Příčiny
Papiledém terče vzniká při nitrolební hypertenzi. V 70 % je příčinou nitrolební nádor. Oboustranný, nepřesně ohraničený edém terče doprovází prominence, což je relativní výška udávaná v dioptriích nutných pro zaostření oftalmoskopem (3D = 1 mm), a příznaky venostázy, což jsou stříkancovité hemoragie, vatovitá ložiska, široké vény. Zrakové funkce a zornicové reakce nejsou narušeny. Diagnosticky se musí vyloučit drúzy (shluky) terče a pseudopapilitida (fyziologický stav terče u hypermetropů). Městnání se neprojevuje na již atrofické papile a u velmi starých lidí.
Zdroj: Papiledém
Léčba
Pokud není odstraněna příčina, edém progreduje, přibývá hemoragií a v konečném stadiu nastává těžké poškození zraku, hrozí slepota. Prvotní je odstranění příčiny vzniku papiledému.
Zdroj: Papiledém
Co je to papilédem
Papiledém je otok papily zrakového nervu způsobený vzestupem nitrolebního tlaku. Kolem optického nervu je prostor, který se nazývá subarachnoidální. Tento nitrolební tlak způsobený především tumorem, krvácením, případně infekcí, zvýší tlak i kolem hlavovému nervu č. II (nervus opticus), v jehož středu probíhá centrální retinální žíla, která asi po 8 mm opouští nerv, kříží meningy a je zranitelná. Ukazuje se, že hlavní podíl na otoku papily má otok axonů daný mechanickým útlakem v lamina cribrosa sclerae (porušený ortográdní axoplasmatický transport). Axon neboli neurit je dlouhý výběžek na neuronu (nervové buňce). Je obalen myelinovou pochvou s Ranvierovými zářezy, mezi nimiž probíhá přenos nervového vzruchu skokem. Myelinová pochva je tvořena Schwannovými buňkami, které svou membránou omotají axon.
Zdroj: Papiledém
Příznaky
Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a k atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců. První známkou zrakové poruchy u atrofie terče po městnání je zvolna postupující, stranově často asymetrické, koncentrické zužování zorného pole s následným poklesem centrální zrakové ostrosti. Atrofie terče po městnání je nepřesně ohraničená, šedavě bílá papila s bělavě opouzdřenými, užšími a napřímenými retinálními cévami. Pokud je včas proveden dekompresní neurochirurgický zákrok, odezní edém terče obvykle během 1 až 2 měsíců. Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců.
Příznaky:
- bilaterální otok, zpočátku může být asymetrický;
- mírně navalitá hranice papily;
- vyhlazená exkavace (vyhloubenina);
- ojedinělé plaménkovité hemoragie;
- zornicové reakce jsou normální;
- zrakové funkce jsou dlouho neporušeny, první známkou je rozšíření slepé skvrny.
Zdroj: Papiledém
Papiledém versus ischemický edém
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
Zdroj: Papiledém
