NUTRIE NA GRILU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Ondatra s nutrií jsou velmi často zaměňovány, ač je mezi nimi již na první pohled patrný rozdíl. Oba druhy však spojuje životní prostředí, kterým je voda.
Zajímavosti o nutrii
Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.
Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.
Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.
Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.
Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.
Někdo rozlišuje ondatru od nutrie podle ocasu, ale pro mnohé z nás to nebude to nejlepší vodítko, protože ocas těchto dvou druhů se zas tak moc neliší. Ondatra jej má v průřezu spíše oválný, po stranách mírně zploštělý a nutrie spíše kulatý. Nejmarkantnější rozdíl mezi těmito hlodavci je asi v jejich celkové velikosti. Ondatra dorůstá maximálně do 1,5 kg, takže vypadá trochu jako větší potkan, kdežto nutrie je pořádný hlodavec, který může vážit 6–12 kg.
Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý a jeho délka bývá delší než tělo samotné.
Ondatra pižmová žije v současné době téměř ve všech vodách střední a východní Evropy, vyskytuje se také v některých oblastech Skandinávie a západní Evropy. Svým rozšířením zasahuje až daleko na Sibiř. Ondatra pižmová pochází ze Severní Ameriky. Zdomácněla v oblastech bývalého Sovětského svazu a v Evropě.
Hlava s tělem měří u ondatry 26 až 40 cm, ocas je ze stran poněkud zploštělý, dlouhý 20 až 27 cm a poměrně silný. Ondatra váží 1 až 2 kg. Srst má tmavohnědou, na spodní straně těla poněkud světlejší. Některé chlupy jsou silnější až štětinovité, a proto pokryv těla působí jakoby zježeným dojmem. Mezi prsty zadních nohou jsou krátké plovací blány. Celá vrchní část těla ondatry při plavání zpravidla vyčnívá z vody, přičemž se ocas hadovitě pohybuje ze strany na stranu. Na zemi působí ondatra pižmová nemotorně, používá však velmi šikovně přední tlapy pro přidržování potravy. Velikostí těla převyšuje všechny ostatní druhy hrabošů, lze si ji ale někdy splést s mladou nutrií anebo s mladým bobrem. Bobři však mají široký plochý ocas a nutrie má ocas silný a na průřezu kulatý.
Ondatru pižmovou, vysoce ceněnou jako kožešinové zvíře, vysadil v roce 1905 v Čechách kníže Colloredo-Mansfeld na svém panství v Dobříši, přibližně 40 km od Prahy. Zvířata si rychle zvykla a začala se rozmnožovat takovým tempem, že už v roce 1915 pronikla do Bavorska, v roce 1917 do Saska a v roce 1927 se objevila ve Virtembersku. Ve stejnou dobu se ondatry rozšířily podél Dunaje daleko za Vídeň a pronikly rychle jak směrem na Balkán, tak i na severozápad. Přes okamžitá opatření k omezení jejich počtu, jakými byla povinnost okamžitého hlášení výskytu ondater a vypsání prémií za jejich odchyt, se nepodařilo jejich šíření zabránit. Lokální akce, které měly místa vyčistit od ondater, měly pouze krátkodobý účinek a nebylo možné je neustále opakovat. Později bylo i na různých vhodných místech na území tehdejšího Sovětského svazu vysazeno na 80 000 těchto zvířat za účelem zvýšení množství zpracovávaných kožešin. Tak se ondatra pižmová rozšířila i na Sibiři a ve Střední Asii, kde rozlohou svého výskytu daleko převyšuje obývané oblasti v Evropě. Ondatra pižmová tam nebyla považována za škodnou, protože řeky v Sovětském svazu nebyly většinou regulovány, a proto nemohly vzniknout ani žádné škody na přehradách a hrázích. Naproti tomu ve střední a západní Evropě, kde byly téměř všechny střední a větší vodní toky už dávno regulovány a eventuálně dokonce převedeny do umělých řečišť, vznikaly značné problémy. Ty se však nepodařilo vyřešit ani tím nejintenzivnějším lovení
Ingredience: 80 g mrkve, 60 g sójových klíčků, 200 g kyselejších jablek, 100 g upečených kuřecích prsíček, sůl, 10 g oleje, citronová šťáva
Postup: Očištěnou mrkev nastrouháme na hrubém struhadle, jablka omyjeme, odstraníme jádřince, nakrájíme na plátky a pak na nudličky, stejně jako upečené kuřecí maso. Všechny upravené suroviny smícháme, přidáme sójové klíčky, osolíme, zakapeme olejem a citronovou šťávou. Znovu dobře promícháme a necháme v chladu uležet.
Postup: Česnek utřeme se solí a rozmícháme s oběma sýry Lučina. Podle potřeby naředíme vodou tak, aby se vzniklá hustá hmota dala tvarovat. Zelené natě jemně usekáme a promícháme se sezamovými zrníčky. Z připravené česnekové hmoty vytvarujeme váleček, který obalíme ve směsi natí a sezamových zrníček tak, aby byl jeho povrch zcela pokryt. Hotovou roládu necháme v chladu ztuhnout.
Plněná rajčata
Ingredience: 4 velká tvrdá rajčata, 120 g drůbežího masa, 20 g rýže, 20 g oleje, 1 vejce, sůl
Postup: Z omytých rajčat seřízneme vršky a vydlabeme dužinu. Propranou rýži udusíme doměkka v osolené vodě, smícháme s umletým drůbežím masem, osolíme, přidáme rozšlehané vejce a dobře promícháme. Vzniklou směsí naplníme vydlabaná rajčata, která přikryjeme seříznutými vršky a naskládáme do olejem vymazané varné nádoby. Podlijeme horkou vodou a pod pokličkou dusíme. Vydlabanou dužinu rozvaříme, prolisujeme a přidáme do šťávy k rajčatům.
Guláš
Ingredience: 320 g masa (hovězí, telecí, vepřové, králičí, nejlépe ale směs), 200 g rajčat, 40 g oleje, 1 cibule, 20 g brambor, sůl, petrželová nať, majoránka, kmín
Postup: Omyté kostky masa zprudka opečeme na oleji a podlijeme horkou vodou. Osolíme, doplníme nakrájená rajčata, celou oloupanou cibuli a dusíme. Když je maso téměř měkké, přidáme očištěné, jemně nastrouhané syrové brambory, mletý kmín a majoránku. Z hotového guláše vyjmeme cibuli (jestliže se rozdusila, nevadí) a přidáme drobně posekanou petrželovou nať.
Rizoto
Ingredience: 160 g rýže, 20 g mrkve, 20 g květáku, 15 g celeru, 15 g petržele, 10 g kukuřičných zrn, olej, petrželová nať, sůl, 120 g tvrdého sýra
Postup: Všechnu očištěnou zeleninu nakrájíme na kostičky nebo nahrubo nastrouháme. Z květáku odkrojíme košťál a hlávku rozebereme na menší růžičky. Kukuřičná zrna propláchneme. Rýži propereme, spaříme, přidáme k ní olej, vodu, osolíme a necháme dusit. Po chvíli doplníme připravenou zeleninu a dále dusíme doměkka. Hotové rizoto servírujeme po
Ryby by rozhodně na talíři diabetiků neměly chybět. Obsahují prospěšné tuky a ty mořské navíc jód, jsou lehce stravitelné a lahodné.
Hejk na kari
Ingredience: 150 g hejka, sůl, kari, 20 g cibule, česnek, 10 g oleje
Postup: Porce hejka osolíme, vložíme do vymazaného pekáčku, posypeme kari kořením. Přidáme na drobno nasekanou cibuli a utřený česnek, pomažeme olejem a podlijeme trochou vody. Pečeme v troubě do měkka a během pečení můžeme podle potřeby podlévat vodou.
Množství – 170 g, E – 247, B – 28, T – 14, S – 2, chol – 120
Kapr na másle
Ingredience: 150 g kapra, sůl, citron, 10 g másla, pepř, sůl, nové koření, bobkový list
Postup: Porce kapra osolíme, vložíme na rozpuštěné máslo a přidáme koření. Podlijeme vodou a dusíme. Ke konci dušení přidáme šťávu z citronu.
Množství – 160 g, E – 234, B – 24, T – 14, S – 1, chol – 184
Rybí filé na grilu
Ingredience: 150 g rybího filé, sůl, sladká paprika, 5 g oleje, 2 g pažitky
Postup: Porce ryby osolíme a lehce posypeme mletou paprikou. Vložíme do grilu a grilujeme po každé straně 4 minuty. Hotové filé položíme na nahřátý talíř, pokapeme olejem a ozdobíme sekanou pažitkou.
Množství – 150 g, E – 156, B – 25, T – 6, S – 0, chol – 47
