Téma

Odstranění ateromu: kdy jít na zákrok a co čekat

Odstranění ateromu se obvykle provádí malým chirurgickým zákrokem v místním znecitlivění. Nejdůležitější je vyjmout nejen obsah bulky, ale i celé pouzdro cysty, jinak se může vrátit. Klidný aterom lze někdy jen sledovat, ale bolest, zarudnutí, hnisání, rychlý růst, opakované záněty nebo překážení při běžném fungování jsou důvody k lékařskému vyšetření. Doma se aterom nemá mačkat ani propichovat.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
odstranění ateromu
odstranění ateromu

Odstranění ateromu je téma, u kterého lidé často přijdou až ve chvíli, kdy už boulička bolí, je červená nebo začala vytékat. V praxi domácí péče jsem opakovaně vídala pacienty, kteří měli malý nebolestivý uzlík na zádech, krku, hlavě nebo v třísle několik let, ale řešit ho začali až po zanícení. Aterom je lidové označení pro kožní cystu, nejčastěji epidermoidní cystu. Vypadá jako kožní boulička s centrální tečkou – fotografie, bývá pohyblivá proti hlubším tkáním a uvnitř mívá hustý keratinový obsah. Nejde tedy o tukovou bulku v pravém slova smyslu, i když si ji lidé často pletou s lipomem.

Patofyziologicky je důležité pouzdro. Cysta má výstelku podobnou povrchové vrstvě kůže a ta stále tvoří rohovinu. Když se odstraní jen obsah, ale výstelka zůstane, chová se jako malá továrna, která může náplň vytvořit znovu. Proto pacientům říkám jednoduchou větu: vymačknout obsah není totéž jako odstranit aterom. Typický první klinický scénář je muž po padesátce s boulí na zádech. Roky ji neřeší, manželka mu ji občas „vyčistí“, ale po čase se otvor ucpe, obsah se hromadí a cysta se zvětší. Praktický dopad je opakování potíží, zápach, špinění prádla a nakonec bolestivý zánět.

Nejdůležitější pravidlo: klidný aterom se odstraňuje lépe než zanícený. Když je okolí rozbolavělé, zarudlé a napjaté, tkáň je křehčí, pouzdro se může hůře oddělovat a kosmetický výsledek bývá nejistější.

Druhý scénář vídáme u lidí s ateromem ve vlasaté části hlavy. Pacientka říká: „Mám tam tvrdou kuličku, kadeřnice se bojí česat.“ Pokud se jedná o vlasovou nebo epidermoidní cystu, nemusí být nebezpečná, ale prakticky překáží. Člověk si ji poraní hřebenem, vadí při ležení, někdy se bojí, že jde o nádor. Tady je důležité vyšetření pohledem a pohmatem. Lékař hodnotí velikost, pohyblivost, bolestivost, kůži nad útvarem a případný otvor. Když je nález typický, zákrok bývá plánovaný. Když je útvar nezvykle tuhý, rychle roste, krvácí nebo vypadá jinak než běžná cysta, je správné myslet i na jiné diagnózy.

Třetí scénář je z diskusí velmi častý: „Zanítil se mi aterom, mám si ho doma propíchnout?“ Odborný fakt je, že zánět vzniká buď infekcí, nebo prasknutím obsahu cysty do okolní tkáně. Tělo pak reaguje jako na cizí materiál. Pacient vidí zarudlou a oteklou cystu – fotografie, cítí tlak, pálení, pulzování a někdy se objeví hnis. Praktický dopad je jasný: mačkání může zatlačit obsah hlouběji, rozšířit zánět, zhoršit jizvu a zkomplikovat pozdější odstranění. V diskusních vzorcích se opakuje citace typu: „Nejdřív jsem to mačkal, pak jsem skončil na chirurgii.“ To odpovídá klinické zkušenosti.

Čtvrtý scénář je kosmeticky citlivý aterom na obličeji nebo krku. Pacient nechce jizvu, ale zároveň nechce rostoucí bouličku. Tady je potřeba férově vysvětlit, že každý řez může zanechat stopu, ale dobře naplánovaná excize v klidové fázi bývá šetrnější než zákrok v akutním zánětu. Diskusní vzorce ukazují tři chování: část lidí odkládá vyšetření ze strachu z jizvy, část zkouší masti a „černou mast“, část cystu opakovaně mačká. Praktické shrnutí je jednoduché: čím déle se zaněcování opakuje, tím horší může být okolní vazivová reakce a tím náročnější je čisté odstranění.

Zkušenosti pacientů se často sbíhají do tří modelů. První říká: malý klidný aterom byl odstraněn ambulantně, pár stehů, kontrola a klid. Druhý říká: zanícená cysta se nejprve nařízla nebo léčila, definitivní odstranění přišlo později. Třetí říká: po pouhém vypuštění obsahu se bulka po měsících vrátila. Tyto zkušenosti neznamenají, že každá cysta musí ven, ale pěkně ukazují rozdíl mezi úlevoudefinitivnějším řešením. U odstranění ateromu proto nejde jen o to, „dostat ven hmotu“, ale rozhodnout, kdy je zákrok vhodný, kdo ho má provést a zda je potřeba odeslat tkáň na histologii.

  • Klidný, malý a nevadící aterom lze někdy pouze sledovat.
  • Bolestivý, rostoucí nebo opakovaně zanícený aterom patří k lékaři.
  • Definitivnější odstranění znamená vyjmutí celé cysty včetně pouzdra.
  • Domácí propichování a mačkání zvyšuje riziko infekce, krvácení, jizvy a návratu potíží.

Čtěte dále a dozvíte se:

Proč aterom vzniká a kdy je neškodný nebo rizikový

Aterom vzniká nejčastěji tak, že se buňky povrchové vrstvy kůže dostanou do uzavřeného prostoru pod kůží a dál tvoří keratin. Ten se hromadí jako bělavá hustá hmota. Klinicky se to projeví jako pomalu rostoucí, kulatá, někdy lehce nažloutlá nebo tělová boulička. Praktický dopad je ten, že člověk si útvar často nahmatá náhodně při sprchování, česání nebo oblékání. Konkrétní příklad: pacient má na šíji malou kuličku, která nebolí, ale límec košile ji dráždí a po měsících začne být citlivá.

Rozhodovací věta z praxe: neškodně vypadající aterom může být klidně jen sledovaný, ale změna bolesti, barvy, velikosti nebo výtoku už mění situaci a patří k vyšetření.

Spíše neškodné příčiny a situace

  • Ucpání vývodu vlasového folikulu vede k vytvoření uzavřeného váčku. Prakticky se objeví malá boulička v místech s chlupy nebo vlasy.
  • Dlouhodobě klidná cysta může roky růst velmi pomalu. Pacient ji vnímá hlavně kosmeticky nebo mechanicky.
  • Opakované tření oblečením může cystu podráždit bez skutečné hluboké infekce. Typické je tříslo, krk, záda nebo oblast pod prádlem.
  • Vlasové cysty na hlavě bývají tužší a často vadí při česání, ale samy o sobě nemusí znamenat závažné onemocnění.

Vážnější příčiny a varovné situace

  • Zánět nebo absces se projeví bolestí, teplem, zarudnutím, napětím a někdy hnisem. Prakticky člověk nemůže ležet na zádech, nosit batoh nebo sedět.
  • Prasknutí cysty do okolní tkáně vyvolá prudkou zánětlivou reakci. Pacient může mít pocit, že se „boule přes noc zvětšila“.
  • Rychlý růst nebo nepravidelný vzhled vyžaduje kontrolu, protože ne každá podkožní bulka je aterom.
  • Opakovaný návrat po vypuštění ukazuje, že pouzdro pravděpodobně zůstalo v kůži a dál tvoří obsah.

Diferenciálně se za „ateromem“ může skrývat lipom, absces, zvětšená uzlina, pilonidální nemoc, ganglion, kožní nádor nebo jiný měkkotkáňový útvar. Klinické vysvětlení je prosté: pohledem laik vidí jen bouli, ale lékař hodnotí vztah ke kůži, hloubku, pohyblivost, bolestivost a vývoj. Praktický dopad je bezpečnost. Například tvrdý, rychle rostoucí a krvácející útvar na kůži se nemá roky považovat za „ucpanou mazovou žlázu“ bez vyšetření.

Doporučuji také podívat se na článek Tuková cysta alias aterom.

Kdy s ateromem k lékaři a kdy nečekat

K lékaři je vhodné jít vždy, když si nejste jistí, zda jde opravdu o aterom. Klinicky typická cysta roste pomalu, je pod kůží ohraničená, někdy má centrální otvor a bývá pohyblivá. Praktický dopad vyšetření je vyloučení jiných příčin bulky a rozhodnutí, zda stačí sledování, plánovaná excize, nebo akutnější ošetření. Konkrétní příklad: malá boulička na zádech bez bolesti může počkat na objednání, ale bolestivá červená boule s hnisem už nepatří k domácím pokusům.

Nečekat je rozumné, pokud se objeví rychlé zvětšování, výrazná bolest, šířící se zarudnutí, horečka, hnis, krvácení, zápach s celkovou slabostí nebo porucha hybnosti v okolí útvaru.
Situace Co může znamenat Praktický postup
Klidná boulička bez bolesti Nezanícená kožní cysta Objednat se k praktickému lékaři nebo dermatologovi, pokud vadí nebo roste
Bolest, zarudnutí, teplo Zánět nebo prasknutí obsahu do okolí Vyšetření v kratším čase, nemačkat, nezahřívat agresivně
Hnisavý výtok Infikovaná cysta nebo absces Lékař posoudí drenáž, antibiotika nebo odklad definitivní excize
Rychlý růst, krvácení, nehojení Netypický nález, nutné vyloučit jinou diagnózu Dermatologické nebo chirurgické vyšetření bez dlouhého odkladu

Z praxe znám i pacienty, kteří čekali, protože „se styděli s boulí na třísle“. Právě v tříslech, na genitálu, v podpaží nebo pod prsy ale může útvar překážet chůzi, hygieně, sexuálnímu životu nebo nošení prádla. Klinicky se tam navíc snadněji přidává podráždění potem a třením. Praktický dopad je dvojí: člověk trpí déle, než musí, a zánět se může opakovat. Příklad z diskusních vzorců: „Myslel jsem, že to praskne samo, ale pak jsem nemohl sedět.“ To je přesně situace, kdy je lepší vyhledat lékaře dříve.

Zvláštní pozornost zaslouží lidé s cukrovkou, oslabenou imunitou, léčbou kortikoidy, onkologickou léčbou nebo léky ovlivňujícími srážení krve. Klinické vysvětlení je, že infekce se může hojit pomaleji, rána může více krvácet a zákrok je potřeba lépe naplánovat. Prakticky to znamená říct lékaři všechny léky, alergie, předchozí komplikace hojení a informaci, zda se cysta už někdy zanítila. Například pacient na antikoagulační léčbě nemá vysazovat léky sám, ale má se domluvit s lékařem, který zákrok provádí.

Za přečtení také stojí článek Aterom.

Jak probíhá diagnostika před odstraněním ateromu

Diagnostika začíná rozhovorem a vyšetřením kůže. Lékař se ptá, jak dlouho boulička trvá, zda roste, bolí, vytéká, zapáchá, krvácí nebo se vrací po předchozím ošetření. Klinické vysvětlení je důležité: pomalý růst a centrální pórek podporují diagnózu epidermoidní cysty, zatímco rychlý růst, tvrdost, fixace ke spodině nebo nehojící se povrch nutí myslet šířeji. Praktický dopad pro pacienta je, že se rozhoduje nejen o zákroku, ale i o jeho načasování a případném histologickém vyšetření.

Při pohledu lékař hodnotí kožní bulku s viditelným pórem – fotografie, barvu kůže, napětí, zarudnutí a případný výtok. Pohmatem zjišťuje velikost, ohraničení, bolestivost, pohyblivost a hloubku. Praktický příklad: aterom na zádech je často přirostlý ke kůži v místě póru, ale proti hlubokým svalům se hýbe. Naopak hlubší nepohyblivý útvar vyžaduje opatrnější posouzení. U zaníceného ateromu může být vyšetření bolestivé a lékař někdy nejprve řeší akutní zánět, ne kosmetickou excizi.

  • Běžné klinické vyšetření často stačí u typické klidné cysty.
  • Ultrazvuk může pomoci, když není jasné, zda jde o cystu, lipom, uzlinu nebo hlubší útvar.
  • Kultivace hnisu může být užitečná u opakovaných nebo neobvyklých infekcí.
  • Histologie potvrzuje, co bylo odstraněno, a je důležitá hlavně u netypických, rychle rostoucích nebo opakovaných nálezů.

Co očekávat před zákrokem? Lékař obvykle vysvětlí, zda se výkon provede v místním znecitlivění, jak velký řez bude potřeba, zda budou stehy, kdy přijít na kontrolu a jak pečovat o ránu. Klinický princip je, že chirurg potřebuje odstranit cystu i s pouzdrem, nejlépe bez jeho roztržení. Praktický dopad je menší riziko návratu. Konkrétní příklad: u klidného ateromu o velikosti hrášku může být řez malý, zatímco u opakovaně zanícené několikacentimetrové cysty na zádech může být výkon delší a jizva výraznější.

U zanícené cysty se diagnostika často mění na rozhodování, zda je přítomen absces. Pokud je uvnitř hnis pod tlakem, může lékař zvolit naříznutí a vypuštění. To ale není totéž jako definitivní odstranění ateromu. Klinicky jde nejprve o úlevu od tlaku a snížení infekční zátěže. Praktický dopad je, že pacientovi se uleví, ale cysta se může později vrátit. Proto se někdy plánuje definitivní excize až po zklidnění okolní tkáně. Pacient by měl rozumět tomu, proč jeden zákrok řeší akutní bolest a druhý návratnost.

V diagnostice je velmi cenná vlastní časová osa pacienta. Doporučuji říct lékaři: kdy se bulka objevila, jak rychle rostla, zda už praskla, co z ní vytékalo, zda byla léčena antibiotiky a zda ji někdo v minulosti vymačkával. Prakticky to pomáhá odhadnout srůsty, zánětlivé změny a pravděpodobnost recidivy. Například opakovaně mačkaný aterom mívá jizvení v okolí, a proto může být odstranění pouzdra obtížnější než u první klidné cysty.

Článek Boule na hlavě by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Léčba a odstranění ateromu: domácí péče, zákrok a hojení

Domácí péče má u ateromu omezené místo. U klidné, nebolestivé cysty pomáhá hlavně sledování, šetrná hygiena a ochrana před třením. Klinické vysvětlení je, že žádná domácí mast neumí spolehlivě odstranit celou výstelku cysty. Praktický dopad: člověk může zmírnit podráždění, ale nemá čekat, že tím definitivně vyřeší pouzdro. Konkrétní příklad: pokud aterom na zádech dráždí batoh, pomůže dočasně volnější oblečení a objednání k lékaři, ne opakované mačkání po sprše.

Doma nedělat: nepropichovat jehlou, nemačkat nehty, neřezat žiletkou, nepřikládat agresivní leptavé přípravky a nesnažit se vytlačit „kořínek“. Zvyšuje to riziko infekce, krvácení, horší jizvy a neúplného odstranění.

Domácí postup u klidného nebo podrážděného ateromu

  • Udržovat místo čisté a suché, hlavně v tříslech, pod prsy a v kožních záhybech.
  • Omezit mechanické tření, například límcem, batohem, páskem, helmou nebo prádlem.
  • Sledovat změny, tedy velikost, bolest, zarudnutí, výtok a rychlost růstu.
  • Při zánětu nemačkat; teplý obklad může někdy ulevit, ale nesmí oddálit vyšetření při zhoršování.

Lékařská léčba závisí na stavu cysty. U klidného ateromu je nejčistší cestou plánovaná excize v místním znecitlivění. Lékař kůži znecitliví, provede řez, šetrně oddělí cystu od okolí a snaží se vyjmout celé pouzdro. Praktický dopad je nižší riziko návratu. Potom ránu uzavře stehy nebo jiným vhodným způsobem podle místa a velikosti. Pacient obvykle dostane pokyny k převazům, sprchování, omezení tahu v ráně a termín kontroly nebo vytažení stehů.

U zaníceného ateromu se postup může lišit. Pokud je zánět výrazný, okolní tkáň je prosáklá a pouzdro křehké. Klinicky to znamená, že pokus o kompletní odstranění může být obtížnější a někdy zanechá horší jizvu. Lékař proto může nejprve řešit infekci, případně provést incizi a drenáž, když je přítomen hnis. Praktický příklad: pacient přijde s bolestivou červenou boulí na zádech, nemůže spát na zádech a má tlak. Akutní ošetření vypustí hnis a uleví, ale definitivní odstranění pouzdra se naplánuje po zklidnění.

Metoda Co řeší Riziko návratu
Vymačkání obsahu doma Krátkodobě může vyprázdnit část hmoty Vysoké, navíc riziko zánětu a jizvy
Incize a drenáž Akutní hnis, bolest a tlak Možné, pokud zůstane pouzdro
Kompletní excize Cystu i s pouzdrem Nižší, pokud se odstraní celá výstelka
Histologické vyšetření Potvrzení diagnózy Není léčba, ale zvyšuje diagnostickou jistotu

Hojení závisí na místě, velikosti, tahu kůže, zánětu a celkovém stavu pacienta. Rána na zádech se namáhá při ohýbání, rána v třísle se dráždí chůzí a potem, rána na obličeji vyžaduje citlivý kosmetický přístup. Prakticky má pacient dodržovat klidový režim podle pokynů, hlídat zarudnutí kolem rány, sílící bolest, hnis, teplotu a rozestup okrajů. Konkrétní příklad: po odstranění ateromu na lopatce není rozumné hned pracovat s těžkým nářadím nebo cvičit záda, protože tah v ráně může zhoršit jizvu.

Podívejte se také na článek Tuková bulka, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k odstranění ateromu: co potvrzují a proč jim věřit

U tématu odstranění ateromu je důležité oddělit lidové rady od medicínsky bezpečného postupu. Aterom se v běžné češtině používá pro kožní cystu, nejčastěji epidermoidní cystu, tedy dutinku pod kůží vyplněnou keratinem. Člověk ji často vnímá jako „bouli“, která roste pomalu, může mít uprostřed tečku, někdy zapáchá po zmáčknutí a při zanícení bolí. Zdroje níže jsem vybrala proto, že dobře potvrzují praktickou osu článku: nekaždý aterom je nutné hned odstranit, ale definitivní řešení obvykle znamená vyjmout celou cystu i s pouzdrem.

  1. DermNet NZ: odborný přehled epidermoidní cysty a její léčby je velmi užitečný dermatologický zdroj, protože vysvětluje, že malé nekomplikované cysty často léčbu nepotřebují, zatímco nejúčinnější léčbou je kompletní chirurgická excize s neporušeným pouzdrem. Pro běžného člověka je přínos hlavně v tom, že pochopí, proč pouhé vymačkání obsahu nestačí. Pokud v kůži zůstane výstelka cysty, může znovu tvořit obsah a boulička se vrátí.

  2. StatPearls: léčba epidermální inkluzní cysty a diferenciální diagnostika jsem zařadila kvůli klinické hloubce. Zdroj potvrzuje, že definitivní léčbou je chirurgické odstranění cysty, ale zároveň upozorňuje, že zanícené cysty nemusí být akutní operací řešeny vždy hned. Praktický význam je jasný: když je aterom zarudlý, bolestivý a napjatý, lékař někdy nejprve zklidňuje zánět, řeší hnisání nebo odkládá plánovanou excizi na dobu, kdy tkáň není rozdrážděná.

  3. NHS: kožní cysta, kdy se odstraňuje a co čekat při zákroku je praktický pacientský zdroj. Dobře popisuje, že odstranění cysty se obvykle provádí v místním znecitlivění, po zákroku může zůstat menší jizva a důvodem k odstranění bývá bolest, velikost, kosmetická viditelnost nebo omezení běžných činností. Pro laika je důležitá zejména představa průběhu zákroku: nejde o „vyříznutí za každou cenu“, ale o malý chirurgický výkon s realistickým očekáváním hojení.

  4. Mayo Clinic: diagnostika a léčba epidermoidních cyst jsem vybrala proto, že srozumitelně rozlišuje možnosti léčby: injekční zklidnění zánětu, naříznutí a vypuštění obsahu nebo menší chirurgické odstranění celé cysty. Silná praktická informace zní, že úplné odstranění snižuje riziko návratu, ale může zanechat jizvu. To je přesně bod, který pacienti často řeší: chtějí rychle odstranit bouli, ale potřebují vědět, co je dočasná úleva a co definitivnější postup.

  5. British Association of Dermatologists: epidermoidní a trichilemální cysty je pacientský materiál od dermatologické odborné společnosti. Oceňuji ho proto, že vysvětluje rozdíl mezi epidermoidními a vlasovými cystami, popisuje jejich obsah jako keratinovou hmotu a potvrzuje, že odstranění je možné drobnou operací v místním znecitlivění. Běžnému člověku pomáhá pochopit, že „aterom“ není špína v kůži ani následek nedostatečné hygieny, ale uzavřený váček s vlastní výstelkou.

Z těchto zdrojů plyne jedno praktické ponaučení: aterom se doma nemačká, nepropichuje a „nevytahuje mastí“ jako definitivní léčba. Pokud je malý, klidný a nevadí, může se jen sledovat. Pokud bolí, roste, opakovaně se zanítí, překáží při česání, nošení prádla nebo se nachází na obličeji, je rozumné domluvit vyšetření u praktického lékaře, dermatologa nebo chirurga. Nejlepší výsledek bývá u klidné cysty, kdy lze odstranit celé pouzdro a tkáň se hojí čistěji.

FAQ k odstranění ateromu: nejčastější otázky pacientů

Bolí odstranění ateromu, nebo se dělá v narkóze?

Odstranění ateromu se nejčastěji provádí v místním znecitlivění, takže pacient cítí spíše tlak, tah nebo manipulaci, ne ostrou bolest. Celková narkóza nebývá u běžné malé kožní cysty nutná.

Citlivější může být vpich anestetika a také zákrok u zaníceného ateromu, protože zánětlivá tkáň reaguje bolestivěji a hůře se znecitlivuje. Proto je výhodné řešit cystu v klidové fázi. Po výkonu může rána několik dní pobolívat, hlavně v místě tahu, například na zádech nebo v třísle. Bolest by se ale měla postupně mírnit, ne zhoršovat.

Může se aterom po odstranění vrátit?

Ano, aterom se může vrátit, hlavně pokud nebylo odstraněno celé pouzdro cysty. Pouhé vypuštění nebo vymačkání obsahu často přinese jen dočasnou úlevu, protože výstelka může dál tvořit keratin.

Riziko návratu bývá nižší po kompletní excizi klidné cysty, kdy chirurg vyjme celý váček. Naopak u zanícené, prasklé nebo opakovaně mačkané cysty může být pouzdro hůře rozpoznatelné a okolí zjizvené. Pacient by měl vědět, zda šlo o akutní vypuštění hnisu, nebo o definitivnější odstranění. Tyto dvě věci se v praxi často zaměňují.

Je lepší aterom odstranit hned, nebo počkat?

Záleží na velikosti, místě, potížích a vzhledu. Malý klidný aterom, který nebolí a neroste, lze někdy jen sledovat. Aterom, který bolí, roste, hnisá nebo překáží, je vhodné vyšetřit.

Čekání má smysl jen tehdy, když je nález opravdu klidný a lékař s pozorováním souhlasí. Odkládání u opakovaných zánětů může vést k většímu zjizvení, horšímu kosmetickému výsledku a složitějšímu odstranění. Naopak akutně zanícený aterom se někdy neodstraňuje definitivně hned, ale nejprve se zklidní nebo vypustí, aby pozdější excize byla bezpečnější.

Mám si aterom doma vymačkat, když z něj vytéká hmota?

Ne. Aterom se doma nemačká ani nepropichuje, protože tím můžete zatlačit obsah do okolí, zanést infekci a zhoršit jizvu. Vytékající obsah neznamená, že je cysta vyléčená.

Když z ateromu vytéká zapáchající bělavá hmota, může jít o keratinový obsah cysty. Pokud se přidá bolest, zarudnutí, hnis, teplo kůže nebo teplota, je vhodné lékařské vyšetření. Doma místo jen šetrně omyjte, překryjte čistým krytím a nemačkejte. Lékař posoudí, zda stačí převaz, léčba zánětu, drenáž, nebo pozdější plánovaná excize.

příběhy k tomuto tématu
zeptejte se zdravotní setry

Něco Vám není jasné? Je na této stránce něco v nepořádku? Zeptejte se na to zdravotní sestry.
Použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


mohlo by vás zajímat


popraskaná kůže na penisu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
rakovina kůže pod nehtem
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.