Non-Hodgkinův lymfom je onemocnění představující skupinu nádorových onemocnění lymfatického systému, který se významnou měrou podílí na přirozené obranyschopnosti organismu. Každý rok se toto onemocnění objeví zhruba u 2,4 tisíce českých pacientů, to znamená, že každé 4 hodiny onemocní jeden člověk. Pokud je Non-Hodgkinův lymfom včasně odhalen, je dobře léčitelný.
Diagnostika Non-Hodgkinova lymfomu
Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.
Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.
Zdroj: článek Non – Hodgkinův lymfom
Osnova kazuistiky
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
- a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
- b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
- c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
- d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
- a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
- b) Vývoj případu – účinnost
- c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
- d) Prognóza – předpokládaná trvalost, udržitelnost výsledků
- 4) Návaznost
- 5) Diskuze případu: Alternativní možnosti řešení případu, případná úvaha
Vzory
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Alzheimerovou chorobou.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta po CMP.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s hypertenzí.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s diabetem.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s CHOPN.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Parkinsonovou chorobou.
Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s demencí.
Zdroj: článek Kazuistika pacienta
Kazuistika dítěte
Osnova kazuistiky u dítěte
- 1. Úvod
- 2. Uvedení případu
- 3. Anamnéza
- 3.1 Rodinná anamnéza
- 3.2 Osobní anamnéza dítěte
- 4. Problémy (zvláštnosti) dítěte
- 5. Návrh případné intervence
- 6. Prognostická úvaha
Vzory
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s poruchou chování.
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte předškolního věku.
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte v MŠ.
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s autismem.
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s ADHD.
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s mentální retardací.
Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s DMO.
Zdroj: článek Kazuistika pacienta
Vzor smuteční řeči
Vzorová smuteční řeč slouží jako opora pro ty, kteří si kladou otázku, jak napsat smuteční řeč. Nejde o mechanické čtení textu, ale o strukturu, která pomůže myšlenkám plynout a zachovat důstojnost projevu.
Osnova smuteční řeči
- Poděkování přítomným za účast a podporu
- Oslovení pozůstalých a smutečních hostů
- Základní informace o zesnulém (životopis, rodina)
- Připomenutí povahových rysů, hodnot a činů
- Vyjádření bolesti, ale i vděčnosti za společný čas
- Závěrečné rozloučení, případně verš či citát
Obecný příklad smutečního proslovu
Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté,
dnes se loučíme s člověkem, který zanechal hlubokou stopu v našich životech. Jeho laskavost, pracovitost a lidskost zůstanou navždy součástí našich vzpomínek. Děkujeme mu za vše, čím nás obohatil, a v tichosti mu přejeme klidný odpočinek.
Zdroj: článek Smuteční řeč a její ukázky
