Pustuly jsou malé, hnisem naplněné vředy nacházející se na povrchu kůže. Nejvíce viditelné jsou při akné, ačkoli mohou být příznakem jakékoli infekce postihující kůži. Puchýřky se objevují na kůži jako malé vyvýšené zarudlé hrbolky, které mají obvykle bělavý střed. Mohou nebo nemusejí být bolestivé na dotek. Pustuly se nejčastěji vyskytují na obličeji, hrudníku, ramenech. Dalo by se říci na místech se zvýšeným výskytem potu.
Pustuly – léčba
Pustuly mohou odeznít samy od sebe. Pokud se tak nestane, existuje několik přípravků k jejich léčbě. Tyto přípravky jsou volně prodejné ve formě léků na akné, mýdel, krémů, pleťové vody. Tyto léky by neměly být použity na pustuly vyskytující se u přirození. Nejlepšími lokálními léky pro léčbu puchýřků jsou ty s obsahem peroxidu, kyseliny salicylové a síry. Nedoporučuje se používat přípravky s obsahem síry pro pacienty, kteří jsou na ni alergičtí.
Mnohé volně prodejné produkty jsou dostatečně účinné, protože vysušují vrchní vrstvu pokožky a absorbují přebytečný maz z pokožky. Některé produkty však mohou být příliš silné a způsobit tak extrémní vysušení pokožky. Pokud máte citlivou pokožku, je důležité, abyste kupovali produkty určené právě pro vás, aby nedošlo ke zhoršení vašeho zdravotního stavu (akné, puchýřků).
Puchýřky by se nikdy neměly mačkat, dloubat nebo odstraňovat – to by mohlo způsobit poškození pokožky nebo zhoršit infekci.
Vyhněte se používání olejů na bázi krémů nebo vazelíny. Tyto produkty mohou zhoršit stav pustul nebo zablokovat prodyšnost pórů a způsobit tak větší tvorbu puchýřků.
Velmi vhodné jsou i léky na předpis. Léky, které jsou často předepisovány k léčbě akné a puchýřků jsou:
Lichen planus (LP) je idiopatické, buněčně zprostředkované imunitní onemocnění, doprovázené svěděním. Dochází ke spontánní remisi. Používá se lokální a systémová terapie. Z praxe jsou popsány čtyři případy generalizovaného LP s postižením sliznice a bez něj léčeného homeopatiky.
Kazuistika 1
48letá žena se dostavila s 7měsíční anamnézou generalizované svědivé vyrážky, která byla diagnostikována jako LP, a byla neúspěšně léčena lokálními steroidy a odstraněním zubních plomb. Vyšetření odhalilo fialové papuly na horních a dolních končetinách, léze na sliznici ústní dutiny a nepravidelnou, erytematózní, blednoucí makulární vyrážku na hrudi. Dostávala homeopatický přípravek Ignatia amara v potenci medication dilution factor (MK), týdenní dávce, a po 3 měsících se u ní dostavila remise. Pacientka zůstává v remisi.
Kazuistika 2
65letá žena se dostavila s 27letou anamnézou generalizovaného LP, který nereagoval na lokální steroidy. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly bez postižení sliznice. Pacientka užívala homeopatický přípravek Aurum metallicum v potenci MK každý týden a dosáhla remise. Po velmi stresující události došlo k relapsu 8 měsíců po zahájení léčby, ale po měsíci léčby opět dosáhla remise s Aurum metallicum . V remisi zůstává.
Kazuistika 3
38letý muž se dostavil s 21letou anamnézou generalizované LP. Anamnéza byla významná pro hepatitidu B a astma. Lokální steroidní terapie byla úspěšná pouze částečně. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly s postižením ústní dutiny a genitálií. Dostával homeopatický Lycopodium v potenci MK každý týden a do 2 měsíců došlo k remisi. Remise zůstává.
Kazuistika 4
41letý muž se dostavil s 12letou anamnézou generalizované hypertrofické LP, která částečně reagovala na lokální steroidy a terapii ultrafialovým zářením A. Anamnéza byla významná pro snížený čich. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové, hypertrofické papuly a uzlíky. Dostával homeopatický Carcinosinum v potenci MK a do 6 měsíců došlo k remisi.
V praxi bylo potvrzeno, že ve své dlouhodobé, generalizované formě s postižením sliznic může LP reagovat na individualizovanou homeopatii. Další výzkum by mohl objasnit místo homeopatie v komplexní terapii lichenu.
Akné je jedním z nejčastějších příčin tvorby puchýřků. Pustuly akné se obvykle nacházejí na obličeji nebo krku. Také se mohou objevit na ramenou, hrudníku a zádech. Léze způsobené akné jsou zarudlé vystouplé hrbolky s viditelným bělavým hnisem na povrchu. Obrovskou roli při jejich vzniku hrají hormony. Takže by se dalo říci, že jsou běžné u dospívajících. Akné se však může projevit v každém věku. Jeho léčba není nějak složitá, postačí volně prodejné přípravky, v horším případě krémy, které jsou pouze na lékařský předpis. Nejúčinnější jsou krémy s obsahem benzoyl peroxidu, síry nebo kyseliny salicylové. Na závažné případy akné je možné předepsat perorální léky.
Rosacea
Rosacea je zánětlivé kožní onemocnění vyskytující se u dospělých. Často může být zaměněna za akné nebo ekzém, kvůli podobnému vzhledu. Za akné je kupříkladu zaměnitelná kvůli podobným zarudlým puchýřkům, které jsou stejně jako u akné naplněny hnisem. Rosacea má tendenci zhoršovat se v průběhu času. Příznaky se objevují v cyklech a trvají od jednoho týdne až po několik měsíců. Zatím není žádný účinný lék na rosaceu, ale mohou být použity lokální léky nebo perorální antibiotika.
Folikulitida
Folikulitida připomíná malé pupínky s bělavou šošolkou. Toto onemocnění může být způsobeno podrážděním z holení nebo nošením těsného oblečení, nadměrným pocením, kožním onemocněním, jako je akné nebo dermatitida. Puchýře se objevují kolem vlasových folikul na jakékoli části těla a často jsou svědivé. Někdy může být toto onemocnění bolestivé, ale obvykle se uklidní samo od sebe. Opakující se folikulitida je obvykle léčena antibiotiky nebo antimykotiky. Aktuální léky ke snížení svědění u akné jsou často používány i při léčbě folikulitidy.
Plísňové infekce
Také různé plísňové infekce mohou být odpovědné za výskyt puchýřků téměř kdekoliv na vašem těle. Candida je běžné plísňové onemocnění (infekce), která často infikuje ústa. Nejčastějším typem jsou afty, které jsou způsobeny bakteriemi, ty jsou většinou neškodné, ale když je imunitní systém oslaben léky nebo nemocí, může dojít k infekci. K léčbě aft se obvykle předepisují protiplísňové léky.
Infekce
Infekce obvykle způsobují drobné kožní onemocnění, ale mohou se přesunout do krevního řečiště, srdce či plic. Jsou časté u hospitalizovaných pacientů a u pacientů s chronickým onemocněním a oslabeným imunitním systémem. Nejúčinnější léčbou této infekce je nasazení penicilínu. Puchýřky takovýchto infekcí se často vyskytují v podpaží, tříslech a hýždích, ale je jasné, že se mohou objevit kdekoli na těle.
Růžovka je chronické kožní onemocnění, jehož příčina není přesně známa. Předpokládá se, že růžovku způsobuje přemnožení baterií uvnitř těla. Tyto bakterie se normálně v člověku vyskytují, ale jen v malém – bezpečném množství. Rosacea nejčastěji postihuje lidi ve věku 30 až 50 let, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži. Typické příznaky této nemoci jsou otoky obličeje – erytém, které doprovázejí papulya pustuly. Rosacea představuje vážný problém, neboť hrozí při dlouhodobém onemocnění znetvoření kůže a tím i vznik druhotných psychických problémů.
Onemocnění vzniká mezi 40.–50. rokem. Obecně platí, že častěji bývají postiženy ženy než muži a náchylnější jsou zejména ženy takzvaného keltského typu, které mají světlou pleť a vlasy a jsou více citlivé na sluneční záření a povětrnostní vlivy. Jde o onemocnění, které lze díky jeho lokalizaci jen obtížně zakrýt. Lidé s rosaceou se mnohdy obávají společenského kontaktu, což nezřídka přináší problémy v osobním i pracovním životě. Na rozdíl od akné se neobjevují ucpané černé póry (komedony) a problém je omezen pouze na obličej. Rosacea se projevuje nejdříve přechodným, později trvalým začervenáním a rozšířenými žilkami na konvexních partiích obličeje – nos, tváře, čelo, brada. Začervenání mívá typický motýlovitý tvar. V dalším průběhu se připojují zánětlivé změny – pupínky (papuly) a zkalené puchýřky (pustuly). Při delším trvání dochází ke zbytnění mazových žláz a vaziva. Kůže získává hrubý vzhled s roztaženými póry. Díky podobnosti se strukturou slupky citrusových plodů se tato nemoc nazývá i orange skin (pomerančová kůže) nebo lemon skin (citronová kůže). Při dalším rozvoji tohoto onemocnění vznikají hrbolaté až květákovité útvary na nose a přilehlých částech tváří – rhinophyma.
Častou komplikací rosacey je zánět spojivek, víček a oční rohovky. Při těžkém postižení a dlouhém trvání bez adekvátní léčby může dojít k oslepnutí. Méně častou komplikací je vznik otoku (lymfedému) některých partií obličeje. Při vzniku rosacey se uplatňují zejména dvě hlavní příčiny – porucha drobných cév obličeje a porucha funkce mazových žláz. Faktory, které přispívají k rozvoji onemocnění, jsou ty, které vedou ke zvýšenému prokrvení obličeje (stres, alkohol, ostrá jídla, horké nápoje, sluneční záření, horké prostředí, cvičení, sauna, horká koupel, větrné či mrazivé počasí, kosmetika). Často se uvádí možná souvislost růžovky s onemocněním trávicí soustavy, ale jednoznačná spojitost nebyla dosud přesvědčivě prokázána. Rosacea není infekční a není možné někoho nakazit.
U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější než příznaky neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, bolestmi hlavy, svalů a vyčerpáním. Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie), zatímco neštovice ne. Inkubační doba (doba od infekce k příznakům) u opičích neštovic je obvykle 7–14 dní, ale může se pohybovat v rozmezí 5–21 dní.
Na začátku nemoci se objevuje:
Horečka
Bolest hlavy
Bolest svalů
Bolest zad
Zduřené lymfatické uzliny
Zimnice
Vyčerpání
Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po objevení horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji a poté se šíří do dalších částí těla.
Než léze zmizí, procházejí následujícími fázemi:
Makuly
Papuly
Vezikuly
Pustuly
Strupy
Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny. V Africe bylo prokázáno, že opičí neštovice způsobují smrt až 1 z 10 lidí, kteří onemocní touto nemocí.
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
Na pleti si umíme najít kdejaké věci, jako jsou rozšířené póry, černé tečky, tak zvané komedony, zanícené vřídky, bílé podkožní uhry i mokvající ložiska akné. Na každý druh zabírá něco jiného a každý druh vyžaduje odlišnou léčbu. Komplikované těžké akné může zanechat i hluboké jizvy na celý život, a proto se nedoporučuje ošetřovat ho podomácku. Naopak s drobným uhříkem nemusíte běžet hned k dermatologovi.
Bílé kuličky jako podkožní akné
To jsou mílie, které často bývají v okolí očí, víček, lícních kostí a tváří. Mílie jsou často označovány jako podkožní akné, které nejde vymáčknout. Mílie jsou nenápadné a proto většinou uniknou naší pozornosti. Protože mílie nejsou povrchové, nedají se ani vymáčknout jako například akné a je nutný odborný zásah zkušené kosmetičky. Ta je po napaření pokožky rychle napíchne jehlou, odstraní a vydesinfikuje. Tento typ akné by se měl vymačkávat, je li to možné, a po vymáčknutí je vhodné pokožku vydesinfikovat lihovou tinkturou z hlohu.
Černé tečky - komedony
Nejčastěji je najdeme v takzvané T-zóně, čili na čele, bradě a na nose. I ty byste měli svěřit do rukou kosmetičky, ale v drogerii není žádný problém natrefit na kosmetické pásky, které přilnou k navlhčené pokožce a po patnácti minutách působení se odstraní spolu s černým obsahem uhrů. Pokud máte rozšířené projevy tohoto typu akné, objednejte se ke kožní lékařce, která vám předepíše vhodné přípravky na ošetření pleti.
Zanícené vyrážky - pustuly
Projevují se bílým hnisavým kopečkem a jsou ohraničené zarudnutím a zapálenou pokožkou. Ty mírnější zmizí do pěti dnů, komplikovanější se léčí i deset dní. Ať by vás to jakkoliv lákalo, zanícené vyrážky si v žádném případě nemačkejte ani nijak nenípejte. Nejenže si pokožku podráždíte ještě více, ale zároveň je téměř jisté, že si do ní zanesete infekci. A ta může způsobit dokonce až jizvičky. Raději si ošetřete akné tea tree olejem, pleťovou vodou z lékárny nebo doporučeným přípravkem, který na základě stavu akné zvolí kožní lékař. Zabírají i osvědčené domácí recepty, které najdete na konci článku.
Bolestivé cysty
Patří k nejhorším projevům akné. Cysty na kůži jsou na dotek bolestivé, neestetické a často vypouští i hnis. Místa na pokožce, která jsou jimi poznamenána, většinou nabírají krvavě červenou až fialovou barvu. Tento druh akné zpravidla na kůži zanechává celoživotní jizvy a musí se léčit výlučně pod odborným dohledem dermatologa.
Pokožka je v místě postižení prosáklá, lesklá, živě červená, někdy připomíná charakterem spáleninu. Klinický obraz se nejprve rozvíjí ve formě erytematózního nebo erytematoskvamózního intertriga – opruzeniny v oblasti třísel, přirození, hýždí až k flexorům stehna a dolní části břicha. V dalším stadiu onemocnění se utvoří papulopustuly nebo pustuly o velikosti až 0,5–1,5 cm, tedy vyrážka, která je záhy erodována a vznikají mnohočetné bolestivé ulcerace s mokváním, příležitostně i s tvorbou strupů na okrajích. Onemocnění signalizuje zápach čpavku. Nemoc zůstává vždy omezena na oblast pokrývanou plenkami. Vzniká nejčastěji důsledkem špatné hygieny. Mohou ji provokovat také přidružené infekce a někdy se na ní podílí změna střevní flóry při léčbě antibiotiky, běžná je u dětí.
Nejčastější komplikací plenkové dermatitidy (ale může jít i o samostatnou jednotku) je druhotná infekce kvasinkovitým mikroorganismem Candida albicans. Při ní se objevuje v zarudlých plochách v oblasti genitálu a na hýždích nejprve výsev papulopustul, které jsou později erodovány. Při okrajích chorobné plochy jsou většinou mnohočetné makulopapulózní satelitní léze, které se límečkovitě olupují. Postižená bývá i oblast třísel. Kandidová infekce se většinou šíří i do dalších intertriginózních lokalit (krční rýha, podpaží) a často se nachází i kandidóza ústní dutiny (soor) nebo bolestivé, začervenalé, popraskané koutky úst s bělavými povlaky (anguli infectiosi).
Pokud lékaři identifikují pacienty s vyrážkou, která by mohla být opičími neštovicemi, zejména ty, kteří nedávno cestovali do zemí střední nebo západní Afriky, částí Evropy a USA, kde byly opičí neštovice hlášeny, nebo jiných oblastí hlásících případy opičích neštovic, opičí neštovice by měly být považovány za možnou diagnózu.
Vyrážka spojená s opičími neštovicemi zahrnuje vezikuly nebo pustuly, které jsou hluboko uložené, pevné nebo tvrdé a dobře ohraničené; léze mohou vytvářet pupínky nebo splývat a postupem času progredovat do strupů.
Příznaky typicky zahrnují horečku, zimnici, výraznou vyrážku nebo novou lymfadenopatii; byl však hlášen nástup perianálních nebo genitálních lézí bez subjektivní horečky.
Vyrážka spojená s opičími neštovicemi může být zaměněna s jinými onemocněními, se kterými se setkáváme v klinické praxi (např. sekundární syfilis, herpes, chancroid a varicella zoster). Vysoký index podezření na opičí neštovice je však oprávněný při hodnocení lidí s charakteristickou vyrážkou, zejména u mužů, kteří hlásí sexuální kontakt s jinými muži a kteří mají léze v genitální/perianální oblasti, nebo u jedinců, kteří uvádějí významnou cestovní anamnézu měsíc před vypuknutím nemoci nebo kontaktem s podezřením nebo potvrzeným případem opičích neštovic.
Petechie jsou malé neblednoucí purpurové makuly o průměru ≤ 4 mm, které se mohou objevit na kůži, spojivce, sítnici a sliznicích. Léze makulární purpury jsou větší než petechie, ale menší než ekchymózy (skvrnkovité krvácení do kůže a sliznic vytvářející větší podkožní výron). Oba jsou výsledkem extravazace krve z kapilár.
Petechie vymizí za 2 až 3 dny, ale mohou se vyvinout v makulární purpuru, ekchymózu, hmatatelnou purpuru, vezikuly, pustuly nebo nekrotické vředy v závislosti na základní příčině a jejím klinickém průběhu. V některých případech může být obtížné odlišit petechie od telangiektáz (lokalizované rozšířené drobné kapiláry viditelné na kůži nebo sliznici v podobě červených nitek) a angiomů (benigní - nezhoubný nádor, který je tvořen nově vytvořenými malými krevními cévami nebo mízními cévami). Petechie jsou na dotek většinou ploché a na rozdíl od typické vyrážky neztrácejí barvu při stlačení. To je užitečný způsob, jak zjistit, zda jakákoli atypická kožní charakteristika je petechiální vyrážka nebo ne. (diaskopie).
Typickými příznaky bodnutí hmyzem jsou svědění a izolované pupínky. Kousavý hmyz, jako jsou blechy, štěnice, klíšťata, komáři, černé mouchy, pakomáry, nebo koňské mouchy, zanechávají kožní poranění, kolem kterých se pak tvoří svědivé puchýře.
Například kousnutí od černé mouchy. Někteří lidé jsou alergičtí na kousnutí černé mouchy. U lidí bez alergií bude kousnutí mouchou vypadat jako velké kousnutí komárem s malými pupínky a pustuly - puchýře podlité vodou, respektive hnisem. Charakteristickým znakem pro kousnutí mouchou je, že místo ještě chvíli krvácí. Moucha totiž vstříkne do rány protisrážecí činidlo, což má za následek, že se krev nesrazí v muším sosáku a neucpe ho. Ráně po kousnutí mouchou pak ještě chvíli trvá, než ta její blitinka přestane působit a krev tedy ještě chvilku z rány vytéká.
Dalším příkladem může být zanícené kousnutí komárem. Příznaky zahrnují svědění a otok. V Česku jsou nejčastější pouze mírné lokální reakce na kousnutí komárem (Culicidae). Tato komáří štípnutí vyvolají asi u tří čtvrtin populace okamžitou alergickou reakci, která se v místě štípnutí projeví kopřivkou. Příčiny reakcí v místě kousnutí nepocházejí ze speciálních jedovatých žláz, ale kůže reaguje na komáří sliny, které se kousnutím dostanou do tkáně, a to silným svěděním, zarudnutím a otokem. Přibližně polovina všech lidí také reaguje na kousnutí komárem takzvanou alergií pozdního typu v podobě malých puchýřků, které mohou být podlité vodou. Jiné reakce na kousnutí hmyzem jsou velmi vzácné. Kousnutí od komárů nebo jiného hmyzu sajícího krev vede k dalším potížím nebo onemocněním na našem území jen výjimečně.
Mílie postihují 30–50 % novorozenců. Vznikají retencí keratinu a mazu v pilosebaceózní jednotce. Jde o epidermální cystičky odvozené z pilosebaceózního folikulu, která jsou většinou lokalizovány při jeho ústí. Během několika týdnů jsou samovolně odloučeny a dochází k jejich úplnému vyhojení. Klinicky se mílie jeví jako jednotlivé nebo mnohočetné, 1–2 mm velké, bílé nebo žlutavé hladké papuly, lokalizované na tvářích, nose, bradě a čele. Vzácněji se mohou vyskytovat na trupu a končetinách. Někdy je obtížné odlišení mílií od novorozenecké hyperplázie mazových žláz.
Akné je kožní onemocnění, které se vyskytuje především u dospívajících během puberty. Bohužel se setkáváme i s akné v dospělosti. Akné se vyskytuje na obličeji, krku, ve vlasové části hlavy a na trupu.
Acne vulgaris – je nejběžnější formou akné, objevuje se u 70–95 % dospívajících. Příčina spočívá ve zvýšené tvorbě mazu, která je vyvolána mužskými pohlavními hormony – androgeny. V kombinaci s poruchou keratinizace (kdy maz nemůže odtékat) dochází k ucpávání pórů. Vytvářejí se černé tečky, bílé uhříky či hnisavé pupínky, které mohou zanechávat jizvy. Ve většině případů acne vulgaris po pubertě mizí.
Tato forma akné se primárně rozděluje do tří odlišných typů:
acne comedonica – je nejmírnější formou a projevuje se jako nehnisavé černé tečky;
acne papulopustulosa – jedná se o středně těžkou formu, která doprovází zanícené uhříky a v některých případech papuly (infekce proniká do hlubších vrstev pleti);
acne conglobata – je nejzávažnější formou acne vulgaris, vede k tvorbě bouliček, abscesů a píštělí, které mohou způsobovat výraznější jizvy.
Jiné druhy akné:
acne inversa – tato chronická forma akné se projevuje v několika fázích, příznaky jsou výraznější a objevují se ve větším rozsahu na částech těla, jako jsou podpaží nebo třísla, pod pokožkou se navíc vytvářejí drobné bouličky, které se mohou dále vyvinout v abscesy nebo píštěle;
Mallorca acne (acne aestivalis) – několik dní po intenzivním slunění se mohou na pokožce objevit první reakce a drobné pupínky způsobené kombinovanými účinky UV záření a některými složkami výrobků sluneční ochrany, které obsahují mastné látky, dochází k tvorbě volných radikálů a následně k infekci vlasových folikulů;
acne neonatorum (novorozenecká vyrážka) – tento typ akné se vyskytuje u kojenců ve věku 3–4 měsíců a po několika měsících obvykle mizí, přesto se doporučuje návštěva lékaře;
acne tarda (akné u dospělých, pozdní forma akné) – symptomy jsou podobné jako u acne vulgaris, i zde je tendence k tvorbě pupínků a černých teček, liší se pouze časové období výskytu – akné u dospělých se objevuje od 25. roku výše.
Příčiny:
hormonální změny;
genetické faktory;
faktory životního prostředí, jako je podnebí a UV záření;
stravovací návyky nebo nesnášenlivost některých potravin;
