, zkaleným až bělavým výtokem, objevuje se podrážděná močová trubice. U žen je uretritida mnohdy spojena se zánětem pochvy. Kapavčitá uretritida má jiný průběh u žen a jiný u mužů. U žen může být počátek zcela bez příznaků nebo jsou velmi slabé, což představuje nebezpečí nepozorovaného rozšíření infekce na děložní čípek, dělohu a vejcovody. Jsou-li zasaženy vejcovody, může dojít k jejich zjizvení a následné neplodnosti. Asi 50 % žen s kapavkou pozoruje příznaky v podobě pálení při močení a výtoku. Děložní hrdlo nemocné ženy je zarudlé a potažené hnisem. Může se objevit krvácení mimo menstruaci či krvácení po pohlavním styku. Infekce může zasáhnout také žlázky na malých stydkých pyscích a žlázky při ústí močové trubice a může dojít ke vzniku bolestivého abscesu.
U mužů se kapavčitá uretritida ohlašuje výraznými zánětlivými potížemi. Vyústění močové trubice je zarudlé a zduřelé a nastupují obtíže v podobě pálení a bolesti při močení se silným hlenovitým hnisavým výtokem. Při neléčení se zánět může rozšířit na prostatu, semenné váčky či nadvarle. Po akutním počátečním stadiu příznaky postupně slábnou a uretritida přechází do chronického onemocnění. Během něj se objevuje vleklý slabý výtok.
Nekapavčité uretritidy může vyvolat celá řada mikroorganismů. Nejčastěji jde o E. coli, ale také to může být Chlamydia trachomatis, adenoviry, mechanické zranění močové trubice, chemické zranění a opakované podchlazení. Je to velmi časté onemocnění, které je častější u žen než u mužů. Faktory, které usnadňují rozvoj nemoci, jsou cukrovka, onemocnění prostaty, těhotenství a špatná intimní hygiena. Hlavními projevy uretritidy jsou změny při močení. Pacienti nejčastěji popisují pálení a řezání, časté nutkání na močení. Dále se vyskytuje zkalený až bělavý výtok. U žen je uretritida spojena často se zánětem pochvy. Onemocnění je nepříjemné a má tendenci se často opakovat.
Uretritida je zánět močové trubice. Hlavním symptomem je dysurie, což je obtížné, pálivé a bolestivé močení, někdy též výtok z močové trubice. Uretritida se dělí na dva druhy. Jedním je kapavčitá uretritida a tím druhým nekapavčitá uretritida.
Tlak na co nejrychlejší vyléčení je vysoký, a tak se zkracuje i délka léčby antibiotiky. Rozhodnutí o vhodnosti podání třídenních antibiotik je vždy na lékaři po zvážení individuálního stavu pacienta. Mezi třídenní antibiotika patří Sumamed, Azitromycin. Antibiotikum Zinnat patří mezi pětidenní antibiotika.
Léčivé formy produktu Zinnat:
filmem obalené tablety 125 a 250 mg (5 nebo 10 ks v blistrech, 1 nebo 2 blistry v balení);
granule, ze kterých je připravena suspenze pro požití 125 mg/5 ml (1,25 g v lahvích s dávkovací lžící nebo odměrkou).
Přípravek Zinnat se používá k léčbě infekčních a zánětlivých onemocnění způsobených mikroorganismy citlivými na cefuroxim, a to:
onemocnění horních cest dýchacích a orgánů ENT, včetně faryngitidy, zánětu středního ucha, tonzilitidy a sinusitidy;
infekce dolních cest dýchacích, jako je pneumonie, akutní bakteriální bronchitida a chronická bronchitida v akutní fázi;
nemoci močových cest – pyelonefritida, uretritida, cystitida;
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibilit
postižení menisků kloubů, po traumatickém poranění zkřížených nebo kolaterálních vazů kolene;
bolesti plosek nohou, halluxy, bolesti SI (sakroiliakální syndrom).
Páteř:
bolesti páteře a zad při kostních výrůstcích na páteři (osteofyty);
bolesti krční, hrudní a bederní páteře z vadného držení;
postižení kloubů obratlů, onemocnění a degenerace plotének, kořenové bolesti;
kostosternální bolest (bolest žeber při jejich napojení na hrudní kost);
skolióza;
osteoporóza (řídnutí kostí).
Obličej:
neuralgie lícního nervu;
bolesti temporomandibulárního (čelistního) kloubu.
Obecně při onemocnění:
dermatomyozitida;
nespecifická difúzní bolest;
podpůrná léčba po chirurgických zákrocích na kloubech;
sekundární bolest při autoimunitním onemocnění, při nádorovém onemocnění;
po operaci výhřezu ploténky, po dlouhé imobilizaci;
zpomalení fyziologického stárnutí tkání.
Cena kolagenových injekcí
Kolagenové injekce nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Ideální je absolvovat kúru 10 kolagenových injekcí, nicméně záleží na typu problému a doporučení lékaře. Standardním protokolem je použití jedné až dvou ampulek 2−3x týdně po dobu prvních dvou týdnů podle závažnosti a klinického stavu a následně jedno ošetření týdně až do úlevy od bolesti. Úleva od bolesti se obvykle dostavuje po prvním až třetím ošetření.
Příznaky intraabdominální (nitrobřišní) lymfadenopatie mohou být jak akutní, tak chronické. Někdy se projeví jako postupně narůstající potíže v dutině břišní, jindy způsobí akutní břišní příhodu z plného zdraví. Objem břišní dutiny se může volně zvětšovat, takže postupně se zvětšující uzliny v dutině břišní či v retroperitoneu se klinicky projeví až tehdy, když naruší průběh střevem nebo zamezí odtoku moči z ledviny. Lymfatické uzliny jsou běžně zvětšené u dětí.
Zvětšení mezenteriálních uzlin provází všechny zánětlivé procesy střev, divertikulitidy, salmonelózu, kampylobakteriózu, yersiniózu, karcinomy a lymfomy střev. Příznaky postižení břišních uzlin mohou být dlouho nespecifické: tupé bolesti zad vyzařující do hýždí nebo dolních končetin, bolesti břicha s pocity nadýmání, nauzeou, obtížné vyprazdňování stolice až střevní obstrukce, eventuálně poruchy močení. U dětí bývá nejčastější nespecifická mezenteriální lymfadenitida, ale někdy mohou být její projevy natolik dramatické, že imitují akutní apendicitidu a vedou až k provedení laparoskopie nebo chirurgické revizi. Protrahované obtíže však nelze bagatelizovat, protože v dětském věku až polovina lymfomů postihuje abdominální uzliny.
Pánevní uzliny jsou sběrné zejména pro pohlavní orgány a oblast tříselních uzlin. K jejich postižení dochází u všech pohlavních nemocí, prostatitidy, tumorů malé pánve, testikulárního nebo ovariálního karcinomu. Průkaz lymfadenopatie se provádí zobrazovacími metodami (sonografie, CT). V dětském věku, u asteniků nebo při značném zvětšení lze někdy uzliny nahmatat přes břišní stěnu.
Název antidotum pochází z řeckého antidoton – jedná se o látku s opačným účinkem k jiné látce, protilátku čili protijed. Obecně rozšířená mylná představa je, že většina otrav (intoxikací) je léčitelná výhradně pro ně určenými (specifickými) antidoty. Tato specifická antidota se však používají jen k několika málo látkám, u ostatních otrav se aplikují nespecifická antidota. Heparin snižuje srážení krve, do cévního řečiště je tedy nutné podat antagonistu heparinu, který jej vyváže a zamezí jeho působení.
Warfarin
U kumarinů, mezi něž patří i účinná látka warfarin, se používá jako antidotum vitamin K.
Pradaxa
Dabigatran je jediným zástupcem nové generace perorálních antikoagulancií se schváleným specifickým reverzním antidotem. Praxbind (idarucizumab) je schválen v EU i USA pro dospělé pacienty léčené přípravkem Pradaxa, kteří vyžadují rychlé zvrácení antikoagulačního účinku v případech urgentních operací/zákroků nebo život ohrožujícího či nekontrolovaného krvácení.
Mechanismus účinku biologické léčby na nádorové buňky je založen na tom, že se nejdřív musí najít proteinové struktury, takzvané receptory. Klasickým příkladem jsou růstové receptory. Když se na ně dostane určitá látka, nějaký protein nebo sacharid, uskuteční se přenos energie z jedné látky na druhou, až vstoupí tato informace do jádra a v jádře je drážděna určitá struktura DNA, která má za cíl například buněčné dělení. Těchto receptorů je na normální zdravé buňce třeba několik milionů nebo několik set tisíc – na povrchu jedné buňky. A u nádorové buňky jich tam jsou desítky milionů, stovky. Prostě obrovské množství těchto receptorů, takže nádorová buňka je bombardována mnoha signály k tomu, aby se dělila. A abychom tomu zabránili, je nutné tyto receptory zablokovat. Nespecifická léčba, standardní klasická, která je známá od padesátých let, působí na všechny dělící se buňky a víceméně zasahuje v nějaké fázi DNA nebo dělení buňky. To znamená, že postihuje nejenom nádorové buňky, ale i všechny jiné dělící se buňky . Máme v organismu tkáně, které se dělí velmi často a velmi rády, například krvetvornou tkáň, tkáň sliznice zažívacího traktu. S tím jsou spojeny vedlejší účinky a celkový stav pacienta a jeho schopnost přijímat další chemoterapii. Zažívací trakt jednoznačně ovlivňuje i naši psychiku. A to všechno může komplikovat celý léčebný proces.
Streptokoková angína je velmi častá u dětí a dospívajících. Tyto infekce se vyskytují nejčastěji v průběhu školního roku, kdy jsou velké skupiny dětí a dospívajících v těsné blízkosti.
Projevuje se horečkou, bolestí žaludku, krku a otokem a zčervenáním mandlí. Onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky. Bakterie, které způsobují toto onemocnění, mají tendenci zdržovat se v nose a hrdle, takže běžné činnosti jako kýchání a kašel, nebo infikované ruce, mohou snadno šířit nákazu z jedné osoby na druhou. To je důvod, proč je tak důležité učit děti dobré hygieně.
U dítěte infikovaného streptokokem se začnou vyvíjet další příznaky během 3 dnů. Patří sem: červené a bílé skvrny na krku, obtíže při polykání, zduření žláz (lymfatické uzliny) v krku, červené a zvětšené mandle, bolest hlavy, nespecifická bolest břicha, horečka, neklid, ztráta chuti k jídlu a nevolnost, vyrážka. Při správné lékařské péči spolu s dostatkem odpočinku a tekutin by mělo být dítě zdravé do několika dnů. Pro úlevu od bolesti se doporučuje kloktání slanou vodou a používání ústního spreje s propolisem, aloe a aromatickými oleji. Neléčená streptokoková angína může vést k revmatické horečce, k ledvinovým, kloubním či srdečním potížím.
Léčebný účinek kortikoidů u ekzémů spočívá v jejich protizánětlivé (antiexsudativní) aktivitě, včetně složky cévní (vazokonstrikční) a imunosupresivní, a aktivitě antimitotické. Protizánětlivá aktivita kortikosteroidu je nespecifická – v místě aplikace tlumí akutní i chronické zánětlivé dermatózy. Množství kortikoidů, které muže být absorbováno přes kůži, nestačí obvykle k tomu, aby vyvolalo takové nežádoucí účinky jako jejich systémová aplikace. Případné nežádoucí účinky při krátkodobé aplikaci bývají nezávažné a přechodné, někdy vyvolané nevhodnou volbou lékové formy pro určitého pacienta.
Kortikosteroidy se z mastí vstřebávají pomalu, ale penetrují do hlubších vrstev kůže. Doporučují se proto aplikovat na chronické dermatózy, například na chronické ekzémy a dermatitidy a chronické formy psoriázy. Masti nejsou vhodné pro aplikaci na velké plochy kůže a v teplých ročních obdobích ani na dermatózy s akutnější zánětlivou složkou a zvýšenou produkcí mazu. Mastné krémy se chovají v podstatě jako masti, kůži promašťují, jsou vhodné pro chronické a subakutní zánětlivé dermatózy. Nemastné krémy obsahují velké množství vody, po nanesení na kůži nemastí a nemají okluzivní účinek. Odpařováním vody z krému působí chladivě a protizánětlivě. Proto jsou vhodné pro akutní zánětlivé i lehce mokvající dermatózy (včetně seboroické dermatitidy), lze je aplikovat i na intertriginózní lokalizace. Lotiony jsou tekuté emulze obsahující málo tukových látek. Působí chladivě, jsou dobře smývatelné, nebrání odpařování vody, nemají žádný okluzivní účinek. Vhodné jsou pro léčbu akutních zánětlivých dermatóz, i mokvajících, a pro aplikaci na přechody kůže a sliznic. Gely obsahují látky, které působením vody bobtnají a vytvářejí dobře roztíratelná vehikula pro kortikosteroidy. Při kontaktu s povrchem kůže se gely rychle rozkládají a účinná látka se vstřebává podobně jako z vodných roztoků. Odpařování vody vede k ochlazování povrchu kůže. Kortikosteroidy v gelech jsou vhodné pro akutnější zánětlivé dermatózy a pro aplikaci do vlasů. Po opakované aplikaci mohou způsobit odmaštění a přesušení kůže. Alkohol-vodné roztoky jsou určeny k aplikaci do kštice a na lokality, kde není žádoucí aplikace mastných vehikul. Mají nadměrně vysoušecí a odmašťující účinek. Alkohol může primárně kůži dráždit, a proto se nehodí k aplikaci na akutnější mokvající i nemokvající dermatózy. Roztoky s kortikosteroidy se aplikují zásadně jen na menší plochy, při jejich aplikaci do intertriginózních lokalizací je nutné zajistit odpaření alkoholové části roztoku. Pěny jsou nemastné emulze typu o/v, kortikosteroidy se z nich dobře vstřebávají, jsou vhodné pro aplikaci na ochlupená místa kožního povrchu a do intertriginózních lokalizací. Spreje jsou roztoky aplikované pomocí tlakové pumpičky, jejich účinek je povrchový, ale kortikosteroidy se z nich dobře vstřebávají. Jsou vhodné pro aplikaci na větší plochy kůže. V současné době není u nás registrován žádný kortikosteroid v aerodisperzní lékové formě pro aplikaci na kůži.
Vzhledem k tomu, že u některých žen probíhá uretritida bez zjevných příznaků, je důležité chodit na pravidelné gynekologické prohlídky. Ženy si často léčí uretrální zánět samy, domácí léčbou, ale některé infekce mohou bez náležité léčby vyústit v komplikace – orální a anální infekce, vaginální záněty žláz a cyst, sterilita a mimoděložní těhotenství nebo infekce, které mohou dokonce být předány během porodu na novorozence, takže může dítě trpět takzvaným ophthalmia neonatorum (akutním zánětem spojivek).
Prevence onemocnění je druhým nejčastějším důvodem pro obřízku po náboženských důvodech, ale důkazy, že má pozitivní vliv na budoucí zdraví nejsou potvrzeny.
Rakovina penisu
Rakovina penisu je velmi vzácné onemocnění. Obřízka může být ochranou proti karcinomu penisu, pokud se provádí v dětství, ale u dospělých nemá na toto onemocnění žádný vliv. Osobní hygiena, kouření a papilomaviry zvyšují rizika vzniku karcinomu penisu. Obřezaní muži trpí častěji bradavicemi na penisu než muži, kteří nemají obřízku. Riziko vzniku karcinomu penisu je u obou skupin téměř stejné.
Sexuálně přenosné nemoci
Sexuálně přenosné nemoci způsobující vředy na genitáliích (syfilis, venerologický vřed, herpes simplex) jsou častější u mužů bez obřízky. Nicméně uretritida nebo zánět močové trubice, která odvádí moč přes penis, je častější u obřezaných mužů, stejně jako bradavice na penisu. Kvasinková infekce se může objevit i u neobřezaných mužů, ale více pravděpodobná je u mužů s obřízkou. Daleko účinnější a spolehlivější metoda, než je obřízka, je užívání jiné ochrany (kondomu), čímž dojde k výraznému snížení rizika sexuálních praktik. Obřízka v těchto případech tedy není řešením.
HIV
Obřízka může být vhodná jako rutinní preventivní opatření pouze v regionech, které mají vysokou míru infekce HIV. Stávající důkazy jsou nedostatečné a nedoporučují obřízku jako prevenci proti HIV.
Infekce střevních bakterií je zdaleka nejčastější příčinou zánětu močového měchýře, zvláště u žen, které mají velmi krátkou močovou trubici. Normálně je moč sterilní, což znamená, že neobsahuje žádné mikroorganismy, jako jsou bakterie. Bakterie se mohou objevit v močovém měchýři bez jakýchkoli příznaků, zejména u starších pacientů. Výskyt bakterií v močovém měchýři může být způsoben několika faktory, například nedostatečným vyprazdňováním, které vede ke stagnaci moči a následné infekci. Další příčinou mohou být některé léky (antidepresiva), imobilita, abnormální kontrola močového měchýře a zácpa. I malá kapka, kterou po sobě zanecháte, může obsahovat bakterie, je tedy nutné dodržovat zásady, které jsou uvedeny níže.
Toaletní hygiena
Je nutná zejména pro ženy a dívky, protože mají kratší močovou trubici než muži, a je relativně blízko u řitního otvoru (konečníku). Ženy a dívky musí utírat moč zepředu dozadu, směrem ke konečníku, ne obráceně, aby se zabránilo přenesení bakterií do močové trubice.
Vrozená deformita v močovém systému
V případě opakovaných infekcí močového ústrojí, zejména u chlapců, musí být postižená osoba pečlivě kontrolována, aby se neobjevila deformita někde v močovém systému, která by bránila vyprazdňování močového měchýře.
Lidé s katétrem
Pacienti s katétrem mohou mít bakterie v močovém měchýři, ale obvykle se u nich neobjeví žádné příznaky. Během výměny katétru může dojít k malým změnám (poškození plochy), což může zvýšit nebezpečí zánětu močového měchýře (cystitidu), případně krevní infekce.
Muži se zvětšenou prostatou
Zvětšená prostata u starších mužů brání močovému měchýři dokonale se vyprázdnit. Další problémy, jako je prostatitida (infekce v prostatě) a uretritida (infekce v močové trubici), mohou vést k podobným příznakům i u mladších mužů.
Těhotné ženy
Pokud mají těhotné ženy bakterie v moči, měla by být jejich moč kultivována dvakrát, bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají příznaky. Pokud jsou potvrzeny tytéž kmeny bakterií, měly by být léčeny, hrozí jim totiž infekce ledvin.
2x 50 mg minocyklinu orálně jednou za 24 hodin po dobu 1 až 3 měsíců.
V jiných indikacích
Dospělí a mladiství s tělesnou hmotností nad 50 kg: iniciálně 200 mg minocyklinu, následně každých 12 hodin 100 mg.
Děti nad 8 let: iniciálně 4 mg na 1 kg tělesné hmotnosti, následně každých 12 hodin 2 mg na 1 kg tělesné hmotnosti.
Speciální způsob podání
Akutní gonokoková uretritida u mužů: 2x denně 100 mg minocyklinu po dobu 7 dní. Akutní gonokoková infekce u žen: 2x denně 100 mg minocyklinu po dobu minimálně 7 dní.
Akutní gonokoková epididymitida: 2x denně 100 mg po dobu 10 dní.
Syfilis: 200 mg iniciálně, následně 100 mg každých 12 hodin po dobu 10–15 dní.
V profylaxi kontaktu meningokokové meningitidy: dospělí iniciálně 200 mg, následně každých 12 hodin 100 mg po dobu 3 dní. Děti nad 8 let iniciálně 4 mg na 1 kg tělesné hmotnosti, následně každých 12 hodin 2 mg na 1 kg tělesné hmotnosti po dobu 3 dní.
Způsob a délka užívání
Minocyklin se užívá s jídlem, čímž se sníží výskyt nežádoucích gastrointestinálních obtíží a neovlivní se tak absorpce účinné látky. V závislosti na klinickém průběhu trvá léčba běžných bakteriálních infekcí 5–21 dní.
