Patníostruha je velmi bolestivý problém. Jedná se o osteofyt (kostěný výrůstek) na spodní straně paty, kde se upínají krátké svaly nohy. Nevhodná obuv a chybné zapojování svalů vedou k zánětu v inkriminovaném místě. Bolesti patní kosti jsou velmi často oboustranné. Patníostruha se někdy vyskytuje bez klinických příznaků a je náhodně objevena na RTG snímku nohy. Mnohem častěji je však pacient nucen vyhledat pomoc lékaře nebo fyzioterapeuta pro ostrou bolest v místě nášlapu na patu. Jelikož je nášlap paty velmi bolestivý, pacient chodí po špičkách a dochází tak ke změně stereotypu chůze, z čehož mohou vyplynout další, nejčastěji svalové dysbalance. Je proto nutné pomoc vyhledat co možná nejdříve. Léčba je často řešena odlehčením paty pomocí speciální vložky nebo také správnou aplikací kinezio tejpu. Dále je možné využít obstřik nebo ultrazvuk, který musí být aplikován z vnitřní strany paty.
V naší poradně s názvem WOBENZYM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ostruha na patě je ortopedický problém a na to Wobenzym nestačí. Leda, že byste se rozhodla pro operativní odstranění. Po operaci by Wobenzym mohl zrychlit hojení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olek.
Wobenzym může pomoci, pakliže se k tomu přidá zánět. Tam je velice účinný. Ale samotnou patní ostruhu nevyléčí, protože patníostruha je způsobena usazováním vápenítých solí do šlachy.
Patní ostruhy se vyskytují jak pod patou, tak na zadní části paty. Jsou velmi časté a způsobují bolest paty. Patní ostruhy jsou kostnaté hrudky, které jsou tvořeny nadměrnými vápenatými usazeninami. Mohou se vyskytnout i v zadní části paty nebo pod patní kostí.
Příčiny: Opakující se zatěžování končetin například běháním a skákáním, abnormality patní kosti.
Příznaky: Bolest v patě při došlapu. Při došlapu vzniká pocit, jako když sešlápneme ostrý předmět. Někteří lidé necítí žádnou bolest, ale na rentgenovém snímku mají nález kostních ostruh.
Komplikace: Kostní ostruhy jsou často spojeny s plantární fasciitis a zánětem Achillovy šlachy.
Léčba: Protahování a posilování, protetická obuv a chirurgický zákrok.
Ve svém příspěvku OSTRUHA NA PATĚ NIC NEPOMÁHÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudele.
S ostruhou na patě jsem bojoval tři roky. Absolvoval jsem opichy, ozařování, rázovou vlnu a nic. Potom jsem objevil pohanku a .... Denně minimálně jedno jídlo s pohankou, kupuji si lámanku, zaleju jí jogurtem, změkne a bez problémů se dá sníst. Zkuste to, mně to po 14-ti dnech pomohlo. Ostruha je totiž zvápenatělá měkká tkáň a pohanka má tu vlastnost, že obsahuje paradoxně hodně vápníku, ale v těle urychluje jeho metabolismus a tím dochází k jeho odbourávání při nadbytku z těla.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
V jakém poměru-množství lámanka/jogurt to mícháte?
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.
chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...
Konzervativní léčba patní ostruhy obvykle zahrnuje odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, vložky do bot a noční dlahy. Může být zajímavé vědět, že tento abnormální růst kostí lze účinně a jednoduše léčit řadou domácích prostředků na patní ostruhu.
Octové obklady na ostruhy
Jablečný ocet je účinným domácím lékem. Namočte bavlněný ručník nebo bavlněný obvaz do jablečného octa, složte jej a položte na patu. Octový obklad zajistěte na místě náplastí. Octový obklad noste pravidelně několik dní. Vyzkoušet také můžete směs z jablečného octa, melasy a jedlé sody, kterou pak natřete na patní ostruhu.
Led a kokosový olej na ostruhy
Dobrým domácím prostředkem je také aplikace ledu na patu a masáž oblasti kokosovým olejem. Nejlepším způsobem, jak snížit bolest a nepohodlí spojené s tímto kostnatým výrůstkem, je ponořit nohy do teplé lázně Epsomské soli.
Zábal z lněného semínka
Zánět způsobený patní ostruhou lze zmírnit umístěním tepelného zábalu z lněného semínka na postiženou oblast. Provádění některých protahovacích cvičení, jako je válení tenisového nebo golfového míčku pod nohama, je také užitečné ke zmírnění zánětu. Aplikujte teplo na patu po dobu 20 minut dvakrát denně pomocí tohoto teplého zábalu.
Zelné listy na ostruhu
Zelné listy vám také mohou pomoci zbavit se bolesti patní ostruhy. Umístěte čerstvé zelené listy na patu a nechte je tam nějakou dobu působit. Bolest a zánět lze také zmírnit namočením nohou v chlorované vodě.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Prosim o radu mam patni ostruhy nevim jak je znicit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Kovaříková.
Dobrý den,
prosím pana otce Pleskače o radu:
Na skeletu obou patních kostí v bočné projekci je bilaterálně calcar
calcanei plantaris 4-5 mm a bilat.calcar calcanei dorsalis 5-6 mm.
To jsem opsala z popisu rentgenu, který jsem dnes 2.10.2019 absolvovala.
Pravá pata bolí při došlapu, levá zatím nebolí.
Prosím pěkně, existuje na tuto patní ostruhu i jiná léčba než ozařování,
které mi doporučila obvodní lékařka jako nejúčinnější ??
Co byste mi doporučil ??
Jsem žena, ročník 1949, s pohybovým aparátem problémy nemám, jsem celkem v dobré kondici, snažím si denně chodit půlhodinu až hodinu, asi jsem si vychodila patní ostruhu.
Běháte, sportujete a dostaví se bolest či pálení plosky. Sundáte tenisky, lehce promasírujete a následuje úleva. Ráno se probudíte, a jakmile spustíte nohy z postele, obtíže se dostaví znovu. Říkáte si: Co se děje? Příčin vzniku těchto nepříjemností může být hned několik. Mezi nejčastější onemocnění chodidel patří plantární fasciitida. Jedná se o zánět silného vazivového pruhu na plosce nohy, který se táhne od paty a upíná se podél celého chodidla až k prstům. Při nadměrném přetížení může docházet k dráždění nebo až k zánětu úponu vazu. Dlouhodobé přetěžování nohy má za následek i vznik patní ostruhy, kostěného výrůstku na vnitřní straně paty, méně často na spodním úponu Achillovy šlachy. Bolestivá není samotná patníostruha, ale měkké tkáně v okolí, které ostruha dráždí.
Další příčinou může být Mortonova neuralgie, která se projevuje mravenčením až bolestí v místech mezi 2. a 3. prstem, někdy i 3. a 4. prstem. Obvykle najdeme pod těmito prsty i otlak svalového bříška, který je na pohmat citlivý. Osoby s tímto postižením mívají často delší druhý prst než palec a spadlou příčnou klenbu. Díky tomuto postavení nohy dochází k útlaku nervu a bolesti v chodidle, někdy s vystřelováním pod prsty. Potíže se zhoršují při chůzi a delším stání.
S termínem plochá noha jste si již také určitě setkali. Podélná a příčná klenba je při větší zátěži (například dlouhodobé stání) vystavena silám, které mají tendenci klenbu snížit a nohu oploštit. Klenbu nám drží ve správné funkci vazy nohy spolu se svaly a umí udržet klenbu při pohybu. Proto je také tendence k poklesu klenby větší při únavě zúčastněných svalů. Plochonoží často doprovází deformita prstů (takzvané kladívkovité prsty), vbočený palec (hallux vagus), různé otlaky a „kuří oka“.
V přetížených svalech (a tedy i na chodidle) můžeme vyhmatat bolestivé trigger points (malé svalové uzlíky nacházející se v přetíženém svalu). Vyskytují se zde často i plísně, které mohou signalizovat problémy s imunitou nebo různá svalová mikrotraumata.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Prosim o radu mam patni ostruhy nevim jak je znicit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Lanková.
Prosím o radu.Byla mi rentgenem zjištěna patníostruha,absolvovala jsem 6x rehabilitaci elektro,u ortopéda 2x injekční obstřiky, ortopedické vložky na míru, podpatěnky,ale výsledky takřka nulové.Prosím,máte radu, jak se této velmi bolestivé
záležitosti zbavit?Mnohokrát děkuji za radu. M.Lanková
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I k
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
dobry den prosim o radu,boli me pata na rengene me zjistily patni ostruhu je na ni nějake mazani nebo co dělat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dohodněte se se svým ortopedem na jednoduché operaci, při které vám patní ostruhu obrousí a vrátí tak původní funkčnost bez bolesti. Žádné mazání vám patní ostruhu norozpustí. Použít můžete masti na bolest, jako je Voltaren, Aulin, ale ty v tomto případě dlouhodobě nic nevyřeší, jen zmírní bolest.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Ve svém příspěvku OSTRUHA NA PATĚ NIC NEPOMÁHÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kveta.
Dobrý den ,mám problémy s ostruhama na patě-levá víc bolí.
Už mám po rehabilitaci,3xráz.vlna a žádný výsledek.
ještě bych chtěla vyzkoušet ozáření RTG,to hradí pojišťovna.
Klidně bych podstoupila i operaci jen kdyby to pomohlo.
V práci stojím celý den na nohách,nedá se to ustát....
Děkují za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Pavličná.
ostruha už Třetí měsíc beru Hekla lavu a neustále se mi to vrací.Nárazová vlna nic.Prosím o radu.Děkuji
Kostní ostruha je výrůstek na okraji kosti způsobený abnormálním namáháním a natahováním okolních vazů nebo šlach. Obvykle se to nejčastěji vyskytuje v patě, i když kostní ostruhy se mohou objevit i jinde v chodidle.
Kdykoli se struktura měkké tkáně, jako je vaz, šlacha nebo kloubní pouzdro, přichytí ke kosti, může se vyvinout kostní ostruha.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět Achillovy šlachy je snad nejčastější ze všech příčin bolesti paty. Tento zánět může způsobit bolest paty na dvou místech. Achillova šlacha připojuje lýtkové svaly k patní kosti.
Příčiny: Opakující se tlak na šlachy obvykle od svalové slabosti anebo těsnosti obuvi, deformity nohy, nebo tření z patní kosti o ostruhy.
Příznaky: Bolesti paty jsou horší po odpočinku, a to převážně po probuzení. Objevuje se ztuhlost kotníku a lýtka. Pro toto onemocnění je charakteristický otok v oblasti šlachy, na zadní straně paty anebo těsně nad kotníkem.
Komplikace: Patní bursitida, což je zánět vaku naplněného tekutinou, který je umístěn mezi Achillovou šlachou a patní kostí.
Léčba: Cvičení, ortopedické vložky do bot, injekce, léky.
Ve svém příspěvku RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva .
Muze souviset to ze mam nyni silne akne s trombozou nyni mam i ostruhy jsem na warfarinu.Vypada to jestli me problemy nenastaly po zavedeni Mireny.Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tutopak.
Zdravim vas
Ve vašem případě v souvislosti s žilní trombozou dolních končetin a s patní ostruhou bych to viděl na extrémní překyselení organismu
a přetížení těžkými kovy.
Jinými slovy potřebujete komletní detox pomocí naturopatie.
Dále bych doporučil pití vylisovaných šťáv se zeleniny,ovoce a prefitrované vody,neboť jste dehydrovaná. Klasická voda s chlórem je toxicky zatížená,tudíž nesplňuje podmínky optimální hydratace organismu.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso.
Symptomy:
pokles podélné klenby nohy
valgózní postavení pat
Terapie: chůze na boso po nerovném terénu a masáže nohou, individuálně tvarované stélky, správná zdravotní obuv s prostornou špicí, široký pevný klínek, pevný opatek a pevný, dostatečně široký nízký podpatek.
Příčně plochá noha
Vzniká poklesem přední příčné klenby, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) a nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Příčně plochá noha je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky.
Terapie: použití korekce do obuvi („srdíčka“).
Vysoký nárt
Je charakteristická abnormálním vyklenutím podélné klenby nožní za současného snížení nebo zborcení klenby příčné. V důsledku přetížení přední části nohy se zde vytvářejí otlaky. Vysoký nárt patří mezi vrozené defekty nohou. Příčinou může být i nošení příliš krátké obuvi.
Terapie: nošení prostorné obuvi s dostatečnou výškou pro nárt, zhotovení individuální ortopedické stélky.
Deformity prstů
Nošením nevhodné obuvi, zejména příliš těsné a krátké, trpí nejvíce prsty nohou. Proto patří deformity prstů k nejčastějším získaným deformitám nohou.
Jedná se například o:
vbočený palec
vybočený malík
kladívkové či drápovité prsty
přeložené prsty
Terapie: nošení prostorné obuvi, používání korekcí prstů, ortopedických vkládacích stélek, správně prováděná pedikúra, případně operace.
Dvojitá pata
Vyskytuje se na zadní straně paty v důsledku nošení těsného lodičkového či mokasínového střihu obuvi. Příčinou bývá špatně tvarovaný (příliš uzavřený) opatek a tvrdá pata obuvi.
Terapie: nošení obuvi se správně tvarovanou a polstrovanou patou, případně operace.
Patníostruha
Vzniká pod dolním hrbolem patní kosti (zespodu paty), zejména u podélně ploché nohy.
Terapie: odlehčení postiženého místa podpatěnkou (podkova), nošení obuvi s vyšším odpruženým podpatkem (cca 5 cm), případně operace.
Podnehtová exostóza (výrůstek)
tlakem ve špici narůstá na nehtovém článku kostěný výrůstek.
Exostóza na nártu
vzniká tlakem pevné bandáže obuvi na nárt (například lyžáky, brusle).
Máte-li pocit, že nešlapete po rovné zemi, ale po jehlách a každý krok pronásleduje bolest kolem paty, pak je pravděpodobné, že máte právě patní ostruhu. V tomto případě jde o zvápenatělou šlachu na plosce nohy.
Projevy
bolest paty v plosce nebo na vnitřním okraji paty;
můžete mít pocit, že pata je naražená;
bolest je největší na začátku zátěže – ráno po vstávání, po delším sezení, ale neustává ani večer v klidu;
při došlapu cítíte bodavou bolest;
bolest je horší při větší zátěži.
Léčba
Pokud máte podezření na patní ostruhu, vyhledejte lékaře. Spolehlivě ji totiž prokáže jen rentgen. Léčbu pak doporučí ortoped, ale je třeba se připravit, že na každého zabírá něco jiného – elektroléčba, laser, ultrazvuk, používají se protizánětlivé masti a podobně. Velké oblibě se těší rázová vlna, kde se mluví až o 95% účinnosti, ale je třeba počítat s tím, že ji budete muset hradit. Možností je i radioterapie, a když nic nezabírá, pak operace.
Ve svém příspěvku OSTRUHA NA PATĚ NIC NEPOMÁHÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
V jakém poměru-množství lámanka/jogurt to mícháte?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Koudele.
Poměr nemám určený, prostě aby to chutnalo. Odhadem 3-4 kávové lžičky na jogurt. Nebo můžete zkusit hodit do mixéru banán, kolem 1/4 litru mléka, polévkovou lžíci medu, 3 polévkové lžíce pohanky-lámanky, 1 polévkové lžíci chia semínek a máte výbornou a super zdravou svačinku.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění
V naší poradně s názvem PATER PLESKAC LECENI RECEPTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina zabloudilova.
Dobry vecer pane Pleskac prosim o radu,boli me prava pata byla jsem na rengene mam patni ostruhu.Jeste me asi 2 mesice sumi v pravem uchu.Predem Vam dekuji za radu. Zabloudilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech
