"OBSAH PURINŮ V ALKOHOLU" +OBSAH +PURINŮ +ALKOHOLU
Tabulka purinů v potravinách patří k nejčastěji vyhledávaným nástrojům u lidí s dnou. Pacienti v ní hledají jistotu, přehled a jednoduchou odpověď na otázku, co mohou a nemohou jíst. V praxi se však ukazuje, že samotná čísla často nestačí a bez správného výkladu mohou vést k chybným závěrům.
V tomto článku vycházím z dlouholeté praxe ve zdravotnictví a z práce s pacienty v domácí péči. Cílem není jen předložit oficiální hodnoty purinů v potravinách, ale především vysvětlit, jak s nimi bezpečně pracovat v běžném životě a jak předejít zbytečným záchvatům dny.
Nápoje a ostatní
Nápoje a ostatní položky představují u dny často podceňovanou, přitom klinicky velmi významnou skupinu. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g nebo 100 ml podle charakteru potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický dopad nápojů souvisí nejen s obsahem purinů, ale také s jejich vlivem na hydrataci, metabolismus kyseliny močové a hormonální odezvu organismu.
Z dlouhodobé praxe vyplývá, že právě nápoje – zejména alkoholické, slazené a energetické – bývají častým spouštěčem záchvatů dny, často i při jinak relativně střídmé stravě.
V naší poradně s názvem MNOŽSTVÍ PUPINŮ U KRŮTÍHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paclíková.
Prosím nikde jsem nenašla množství purinů u piva a červeného vína, i když se toto nedoporučuje. Dále jsem nenašla množství purinů u krůtího masa.
Děkuji za odpověď
Blanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krůtí maso s kůží má obsah purinů kolem 150 mg na 100 gramů, takže v malém množství je vhodné.
Pivo obsahuje 14 mg purinů na 100 ml, zároveň má tu vlastnost, že v těle zadržuje kyselinu močovou a tím zhoršuje dnu. Proto je pivo při dně absolutně nevhodné.
Červené víno neobsahuje žádné puriny, ale díky obsahu alkoholu, je ve větší míře nevhodné, protože odvodňuje a zvyšuje koncentrace kyseliny močové.
Pivo je z pohledu dny nejrizikovější alkoholický nápoj. Nejde jen o alkohol, ale o vysoký obsah purinů pocházejících z pivovarských kvasnic.
Obsah purinů:
Běžné pivo: 13–14 mg purinů / 100 g
Kvasnicové pivo: až 30 mg purinů / 100 g
To znamená, že jeden půllitr piva může obsahovat téměř celý denní limit purinů doporučený při dně.
Plzeňské pivo se vyrábí tradiční technologií s výrazným podílem kvasnic. Ty jsou hlavním zdrojem purinů. Bez ohledu na to, zda je pivo filtrované, nefiltrované nebo nepasterizované, při dně je nevhodné.
Nealkoholické pivo a puriny
Nealkoholické pivo obsahuje méně purinů než klasické pivo, nikoli však nulové množství.
Např. nealkoholické pivo typu Birell: cca 4 mg purinů / 100 g
Nealkoholické pivo je tedy menší zlo, nikoli bezpečná potravina. U citlivých osob může i malé množství vyvolat obtíže, zejména při pravidelné konzumaci.
Je třeba počítat také s tím, že některá nealkoholická piva obsahují stopové množství alkoholu a biologicky aktivní látky z chmele.
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Je třeba jíst pravidelně. Delší hladovění má negativní vliv na metabolismus kyseliny močové a tím i na onemocnění. V nízkocholesterolové dietě je hodně vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilné výrobky).
Uzeniny představují z hlediska purinů i celkového režimu u dny specifickou rizikovou skupinu. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický dopad je ovlivněn nejen obsahem purinů, ale také zpracováním, obsahem soli a častou konzumací.
Z klinické praxe vyplývá, že uzeniny se často konzumují ve večerních hodinách, při společenských příležitostech nebo opakovaně během týdne. Právě kumulace těchto faktorů zvyšuje riziko záchvatů dny.
Potravina
Obsah purinů (mg / 100 g)
Praktická poznámka
Šunka vepřová dušená
110
záleží na porci
Šunka vepřová uzená
120
vyšší zátěž večer
Šunka kuřecí
95
většinou lépe tolerováno
Šunka krůtí
100
střední riziko
Vepřová klobása
150
rizikové při opakování
Uzená klobása
165
vyšší purinová zátěž
Jitrnice
180
nevhodné při záchvatu
Jelito
190
vysoké riziko
Párky vepřové
130
rizikové při časté konzumaci
Párky kuřecí
110
záleží na porci
Párky hovězí
140
vyšší zátěž večer
Salám vysočina
165
vyšší purinová zátěž
Salám herkules
170
rizikové při opakování
Salám gothaj
160
nevhodné večer
Salám paprikáš
175
vysoká zátěž
Salám lovecký
180
rizikové při záchvatu
Anglická slanina
145
vyšší riziko při opakování
Slanina uzená
150
nevhodné večer
Špek
155
vysoká zátěž
Paštika masová
160
koncentrovaný zdroj purinů
Paštika játrová
200
vysoké riziko
Tlačenka
170
rizikové při opakování
Škvarky
140
vyšší zátěž večer
Uzeniny se často konzumují ve večerních hodinách, což zvyšuje riziko potíží.
Kombinace uzenin a alkoholu patří k častým spouštěčům záchvatů.
Opakovaná konzumace během týdne má větší dopad než jednorázová porce.
Mohu jíst potraviny s puriny, když mám dnu dlouhodobě v klidu?
Krátká odpověď zní ano, ale pouze za určitých podmínek. Klidová fáze dny neznamená, že puriny přestávají hrát roli. Znamená pouze, že je organismus momentálně schopen zátěž lépe zvládat.
V praxi se ukazuje, že pacienti v klidové fázi mohou zařazovat potraviny se středním obsahem purinů, pokud hlídají velikost porce, frekvenci a kombinace. Riziko výrazně roste při několikadenní kumulaci, večerní konzumaci a současném alkoholu. Klidová fáze není „beztrestné období“, ale prostor pro rozumné řízení jídelníčku.
Je rozdíl mezi puriny z masa a z rostlinných zdrojů?
Ano, rozdíl existuje a je klinicky významný. Puriny ze živočišných zdrojů zvyšují hladinu kyseliny močové výrazněji než puriny rostlinného původu.
V praxi to znamená, že luštěniny, zelenina nebo obiloviny sice puriny obsahují, ale jejich dopad je u většiny pacientů mírnější. Přesto i zde platí pravidlo porce a načasování. Velké množství luštěnin večer nebo několik dní po sobě může u citlivějších jedinců potíže zhoršit. Rostlinné puriny nejsou automaticky „neomezené“.
Mohu při dně jíst maso každý den, když je libové?
Každodenní konzumace masa představuje zvýšené riziko. Nejde jen o druh masa, ale o opakování zátěže.
I libové maso při denním zařazení zvyšuje celkovou purinovou zátěž organismu. Zkušenosti z praxe ukazují, že bezpečnější je rozložit masité dny v týdnu a střídat je s nízkopurinovými variantami. Významnou roli hraje také denní doba – večerní maso je problematičtější než obědová porce. Denní maso není optimální strategie dlouhodobé kontroly dny.
Jsou ryby opravdu zdravější než maso, pokud mám dnu?
Ne vždy. Některé ryby mají vyšší obsah purinů než běžné maso.
Rizikové jsou zejména sardinky, makrely, sleď, tuňák nebo rybí jikry. Naopak druhy jako treska nebo candát bývají lépe tolerovány. Zásadní roli hraje také úprava – uzené, konzervované a nakládané ryby zvyšují riziko výrazně. Ryby nejsou automaticky bezpečná volba, je nutné vybírat konkrétní druhy.
Proč je alkohol tak problémový, když neobsahuje puriny?
Protože alkohol ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. Snižuje její vylučování ledvinami a podporuje její tvorbu.
V praxi to znamená, že i malé množství alkoholu může spustit záchvat, zejména pokud je kombinováno s purinově bohatým jídlem nebo dehydratací. Pivo je rizikové dvojnásob, protože kromě alkoholu obsahuje i puriny. Alkohol je jeden z nejsilnějších spouštěčů dny vůbec.
Je večerní jídlo opravdu horší než stejné jídlo přes den?
Ano, u dny to hraje roli. Večer je metabolismus pomalejší a organismus hůře zvládá purinovou zátěž.
Strava by měla obsahovat denně asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce. Jednou týdně je možné (ale není nutné) zařadit do stravy takzvaný odlehčovací den, při kterém se konzumuje pouze zelenina a ovoce v množství 1–1,3 kg (syrové či tepelně upravené, rozdělené do pravidelných dávek) za současného dodržení pitného režimu.
Doporučení
Omezte užívání soli. A to jak při přípravě jídel, tak i při jejich konzumaci na talíři. Používejte jemnější koření, jako je kmín, kopr, zelená petrželka, majoránka, jalovec, hřebíček, skořice, vanilka nebo citronová šťáva. Omezte v kuchyni pikantní koření.
Pokud je to jen možné, vyhýbejte se sladkostem. Mají hodně cukru a tuků a tím pádem způsobují nadváhu. Pravidelný pohyb a kila pod kontrolou řeší polovinu problémů při dně. Pozor, váhu nesmíte snižovat příliš rychle. Zázračné diety z časopisů a „superprášky“ jsou při onemocnění dnou naprosto nevhodné.
Je užitečné omezit konzumaci alkoholu, nejde jen o obsah purinů, které jsou například v pivu, ale i o sníženou schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Také pijte méně kakaa, čaje a černé kávy.
Každý den jezte hodně ovoce a zeleniny. Existuje pár výjimek, jako jsou obecně luštěniny, šťovík, špenát, chřest nebo rebarbora, těm se raději vyhýbejte. Užitečné je jíst více višní, které zlepšují vylučování kyseliny močové z těla. Podobný efekt získáte i díky borůvkám, rybízu a tmavému hroznu.
Skončete s jakýmkoliv zobáním po večeři. Mezi spánkem a posledním jídlem (čímž jsou i brambůrky, oříšky a jiné přesolené nedoporučené hrůzy) by měly být minimálně tři hodiny. Nesmíte nikdy zapomínat na to, že v noci se kyselina močová v těle hromadí nejvíce.
Pijte hodně neslazených nápojů, které pomáhají kyselinu močovou vypláchnout z těla. Většina rad uvádí dva až tři litry tekutin denně. Částečně pití může nahradit syrová zelenina, ovoce a saláty, zvláště když obsahují močopudný celer (pokud máte odšťavňovač, přidávejte ho do různých zeleninových šťáv), petržel a libeček.
Maso, drůbež a ryby konzumujte v menším množství. Pokud možno se vyhýbejte vnitřnostem a mořským plodům. Nejlepší formou úpravy masa je vaření, za nevhodné se považuje smažení a také dušení. Dieta by při onemocnění dnou neměla obsahovat příliš mnoho vývarů a omáček, které stojí na šťávě vyvařené z masa, tam se právě puriny „vylouhují“. Uzeniny obecně bývají uváděny jako nepříliš doporučované, stejně tak jakékoliv polotovary, což se týká i rybích konzerv a slanečků.
Obecně omezte konzumaci tuků. Jednak díky nim mohou naskakovat kila na váze, ale navíc omezují vylučování kyseliny močové z těla.
Pokud máte zvýšenou hladinu kyseliny močové, měli byste se vyvarovat konzumace hrášku, špenátu a růžičkové kapusty. Tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje 13 až 14 mg uric acid/100g. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo např. v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je kvasnicové pivo.
Puriny v brokolici
Brokolice je klasifikována jako potravina s nízkým obsahem purinů. Konkrétně je to 81 mg uric acid/100g. Další nízký obsah purinů mají potraviny jako bílé pečivo, rýže, kroupy, jáhly, těstoviny, mléčné výrobky a mléko, zelenina (hlavně brambory, zmiňovaná brokolice, kořenová zelenina, cibule, lilek) a ovoce. Ovoce konzumujte jen čerstvé a zralé.
Zakázané potraviny: vnitřnosti, játrové výrobky (například paštiky), sardinky, masové vývary, masové extrakty a ančovičky, veškerý alkohol, tučné a plísňové sýry, koření, větší množství kakaového prášku, tedy i čokoláda, celozrnné produkty.
Omezované potraviny: veškeré maso, zejména červené, mořské a sladkovodní ryby, luštěniny.
Velké množství purinů obsahuje kakao. Například krůtí maso bez kůže a tuků má obsah purinů kolem 40 mg na 100 gramů, takže v malém množství je vhodné. Pivo obsahuje sice 30 mg purinů na 100 ml, ale vzhledem k množství, které se obvykle u piva spotřebuje, je dietně absolutně nevhodné. Červené víno neobsahuje žádné puriny, ale díky obsahu alkoholu je ve větší míře nevhodné, protože odvodňuje a zvyšuje koncentrace kyseliny močové. Měli byste se vyvarovat rovněž konzumaci hrášku, špenátu a růžičkové kapusty, jelikož tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Citron má z praktického hlediska zanedbatelný obsah purinů a není považován za purinově rizikovou potravinu pro pacienty s dnou.
V běžných dietních doporučeních se citron řadí mezi nízkopurinové potraviny, které samy o sobě nepřispívají ke zvýšení kyseliny močové. To platí jak pro čerstvý citron, tak pro citronovou šťávu používanou v rozumném množství. Rozhodující je celkový jídelníček, nikoli přítomnost malého množství citronu. I při pravidelném používání citronu v nápojích nebo kuchyni zůstává purinová zátěž prakticky nulová.
Může citron snížit hladinu kyseliny močové bez léků?
Citron sám o sobě nedokáže prokazatelně snížit hladinu kyseliny močové v krvi natolik, aby nahradil léky používané při dně.
U některých lidí může dojít k mírnému zlepšení nepřímo, zejména díky zvýšenému příjmu tekutin a celkové úpravě režimu. To ale není přímý účinek citronu. Dlouhodobé snížení kyseliny močové vyžaduje cílenou léčbu a systematická opatření. Spoléhat se pouze na citron znamená riskovat přetrvávání vysokých hodnot a návrat záchvatů.
Kolik citronu denně je při dně ještě bezpečné?
Bezpečné množství citronu při dně odpovídá běžnému kulinářskému použití, například plátku citronu do vody nebo šťávě z půlky citronu.
Takové množství nepředstavuje purinovou zátěž a většinou je dobře snášeno. Vyšší dávky nepřinášejí větší přínos a mohou zbytečně dráždit žaludek nebo zhoršovat reflux. Pokud má pacient citlivé trávení, je vhodné množství ještě snížit nebo citron vynechat. U dny platí pravidlo umírněnosti, nikoli extrémů.
Je citron vhodný i při akutním záchvatu dny?
Při akutním záchvatu dny nemá citron žádný léčebný účinek na bolest ani zánět kloubu.
V této fázi je hlavním cílem zvládnutí zánětu pomocí léčby doporučené lékařem. Citron může být součástí běžného pitného režimu, pokud je dobře snášen, ale nelze od něj očekávat úlevu od záchvatu. U některých lidí může citron v akutní fázi dokonce způsobit nepohodlí zažívacího traktu. V záchvatu je vhodné držet se osvědčených postupů.
Pomáhá citronová voda při dně dlouhodobě?
Citronová voda může dlouhodobě pomoci pouze nepřímo, a to podporou pravidelného pitného režimu.
Samotná citronová šťáva nemá schopnost dlouhodobě ovlivnit hladinu kyseliny močové. Přínos spočívá hlavně v hydrataci, která podporuje vylučování kyseliny močové ledvinami. Pokud by pacient pil stejné množství čisté vody, efekt by byl obdobný. Citronová voda není léčba, ale může být praktickou pomůckou pro lidi, kteří jinak pijí málo.
Je rozdíl mezi citronem a jinými citrusy při dně?
Z hlediska purinů nejsou mezi citrusy významné rozdíly, všechny patří mezi nízkopurinové potraviny.
Nízkopurinová dieta je jen jedna část prevence při onemocnění dnou. Bylo prokázáno, že se při této dietě obsah purinů v krvi sníží maximálně o 10–15 %. Puriny jsou obsaženy nejen v živočišných potravinách, jsou také součástí rostlin. Při dlouhodobé nízkopurinové dietě by tedy došlo k závažnému nutričnímu nedostatku.
Snížení kyseliny močové:
redukcí a udržováním optimální váhy
denním pohybem – prokrvené tělo lépe vylučuje kyselinu močovou
omezením konzumace potravin s vysokým obsahem purinů
Co se dá dělat pro odstranění kyseliny močové z těla
Základem je vždy úprava životního stylu. Redukce tělesné hmotnosti prokazatelně snižuje hladinu kyseliny močové, je však nutné vyhnout se rychlým váhovým výkyvům, které mohou naopak vyvolat dnavý záchvat.
Doporučuje se pravidelná aerobní fyzická aktivita alespoň 2–3× týdně po dobu 30 minut. Vhodná je rychlá chůze, jízda na kole, plavání, běžky nebo lehký aerobik.
Zásadní je také omezení alkoholu. Destiláty se nedoporučují vůbec, u piva a vína by nemělo dojít k překročení denní dávky (pivo cca 0,5 l, víno 0,3 l; u žen polovina).
Strava by měla mít nízký obsah purinů. Z purinů se v těle tvoří kyselina močová, proto je důležité omezit vnitřnosti, tučná masa, uzeniny, silné vývary a některé ryby.
Klíčovou roli hraje pitný režim. Denně by se mělo vypít minimálně 2 litry tekutin, ideálně nesycené vody, bylinných a ovocných čajů. V omezeném množství jsou vhodné i alkalické minerální vody.
Dnu je nutné považovat za celoživotní onemocnění a úprava životního stylu je namístě. Dnavý záchvat si nevybírá místo ani čas svého propuknutí, a tak může nastat mnoho nepříjemných situací. Pro dnavý záchvat je charakteristický zánět kloubu palce na noze. Zvýšená citlivost se projevuje hlavně v noci (bolí i přikrývka), může být zvýšena i teplota. Spouštěčem může být alkohol, stres, infekce či nezřízená konzumace jídla (svatba, zabijačka). Záchvatu předchází nadýmání, nevolnost, bolest svalů, neklid, pocení. Dnavý záchvat trvá individuálně, od několika hodin až do několika týdnů. Mezi akutními záchvaty probíhá období, kdy je pacient zcela bez obtíží. Trvá individuálně, půl roku i déle. Jak již bylo popsáno, potíže se objevují ve většině případů náhle, zcela bez varovných příznaků, hlavně v noci. První je zasažen kloub u palce nohy, poté se zánět rozšiřuje na nárt, kotník, koleno, zápěstí.
Vysoká hladina kyseliny močové v krvi se často objevuje současně s vysokým krevním tlakem, obezitou (zvláště břišní), vysokou hladinou cukrů a tuků v krvi. U těchto pacientů zvyšuje kyselina močová riziko komplikací srdečně cévních onemocnění a onemocnění ledvin. Proto je důležité přijmout taková dietní opatření, která pomohou snížit nejen hladinu kyseliny močové, ale i ostatní rizikové faktory srdečně cévních onemocnění.
Pokud máte nadváhu, postupné snížení tělesné hmotnosti vám pomůže snížit hladinu kyseliny močové. Vyvarujte se však velkých váhových výkyvů. Energetický výdej snížíte zařazením pravidelné fyzické aktivity, alespoň 2–3krát týdně po dobu 30 minut. Volte aerobní sport – jízda na kole či na koni, rychlá chůze, aerobik, plavání, bruslení, běžky.
Zachovávejte abstinenci alkoholu, nepijte destiláty, u vína a piva nepřekračujte denní maximálně povolené množství alkoholu (přírodní víno 3 dcl, pivo 5 dcl). U žen se předpokládá poloviční množství.
Snižte obsah purinů a oxalátů v potravě, protože z nich se v těle tvoří kyselina močová. Třikrát denně konzumujte cca 100–150 g zeleniny a ovoce. Zeleninu a ovoce tepelně neupravujte, nejméně polovinu denního příjmu konzumujte v čerstvém stavu. V období akutních příznaků zvyšte podíl ovoce a zeleniny až na dvojnásobné množství, nebo zařaďte dvakrát týdně do jídelníčku takzvané odlehčené dny, kdy budete konzumovat jen zeleninu a ovoce, a to cca 600 gramů. Omezte koření, konzumaci dráždivých pokrmů, trvale snižte příjem soli. Zaměřte se na obsah a složení potravy. Tuky nesmí představovat více než 30 procent denního energetického příjmu. Živočišné tuky nahraďte kvalitními rostlinnými a rybími tuky a oleji.
Dodržujte pitný režim – vypijte denně nejméně 2 litry nealkoholických tekutin s nízkým energetickým obsahem. Nejvhodnějšími nápoji jsou pramenitá nesycená voda, ovocné a bylinkové čaje (zlatobýl, šípek, přeslička), celerová šťáva. V omezeném množství jsou doporučovány i alkalické minerální vody.
Při onemocnění dnou patří alkohol obecně mezi zakázané potraviny. Nejde pouze o obsah purinů, ale především o jeho metabolický vliv na kyselinu močovou.
Při odbourávání etanolu v játrech dochází ke zvýšené tvorbě kyseliny mléčné (laktátu). Ta soutěží s kyselinou močovou o vylučování ledvinami, což vede k jejímu hromadění v krvi. Výsledkem je hyperurikémie a vysoké riziko dnavého záchvatu.
Alkohol snižuje vylučování kyseliny močové
Podporuje dehydrataci
Zvyšuje acidózu a hypoglykémii
Často je konzumován nalačno, což efekt ještě zhoršuje
I malé množství alkoholu může u citlivých jedinců spustit záchvat, zejména pokud je kombinováno s dalšími rizikovými potravinami.