V 50. letech 19. století se americký chirurg Jesse Fell dozvěděl o rostlině, kterou domorodí Američané používali k léčbě rakoviny. Identifikoval tuto rostlinu jako krevnici kanadskou a následně ji zkombinoval s chloridem zinečnatým, aby vytvořil Fellsovu Pastu. Po emigraci do Londýna Fell založil lukrativní rakovinovou praxi pomocí této pasty [3], ale mnozí v lékařské praxi se mu vysmívali.
Harry Hoxsey, prodavač pojištění v Illinois, začal ve dvacátých letech prodávat léčbu rakoviny, včetně escharotiky. Hoxseyho červená pasta obsahovala trisulfid antimonitý, chlorid zinečnatý a krevnici kanadskou a byla údajně vyvinuta poté, co pozorovali koně, jak se léčí z rakovinných lézí pasením se na určitých rostlinách. Hoxsey otevřel 17 klinik po celých USA a léčil několik tisíc pacientů v multimilionovém podniku [4]. Americká lékařská asociace označila Hoxseyho za šarlatána a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zveřejnil varování před Hoxseyho recepturou na 46 000 amerických pošt.
Dr Frederick Mohs ve 30. letech minulého století poznamenal, že chlorid zinečnatý fixoval a histologicky konzervoval kůži in vivo. Mohs vyvinul pastu, která používala stibnit a krevnici kanadskou k udržení chloridu zinečnatého v suspenzi, což mu umožnilo působit jednotně jako fixační prostředek. Mikroskopickým mapováním celého postižení okrajů nádoru a vyříznutím, dokud nebyly získány jasné okraje, Mohs produkoval míru vyléčení 99,3 % u 7257 případů bazaliomu (BCC) a 94,4 % u 2551 případů spinocelulárního karcinomu (SCC) [5]. Tyto výsledky však nebyly způsobeny složkami Mohsovy pasty, jak dokazují podobné rychlosti vyléčení s následně vyvinutou technikou čerstvé tkáně, kde se již escharotika nepoužívala. Mohs patentoval svou pastu, aby zabránil jejímu nesprávnému použití jako samostatné lokální terapie.
V roce 1975 navštívila Mohsovu kliniku portugalská lékařka Almeida Goncalvesová a sledovala, jak se provádí Mohsova technika fixační pasty. Po návratu do Portugalska Goncalves vyvinul chemochirurgickou techniku bez systematické mikroskopické kontroly. Jeho proces používal pastu podobnou Mohsově, ale galgánem lékařským (Alpinia officinarum) místo stibnitu pro usnadnění suspenze chloridu zinečnatého. Mast byla aplikována po dobu 24 hodin na léze i na 5–10 mm okraj klinicky normálně vypadající tkáně; po léčbě byly odebrány biopsie k posouzení vymizení rakoviny. Ze 179 pacientů s BCC a 33 pacientů s SCC a při sledov
Ve svém příspěvku WWW.ČESKÁ ORDINACE.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den každý půl roku mám pálení když se výmočim děkují za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Dohnalová.
dobrý den prosím o radu dcera před 14 podstoupila císařský řez,nyní prochází psychickými problémy i s teplotou,nejí,pláče nevíte o nějakém dobrém psychologovi????děkuji za radu
Druh léčby testikulárních hrudek závisí na příčinách.
Léčba varikokély
Ve většině případů varikokély nevyžadují léčbu. Pokud máte varikokély a trpíte bolestmi nebo nepříjemnými pocity, můžete:
užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol;
používat těsně přiléhající spodní prádlo, které nabízí oporu.
Pokud varikokéla způsobuje nadměrnou bolest či nepohodlí, může být doporučen chirurgický zákrok.
Chirurgie
K léčbě varikokél se obvykle používá chirurgická technika nazývaná embolizace varikokél. Pacienti jsou doporučeni k urologovi, který s nimi konzultuje výhody a rizika operace. Embolizace varikokél se obvykle provádí v lokální anestezii (znecitlivění postižené oblasti) ambulantně, nemusíte tedy po zákroku zůstávat v nemocnici. Chirurg bude používat zařízení s rentgenovými paprsky, které zavede malou trubičkou do postižených žil ve varlatech. Pomocí kovových cívek nebo speciální tekutiny dojde k zablokování žil. Krev se následně vyhýbá těmto zablokovaným žilám a dochází ke snížení otoku a odstranění varikokél.
Embolizace varikokél je velmi bezpečný postup, i když hrozí malé riziko infekce. Pokud se infekce vyskytne, může být léčena pomocí antibiotik. Mezi další možná rizika patří:
opětná tvorba varikokél;
necitlivost nebo bolest v šourku.
Některé varikokély vyžadují odlišný typ operace, a to v případě, kdy dojde k rozdělení rozšířených žil. Takový zákrok se již provádí v celkové anestezii. Lékař provede řez v třísle s následným vyhledáním a odstraněním rozšířených žilek. Více než 9 z 10 varikokél je úspěšně odstraněno pomocí tohoto chirurgického zákroku.
Léčba hydrokély
Hydrokéla u novorozenců obvykle mizí sama během prvního nebo druhého roku života. Léčba hydrokély je nutná pouze v případě, že přetrvává delší dobu nebo začne způsobovat nepříjemné příznaky. Hydrokéla u starších chlapců a mužů způsobuje bolest a nepohodlí.
Chirurgie
Pokud bude nutná léčba hydrokély pomocí chirurgického zákroku, provádí se v celkové anestezii takzvaná hydrokélektomie. Chirurg provede řez v šourku, aby odtekla tekutina dříve, než utěsní průchod mezi břichem a šourkem. Řez je utěsněn pomocí rozpustných stehů. Většina mužů se vrací domů velmi brzy po operaci. Stejně jako u embolizace varikokély je i u hydrokélektomie malé riziko infekce. Děti mohou brát antibiotika před nebo během zákroku, aby se zabránilo infekci.
V naší poradně s názvem BULKA V PODKOZI V LEVE BEDERNI KRAJINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera.
diky za odpoved je nutna neschopenka ziju sama tak hodne pocitam a za nemoc nic neni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Záleží jak velká bulka je a kde přesně je. Když bude řez dlouhý 1 až 2 cm, tak stačí jednodenní dovolená a týden s omezeným pohybem při úklonech a předklonech a to i v sedu na židli.
Řez v březnu: V tomto ročním období experti doporučují u mahonie pouze omezený řez. Můžete odstranit například odumřelé a mrazem zničené větve a jejich části.
Řez v červnu: Po odkvětu, v červnu, můžeme u mahonie provést omlazující řez. V tomto případě seříznete přibližně 1/3 větví, rovnoměrně rozdělených po celém keři, ve výšce 40–50 cm. Nejlépe těsně nad pupenem, který ukazuje směrem ven. V následujícím roce seříznete polovinu starších větví, které ještě zbyly z minulého roku. A v dalším roce pak seříznete zbývající část větví mahonie. Po třech letech jste tak keř mahonie krásně omladili.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postup
V naší poradně s názvem ODSTRAŇOVÁNÍ VODY Z PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona Simkova.
Prosim jak se odstranuje voda z plic a je to bolestive ? Dekuji za odpoved,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Voda z plic se odstraňuje pomocí hrudní drenáže. Provádí se při lokálním znecitlivění. Mezi dvěma žebry se provede krátký řez skrz hrudní stěnu a vzniklým otvorem se vsune hadička, se krerou se vysaje všechna tekutina. Celý zákrok trvá minutu až dvě a nebolí.
