Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Nízký systolický tlak je stav, kdy je horní číslo krevního tlaku nižší, než je pro daného člověka obvyklé a bezpečné. Horní číslo, tedy systolický tlak, vyjadřuje tlak v cévách ve chvíli, kdy se srdce stáhne a vypudí krev do těla. Když je tato hodnota nízká, nemusí to automaticky znamenat nemoc. Může to být běžná vlastnost štíhlého, mladšího nebo sportovně založeného člověka. Problém začíná ve chvíli, kdy krevní tlak nestačí na dobré prokrvení mozku, srdce, ledvin a svalů. Prakticky se to projeví tak, že člověk vstane ze židle, zatemní se mu před očima, musí se něčeho chytit nebo si rychle sednout.
Za roky práce v domácí péči jsem se naučila jednu věc: u tlaku nikdy nestačí ptát se jen „kolik jste naměřil“. Vždycky se ptám: jak jste se u toho cítil, v jaké poloze jste měřil, kolik jste pil, jaké léky jste vzal a jestli jste neupadl. Klinický scénář první: paní po osmdesátce si ráno naměřila 88/55 mmHg, ale byla čilá, mluvila normálně, chodila jistě a tlak měla podobný dlouhodobě. Tam je postup jiný než u muže, který měl najednou 86/50 mmHg, studený pot, slabost a rychlý tep po průjmu. Stejné číslo, úplně jiné riziko.
Druhý klinický scénář bývá typický po změně léků. Pacient dostane nově silnější léčbu na vysoký tlak nebo močopudný lék, tlak se zlepší „na papíře“, ale doma začne při vstávání padat. V diskuzích se opakuje věta typu: „Doktor mi pochválil tlak, ale já se doma bojím dojít do koupelny.“ To je důležitý vzorec. Odborně může jít o příliš velké snížení cévního napětí nebo objemu tekutin v krevním řečišti. Prakticky to znamená, že léčba možná chrání cévy před vysokým tlakem, ale zároveň pacienta vystavuje riziku pádu a zlomeniny.
Třetí klinický scénář vidím často v létě nebo při horečce: člověk má nízký systolický tlak, protože má málo tekutin. Při dehydrataci je v cévách menší objem krve. Srdce se snaží dorovnat situaci rychlejším tepem, cévy se stáhnou, ale když člověk vstane, gravitace stáhne část krve do dolních končetin a mozku se na pár sekund nedostane dostatečný průtok. Pacienti to popisují velmi podobně: „Hučení v hlavě, mžitky, musela jsem si sednout.“ Tento popis dobře odpovídá krátkému poklesu prokrvení mozku.
Čtvrtý klinický scénář je zrádnější: nízký tlak u infekce, krvácení nebo srdeční poruchy. Tam už nejde o nepříjemnost, ale o možný varovný příznak. Když se přidá zmatenost, dušnost, bolest na hrudi, šedavá nebo bledá studeně opocená kůže – fotografie, rychlý slabý tep nebo neschopnost stát, je to stav k urgentnímu řešení. V domácí péči bereme vážně i větu rodiny: „Maminka je nějaká jiná.“ U starších lidí může být právě změna chování prvním projevem špatného prokrvení mozku nebo začínající infekce.
Praktické pravidlo: nízké číslo bez potíží sledujeme, nízké číslo s příznaky vyšetřujeme. Náhlý pokles, mdloba, pád, zmatenost, bolest na hrudi nebo dušnost patří mezi situace, kdy se nečeká, až se tlak „nějak srovná“.
V diskuzích se objevují tři opakující se vzorce chování. První: lidé se snaží tlak rychle zvednout kávou, aniž by řešili příčinu. Káva může krátkodobě pomoci bdělosti, ale nevyléčí krvácení, infekci ani špatně nastavené léky. Druhý: pacienti si měří tlak desetkrát za sebou, vystresují se a hodnoty kolísají ještě víc. Lepší je měřit v klidu, zapsat hodnotu, tep, polohu a příznaky. Třetí: lidé zaměňují nízký tlak za „slabé srdce“. Někdy to pravda být může, ale často jde o dehydrataci, postavení, léky nebo autonomní regulaci cév.
Zkušenosti pacientů se dají shrnout do tří praktických příběhů. Jedna žena mívá celý život tlak 95/60 mmHg, chodí svižně, nemdlí a potřebuje hlavně vědět, že samotná hodnota není tragédie. Druhý pacient má po snídani a po teplé sprše tlak 90/58 mmHg a motá se mu hlava; u něj pomohlo vstávat postupně, pít dříve během dopoledne a nechodit do koupelny nalačno. Třetí pacient měl náhle nízký systolický tlak, bolesti břicha a slabost; tam už bylo nutné lékařské vyšetření, protože číslo na tlakoměru bylo jen špičkou ledovce.
Citace z diskuzí typu „mám tlak 90 na 60, umřu?“ ukazuje častý strach z čísla. Odpověď zní: samo číslo ještě nerozhoduje. Druhá častá věta „motá se mi hlava, ale tlak mám jen trochu nižší“ je naopak nebezpečnější, protože příznaky jsou důležitější než malý rozdíl v hodnotě. Třetí opakovaný dotaz „co si dát, aby se tlak zvedl“ má smysl jen tehdy, když nejde o akutní stav a lékař nevyloučil závažnou příčinu. Nejdřív bezpečnost, potom domácí opatření.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč vzniká nízký systolický tlak a co za ním může být
Nízký systolický tlak vzniká tehdy, když srdce vypudí menší objem krve, cévy jsou příliš rozšířené, v cévním řečišti je málo tekutin nebo nervová regulace nestihne rychle reagovat na změnu polohy. Praktický dopad je jednoduchý: mozek je velmi citlivý na průtok krve, a proto se potíže často projeví závratí, slabostí, mžitkami před očima nebo pocitem na omdlení dříve, než si člověk uvědomí jiný problém. Konkrétně po rychlém vstání z postele může krev na chvíli „zůstat dole v nohách“ a horní tlak prudce klesne.
Časté a spíše neškodné příčiny
- Dlouhodobě nižší tlak bez příznaků: někteří lidé mají systolický tlak kolem 95 až 105 mmHg běžně, zejména pokud jsou štíhlí, mladší nebo fyzicky aktivní.
- Nedostatek tekutin: po horku, sportu, horečce, průjmu nebo zvracení klesá objem krve a tlak se snáze propadne.
- Rychlé vstávání: typické je zatočení hlavy po ránu, po delším sezení nebo po teplé koupeli.
- Větší jídlo: po jídle se část krve přesune do oblasti trávení, což u citlivých lidí zhorší motání hlavy.
- Únava a nedostatek spánku: samy o sobě nemusí tlak výrazně snížit, ale zhoršují toleranci organismu na běžné kolísání.
Vážnější příčiny, které je nutné nepřehlédnout
- Léky: hlavně léky na vysoký tlak, močopudné léky, nitráty, některá psychofarmaka a kombinace více přípravků.
- Krvácení nebo skrytá ztráta krve: například po úrazu, při krvácení do trávicího traktu nebo při silném gynekologickém krvácení.
- Infekce a sepse: cévy se rozšíří, krevní tlak klesá a člověk může být zmatený, slabý a opocený.
- Poruchy srdečního rytmu: srdce nestíhá účinně pumpovat krev, takže systolický tlak může náhle klesnout.
- Endokrinní a neurologické poruchy: například porucha nadledvin, diabetická autonomní neuropatie nebo Parkinsonova nemoc mohou narušit cévní regulaci.
Rozhodovací věta z praxe: jestliže nízký systolický tlak vznikl náhle, je výrazně nižší než obvykle nebo je spojený s příznaky, nehodnotí se jako „moje normální nízké hodnoty“, ale jako změna stavu.
U seniorů je nízký systolický tlak zvlášť zrádný, protože se nemusí projevit učebnicovou závratí. Člověk může být jen tišší, nejistý při chůzi, podrážděný, spavý nebo „nesvůj“. V domácí péči mě vždy zajímá, zda se změnila chůze, příjem tekutin, močení, stolice, teplota, tep a nově nasazené léky. Konkrétní příklad: pacient po navýšení močopudného léku začal v noci chodit častěji na toaletu, ráno měl tlak 92/54 mmHg a při přesunu z postele se mu podlomila kolena. Příčina nebyla tajemná, ale kombinovaná: méně tekutin, lék, rychlé vstání a věk.
Doporučuji také podívat se na článek Stanovení krevního tlaku podle věku.
Kdy je nízký systolický tlak důvodem k lékaři nebo k urgentní pomoci
K lékaři je vhodné jít vždy, když se nízký systolický tlak opakuje a přidávají se příznaky. Nejčastěji jde o závratě, slabost, mžitky před očima, nevolnost, bušení srdce, nejistotu při chůzi nebo epizody na omdlení. Klinicky to znamená, že organismus nedokáže tlak v běžných situacích dostatečně dorovnat. Praktický dopad je riziko pádu, úrazu hlavy, zlomeniny krčku stehenní kosti u seniorů nebo přehlédnutí vážnější příčiny. Konkrétní příklad: člověk, který si sedá na schody při každém vstávání z tramvaje, nepotřebuje odvahu, ale vyšetření.
Urgentní pomoc je na místě při mdlobě, zmatenosti, bolesti na hrudi, dušnosti, modrání rtů, studeném potu, velmi rychlém nebo nepravidelném tepu, podezření na krvácení, silné infekci, vysoké horečce se slabostí nebo po pádu s úrazem hlavy. Vizuálně varovná může být namodralá barva rtů při nedostatku kyslíku – fotografie, protože může ukazovat, že problém není jen tlak, ale i okysličení krve. V takové chvíli se doma nečeká na další měření po kávě.
Volejte akutní pomoc, pokud je nízký tlak spojený s poruchou vědomí, bolestí na hrudi, dušností, známkami šoku, krvácením, náhlou slabostí jedné poloviny těla, poruchou řeči nebo opakovaným kolapsem.
U těhotných žen, seniorů, diabetiků, lidí s onemocněním srdce a pacientů na více lécích je práh pro konzultaci nižší. Důvod je klinický: jejich kompenzační mechanismy mohou být slabší nebo zkreslené. Diabetik s autonomní neuropatií nemusí cítit typické varování, senior po betablokátoru nemusí mít výrazně zrychlený tep a pacient s nemocným srdcem může špatně tolerovat i menší pokles tlaku. Prakticky doporučuji zapisovat hodnoty tlaku spolu s tepem, časem, polohou a příznaky, protože takový záznam lékaři ušetří mnoho odhadů.
| Situace | Co může znamenat | Praktický postup |
|---|---|---|
| Tlak nízký, bez potíží | Možná osobní norma | Sledovat, měřit správně, řešit při změně stavu |
| Závrať po vstání | Možná ortostatická hypotenze | Měřit vleže a po postavení, konzultovat při opakování |
| Mdloba nebo pád | Riziko úrazu nebo srdeční příčiny | Lékařské vyšetření, při poranění urgentně |
| Zmatenost, dušnost, bolest na hrudi | Možný závažný stav | Neodkládat akutní pomoc |
Častá chyba je říct: „Já mám nízký tlak pořád, to nic není.“ Pokud je nízký tlak dlouhodobý a bez příznaků, může to být pravda. Ale když se k němu nově přidá slabost, pád, horečka, černá stolice, zvracení, průjem nebo bolest, je to nová klinická situace. V praxi sledujeme trend: zda se hodnota postupně snižuje, zda se zvyšuje tep a zda člověk vypadá hůř. Tlak 98 mmHg u člověka, který běžně mívá 100 mmHg, je něco jiného než tlak 98 mmHg u pacienta, který míval 145 mmHg a nyní je bledý, schvácený a zadýchaný.
Za přečtení také stojí článek Krevní tlak podle věku.
Jak se nízký systolický tlak zjišťuje a co čekat při vyšetření
Základem je správné měření. Člověk by měl několik minut sedět v klidu, mít opřená záda, nohy na zemi, manžetu ve správné velikosti a paži přibližně v úrovni srdce. Klinicky špatně nasazená manžeta nebo měření hned po chůzi zkreslí výsledek a prakticky může vyvolat zbytečný strach. Konkrétní příklad: pacient vyběhne schody, sedne si, okamžitě změří tlak a dostane hodnotu, která neodpovídá klidovému stavu. Lepší je zapsat první měření, chvíli počkat a zopakovat ho za stejných podmínek.
Pokud se potíže objevují po postavení, nestačí měřit jen vsedě. Lékař nebo sestra může provést měření vleže a následně po postavení. Sleduje se, zda systolický tlak po postavení významně neklesne a zda se objeví závrať, slabost, mžitky nebo nejistota. Odborně se tím hledá ortostatická hypotenze. Praktický dopad je velký: když se potvrdí pokles po postavení, léčba se zaměří na vstávání, pitný režim, úpravu léků, kompresní opatření nebo další vyšetření nervové regulace, místo aby se jen náhodně doporučovala káva.
- Domácí záznam: tlak, tep, čas, poloha těla, příznaky, léky a okolnosti jako horko, průjem nebo vynechané jídlo.
- Léková kontrola: seznam všech léků včetně kapek, doplňků, léků na spaní a volně prodejných přípravků.
- Laboratorní testy: krevní obraz, ionty, funkce ledvin, zánětlivé parametry, někdy hormony štítné žlázy nebo nadledvin podle situace.
- EKG: pomáhá zachytit poruchy rytmu nebo známky srdečního zatížení.
- Další vyšetření: Holter tlaku, Holter EKG, echokardiografie nebo test na nakloněné rovině podle potíží.
Vyšetření se vždy odvíjí od příběhu. Jestliže má mladý člověk dlouhodobě nižší tlak, žádné mdloby, normální tep a dobrý výkon, bývá postup klidnější. Jestliže senior po novém léku opakovaně padá, lékař bude hledat ortostatický pokles, dehydrataci, poruchu minerálů a lékové interakce. Jestliže pacient popisuje bušení srdce, tlak nízký po záchvatu slabosti a nepravidelný tep, větší smysl má srdeční vyšetření. Konkrétně jedna hodnota 92/60 mmHg bez kontextu neřekne tolik jako zápis: „po postavení z 118/70 na 88/55, tep 96, závrať do dvou minut“.
Co si připravit k lékaři: tří až sedmidenní záznam tlaku a tepu, seznam léků s dávkami, popis situací, kdy se motá hlava, a informaci, zda došlo k pádu, ztrátě vědomí nebo úrazu.
U některých lidí je potřeba odlišit nízký tlak od jiných příčin podobných potíží. Závrať může být od vnitřního ucha, slabost od anémie, třes od nízké hladiny cukru, dušnost od plic nebo srdce a mžitky před očima od migrény. Právě proto je důležité neuzavřít vše větou „máte nízký tlak“. Klinicky je nízký systolický tlak stopa, ne hotový rozsudek. Prakticky to znamená, že se má hledat vzorec: kdy se potíže objevují, co jim předchází, jak dlouho trvají a co je zlepší.
Článek Mám nízký tlak by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Co pomáhá při nízkém systolickém tlaku a jak se léčí
Léčba nízkého systolického tlaku závisí na příčině. Pokud člověk nemá žádné příznaky a jde o jeho dlouhodobou normu, často není potřeba léčba, ale spíše rozumné sledování. Pokud jsou potíže po postavení, při horku nebo při nedostatku tekutin, mají smysl režimová opatření. Pokud je příčinou lék, krvácení, infekce nebo srdeční porucha, domácí rady nestačí. Prakticky řečeno: neléčí se číslo na tlakoměru, ale člověk a důvod poklesu. Konkrétní příklad je pacient po průjmu, kterému pomůže doplnění tekutin a minerálů, zatímco pacient s nepravidelným tepem potřebuje EKG a lékaře.
Domácí opatření u lehčích a opakovaných potíží
- Pomalé vstávání: nejprve se posadit na okraj postele, rozhýbat kotníky, chvíli počkat a teprve potom vstát.
- Dostatek tekutin: pít pravidelně během dne, ne až ve chvíli, kdy se motá hlava.
- Opatrnost v horku: horká koupel, sauna, dlouhé stání a přetopená místnost rozšiřují cévy a tlak může klesnout.
- Menší porce jídla: u lidí s poklesem tlaku po jídle může pomoci menší a častější strava.
- Bezpečnost doma: madla, noční světlo, židle v koupelně a vstávání bez spěchu snižují riziko pádu.
Sůl se často zmiňuje jako rychlé řešení, ale není vhodná pro každého. U člověka se srdečním selháním, onemocněním ledvin nebo vysokým tlakem může nadbytek soli uškodit. Klinicky sůl zadržuje vodu a může zvýšit objem tekutin v cévách, jenže praktický dopad závisí na celkovém zdravotním stavu. Proto by lidé s chronickými nemocemi neměli sami výrazně navyšovat solení. Stejně tak není moudré svévolně vysazovat léky na tlak. Pokud po nich tlak klesá příliš, řeší se dávka, čas užívání nebo kombinace s lékařem.
Lékařská léčba podle příčiny
Lékař může upravit medikaci, řešit dehydrataci, doplnit minerály, léčit infekci, vyšetřit srdeční rytmus nebo hledat anémii a krvácení. U potvrzené ortostatické hypotenze se někdy používají kompresní punčochy, úprava pitného režimu, cílené cviky před vstáním a u vybraných pacientů i léky zvyšující cévní tonus nebo objem krve. To už ale patří do rukou lékaře, protože přílišné zvýšení tlaku vleže může být nebezpečné. Konkrétní příklad: pacientovi se může tlak ve stoje propadat, ale vleže může mít naopak vysoké hodnoty, což vyžaduje opatrné nastavení.
Praktický sesterský postup při motání hlavy: posadit nebo položit, zvednout nohy jen pokud to stav dovoluje, zkontrolovat vědomí, dýchání, tep, tlak a okolnosti. Pokud je člověk zmatený, dušný, bolí ho na hrudi nebo omdlel, neřešit domácími pokusy.
Prevence nízkého systolického tlaku je často obyčejná, ale účinná. Ráno nespěchat, mít u postele vodu, nejprve se posadit, při delším stání přešlapovat, nezůstávat dlouho v horké sprše a po nemoci s průjmem nebo horečkou doplnit tekutiny rozumně. U pacientů v domácí péči se mi osvědčilo učit rodinu všímat si nejen tlaku, ale i chování: zda je člověk bdělý, jistý při chůzi, močí obvykle, nemá černou stolici, horečku nebo novou dušnost. Tak se nízký tlak nebagatelizuje, ale ani zbytečně nedramatizuje.
Podívejte se také na článek Vysoký spodní krevní tlak, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k nízkému systolickému tlaku a bezpečnému vyhodnocení potíží
U nízkého systolického tlaku je nejdůležitější nehodnotit jen samotné číslo na tlakoměru, ale spojit ho s příznaky, polohou těla, užívanými léky, pitným režimem, věkem a celkovým stavem člověka. V domácí péči jsem opakovaně viděla pacienty, kteří měli systolický tlak kolem 95 mmHg a byli zcela bez obtíží, zatímco jiný člověk při stejné hodnotě bledl, motal se mu svět a hrozil pád. Proto jsou užitečné zdroje, které vysvětlují nejen definice, ale hlavně praktické rozhodování.
- Evropské doporučení pro vyšetření synkopy a ztráty vědomí je vybrané proto, že nízký systolický tlak se u části lidí projeví právě omdléváním, pádem nebo stavem na omdlení. Zdroj podrobně vysvětluje, proč je nutné rozlišit vazovagální reakci, ortostatickou hypotenzi, poruchu rytmu a jiné závažnější příčiny. Pro běžného člověka je důležité ponaučení, že opakované mdloby, úraz při pádu, bušení srdce nebo potíže při zátěži nejsou jen „slabší tlak“, ale signál k lékařskému vyšetření.
- Odborný přehled ortostatické hypotenze a poklesu tlaku po postavení jsem zařadila kvůli jasnému diagnostickému kritériu: pokles systolického tlaku o 20 mmHg nebo diastolického o 10 mmHg po postavení. Tento zdroj pomáhá pochopit, proč se člověku zatočí hlava právě po vstání z postele, po sprše nebo po delším stání ve frontě. Prakticky učí, že jednorázové měření vsedě nestačí, pokud potíže vznikají při změně polohy.
- Americká kardiologická asociace o příznacích nízkého krevního tlaku je vhodná pro vysvětlení, že nízký tlak je nebezpečný hlavně tehdy, když způsobuje zmatenost, mdloby, nevolnost, únavu, rozmazané vidění, bušení srdce nebo bolesti na hrudi a v zádech. Přínos pro pacienta je velmi praktický: samotná hodnota může být individuálně normální, ale kombinace nízkého tlaku a příznaků už znamená snížené prokrvení mozku nebo jiných orgánů.
- Mayo Clinic o diagnostice a léčbě nízkého krevního tlaku byla zvolena proto, že srozumitelně popisuje vyšetřování, hledání příčiny a princip léčby podle spouštěče. Zvlášť důležité je upozornění, že pokud nízký tlak vyvolávají léky, nemá je pacient sám vysazovat. V praxi jde často o léky na tlak, močopudné léky, nitráty, některá antidepresiva, léky na Parkinsonovu nemoc nebo kombinaci více přípravků u starších pacientů.
- Přehledová studie o diagnostice a léčbě ortostatické hypotenze doplňuje modernější klinický pohled na to, že ortostatický pokles tlaku může zvyšovat riziko pádů a horších výsledků i tehdy, když si člověk obtíže neuvědomuje naplno. Pro běžného člověka je přínosem pochopení nefarmakologických opatření: dostatek tekutin, pomalé vstávání, úprava jídel, kompresní pomůcky u vybraných pacientů a kontrola rizikových léků.
Z těchto zdrojů plyne jedno společné ponaučení: nízký systolický tlak není diagnóza sama o sobě. Je to údaj, který musí zapadnout do klinického obrazu. Pokud je člověk bez potíží, dlouhodobě takové hodnoty mívá a nemá známky nemoci, nemusí jít o problém. Pokud se ale přidá slabost, motání hlavy, pád, zmatenost, dušnost, bolest na hrudi nebo náhlé zhoršení stavu, je potřeba řešit příčinu, ne jen „zvednout tlak“ kávou nebo solí.
FAQ k nízkému systolickému tlaku
Je nízký systolický tlak vždy nebezpečný?
Nízký systolický tlak není vždy nebezpečný, pokud je dlouhodobý, člověk je bez potíží a dobře funguje. Závažnější je tehdy, když vznikne náhle nebo se spojí se slabostí, závratí, mdlobou či zmateností.
Rozhodující je rozdíl proti obvyklým hodnotám a celkový stav. Někdo má běžně horní tlak kolem 95 mmHg a cítí se dobře. Jiný člověk při 100 mmHg kolabuje, protože je zvyklý na vyšší hodnoty nebo má infekci, dehydrataci, krvácení či lékový problém. Proto je důležité sledovat příznaky, tep, polohu při měření a vývoj v čase, ne jen jedno číslo na displeji.
Co dělat hned, když se při nízkém tlaku motá hlava?
Při motání hlavy si hned sedněte nebo lehněte, aby nedošlo k pádu. Uvolněte těsné oblečení, dýchejte klidně a po zlepšení se zvedejte pomalu. Nepokračujte v chůzi násilím, zvlášť na schodech.
Pokud je člověk při vědomí, může pomoci malé množství tekutin, klid a kontrolní měření tlaku i tepu. Jestliže se přidá mdloba, zmatenost, bolest na hrudi, dušnost, porucha řeči, slabost končetiny, studený pot nebo podezření na krvácení, nejde o běžnou domácí situaci. V takovém případě je bezpečnější volat akutní pomoc, protože nízký tlak může být projevem závažného stavu.
Může nízký systolický tlak způsobovat únava a dehydratace?
Ano, dehydratace může snížit objem krve v cévách a tím zhoršit nízký systolický tlak. Únava sama nemusí být hlavní příčinou, ale snižuje odolnost vůči kolísání tlaku, horku a rychlému vstávání.
Typický je člověk po horečce, průjmu, sportu, horkém dni nebo nedostatečném pití, který vstane a zatočí se mu hlava. Tělo má méně tekutin k udržení tlaku a mozek krátce dostane menší průtok krve. Pomáhá pravidelné pití, pomalé vstávání a sledování močení. Pokud je ale slabost výrazná, trvá dlouho, přidá se horečka, zvracení, zmatenost nebo velmi rychlý tep, je potřeba lékařské zhodnocení.
Mají se při nízkém systolickém tlaku vysadit léky na tlak?
Léky na tlak se nemají vysazovat bez domluvy s lékařem, ani když naměříte nízký systolický tlak. Některé léky opravdu mohou tlak snižovat příliš, ale náhlé vysazení může vyvolat opačný problém.
Správný postup je zapisovat hodnoty tlaku, tep, čas užití léků, polohu těla a příznaky. Lékař potom může upravit dávku, změnit čas podání, zkontrolovat kombinace léků nebo doplnit vyšetření. U seniorů a lidí s více nemocemi bývá příčina často složená: lék, méně tekutin, horko, horší příjem jídla a pomalejší cévní reakce. Proto je bezpečnější řešit problém cíleně než léčbu přerušit naslepo.